Ruské přepisy pro japonštinu

Japonské psaní

Kanji

Cana

Používání

historický

Přepisy

Fonologie

Ruské přepisy do japonštiny  jsou systémy pro psaní japonských slov pomocí ruské abecedy , opravené ve vědecké literatuře a používané v praxi.

Vědci E. G. Spalvin ( 1900 ), D. M. Pozdneev ( 1907 ) a E. D. Polivanov ( 1917 ) navrhli své transkripční systémy .

V současnosti se v Rusku používá transkripční systém vyvinutý E. D. Polivanovem.

Transkripce Spalvina

První ruský přepis pro japonský jazyk vytvořil v roce 1900 E. G. Spalvin , který v té době začal vyučovat japonštinu na Orientálním institutu ( Vladivostok ). Svůj systém, který prošel drobnými změnami po reformě ruského pravopisu v roce 1918, použil Spalvin i ve svém posledním díle The Japanese Colloquial Language (1933) [1] .

Japonské えe ve Spalvinově transkripci se píše jako e . Vědec se domníval, že písmeno e slouží k předávání různých cizích zvuků a „s dalším zjednodušením ruského pravopisu“ má údajně „každou šanci úplně zmizet“. Dlouhé samohlásky Spalvin navrhoval označit pomlčkou nad písmenem ( makron ) nebo dvojtečkou , nicméně dlouhé samohlásky přenesl také zdvojením písmene: i . Z japonských dvojhlásek zaznamenal ei , ae , ai , ou ; Čínštinu přenášel prostřednictvím ai , eu [2] .

Japonsky zněl, paralelně se spirantem s , Spalvin zaznamenal jako dz . Iotované a , y označoval písmeny i , yu ; iotized o jim bylo předáno prostřednictvím io ( yo po reformě z roku 1918). S pomocí yo označoval také o po změkčených souhláskách ( Tokio ) [3] .

V případě potřeby oddělené čtení samohlásky od předchozí souhlásky, Spalvin použil pomlčku: gen-in . Také považoval za přijatelné použít v takové situaci tvrdé nebo měkké znamení: gen'in nebo gen'in [3] .

V tabulce gojuonů Spalvin přenesl čtvrtou vertikálu slabik prostřednictvím ta - qi - tsu - te - to ( ano - ji - zu - de - do v mluvení). Slabiky s měkkými souhláskami byly psány jako qia - qiu - qio a chia - tszyu - tszyo [3] .

Spalvinův přepis byl široce používán mezi ruskými japonisty [3] .

gojuon Yeon
あアa いイa うウy えエe おオo ( já ) ( yy ) ( jo (io) )
かカka きキki くクku けケke こコko きゃキャkya きゅキュkyū きょキョkyō
さサsa しシsi すスsu せセse ,, takže _ しゃ シャxia しゅ シュshu しょショsho
たタta čchi _ _ つツtsu てテte とトto ちゃチャqia ちゅ チュqiu ちょ チョtsyo
Zapnuto _ _ ne _ _ ぬヌdobře ねネne のノale にゃ ニャnya にゅ ニュnu Ano _
はハha ひヒhee ふフfu へヘheh ほホho ひゃ ヒャhya ひゅ ヒュhyu ひょ ヒョhyo
まマma みミmi むムmu já _ _ měsíc _ _ みゃ ミャme みゅ ミュmu みょ ミョmyo
já _ _ ano _ _ よヨyo (io)
らラra りリri るルru れレre ろロro りゃ リャrya りゅリュryū りょ リョryo
わワwa ゐヰvi ゑヱve jojo _ _
んンn
がガha ぎギgi ぐグgu げゲge ご ゴjdi ぎゃギャgya ぎゅギュgyū ぎょギョgyo
ざザza じジji ずズzu ぜゼjo ぞゾzo じゃジャja じゅジュju Jo _
だダano ぢヂji づヅzu でデde どドdo ぢゃヂャjia ぢゅ ヂュju ぢょヂョjio
ばバba びビbi ぶブbu buď _ ぼボbo びゃ ビャbya びゅ ビュbyu Ahoj _
ぱパpa ぴピpi ぷプpu ぺペne ぽポby ぴゃ ピャpya ぴゅピュpyū ぴょ ピョpyo

Pozdneevova transkripce

V roce 1907 zavedl D. M. Pozdneev do učebnice Tokuhon transkripci mírně odlišnou od systému Spalvin. Byla zaměřena na tokijskou výslovnost a měla přenést zvuk v souladu s ní psaných slov do řeči Japonců [3] .

Spalvinskij e Pozdneev nahrazen e . Délku samohlásek označoval zdvojením: aa , oo , yy , ii . Dlouhé iotizované samohlásky byly přenášeny prostřednictvím yaa , yo , yuu . Místo io ( yo ) vědec dal yo ( yoku místo yoku ); tsyo v jeho systému bylo napsáno jako tsyo . Místo d Pozdneev použil z . Dvojhlásky čínského původu přepsal jako ai , ei [4] .

Na rozdíl od Spalvinovy ​​transkripce nebyl tento systém široce používán, ale vzal jej v úvahu E. D. Polivanov [4] .

gojuon Yeon
あアa いイa うウy えエe おオo ( já ) ( yy ) ( yo )
かカka きキki くクku けケke こコko きゃキャkya きゅキュkyū きょキョkyō
さサsa しシsi すスsu せセse ,, takže _ しゃ シャxia しゅ シュshu しょショsho
たタta čchi _ _ つツtsu てテte とトto ちゃチャqia ちゅ チュqiu ちょ チョtso
Zapnuto _ _ ne _ _ ぬヌdobře ねネne のノale にゃ ニャnya にゅ ニュnu にょニョne
はハha ひヒhee ふフfu ano _ _ ほホho ひゃ ヒャhya ひゅ ヒュhyu ひょ ヒョhyo
まマma みミmi むムmu já _ _ měsíc _ _ みゃ ミャme みゅ ミュmu みょ ミョmyo
já _ _ ano _ _ ano _ _
らラra りリri るルru れレre ろロro りゃ リャrya りゅリュryū りょリョryō
わワwa ゐヰvi ゑヱmy jojo _ _
んンn
がガha ぎギgi ぐグgu げゲge ご ゴjdi ぎゃギャgya ぎゅギュgyū ぎょギョgyō
ざザpro じジzi ずズzu ぜゼze ぞゾzo じゃジャzya じゅジュzu Jo _
だダano ぢヂ(ji) づ ヅ(zu) でデde どドdo ぢゃ ヂャ(jia) ぢゅ ヂュ(ju) ぢょ ヂョ(jio)
ばバba びビbi ぶブbu べベbae ぼボbo びゃ ビャbya びゅ ビュbyu Ahoj _
ぱパpa ぴピpi ぷプpu ぺペpe ぽポby ぴゃ ピャpya ぴゅピュpyū ぴょ ピョpyo

Polivanovova transkripce

Třetí ruský přepis do japonštiny byl vyvinut v roce 1914 E. D. Polivanovem a vědecky doložen v roce 1917 ve speciální brožuře „O ruské transkripci japonských slov“. Vědec se ve svém systému snažil co nejpřesněji zprostředkovat výslovnost typickou pro tokijský dialekt za použití obvyklých prostředků ruské grafiky [4] .

Stejně jako Pozdneev, Polivanov používá písmena e a ё . Paralelně s znělým, on, stejně jako Spalvin, vysílá přes dz . Dlouhé samohlásky označuje pomlčkou- makronem . Čínské dvojhlásky se v Polivanovově transkripci píší jako ai , hej [4] .

Řádky ta - qi - tsu - te - to , ano - ji - zu - de - do , qia - chiu - tsyo , chia - tszyu - tszyo v Polivanovově přepisu Spalvina jsou přenášeny prostřednictvím ta - ti - tsu - te - že , ano - ji - zu - de - do , cha - chu - cho , ja - ju - jo , respektive [4] .

gojuon Yeon
あアa いイa うウy えエe おオo ( já ) ( yy ) ( yo )
かカka きキki くクku けケke こコko きゃキャkya きゅキュkyū きょキョkyō
さサsa しシsi すスsu せセse ,, takže _ しゃ シャxia しゅ シュshu しょショsho
たタta ちチchi つツtsu てテte とトto ちゃチャcha ちゅチュchu ちょ チョcho
Zapnuto _ _ ne _ _ ぬヌdobře ねネne のノale にゃ ニャnya にゅ ニュnu にょニョne
はハha ひヒhee ふフfu ano _ _ ほホho ひゃ ヒャhya ひゅ ヒュhyu ひょ ヒョhyo
まマma みミmi むムmu já _ _ měsíc _ _ みゃ ミャme みゅ ミュmu みょ ミョmyo
já _ _ ano _ _ ano _ _
らラra りリri るルru れレre ろロro りゃ リャrya りゅリュryū りょリョryō
わワwa ゐヰi ゑヱe をヲo
んンn
がガha ぎギgi ぐグgu げゲge ご ゴjdi ぎゃギャgya ぎゅギュgyū ぎょギョgyō
ざザza じジji ずズzu ぜゼze ぞゾzo じゃジャja じゅジュju Jo _
だダano ぢヂ(ji) づヅ(zu) でデde どドdo ぢゃ ヂャ(ja) ぢゅ ヂュ(ju) ぢょ ヂョ(jo)
ばバba びビbi ぶブbu べベbae ぼボbo びゃ ビャbya びゅ ビュbyu Ahoj _
ぱパpa ぴピpi ぷプpu ぺペpe ぽポby ぴゃ ピャpya ぴゅピュpyū ぴょ ピョpyo

Poznámky

  1. ↑ Serdjuchenko, 1967 , s. 222.
  2. ↑ Serdjuchenko, 1967 , s. 222-223.
  3. ↑ 1 2 3 4 5 Serdjučenko, 1967 , str. 223.
  4. ↑ 1 2 3 4 5 Serdjučenko, 1967 , str. 224.

Literatura

 Praktický přepis do ruštiny a z ruštiny
Z cizích jazyků
do ruštiny
Z ruštiny
do ciziny
Několik dalších pokynů