Finsko-ruský praktický přepis

Níže uvedené schéma přepisu je pro finská jména a tituly. Švédská jména a tituly, včetně těch nalezených ve Finsku , jsou přenášeny pomocí švédsko-ruského praktického přepisu .

Obecné zásady

Tabulka ukazuje shodu písmen a jejich kombinací v ruském textu podle doporučení několika zdrojů.

K označení dlouhých samohlásek finského jazyka se na všech pozicích postupně používají dva ruské abecední znaky. Nejobtížnějším problémem jsou finské dlouhé samohlásky yy , ää , öö , dvojhlásky a kombinace začínající na j .

Popis výslovnosti hlásek ve finštině naleznete v článku o finské abecedě .

Tabulka

Písmeno / kombinace Přenos Podmínky použití a poznámky Příklady
A A Anna=Anna, Alava=Alava, Aulanko=Aulanko
U starých jmen končících na -ia můžete koncové písmeno a předat stejným způsobem jako I Maria=Maria/Maria, Sofia=Sofie/Sofie, Sylvia=Sylvia/Sylvia
aa aa Aarne=Aarne, Aalto=Aalto, Aavasaksa=Aavasaksa, Koillismaa=Koillismaa
ai ach Aili=Aili, Kaitila=Kaitila, Aitolahti=Aitolahti
b [1] b Birgitta=Birgitta, Backman=Backman, Borgå= Borgo
c [1] na Před a , o , u a souhláskou a na konci slova Carita=Carita, Eric=Eric, Agricola=Agricola, Cleve=Cleve
S Před e , i , y Alice=Alice, Cederberg=Cederberg
C V některých případech Fabricius=Fabricius
ch [1] na Před a , o , u a souhláskou Christer=Christer, Zacharias=Sacarias, Chorell=Corell(s)
h Před e , i , y Chydenius=Chydenius
w V některých případech Charlotta=Charlotte, Charpentier=Charpentier
ck [1] na Mezi samohláskou a jinou souhláskou a na konci slova za souhláskou Backman=Backman, Barck=Bark, Räckhals=Rekhals
kk Mezi samohláskami, stejně jako na konci slova za samohláskou Backas=Backas, Rydbeck=Rydbeck, Stackelberg=Stackelberg
d d Daniel=Daniel, Doris=Duris, Davidson=Davidson, Drumsö=Drumsö
E uh Na začátku slova a uprostřed slova po samohláskách, kromě i Elina=Elina, Erkko=Erkko, Espoo= Espoo , Lauerma=Lauerma, Raento=Raento, Joensuu=Joensuu, Kokemäenjoki=Kokemäenjoki
E Po souhlásce a i Terttu=Terttu, Vieno=Vídeň, Helle=Helle, Sievänen=Sievyanen, Kievi=Kyjev, Veteli=Veteli
ee uh Na začátku slova Eero=Eero, Eerikäinen=Eerikäinen, Eetula=Eetula
ee Po souhlásce Leena=Leena, Teemu=Teemu, Veera=Veera, Kitee= Kitee , Seetrimäki=Seetrimäki
Leena a Veera se také mohou psát jako ruská jména Leena=Lena, Veera=Vera
ei Ahoj Na začátku slova Eino=Eino, Eikkala=Eikkala, Eistilä=Eistilä
její Po souhlásce Veikko=Veikko, Heikkonen=Heikkonen, Heinola=Heinola
eu eu Na začátku slova Eufrosyne=Eufrosyne, Eurola=Eurola, Eura=Eura
ey Po souhlásce Teuvo=Teuvo, Peuranen=Peuranen, Teuva=Teuva
ea její Pyöreälä=Pyöreälä/Pyöreälä
f [1] F Fredrik=Fredrik, Finnilä=Finnilä, Fiskars=Fiskars
G G Před a , o , u a souhláskou a na konci slova;
ve finských jménech a titulech - ve všech případech		 Gabriel=Gabriel, Gunnar=Gunnar, Agricola=Agricola, Gardberg=Gardberg, Grankulla= Grankulla , Angeli= Angeli
h X Heikki=Heikki, Haahtela=Hahtela, Hamina= Hamina
i a Ilmari=Ilmari, Itkonen=Itkonen, Inari=Inari
čt Pro druhou část dvojhlásky a dlouhé i : viz ai , ei , ii , oi , ui , yi , äi , öi
tj tj Vieno=Vídeň, Livonen=Lievonen, Ylivieska= Ylivieska
ii ii (s) Podle Ermoloviče není pravidlo ustáleno a obě možnosti jsou možné. Článek v časopise Kielikello a pokyny Hlavního ředitelství geodézie a kartografie (GUGK) dávají pouze jednu možnost iy . Iivo=Iivo (Iyvo), Liisa=Liisa (Liisa), Siitonen=Siitonen (Siitonen), Iisalmi= Iisalmi (Iisalmi), Yli-Ii= Yuli-Iy (Yuli-Ii)
IA a já Äikiä=Eikia, Kälviä=Kalvia
io iyo Päiviö=Päiviö, Köyliö=Köuliö
j Viz kombinace j + samohlásky níže.
já já Na začátku slova a po samohlásce Jalo=Yalo, Seija=Seyja, Jalava=Yalava, Kajanti=Kayanti, Jalasjärvi= Yalasjärvi
ano [2] Po souhlásce Lahja=Lahja, Pohjala=Pohjala, Pohjanmaa=Pohyanmaa
jaa yaa Jaakko = Jaakko, Jaatinen = Jaatinen, Jaakkima = Jaakkima
je E Na začátku slova a po samohlásce Jermu=Ermu, Jeskanen=Eskanen, Jepua=Epua, Töijensalo=Toyensalo
ty [2] Po souhlásce Veljesmaa=Velesmaa
jee ee Jeesiöjoki=Jeesiöjoki
ji yi Na začátku slova a po samohlásce Jirva=Jirva, Jietajoki=Jietajoki, Jirssi=Jirssi
yi, yi [3] Po souhlásce Poljinsuo=Poljinsuo, Toskalharji=Toskalharji
jii yy Jiirva=Jiirva
jo jo Na začátku slova a po samohlásce Jorma=Jorma, Keijo=Keiyo, Joki=Yoki, Joensuu= Joensuu , Puijo= Puiyo
yo/yo/yo [4] Po souhlásce Viljo=Viljo/Viljo, Ahjopalo=Ahyopalo/Ahyopalo, Karjoniemi=Karyoniemi
Na hranici částí složených slov pouze yo Porvoonjoki=Porvoonjoki
joo jooo Joonas=Joonas, Kajoonsaari=Kioonsaari, Majoola=Mayoola
ju Yu Na začátku slova a po samohlásce Juho=Juho, Maiju=Mayu, Junnila=Yunnila, Lajunen=Lajunen, Mujujärvi=Muyjärvi
jo [2] Po souhlásce Karjula=Karjula, Kulju=Kulju
juu yuu Juuso=Juuso, Juupajärvi=Jupajärvi
jy jo [5] Na začátku slova a po samohláskách Jyrinkoski=Jyrinkoski
ty, ty [6] Po souhlásce Ärjylä=Eryulya, Öljymäki=Yolyumyaki
jyy yuu/yuyu/yuu [7] Jyykeä=Yuukeya/Yyukeya, Jyysjärvi=Yyuusjarvi
já já/jo [8] Na začátku slova a po samohlásce Järvinen=Jarvinen, Poijärvi=Poijärvi, Suojärvi=Suojärvi
jo/jo [8] Po souhlásce Suonsyrjä=Suonsyrja, Pöljä=Pölja, Pärjänjoki=Pärjanjoki
Na hranici částí složených slov ya ( ya po l) Vieljärvi=Vieljärvi, Kuusjärvi=Kuusjärvi
jaa yaa/yaa/yaa [9] Jääski = Yaaski / Yayaski, Jäämeri = Jäämeri
jo jo Na začátku slova a po samohlásce Jöns=Jöns, Jöröjukka=Jöröyukka
jo/jo [10] Po souhlásce Yrjö=Yuryo, Lötjönen=Lötjönen, Syrjö=Syuryo
joo yoyo/yoyo/yoyo [11] Jöökki=Jöokki, Äijöö=Eyyo
k na Kauko=Kauko, Kalske=Kalske, Kotka= Kotka
kk kk Orvokki=Orvokki, Kukkonen=Kukkonen, Kokkola= Kokkola
l l Před samohláskou Lauri=Lauri, Saalasti=Saalasti, Aulanko=Aulanko
Před souhláskou po slabice s , o , u Salme=Salme, Tolppanen=Tolppanen, Salpausselkä=Salpausselkä
eh Před souhláskou po slabice s e , i , y , ä , ö Vilho=Vilho, Siltanen=Siltanen, Helsinky= Helsinky , Pöljä=Pölja, Salpausselkä= Salpausselkä
Na konci slova Emil=Emil, Joel=Joel, Paul=Paul
V ruštině se mnoho jmen západního původu tradičně píše se souhláskou l až л , i když předchozí slabika má zadní samohlásku ( a , o , u ), např. Adolf=Adolf, Albert=Albert, Alfred=Alfred, Arnold=Arnold, Osvald=Osvald, Valdemar=Valdemar atd. Při vykreslování takových jmen by se měla dodržovat ruská pravopisná tradice, ale při vykreslování finských jmen by měla být výše uvedená doporučení následoval
ll ll mezi samohláskami Kalle=Kalle, Ulla=Ulla, Svalling=Svalling
m m Mikko=Mikko, Lampi=Lampi, Maarianhamina= Maarianhamina
mm mm Emma=Emma, ​​​​Lammio=Lammio, Tammisaari= Tammisaari
n n Niilo=Niilo, Nieminen=Nieminen, Naantali= Naantali
nn nn Annikki=Annikki, Kanninen=Kanninen, Päijänne= Päijänne
Ó o Outi=Outi, Orko=Orko, Outokumpu= Outokumpu
Bo=Bu, Olavsson=Olavsson, Domarby=Dumarby
oi Ach Oiva=Oiva, Koivisto=Koivisto, Voikkaa=Voikkaa
oo oo Roope = Roope, Noopila = Noopila, Porvoo = Porvoo
p P Pekka=Pekka, Tapola=Tapola, Pori= Pori
str str Seppo=Seppo, Tappurainen=Tappurainen, Lappi=Lappi
q [1] na Qvintus=Quintus
qu [1] sq Sundquist=Sundquist
r R Risto=Risto, Torvinen=Torvinen, Rauma= Rauma
rr str Aarre=Aarre, Verronen=Verronen, Arrakoski=Arrakoski
s S Simo = Simo, Säisiö = Säisiö, Salo = Salo
ss ss Jussi = Jussi, Kassinen = Kassinen, Nissilä = Nissilä
t t Tuulikki=Tuulikki, Timonen=Timonen, Turku= Turku
tt tt Terttu=Terttu, Henttonen=Henttonen, Uittamo=Uittamo
u v Unto=Unto, Uotila=Uotila, Kumpula=Kumpula
ui uy Tuija=Tuya, Uino=Uino, Puijo=Puyo
U u U u Uuno=Uuno, Uusitalo=Uusitalo, Kainuu= Kainuu
v/w v Valto=Valto, Wartiovaara=Vartiovaara, Vantaa= Vantaa
x [1] ks Felix=Felix, Axelsson=Axelsson, Saxby=Saxby
y Yu Kyllikki=Kyllikki, Chydenius=Chydenius, Yrjölä=Yurjölä, Rydbeck=Rydbeck, Ylivieska= Ylivieska , Kymmene=Kymmene
a Ve švédštině jména a tituly na začátku slova Yngve=Yngve, Ylander=Ylander, Yttervik=Yttervik
Navíc v některých případech Sylvia=Sylvia/Sylvia
yi yy Yijälä = Yuyala
yy yuu/yuyu [12] Lyyli=Lyuuli/Lyuuli, Kyyrö=Kyuuryo/Kyuuryo, Myyrmäki=Myurmäki, Uusikaarlepyy= Uusikaarlepyu , Yyteri=Yuteri
ano Yuya Keikyä=Keikyuya, Pöytyä=Pyoytyä
jo yu/yuyo Kyösti=Kyuosti/Kyösti, Yöntilä=Juontilä/Yöntilä
z [1] S Mauritz=Maurits, Zacharias=Sakarias, Zilliacus=Silliacus
C Slovy německého původu Zimmer=Zimmer
h Slovy slovanského a maďarského původu Zyszkowicz=Zyshkovich, Zemplényi=Země
e [1] o Åke=Oke, Åström=Oström, Åggelby= Oggelby
A Výjimky Åbo= Abo , Åland= Åland .
A uh Na začátku slova. Ämmälä = Emmälä , Ähtäri= Ähtäri , Ängskulla=Engskulla.
já Uvnitř a na konci slova Väinö=Väinö, Jylhä=Yulha, Ypäjä=Yupä
ai Ahoj Na začátku slova. Äikiä=Eikia.
jojo Uvnitř slova Päivi=Päivi, Käiväräinen=Käiväräinen, Päijänne= Päijänne
ano eu Na začátku slova. Äystö=Eustö, Äyräpää=Euräpää/Euräpää.
ano Uvnitř slova Mäyränen=Mäyränen, Säynätsalo=Säunätsalo
aa uh Na začátku slova Ääri=Eeri, Äänekoski=Eenekoski.
yaa/yaa [13] Uvnitř a na konci slova Haanpää=Haanpää/Haanpää, Kääriä=Käärä/Käärä, Vääksy=Vääksy, Äyräpää=Euräpää/Euräpää
Ó jo Yrjö=Yuryo, Östen=Östen, Könönen=Könönen, Öljymäki=Ölyumäki, Pöljä=Pölja, Sörnäinen=Sörnäinen, Överby=Överby
oi její Höijer=Höyer, Öintilä=Ointilä, Töijensalo=Toyensalo
oj jo Söyrinki=Söurinki, Öystilä=Justila, Röyttä=Röuttä, Vöyri=Vöyri
oo yo/yoyo [14] Höök=Höok/Höök, Ränsöö=Ryansöö, Töölö= Töolö /Töölö

Přenos dlouhých samohlásek

Použití zdvojených ruských písmen při vykreslování finských dlouhých samohlásek se liší od obecných zásad vykreslování samohlásek, podle kterých se délka samohlásek nepřenáší do ruštiny. Ve finštině, na rozdíl například od němčiny nebo holandštiny, je zdvojení samohlásek jediným pravidelným způsobem, jak vyjádřit délku samohlásky, a kromě toho je zeměpisná délka ve finštině a estonštině organickou součástí jazykového systému a má fonematický význam, který slouží k rozlišení mezi četná homonyma. Před důležitostí rozlišování homonym a možností zpětného přepisu ustupuje do pozadí skutečnost, že podle pravidel ruského jazyka by se dvojhlásky měly číst dvouslabičně, a nikoli jednou, [15] .

Poznámky

  1. ↑ 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Vyskytuje se ve slovech nefinského původu, obecné doporučení projít podle zdrojového jazyka
  2. ↑ 1 2 3 Pokyn GUGK, 1982 , Na spojnici částí složeného slova Pokyn Hlavního ředitelství geodézie a kartografie (GUGK) předepisuje místo měkkého znaku tvrdé, kromě případů, kdy první část končí na -já..
  3. ↑ Pokyny GUGK, 1982 , Psaní yi po souhláskách je předepsáno Pokyny GUGK.
  4. ↑ Pokyny GUGK, 1982 , Psaní yo po souhláskách je předepsáno pokyny GUGK.
  5. ↑ instrukce GUGK; D. I. Ermolovich — Vlastní jména na křižovatce jazyků a kultur, 2001 Archivováno 10. července 2015 na Wayback Machine
  6. ↑ Instrukce GUGK, 1982 , Psaní yu po souhláskách je předepsáno instrukcí GUGK.
  7. ↑ Pokyny GUGK, 1982 , Možnost „yuu“ je předepsána Pokyny GUGK..
  8. ↑ 1 2 Pokyny GUGK, 1982 , Hláskování „ya“ ve všech případech předepisuje pokyny GUGK; výjimkou je slovo järvi (jävri), které se tradičně překládá bez th ..
  9. ↑ Pokyny GUGK, 1982 , Varianta „yaa“ je předepsána Pokyny GUGK ..
  10. ↑ GUGK Instructions, 1982 , Pravopis „ye“ je předepsán v GUGK Instructions..
  11. ↑ GUGK Instructions, 1982 , Pravopis „yeo“ je předepsán v GUGK Instructions..
  12. ↑ Instrukce GUGK, 1982 , instrukce GUGK předepisuje možnost „yuu“.
  13. ↑ Instrukce GUGK, 1982 , instrukce GUGK předepisuje možnost „yaa“.
  14. ↑ Pokyny GUGK, 1982 , Pokyny GUGK předepisují možnost „yo“.
  15. ↑ A. V. Superanskaya . O některých otázkách praktického přepisu  : [ arch. 4. dubna 2016 ] // Otázky lingvistiky. - 1959. - č. 6.

Zdroje

(Podle bibliografického systému Helsinské univerzity můžeme usoudit, že článek byl publikován v roce 1977. Autoři v článku nejsou uvedeni, ale následující informace o autorech lze nalézt v časopise: Finnish Language Council ( fi:suomen kielen lautakunta ), složení: Terho Itkonen ( fi:Terho Itkonen ), Matti Sadeniemi ( fi:Matti Sadeniemi ), Osmo Ikola ( fi:Osmo Ikola ), Esko Koivusalo, Osmo Ranta, Arvo Salo ( fi:Arvo Salo ) , Aimo Turunen ( Aimo Turunen (Samotný článek uvádí Igora Vahrose a Marttiho Kahlu jako základ článku.)

Viz také

Odkazy

 Praktický přepis do ruštiny a z ruštiny
Z cizích jazyků
do ruštiny
Z ruštiny
do ciziny
Několik dalších pokynů