Khakassian psaní

Khakass psaní  je psaní Khakass jazyka .

Khakass skript založený na azbuce byl vytvořen v 1924 , ačkoli dřívější pokusy vytvořit skript, který byl také známý. Již v roce 1929 , v průběhu romanizace , však byla přeložena do latinského písma. V roce 1939 bylo písmo Khakass opět přeloženo do azbuky. Abeceda z roku 1939 se s některými úpravami používá dodnes.

První zkušenosti

V 90. letech 19. století vydali ortodoxní misionáři několik náboženských knih v jazyce Khakass. Tyto knihy používaly ruskou abecedu s přidáním několika znaků pro specifické zvuky Khakass ( Ӧ ӧ a Ӱ ӱ ) [1] .

Brzy po Říjnové revoluci a nastolení sovětské moci na území obývaném Khakassem vyvstala otázka odstranění negramotnosti . Tento problém nelze vyřešit bez vytvoření psaného jazyka pro jazyk Khakass. První experimenty s tvorbou písma byly zahájeny v letech 1921-1922 iniciativní skupinou khakasských studentů na provinčním oddělení veřejného školství Jenisej . Tato skupina zvažovala řadu projektů, mezi nimiž vynikají projekty M. I. Raikova a T. D. Mainagasheva. Raikovův projekt byl založen na azbuce a dobře se hodil pro záznam fonetických rysů khakaské řeči. Pro účely masové výchovy obyvatelstva to však bylo příliš složité. Mainagashevův projekt, který také vycházel z azbuky, naopak nepokryl všechny hlavní zvuky chakasského jazyka. Iniciativní skupina brzy spojila projekty Raikova a Mainagasheva, dokončila je a schválila výslednou verzi. V praxi se však nedočkal [2] .

Projekt M. I. Raikova: A a, B b, Ḅ ḅ, G g, Ĝ ĝ, D d, E e, Z h, I i, Î î, J y, K k, K̂ k̂, L l, L l, M m, H n, Ң n, O o, Ӧ ӧ, P p, R r, C s, T t, U y, Ӱ ӱ, H h, Sh w, Sh sch, Y s. Délka samohlásky byla označena pruhem pod písmenem a krátkost čárkou nad písmenem.

Projekt T. D. Mainagasheva: A a, O o, U y, Y s, I i, B b, P p, D d, T t, S s, G g, K k, X x, L l, M m, N n, N n, R r, H h, C c, E e, Ө ө, Yu yu, jsem.

Projekt V. A. Kozhevnikova: A a, O o, Y y, N s, b b, E e, I i, B b, P p, D d, T t, Ɔ ɔ, G r, K k, X x, L l, Mm, Nn, Vin, Rr, Hh, Cc.

Projekt M. G. Torosova a N. M. Odežkina: A a, O o, U y, Y s, E e, F f, Yu yu, I u, b b, b b, P p, D d, T t, C s, G g Kk, I, Ll, Mm, Nn, Bb, Rr, Hh, Cc, Ee, Kk.

Poté, co byl v roce 1923 vytvořen okres Khakass , se otázka vytvoření abecedy Khakass stala ještě aktuálnější. Dne 25. dubna 1924 přijalo Jenisejské provinční oddělení veřejného školství rezoluci „O vývoji khakaského písma“. Dne 4. září téhož roku Khakasský revkom schválil zvláštní komisi na okresním oddělení veřejného školství. Na rozdíl od iniciativní skupiny z roku 1922 v této komisi nebyli studenti, ale osoby s pedagogickým vzděláním, které měly zkušenosti v oblasti veřejného školství. Předsedou komise byl předseda výkonného výboru Khakass G. I. Itygin; Členy komise se stali I. M. Kishteev, S. I. Kuzurgashev, M. I. Raikov, K. K. Samarin, K. S. Todyshev, P. T. Shtygashev. Později se k nim přidal A. T. Kazankov [2] .

Již na začátku listopadu 1924 byl připraven návrh nové abecedy, o kterém komise informovala I. oblastní sjezd sovětů. Tato abeceda byla založena na azbuce a obsahovala následující další písmena pro konkrétní zvuky Khakass: Г̈ г̈, Ј ј, Ҥ ҥ, Ӧ ӧ, Ӱ ӱ, Ӹ ӹ [2] . Podle jiných zdrojů bylo do abecedy zařazeno i písmeno k [4] .

V červnu 1925 se na setkání Oirotů , Khakasů a Šorů v Novo-Nikolajevsku diskutovalo o otázce sjednocení jejich abeced. Jako vzor bylo rozhodnuto zvolit Oirotovu abecedu . V tomto ohledu byla z projektu Khakass abecedy vyloučena písmena g̈, k, ӹ . V důsledku toho byla khakasská abeceda nakonec schválena v následujícím složení znaků: Aa, Bb, Gg, Dd, Zz, II, Kk, Ll, Mm, Nn, Oo, Pp, Rr, Ss, Tt, Uy, Xx , Hh, Yy, Ј ј, Ӱӱ, Ӧӧ, Ҥҥ, Yy, Ue . Pro výpůjčky z ruského jazyka byla zavedena písmena Vv, Her, Zhzh, Ff, Tsts, Shsh, Schshch, Yuyu, Yaya, b . Tato abeceda měla řadu nedostatků: nebyly tam žádné znaky pro otevřené [i] a znělé uvulární [ғ]. Navíc nebyla zobrazena délka samohlásek [4] .

K překonání prvního z těchto nedostatků v letech 1927-1928 byla do abecedy zavedena písmena І і a һ [4] .

Khakassian abeceda založená na latinské abecedě

Na konci dvacátých let 20. století v SSSR aktivně probíhal proces romanizace abeced . Během tohoto procesu bylo rozhodnuto přeložit abecedu Khakas do latinky. Proces přechodu na latinku začal v roce 1929 a od roku 1930 začala v nové abecedě vycházet veškerá vzdělávací literatura a khakaské regionální noviny Khyzyl aal . Khakassian latinized abeceda měla následující podobu (v roce 1935, písmeno Ә ә bylo nahrazeno E e ):

Mezi nevýhody této abecedy patří nedostatek písmen nutných pro přesnější psaní výpůjček z ruského jazyka (např . cirkus se psal jako sirk ). Důležitějším problémem bylo, že školáci museli současně studovat dva systémy psaní najednou – latinku (při učení rodného jazyka) a azbuku (při učení ruského jazyka). To vedlo k výrazným potížím se zvládnutím psaní na základní škole [4] .

Moderní Khakass abeceda

Od poloviny 30. let 20. století SSSR překládal písma do azbuky. Během tohoto procesu byla v roce 1939 přeložena do azbuky a Khakass abecedy. Mělo následující tvar: Aa, Bb, Vv, Gg, Dd, Her, Zhzh, Zz, II, II, Yy, Kk, Ll, Mm, Nn, Nb n, Oo, Ӧӧ, Pp, Rr, Ss, Tt , Uu, Ӱӱ, Ff, Xx, Ts, Hh, Shsh, Shch, b, Yy, b, Ue, Yuyu, Yaya .

Tato abeceda však měla také nevýhody: nerozlišovala mezi zvuky [g] - [g] a [h] - [ӌ]. Tento nedostatek byl odstraněn v roce 1947, kdy byla do abecedy zavedena písmena Ғ ғ a Ӌ ӌ . V roce 1962 bylo písmeno Нъ нъ nahrazeno písmenem Ң ң . Poté Khakass abeceda získala svou současnou podobu [4] :

V praxi se v mnoha tištěných a elektronických publikacích v jazyce Khakass používá písmeno Ҷ s ocasem vpravo. [5]

Korespondenční tabulka pro písmena khakasských abeced

Přepis

Při přenosu vlastních jmen Khakass v ruštině se používají následující pravidla [K 1] :

Zbývající písmena Khakass odpovídají písmenům ruské abecedy.

Poznámky

Zdroje

1. ↑ Khakass-Russian Dictionary / N. A. Baskakov, A. I. Inkizhekova-Grekul. - M .: Stát. Nakladatelství zahraničních a národních slovníků, 1953. - 487 s.
2. ↑ 1 2 3 D. F. Patachakova . Pravopis jazyka Khakass // Pravopis turkických literárních jazyků SSSR. - M .: Nauka, 1973. - S. 257-270 .
3. ↑ A. L. Artemenko. Počátek vzniku khakaského písma  : [ arch. 1. prosince 2017 ] // Vědecké poznámky Khakass Research Institute of Language, Literatur and History. - Abakan, 1966. - T. XII. - S. 141-145.
4. ↑ 1 2 3 4 5 D. I. Chankov. Vytvoření a vylepšení abecedy Khakas // Problémy se zdokonalením abeced turkických jazyků SSSR. - M .: Nauka, 1972. - S. 183-189 .
5. ↑ Knižní nakladatelství Khakass pojmenované po V.M. Torosov . Získáno 20. 8. 2018. Archivováno z originálu 20. 8. 2018. (neurčitý)

Komentáře

1. ↑ Podle Adresáře osobních jmen národů RSFSR

Literatura

• Pokyny k ruskému převodu zeměpisných názvů Khakass autonomní oblasti / Comp. G. I. Donidze ; Ed. G. P. Bondaruk . — M .: Nauka , 1977. — 34 s. - 300 výtisků.