Japonská interpunkce

Japonská interpunkce ( jap. 約物 yakumono )  - interpunkční znaménka a pravidla pro jejich použití v japonštině .

Japonské písmo se používá vodorovně i svisle a některá interpunkce vypadá ve dvou směrech jinak: závorky, složené závorky, hranaté uvozovky, elipsy a vlnovky jsou ve svislém textu otočeny o 90°.

Japonská interpunkční znaménka jsou obvykle bez mezer (každý zabírá tolik místa jako abecední znaky).

Až do 20. století se interpunkce, kromě tečky a čárky slzy, v japonštině téměř nikdy nepoužívala [1] .

Japonská interpunkční znaménka

Závorky

• Hlavní článek: japonské závorky

V japonském psaní se používá více než 14 typů závorek, které jsou při vertikálním psaní vždy otočeny o 90° ve směru hodinových ručiček. Na linkovaném papíře genko -yoshi zabírá každý znak složených závorek jeden čtverec.

Čárky

• Hlavní článek: Čárky v japonském písmu

Čárky v japonském textu se používají hlavně k oddělení částí věty; mají i zesilovací funkci [1] , někdy se čárky dávají bezdůvodně, pro rytmické členění věty. Při vodorovném psaní se čárka umístí do pravého dolního rohu předchozího znaku, při svislém psaní - níže vpravo od předchozího znaku, při použití genko-yoshi  - v obou případech do samostatného čtverce. Pravidla pro používání čárek v japonštině jsou méně přísná než v ruštině.

Elipsa

• Hlavní článek: Japonská elipsa

Elipsa označuje v japonštině pauzu v řeči, nedokončenou frázi, zkratku; do jazyka byla zavedena pod vlivem evropských jazyků. Obvykle představuje tři tečky nebo dvě skupiny po třech tečkách, i když je k dispozici také elipsa se dvěma tečkami. Svislé písmo se píše svisle. Obvykle se nachází podél spodního okraje textu nebo ve středu buňky.

Bod

Tečka v japonském písmu představuje kruh. V Unicode se nazývá „Ideografická tečka“. Ve vodorovném písmenu je umístěn v levém dolním rohu čtverce, ve svislém - v pravém horním rohu. Je třeba poznamenat, že čínský bod je vždy umístěn ve středu čtverce.

Na rozdíl od evropské tečky se japonská tečka často používá k oddělení vět a ne v každé větě. Často se vynechává, pokud je věta jednoduchá nebo pokud text končí uvozovkou. Za tečkou není mezera.

Existují názvy a registrované ochranné známky, které obsahují tečku uvnitř: Morning Musume (モ ーニング娘。 ) a Ecomoni (エ コモ二。 ) , manga Ii Hito (い いひと。 ) , drama Nobuta . O Produkovat _ _ _ _

Interpunkt

• Hlavní článek Interpunkt
• Hlavní článek Interpunkce v japonské interpunkci

Interpunkce je malá tečka pro oddělení slov (mezera se v japonštině prakticky nepoužívá) o šířce jednoho znaku. Používá se také v případech, kdy potřebujete oddělit zkrácený prvek – „junior a high school“ (小・中学校sho : chu: gakko: ) ; oddělovat slova napsaná v kana - osobní počítač (パ ーソナル・コンピューター pa: sonar compyu: ta: ) ; celými jmény, není-li zřejmé, kde končí příjmení a začíná křestní jméno; místo dvojité pomlčky ; oddělit jména , tituly a pozice : asistent vedoucího oddělení Suzuki jako oddělovač desetinných míst při psaní čísel v hieroglyfech : 3.14 ( japonsky 三・一四) ; místo dvojteček a pomlček ve svislém textu.

Znak změny strany

• Hlavní článek: Ioriten

Ioriten (庵 点) nebo „značka písně“ (歌記号utakigo : ) se používá k označení začátku písně nebo začátku části. Nejčastěji se používá ve hrách nó a renga .

Uvozovky

Jednoduché - "hákové závorky" ( jap. 鉤括弧 kagikakko ) . Používá se pro přímou a nepřímou řeč

Dvojité - "dvojité hákové závorky" ( jap. 二重鉤括弧 niju: kakko ) se používají jako vnořené, stejně jako k označení názvů uměleckých děl; v manga někdy znamená to, co slyšeli v telefonu.

Mezerník

Mezery v japonštině se používají k označení začátku nového odstavce, zejména na papírovém řádku „ genko-yoshi “ (viz pravidla pro použití v článku) a v literatuře pro děti k oddělení slov. Po nejaponské interpunkci (vykřičníky, otazníky) často následuje také mezera. Odděluje jméno a příjmení.

Lze použít i místo středníku: Daiwa Bank [ ja , pobočka Osaka

Vlnovka

• Hlavní článek: Wavy Dash

Vlnovka (波ダ ッシュ nami dashū:)〜 je  dlouhá vlnovka .

Použití zahrnuje:

• označení rozsahu: ("Od 5 do 6 hodin" ( Jap. 5時〜6時) ; od Kochi do Ósaky ( Jap. 高知〜大阪) ; v tomto případě slova od ... do .. . se přidávají při čtení…kara…made ) ;
• oddělit název od podtitulu;
• pro označení podtitulku: "shrnutí" ( japonsky 〜概要〜 gayo :)
• místo závorek a lomítek se používají párové vlnovky: "(odpověď)" ( jap. 〜〜答え〜〜 kotae ) ;
• pro označení původu: z Francie (フ ランス〜 Furansu kara ) ;
• k označení dlouhého nebo táhlého zvuku: "Ne?" ( japonsky ですよね〜 desu yo ne-e ) , „Ah-ah“ ( japonsky あ〜〜〜 ) , obvykle pro komický efekt nebo pro zvýšení roztomilosti postavy;

Další běžně používaná interpunkční znaménka

V japonštině jsou tyto znaky buď plné, nebo poloviční šířky a obvykle za nimi následuje mezera.

Colon

Dvojtečka ( japonská コロン koruna ) se používá hlavně ve vědeckých pracích: k označení času - "4:05" místo japonštiny.  4時5分nebo jap.  4分5秒; a při zařazení - Jap. 日時:3月3日 4時5分"Datum/čas: 3. března, 4:05).

Vykřičník

• Hlavní článek: japonský vykřičník

V japonštině je vykřičník (感嘆 符 kantanfu ) obvykle umístěn na konci věty a znamená vykřičník. Často označuje jednotlivé vykřičníky a příkazy: "Ach!", "Stop!"

Vykřičník se nepoužívá ve formální japonštině, ale je velmi běžný v manze a beletrii. V tradiční japonštině jsou funkce vykřičníku vykonávány částicemi vykřičníku, jako jsou ( japonsky よ yo ) , ( japonsky ぞ zo ) a další.

Otazník

• Hlavní článek: japonský otazník

Otazník (疑問 符 gimonfu ) nebo japonsky はてなマーク, „hatena ma:ku“, může naznačovat tázavou povahu výroku. Stejně jako vykřičník se otazník nepoužívá ve formálním psaní.

Literatura

• Senko K. Maynard. Lingvistická kreativita v japonském diskurzu: Zkoumání mnohosti sebe sama, perspektivy a hlasu. - 2007. - (Pragmatics and Beyond New Series). — ISBN 978-9027254023 .

Viz také

• Odoriji  - opakovací znak
• čínská interpunkce
• korejská interpunkce

Poznámky

1. ↑ 1 2 Richard DONOVAN. Překlad interpunkce Kawabatova Izu no odoriko. — Univerzita zahraničních studií v Nagoji.