Silvestrovský den | |
---|---|
Typ | populární křesťan |
v opačném případě | Kura a Kurka Day, Karamanovden, Bivalarovden, Silivistri, Rinachovden |
Taky | Sylvester (kostel) |
poznamenal | Slované |
datum | 2. ledna (15) |
Tradice | východní Slované čistili kurníky a Bulhaři čistili buvolí chlév; přemýšlel o počasí za devět měsíců |
Silvestr [1] ( den Kury a Kurky ) je dnem lidového kalendáře Slovanů , připadajícím na 2. ledna (15) . Název dne pochází ze jména svatého Silvestra . V tento den východní Slované čistili kurníky a Bulhaři čistili chlévy pro bizony ; mluvili o horečce , přemýšleli o počasí za devět měsíců.
ruština Silvestr, Seliverstovův den [2] , Kuřecí svátek [3] , Kurův a Kurkův den, Výplach lihomanek ; bulharský Silvistra, Silistra, Karamanovden, Bivalarovden, Silivistri, Rinachovden [1] ; čeština Makaria pustovnika "Macaria poustevník" [1] .
U východních Slovanů byl tento den považován za slepičí svátek: čistili kurníky, vyráběli hřady, fumigovali stěny kouřem z doutnajícího elecampanu nebo kravského trusu s uhlíky. Na řadě míst[ kde? ] „ kuřecí bůh “ by jistě visel v kurníku , aby kikimory nedrtily kuřata [4] .
Podle víry zaznamenané na konci 19. století v provincii Simbirsk za účelem ochrany vchodu do chatrče pro nemocné duchy - 12 horečných sester: horečka , žloutenka, bledost, ospalec, maják, horečka atd. věštkyně myly překlady u dveří pomlouvačnou vodou, „s modlitbou k svatému pronásledovateli sester Herodových“ [5] .
Bulharští chlapíci nebo muži - příbuzní rodiny, která měla buvoly, tajně chodili v noci nebo brzy ráno do stodoly, čistili ji, česali zvířata a přivázali hadr na rohy; večer byli pohoštěni listovým koláčem, vínem, brandy a samozřejmě nějakým produktem z buvolího mléka (u Loveče , Staré Zagory ) [1] .
Češi říkali: „Jaké počasí se stane na svatého Makaria, odpoví i v září“ ( Česky. Jaké počasí na svatého Makaria Makaria bývá, takové se iv září ozýva ) [1] .
Vánoční tradice Slovanů | |
---|---|
Kalendářní dny |
|
Obřady | |
Písně |
|
Tance a hry | |
Přesvědčení |