Používání
historický
Přepisy
Furigana (振り仮名) jsou fonetická vodítka v japonském písmu . Někdy je označována jako yomigana (読仮名) nebo rubi (ル ビ) . Skládají se z malých znaků kana vytištěných vedle znaku kanji nebo jiného znaku, který odráží jejich výslovnost. Ve vodorovném textu je furigana nad řádkem textu a ve svislém textu je napravo od něj, jak je znázorněno níže. Furigana je napsána písmem „ agát “.
|
nebo |
|
Furigana může doprovázet každý hieroglyf samostatně nebo celou kombinaci a ve druhém případě jsou znaky furigany vystředěny nad celou kombinací a neodrážejí čtení každého jednotlivého hieroglyfu. Druhý způsob je běžnější, protože některá slova v japonštině mají nestandardní čtení, které se liší od běžného kun'yomi nebo on'yomi jednotlivých znaků. Například ve slově, které znamená „dospělý“ (大人), první znak, zaujatý samostatně, by se četl dai a druhý jin nebo nin ; ve spojení se čtou společně otone , přičemž nelze říci, že první znak zde představuje zvuky o nebo oto a poslední tón nebo na .
Když je nutné rozlišovat mezi japonskou výslovností kun'yomi a výslovností on'yomi odvozenou z čínštiny , jako například ve slovnících kanji , japonská výslovnost se zapíše hiragana , zatímco čínská výslovnost se zapíše katakanou . Takové rozlišení se nachází pouze ve slovnících a příručkách. Hiragana se nejčastěji používá v běžném textu. Jedinou výjimkou jsou čínská místní jména, názvy a někdy názvy jídel, které se píší v kanji a vysvětlují katakanou furiganou.
Furigana někdy postrádá rozdíl mezi pravidelnou kana a redukovanými formami používanými ke zdvojení souhlásek a palatalizaci samohlásek. Například slovo 却下kyakka se obvykle píše jako きゃっか v hiragana, ale může být psáno jako きやつか ve furiganě. To je typické pro text psaný na starých tiskařských strojích : dříve pro zmenšené znaky kana neexistovaly žádné furiganové pečeti. Dnes jsou tiskařské stroje řízeny počítačem a tento vzhled furigany je méně obvyklý.
Nejčastěji se furigana používá v textech pro děti, které ještě neumějí číst a rozumět jim neznámým hieroglyfům, ale rozumí slovu z fonetického přepisu napsaného hiraganou . Vzhledem k tomu, že japonské děti se učí hiragana před katakanou , v textech pro předškoláky je furigana uváděna i pro znaky katakany. V dětských knihách se furigana dává všem postavám – v japonštině se jí říká sorubi (総ルビ).
V jiných textech může být furigana vepsána přes slovo obsahující vzácné kanji. V novinách a časopisech jsou fonetická vodítka uvedena pro všechna slova obsahující kanji, která nejsou na seznamu Jōyo kanji .
Furigana se obvykle vyskytuje na železničních značkách spolu s kanji a romaji, i když je výslovnost názvu stanice široce známá. Furigana se často objevuje na mapách, pokud má toponym neobvyklé jméno.
Japonská jména jsou obvykle psána hieroglyfy. Protože notaci kanji lze číst mnoha různými způsoby, včetně speciálního čtení vlastních jmen, nanori , jsou jména často doprovázena furiganou. V japonských dotaznících a úředních dokumentech je vedle pole pro psaní jména v kanji vždy pole pro furiganu. Cizí jména, včetně ruských, se obvykle píší katakanou.
Furigana může být použita k přepisu cizích jmen psaných v kanji, zejména pro čínštinu a korejštinu. Čínská jména se obvykle vyslovují japonským způsobem a přepisují se v hiragana. Korejská jména se vyslovují co nejblíže originálu, přičemž výslovnost je psána katakanou. Furigana může být také použita ve vzácných případech, kdy cizí jména dostala kanji pro jejich notaci, jako je fotbalista Rui Ramos (瑠偉・ラモス) a veřejná osobnost David Aldwinkle (有道出人, Arudo: Debito).
Kanji a jejich kombinace jsou v japonských učebnicích pro cizince obvykle doprovázeny furiganou.
Furigana se často používá v učebnicích cizích jazyků pro japonštinu. Slova jsou psána v cizí abecedě, například abeceda Hangul v učebnici korejského jazyka bude doprovázet furiganu a ukazuje jejich výslovnost.
Někteří autoři přidávají ke slangovým výslovnostem slov furigana: samotné slovo je psáno v kanji a jeho slangová výslovnost je uvedena ve furiganě.
Odkazy v textu na výše uvedené formuláře „viz. nahoře“ jsou také často psány v furiganě jako bolavé (それ) „toto“ nebo jsou (あれ) „to“.
V karaoke , pokud je text písně napsán pomocí kanji, jsou slova velmi často doprovázena furiganou, protože existuje vysoká pravděpodobnost, že narazíte na slovo s nestandardním čtením, neologismy autora atd.
Vzhledem k tomu, že postava je zodpovědná za obsah a furigana je zodpovědná za zvuk, lze je kombinovat a vytvořit slovní hříčku nebo odrážet význam cizích slov. Slovo „zelená“ můžete napsat hieroglyfy (緑色, midoriiro nebo ryokushoku ) a přidat k němu furiganu, odrážející zvuk anglického slova „green“ (zelená). To se provádí v titulcích k zahraničním filmům, když je nutné japonské titulky spojit s řečí postav nebo umožnit překladateli zachovat původní zvuk jména nebo výrazu zapsáním jeho sémantického významu pomocí kanji (např. Skywalker ("Skywalker") z "Star Wars"). Také často v japonské beletrii, furigana je používán dát další významy ke slovu. Například ve sci-fi může být slovo „Země“ (地球 chikyu : ) doplněno furiganou slova „vlast“ (ふる さと furusato ) .
Existuje doporučení W3C pro použití achátu v XHTML , Ruby Annotation který používá < ruby>
| XHTML kód | výsledek |
|---|---|
| <ruby>男<rt>おとこ</rt></ruby> |
V typu japonského písma zvaného kanbun , což je japonský pastiš klasické čínštiny , se někdy přidávají malé znaky zvané kunten . Na rozdíl od furigany, která odráží výslovnost, kunten odráží japonské gramatické struktury, které se v kanbunu nenacházejí, a také ukazuje, jak by měla být slova přeskupena, aby vyhovovala japonské větné struktuře.
Furigana se občas používá k vyjádření nikoli výslovnosti, ale významu slova. Pokud je například v japonském textu nalezeno cizí slovo napsané latinkou, lze jej v textu přeložit pomocí furigany. Dnes je to méně běžné, ale na konci 19. a na počátku 20. století se kanji ve formě furigana používalo k překladu a vysvětlení výpůjčních slov psaných katakanou. V japonštině se tomu říká furikanji (振り漢字), protože slovo furigana implikuje použití kana .
Na Tchaj-wanu se malá písmena systému zhuyin fuhao , tchajwanského ekvivalentu kana pro Číňany, někdy tisknou ve vzdělávací a dětské literatuře napravo od znaků, aby se dala najevo jejich výslovnost.
| japonský | |||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Příběh |
| ||||||
| Dialekty | |||||||
| Literatura | |||||||
| Psaní |
| ||||||
| Gramatika a slovní zásoba | |||||||
| Fonologie | |||||||
| romanizace |
| ||||||