Bava Metzia

"Bava Metzia"
"Střední brána"
aram.  ‎בבא מציעא

Bava Metzia , též Bava Metzia , Baba Metzia , Baba Mtzia , aram .  בבא מציעא , bava metsi'a , lit. „střední brána“ [1] , je pojednání v Mišně , Toseftě , Babylonském a Jeruzalémském Talmudu, druhé v sekci Nezikin („Škoda“). Pojednání je věnováno především otázkám transakcí , tedy rysům vzniku a převodu vlastnických práv, jakož i odpovědnosti jednotlivce za cizí majetek převzatý k uložení nebo použití. [2]

Název pojednání

Název pojednání „střední brána“ znamená, že se jedná o druhý ze tří – tedy „střední“ část původně existujícího pojednání Mišny „Nezikin“ („Škody“), věnované židovskému občanskému právu . Toto pojednání bylo rozděleno do tří částí (hebrejsky „baba“ [3] ; „bava“) pro usnadnění studia, kvůli jeho velkému objemu. Při rozdělení na části se nebralo v úvahu především téma, ale touha srovnat tyto části, v důsledku toho poslední kapitola Mišny a poslední dvě kapitoly Tosefta Bava Metzia. se tematicky vztahují k dalšímu pojednání „ Bava Batra “, která se zabývá problematikou vlastnictví.

Předmět

V zákoně Mojžíšově je otázkám občanského práva věnována poměrně velká pozornost. V pojednání "Bava Metzia" jsou přikázání upravující podmínky provádění transakcí podrobena podrobnému posouzení:

O nálezu

Když uvidíš bloudit býka svého bratra nebo jeho ovečky, neopouštěj je, ale vrať je svému bratrovi; ale není-li tvůj bratr blízko tebe nebo ho neznáš, vezmi je do svého domu a nech je s tebou, dokud je tvůj bratr nevyhledá, a pak mu je vrať; tak učiň s jeho oslem, tak nalož s jeho oděvem, tak nalož s každou ztracenou [věcí] svého bratra, kterou on ztratí a kterou najdeš; tomu se nemůžete vyhnout. Když uvidíš na cestě padlého osla svého bratra nebo jeho vola, neopouštěj je, ale vezmi je s ním.

- Za druhé.  22:1-4

O uložení

Dá-li někdo stříbro nebo věci svému sousedovi, aby si ho ponechal, a ukradnou-li se mu z domu, pak když se najde zloděj, ať zaplatí dvakrát; a nenajde-li se zloděj, nechť přijde majitel domu před soudce [a přísahá], že nevztáhl ruku na pozemek svého souseda. O každé sporné věci, o závěti, o oslu, o ovci, o šatech, o každé ztracené věci, o níž někdo říká, že je jeho, musí být případ obou předložen soudcům: koho soudci obviní, zaplatí sousedovi dvakrát . Dá-li někdo svému bližnímu osla, býka, ovci nebo jiné dobytek na záchranu, a on zemře, nebo se zraní nebo je odveden, aby to nikdo neviděl, ať je předem přísahou Pán mezi obojí, že [ten, kdo bere] nevztáhl ruku na majetek svého bližního; a vlastník musí přijmout, ale [on] nezaplatí; a je-li mu odcizen, musí zaplatit svému majiteli; ale je-li roztrhán [šelmou], pak ať předloží roztrhané na důkaz: za roztrhané neplatí.

Př.  22:7-13

O nákupu a prodeji

Prodáte-li něco svému sousedovi nebo něco koupíte od svého souseda, neurážejte se navzájem.

Leo.  25:14

A také:

Když se ve vaší zemi usadí cizinec, neutiskujte ho.

Leo.  19:33

O poskytování finančních prostředků v růstu

Když tvůj bratr zchudne a upadne s tebou v rozklad, pak ho podpoř, ať je to cizinec nebo osadník, aby s tebou žil; neberte mu růst a zisk a bojte se Boha svého; [Já jsem Hospodin], aby tvůj bratr mohl bydlet s tebou; nedávejte mu své stříbro na úrok a nedávejte mu svůj chléb pro zisk.

Leo.  25:35-37

Nebudeš půjčovat svému bratru na úrok stříbra ani chleba ani čehokoli jiného, ​​co lze dát na úrok; půjčuj cizinci na úrok, ale nepůjčuj svému bratru na úrok, aby ti Hospodin, tvůj Bůh, požehnal ve všem, co se děje tvýma rukama v zemi, kterou se chceš zmocnit.

- Za druhé.  23:19 , 20

O najímání pracovníků

Neurážejte nádeníka, chudého a žebráka, od svých bratrů nebo od svých cizinců, kteří jsou ve vaší zemi, ve vašich příbytcích; ten samý den dej jeho mzdu, aby před tím slunce nezapadlo, protože je chudý a jeho duše na ni čeká; aby proti tobě nevolal k Hospodinu a nebyl na tobě hřích.

- Za druhé.  24:14 , 15

Taky:

Když vstoupíš na vinici svého bližního, smíš se dosyta najíst plodů, kolik si tvá duše přeje, ale nevkládej je do své nádoby. Až přijdeš na sousedovu žeň, utrhni rukama klasy, ale srp do sousedovy žeňe nepřinášej.

- Za druhé.  23:24-55

Podle výkladu rabínů se toto přikázání týká najatých dělníků. Patří sem také přikázání o vztahu ke zvířatům: „Neblokuj hubu vola, když mlátí,“ Něm .  25:4 .

O úvěru, leasingu

Půjčí-li si někdo od souseda dobytek a ten se poškodí nebo uhyne a jeho majitel s ním nebyl, musí zaplatit; byl-li s ním jeho majitel, neměl by platit; pokud byl najat za peníze, tak ať jde za tu cenu.

Př.  22:14 , 15

Nikdo by si neměl brát horní a dolní mlýnský kámen jako zástavu, protože takový mlýnský kámen bere jako zástavu duši.

- Za druhé.  24:14 , 15

Půjčíš-li něco svému sousedovi, nechoď k němu domů, abys mu vzal zástavu, zůstaň na ulici, a ten, komu jsi půjčil peníze, vezme tvou zástavu na ulici; ale pokud je to chudák, nechoď spát s [s sebou] jeho zástavou: vrať mu zástavu při západu slunce, aby si lehl ke spánku ve svých šatech a požehnal ti – a to bude dejte se za vás ve spravedlnost před Hospodina, svého Boha... a neberte si vdovský oděv do zástavy.

- Za druhé.  24:10-13 , 17

Doktrína transakcí v Mišně

Veškerá rozmanitost transakcí zvažovaných v pojednání Mišna se omezuje na čtyři typy transakcí úložiště (stejně jako v pojednání „ Bava Kama “ jsou všechny možnosti neúmyslného poškození omezeny na čtyři typy). Mišna 7:8 popisuje čtyři typy správců: svobodný strážce (שומר חנם), dlužník (השואל), placený strážce (נושא שכר), nájemník (השוכר). Vyniká tedy: bezplatné skladování, skladování za poplatek, půjčka (zdarma), pronájem (placená). Rozdíl mezi nimi je odpovědnost schovatele za ztrátu a poškození předmětu uložení: za vše odpovídá vypůjčitel; bezplatný uschovatel je zbaven odpovědnosti, pokud zjevně neporušil skladovací podmínky; za odcizení a ztrátu věci odpovídá placený schovatel a nájemce. Každá transakce má znaky jednoho z těchto čtyř typů:

Obsah

Pojednání „Bava Metzia“ v Mišně obsahuje 10 kapitol a 101 odstavců.

Kapitola první obsahuje zákony související se zřízením práv k nálezům [4] ; a také seznam dokumentů, které podle názoru rabínů, pokud se najdou, nepodléhají vrácení (dary, závěti, gety atd.), protože se předpokládá, že se zpracovatel dokumentu rozhodl je vyhodit , změnil názor na jejich vymáhání.

Kapitola druhá definuje pravidla pro vracení nálezů [5] . Pokud nález nemá jednotlivé znaky, kterými by jej mohl ztracený popsat, pak nepodléhá vrácení a stává se majetkem nálezce. Kapitola uvádí známky nálezů, které nejsou ztraceny, ale ponechány s úmyslem vrátit se a vyzvednout: na takové nálezy nelze sáhnout. Probírá se také postup při vyhlašování nálezů a ukládání nálezů.

Kapitola třetí obsahuje zákony o převodu majetku ke skladování: kdy je opatrovník povinen nahradit ztrátu nebo poškození majetku a kdy je osvobozen od odpovědnosti.

Kapitola čtvrtá obsahuje zákony o transakci prodeje a nákupu: postup při provádění, přípustná marže, lhůta pro vrácení zboží, pravidla poctivého obchodu.

Kapitola pátá definuje znaky transakcí, na které se vztahuje zákaz lichvy.

Kapitola šestá obsahuje zákony pro zaměstnávání dělníků, řemeslníků a dobytka; se zabývá problémy souvisejícími s porušením podmínek transakce.

Kapitola sedmá se zabývá otázkami o právech najatých pracovníků a okolnostech, které zbavují placeného opatrovníka odpovědnosti.

Kapitola osmá obsahuje zákony o pronájmu hospodářských zvířat a domů.

Kapitola devátá obsahuje zákony o nájmu zemědělské půdy, o výplatě zaměstnanců, o zástavách.

Kapitola desátá se zabývá vztahy vlastníků nemovitostí, jejichž majetky jsou nad sebou.

Zajímavosti

Mišna 4:10 zakazuje žádat prodejce na trhu o cenu produktu bez touhy koupit, je také zakázáno připomínat proselytovi jeho původ – to vše je „urážka“ (אונאה).

Tosefta 4:3 povoluje postoupení dluhu se slevou, aniž by to bylo uznáno jako navýšení, což však umožňuje obejít zákaz vydání půjčky s úrokem. K tomu potřebuje dlužník a věřitel zprostředkovatele. Dlužník vymění IOU za stejnou částku se zprostředkovatelem, poté věřitel splatí IOU od dlužníka se slevou. Na konci doby výpůjčky zprostředkovatel splatí svou účtenku stvrzenkou dlužníka, kterou věřitel předloží k provedení.

Bava Metzia 32b obsahuje příkaz k milosrdnému zacházení se zvířaty ( hebr . Tento výraz se stal jedním z hesel izraelských ochránců přírody a také názvem izraelské charitativní organizace, která obhajuje pomoc městským zvířatům bez domova.

Baba Metzia 38b obsahuje výsměch babylonským učitelům zákona, kteří zákony velmi pečlivě zkoumali a snažili se předvídat ty nejnepravděpodobnější případy. V reakci na jeden z těchto výroků následuje odpověď: "Správně, jsi z Pumbedity , je zvykem, že vedeš slona uchem jehly."

Poznámky

  1. Baba Metzia // Židovská encyklopedie Brockhause a Efrona . - Petrohrad. , 1908-1913.
  2. Bava Metzia. Babylonský Talmud. . Datum přístupu: 24. prosince 2010. Archivováno z originálu 3. dubna 2011.
  3. Baba // Židovská encyklopedie Brockhause a Efrona . - Petrohrad. , 1908-1913.
  4. Even-Israel (Steinsaltz) A. pojednání Bava Metzia // Babylonian Talmud (Komentované vydání rabína Adina Even-Israel (Steinsaltz) / překlad a vydání Z. Meshkova. - Ruské vědecké centrum "Kurčatovský institut", 1995. - 343 p. — (Židovské prameny a komentáře).
  5. Keati P. כרך א // סדר נזיקין. - Jeruzalém: משניות קהתי בע"מ, 2003. - T. 7. - (משניות מבוארות).

Literatura

Odkazy