The Marriage of Tereshka ( bělorusky: Zhanitsba Tsyarashki, Tsyarashka ) je stará běloruská hra, která se odehrávala o vánočním čase v noci [1] . Jeho prvotní funkcí bylo přiblížit nesezdanou mládež, vyzkoušet si roli vdaných [2] . Podstatou obřadu je sehrát hravou svatbu s imitací svatebních obřadů , množstvím lidových písní , tanců („ Býk “, „ Bříza “, polka [3] atd.) a vtipů.
Až do začátku 20. století byla hra povinným atributem zimního vánočního času, obvykle načasovaného tak, aby se shodoval s Kolyadou . Hra byla populární na severu Běloruska. V některých zjednodušených verzích přežil až do 21. století. Nyní je tato akce vidět v některých oblastech Vitebské a Minské oblasti Běloruska.
Obřad [4] byl poprvé obnoven v roce 1998 v Glubokoe [5] díky úsilí Natalyi Nikiforovich a souboru, který se později stal známým jako Folklorní divadlo "Tsyareshka" . V regionu Glubokoe je obřad oblíbenou vánoční zábavou a koná se zde každý rok v předvánočním období.
Před začátkem klubové hry je připraven „svatební“ stůl s nápoji a občerstvením. Poté začnou tance, při kterých se určí první páry. Často se stává, že se kterou dívkou ten chlap tančil, s tou si „vezme Tereshku“. Pak si vyberou dohazovače – zlomenou vdovu, vojáka nebo mrštnější dívku. Hrající chlapy postaví do dvou řad, na jednu stranu chlapy, na druhou děvčata, a začíná dohazování. Hra je kombinována s párovým tancem (hudební takt 3/4 nebo 9/8). Dohazovač vezme jednoho z chlápků za ruku, jde s ním doprostřed a tančí v rytmu chorálu speciální verš:
Tsyareshka valochytsa,
Bo zhanіtstsa hochatstsa;
Yon sem tam se podívej ,
Dze můj milý najdi hromádku.
Valochytstsa, pozor, Kdo
má rád máj do jámy.
Houslista přitom hraje na vhodný motiv a ti, co stojí po stranách, tleskají a dívky v odpověď zpívají:
Tsyarashka, Tsyarashachka!
V květnu khatsi ,
ubitá
, pošlapaná skrýš;
Jsem matka kahanaya .
Poté, co se dohazovač třikrát nebo čtyřikrát prošel tam a zpět, popadne jednu z dívek a podá ji muži. Dohazovač ustoupí a tento pár začne tančit za zpěvu sboru:
Tsyareshka hadziў, blukau, -
Yon zhany shukau , shukau,
Kab byl pohledný,
Hotz byl tak hezký.
Uzyaў saba dzevochka
Yak thuy pralalesochka,
tenký, vysoký, bělolící
.
Pokud se dívce zasnoubený chlap nelíbí, uhne mu obratným pohybem a uteče do řady svých přátel. "Manžel" se ji snaží chytit a dívky to zavírají. Při zpěvu:
Tsyarashka se stala problémem:
Proč Iago Zhana spal?
Padněte do dubů zeleného malého
kozáka malých.
Chlap se vrátí na své místo. Pokud k sobě mladí lidé cítí sympatie nebo na sebe nechtějí upozorňovat, pak ustoupí a stojí vedle sebe, odděleně od těch, kteří se ještě nevdali.
Poté se na scéně znovu objeví dohazovač a ve stejném pořadí, jak je popsáno výše, spojí nový pár. A tak dále, dokud nejsou všichni manželé. To vše je poseto vtipy, vtipy, vtipy jak u dohazovače, když udělá neúspěšnou volbu, tak u „mladých“, pokud k tomu existuje důvod, zvláště pokud je ten chlap nešikovný a nedokáže si dívku udržet. Vtipy a posměšky vydávají spíše chlapi, dívky jsou zaneprázdněné zpěvem [6] .
V jiných oblastech není dohazovač, ale jsou tam vybráni „otec z matky“ - obvykle to jsou majitelé chaty. A k nim, sedíc v červeném rohu, ženich přivádí nevěstu a říká:
- Tata, mami, chci zhanitstsa!
- Zhanіsya, synu, zhanіsya, jen tsi ўmee vaše dzeўka tkaní - pratsi , dzetak dagliadatsi?
(No, kdo postaví jeho nevěstu do špatného světla? I když opravdu nic neumí).
- Lepší.
Hudebníci začnou hrát " Ljavonikha ". Všichni jsou přijímáni k tanci kolem mladých. Rodiče v této době uvažují o budoucí nevěstě. Protože jsou podle pravidel hry proti, začínají hlasité a podrobné diskuse. Jako, nevěsta není tak dobrá a umí vařit, tkát, točit a šít.
Nevěsta odpoví:
- Neberte se,
Aby se nevdávala.
Neumím ani pracovat, ani tkát. Jen já mohu znát
vašeho
syna Tsalavatsiho
Kali chce, abych se učil,
naučím se být otrokem,
jen si mě vezme za vázu.
Na to následuje odpověď:
- Matrace není polštář, snacha
není dača.
Dívka pak:
- Skříň není chýše, Svyakroka
není děloha.
Chlápek, unavený vzájemnou "slušností", říká:
- Dám plat za tetování,
Kab pomáhal zbudavats chýši,
A matka Arenburga chlupatý šátek ,
Kab pamagla uhodl daču.
Přirozeně, když viděli nenapravitelnost svého syna, rodiče se rozhodli nezasahovat do „dětí“.
- Čekáme na tebe kožešinu zlata a pytel medu, pokud jsi byl zdravý
yak meadvedzi .
Kab padl s holí vadzilisya tsyalyatki ,
A na hůl - otroci [7] .
Když jsou všichni manželé, vyjdou dva manželské páry ze dvou protilehlých stran a začnou tančit a zbytek zpívat:
Mayo, ty jsi zhanulechka
a já jsem tvůj manžel!
Budeme ve světě, Budeme náměstím dzyatsey
;
Budeme garelka pіts,
budeme dzyatse zhanіts atd. ...
V této době dívky opět uniknou klukům a oni je chytí a hledají je. Když takhle tančí všechny páry, tak se znovu opakuje stejný postup, jen chlapi už utíkají a děvčata je hledají a podle toho se mění i sloky, možností je docela dost a podle oblasti. lišit se různými způsoby.
Po dostatečném tancování a hraní jsou všichni pozváni ke stolu. U stolu se mladí lidé chovají jako obvykle na svatbě - provádějí přípitky pro mladé, křičí „ Hořce! “, dejte symbolické dárky, blahopřejte dohazovači a rodičům. Mladí manželé se předhánějí v „chastavě“ svých manželek nejen v lahodném jídle, ale také v alkoholu.
Rozejděte se pozdě, dlouho po půlnoci. Pokud se nějaká dívka musí vrátit domů bez přátel a sousedů, pak je nový „manžel“ povinen utratit svou „manželku“.
Tato hra o manželství slouží jako předehra k nadcházející sezóně manželství (od zimní svatby po Maslenitsu ) a mnoho párů se následně skutečně spojí s manželskými svazky. Tato hra zřejmě odrážela pozůstatky dávných manželských vztahů a zvyků, které pravděpodobně souvisely s oslavou vánočního času [6] .
Hra podobná „The Marriage of Tereshka“ byla zaznamenána v okrese Mstislavl v provincii Mogilev pod názvem „Bahar“ [8] .
| Vánoční tradice Slovanů | |
|---|---|
| Kalendářní dny |
|
| Obřady | |
| Písně |
|
| Tance a hry | |
| Přesvědčení | |