ISO 639-3 je mezinárodní standard pro jazykové kódy. V definici některých jazykových kódů jsou některé klasifikovány jako makrojazyky , které ve standardu zahrnují jiné jazyky. Tato kategorie existuje, aby pomohla s porovnáním mezi jinými sadami jazykových kódů, ISO 639-2 a ISO 639-3. ISO 639-3 udržuje SIL International a ISO 639-2 Library of Congress.
Srovnání se často předpokládá, aby pokrylo pochybné případy, kdy lze dvě varianty jazyka považovat za vysoce odlišné dialekty stejného jazyka nebo velmi blízce příbuzné jazyky ( dialektová kontinua ). Může také zahrnovat situace, kdy existují jazykové varianty, které jsou někdy považovány za odrůdy stejného jazyka a někdy různé jazyky z etnických nebo politických, nikoli však jazykových důvodů. To však není jeho hlavní funkce a klasifikace zde není jednotná. Například „ čínština “ je makrojazyk, který zahrnuje mnoho jazyků , které nejsou vzájemně srozumitelné, ale „ standardní němčina “, „ bavorská němčina “ a další blízce příbuzné jazyky makrojazyk vůbec netvoří, přestože jsou vzájemně více vzájemně srozumitelné . srozumitelný. Jiné příklady zahrnují tádžický , který není součástí perského makrojazyka , navzdory mnoha lexikálním výpůjčkám, a urdština a hindština makrojazyk netvoří. Dokonce všechny dialekty hindštiny jsou považovány za samostatné jazyky. ISO 639-2 a ISO 639-3 v zásadě používají různá kritéria k rozdělení jazykových variant do jazyků, 639-2 spíše na společný systém písma a literatury, zatímco 639-3 se zaměřuje na vzájemnou srozumitelnost a společnou slovní zásobu. Makrojazyky existují v rámci normy ISO 639-3 s kódem, který usnadňuje párování mezi dvěma sadami.
V normě ISO 639-2 je padesát šest jazykových kódů, které jsou v ISO 639-3 považovány za makrojazyky [1] . Použití této kategorie makrojazyků se v Ethnologu uplatňuje od 16. vydání [2] .
Některé makrojazyky neměly specifický jazyk (jak je definován v 639-3) v ISO 639-2, jako je „ara“ ( arabština ), ale ISO 639-3 uznává různé varianty arabštiny jako samostatné jazyky v některých případy. Jiné, jako "nor" ( norština ) mají dvě samostatné části (nno Nynorsk , nob Bokmål ) již v roce 639-2. To znamená, že některé jazyky (například „arb“ standardní arabština ), které byly v dialektech stejného jazyka podle normy ISO 639-2 („ara“), jsou nyní v určitých kontextech odlišné jazyky v normě ISO 639-3. Toto je pokus vypořádat se s variantami jazyků, které se mohou od sebe lingvisticky lišit, ale jejich mluvčí s nimi zachází jako s formami stejného jazyka, jako je tomu v případě diglosie . Například,
ISO 639-2 také obsahuje kódy pro jazykové sbírky; nejsou stejné jako makro jazyky. Tyto jazykové kolekce jsou z ISO 639-3 vyloučeny, protože nikdy neodkazují na jednotlivé jazyky. Většina těchto kódů není součástí normy ISO 639-5.
Tento seznam obsahuje pouze oficiální údaje http://www.sil.org/iso639-3 .
| ISO 639-1 | ISO 639-2 | ISO 639-3 | Počet jednotlivých jazyků | Název jazyka maker |
|---|---|---|---|---|
| ak | aka | aka | 2 | Akan |
| ar | ara | ara | třicet | arabština |
| ano | cíl | cíl | 2 | Aymara |
| az | aze | aze | 2 | Ázerbájdžánský jazyk |
| (-) | bal | bal | 3 | Balúčština |
| (-) | kolo | kolo | 8 + zrušeno 1 | Bikolština |
| (-) | (-) | bnc | 5 | Bontoc |
| (-) | bua | bua | 3 | Burjatský jazyk |
| (-) | chm | chm | 2 | marijština |
| kr | cre | cre | 6 | Cree |
| (-) | del | del | 2 | Jazyky Delaware |
| (-) | doupě | doupě | 2 | otrok |
| (-) | rámus | rámus | 5 | Dinka |
| (-) | doi | doi | 2 | Dogri |
| et | odhad | odhad | 2 | estonština |
| fa | fas/per | fas | 2 | perský jazyk |
| ff | plný | plný | 9 | Fula |
| (-) | gba | gba | 6 + zrušeno 1 | Gbaya |
| (-) | gon | gon | 2 | gondii |
| (-) | grb | grb | 5 | grebo jazyk |
| gn | grn | grn | 5 | Guarani |
| (-) | ahoj | ahoj | 2 | Haida |
| (-) | (-) | hbs | 3 | srbochorvatština |
| (-) | hmn | hmn | 25 + zrušeno 1 | Hmongové |
| iu | iku | iku | 2 | Inuktitut |
| ik | ipk | ipk | 2 | Inupiaq |
| (-) | jrb | jrb | 5 | Židovsko-arabské dialekty |
| kr | kau | kau | 3 | Kanuri |
| (-) | (-) | kln | 9 | Kalenin |
| (-) | kok | kok | 2 | Konkani |
| kv | com | com | 2 | jazyk komi |
| kg | kon | kon | 3 | Kongo |
| (-) | kpe | kpe | 2 | Kpelle |
| ku | kur | kur | čtyři | kurdština |
| (-) | lah | lah | 7 + zrušeno 1 | Lahnda |
| lv | lav | lav | 2 | lotyšský |
| (-) | (-) | luy | čtrnáct | Luhya |
| (-) | muž | muž | 6 + zrušeno 1 | Manding jazyky |
| mg | mlg | mlg | 11 + zrušeno 1 | malgašský |
| mn | po | po | 2 | mongolský |
| slečna | msa/květen | msa | 36 + zrušeno 1 | malajština |
| (-) | mwr | mwr | 6 | Marwari |
| ne | nep | nep | 2 | Nepálský jazyk |
| Ne | ani | ani | 2 | norský |
| oj | oji | oji | 7 | Ojibwe |
| nebo | nebo já | nebo já | 2 | Oriya |
| om | orm | orm | čtyři | Oromo |
| ps | hnis | hnis | 3 | paštština |
| qu | que | que | 44 | kečuánské jazyky |
| (-) | raj | raj | 6 | rádžasthánština |
| (-) | rom | rom | 7 | cikánský jazyk |
| sq | sqi/alb | sqi | čtyři | albánský |
| sc | srd | srd | čtyři | sardinský |
| sw | swa | swa | 2 | svahilština |
| (-) | syr | syr | 2 | syrský |
| (-) | tmh | tmh | čtyři | Tuaregské jazyky |
| uz | uzbecký | uzbecký | 2 | uzbecký jazyk |
| yi | jid | jid | 2 | jidiš |
| (-) | zap | zap | 57 + zrušeno 1 | Zapotécké jazyky |
| za | zha | zha | 16 + zrušeno 2 | jazyk Zhuang |
| zh | zho/chi | zho | čtrnáct | čínština |
| (-) | zza | zza | 2 | Zazaki |