Kolové pásové tanky - tanky s kolovým pásovým pohonem , u kterých musely být odstraněny pásy , aby se mohl pohybovat po kolech , zatímco zadní silniční kola se stala vedoucími.
Téma kolových pásových bojových vozidel na přelomu 20. a 30. let 20. století bylo velmi aktuální. Tanky té doby byly extrémně pomalé - rychlost prvních "pozemních dreadnoughtů" nepřesáhla 10 km/h . Na bojišti to stačilo k doprovodu pěchoty a proražení nepřátelské obranné linie, ale rychlý přesun tanků do nového sektoru byl značně komplikovaný. Kromě nízkých provozních vlastností byl zdroj tehdejších tankových drah také malý: stačily na ne více než 100 km .
V důsledku toho se před druhou světovou válkou mnoho zemí snažilo vyřešit problém s mobilitou tanků vývojem obrněných vozidel . Armáda nutně potřebovala bojové vozidlo s vysokou rychlostí. A ačkoli nedostatky obrněných vozidel byly každému jasné, pouze oni mohli obsadit výklenek vysokorychlostních bojových vozidel. Současně byly tanky nadále dodávány na bojiště pomocí těžkých nákladních automobilů .
Rakousko-Uhersko bylo jednou z prvních zemí, kde začal vývoj v oblasti obrněných vozidel a byly dosaženy reálné výsledky [1] . Důstojník Günter Burshtyn v roce 1911 jako první navrhl vybavit obrněné vozidlo jak kolovým, tak housenkovým stěhovákem. Takový hybridní tank se mohl pohybovat na kolech jako auto po dobré silnici (přiměřenou rychlostí) a při jízdě v terénu se kola zvedla a tank vyjel na koleje. Burshtynův nápad nebyl realizován, ale byl použit jinými designéry.
Ve 20. letech 20. století byla ve Francii vyrobena řada lehkých tanků „ Saint-Chamon “ s kolovou pohonnou jednotkou. Na tratích dokázal „Saint-Chamon“ vyvinout pouze 8 km/h , poté na kolech – např. až 30 km/h . V Československu vznikl podobný vývoj také v roce 1924, tank KH-50 .
V roce 1926 britští konstruktéři navrhli nové řešení: na tanku Vickers nebyla lisována kolová vrtule, ale housenka [2] . V následujícím roce vznikla nádrž, u které byla jedna vrtule současně zvednuta a další spuštěna. Poláci ve stejném roce 1927 vytvořili experimentální WB10 . Na housenkových drahách se 10TP vyvinul 50-56 km / h a na kolech 75 km / h. Ze 4 podpůrných kol na palubě bylo první řídicí a druhé bylo mírně zataženo nahoru, když se pohybovalo bez kolejí. Při kolovém řazení se převodovka přepnula na poslední 2 kola. Přechod z kol na koleje trval 30-45 minut. V roce 1931 Švédové vydali tank La-30 , u kterého změna pohonu proběhla za pouhých 20 sekund, navíc operace mohla být prováděna za pochodu.
Sovětský tank BT-2 byl prvním bojovým vozidlem, které úspěšně spojilo vlastnosti kolového pásového pohonného systému. Měl kombinovaný pojezd kolo-housenka, skládající se ze 2 zadních hnacích kol o průměru 640 mm, 2 předních napínacích kladek o průměru 550 mm, 8 pásových kladek o průměru 815 mm s pryžovými pneumatikami a 2 ocelových víceprvkových housenkové řetězy se šířkou stopy 263 mm. Při přechodu na pohon kol byly odstraněny housenkové řetězy, rozebrány na 4 díly a umístěny na blatníky. Pohon od převodovky byl v tomto případě vyveden na zadní pár silničních kol, přičemž tank byl ovládán otáčením předních válců. Přechod z housenky na kolo trval 30-40 minut. Tank měl vlastní pružinové (svíčkové) odpružení běžně známé jako odpružení Christie . Tři vertikální pružiny vzhledem ke každé straně korby byly umístěny mezi vnější pancéřovou deskou a vnitřní stěnou boku korby a jedna byla umístěna vodorovně uvnitř korby v bojovém prostoru. Vertikální pružiny byly připojeny přes vyvažovačky k zadním a středním silničním kolům a horizontální pružiny byly připojeny k předním řízeným kladkám.
Současně byla průměrná technická rychlost tanku výrazně nižší než maximální a činila 25 km / h na kolejích na dálnici a 22 km / h na venkovské silnici a na kolech - 22 km / h na dálnice. Na kolech se tank mohl pohybovat pouze po zpevněných cestách kvůli vysokému tlaku na půdu a přítomnosti pouze jednoho páru hnacích kol (válců).
Vysoký měrný výkon přitom umožňoval tankům přeskakovat překážky o 15-20 metrů [3] .
Navzdory pokusům konstruktérů najít nejúspěšnější řešení „problému s pásovými koly“ zůstaly jejich projekty v podstatě jen experimenty. Brzy se inženýrům podařilo dosáhnout zvýšení rychlosti na dálnici pro lehké tanky až na 40-50 km / h , navíc byl vylepšen design tratí. Experimentální kolové hybridy se přitom vyznačovaly složitostí výroby a nespolehlivostí v provozu. V důsledku toho byl koncem 30. let ve většině zemí vývoj kolových pásových tanků ukončen.
| Výkonnostní charakteristiky kolových pásových tanků [4] | ||||||||
| Charakteristický | M.1928 "Christie" | M.1931 (T.3) "Christie" | BT-2 | BT-5 | BT-7 (vydání 1937) | BT-7A | PT-1 | T-29 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Osádka | ||||||||
| 3 | čtyři | 5 | 5 | |||||
| Rozměry | ||||||||
| Bojová hmotnost, t | 7.8 | 10.5 | 11.3 | 11.5 | 13.8 | 14,65 | 14.2 | 28.8 |
| Délka pouzdra, mm | 5180 | 5500 | 5660 | 7100 | 7370 | |||
| Šířka trupu, mm | 2130 | 2230 | 2290 | 2990 | 3220 | |||
| Výška, mm | 1830 | 2280 | 2200 | 2250 | 2420 | 2450 | 2690 | 2820 |
| Světlost, mm | 450 | 360 | 350 | 400 | 390 | 425 | 500 | |
| Vyzbrojení | ||||||||
| Kalibr zbraně, mm | 37 | 45 | 76,2 | |||||
| Délka hlavně, ráže | 45 | 46 | 16.5 | |||||
| Střelivo, střely | 126 | 92 | 72 (115 – bez rádia) | 132 (172 bez rádia) | 188 | 88 | 67 | |
| Kulomety, množství | 2 | jeden | 1 + 1 protiletadlový | čtyři | 5 | |||
| Kulomety, ráže mm | 7,62 | |||||||
| Munice | 3000 | 2709 | 2394 | 3402 | 6930 | |||
| Rezervace, mm | ||||||||
| Čelo trupu | 12.7 | 13 | 22 | dvacet | deset | třicet | ||
| Trupová deska | 16 | 13 | deset | 13 | deset | dvacet | ||
| Záď | 16 | deset | dvacet | 13 | deset | třicet | ||
| Věž | 16 | 13 | patnáct | deset | třicet | |||
| Dno | deset | 6 | ||||||
| Střecha | 6 | 5 | osm | |||||
| Mobilita a propustnost | ||||||||
| Motor | "Liberty" 338 l. S. |
M-5 400 l. S. |
M-17T 450 l. S. |
V-2 500 l. S. |
M-17F 500 l. S. | |||
| Objem palivové nádrže, l | 132 | 337 | 360 | 650 | 580 | 400 | 660 | |
| Maximální rychlost na dálnici na kolech, km/h | 112 | 75 | 72 | 86 | 90 | 57 | ||
| Maximální rychlost na dálnici na housenkách, km/h | 68 | 44 | 52 | 62 | 55 | |||
| Dojezd na dálnici na kolech, km | 185 | 240 | 300 | 200 | 500 | 900 | 230 | 328 |
| Dojezd na dálnici na housenkách, km | 120 | 240 | 200 | 120 | 230 | 400 | 183 | 230 |
| Typologie tanků | |||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Klasifikace nádrží dle |
| ||||||||||||||||||
| Schéma rozložení pro |
| ||||||||||||||||||