Sexuální aktivita

Sexuální aktivita - frekvence sexuálních kontaktů a formy sexuálního uspokojení, které je nahrazují (např. masturbace ), která ho momentálně uspokojuje  , charakteristická pro tuto osobu . Sexuální aktivita konkrétního jedince závisí na mnoha biologických a sociálních faktorech [1] [2] .

Faktory ovlivňující sexuální aktivitu osoby

Sexuální aktivita konkrétního jedince je ovlivněna mnoha faktory [3] .

Biologické faktory

Sociální faktory

Vliv věku na sexuální aktivitu

Osoby v mladém věku obvykle vykazují vyšší sexuální aktivitu. V období zralé sexuality se frekvence sexuálních kontaktů ustálí na 2-3 pohlavních stykech týdně. Tyto údaje však nelze považovat za „normu“, protože frekvence pohlavního styku konkrétní osoby bude stanovena v souladu s její sexuální konstitucí [3] .

V pubertě převažují biologické faktory, v dospívání vystupuje do popředí vliv sociálních a osobních faktorů. Zralá sexualita se vyznačuje vyrovnáváním hodnot těchto faktorů. V involučním období opět dochází k určitému zvýšení role biologických faktorů, i když ne tak výrazné jako v období puberty [3] .

Sexuální aktivita u mužů a žen

Vrchol sexuální aktivity u mužů a žen se věkově nekryje. U mužů připadá na 18-20 let. Poté je sexuální aktivita udržována na poměrně vysoké úrovni až do věku 40–45 let a poté pomalu, ale trvale klesá [3] .

Sexuální aktivita žen se zpravidla probouzí později. Ženy ve věku 18-20 let setrvávají v platonické fázi vývoje libida . Vrchol sexuální aktivity u žen nastává mnohem později než u mužů – po 30 letech, blíže ke 40 letům [3] .

Viz také

Poznámky

  1. Sexuální aktivita Archivní kopie z 9. března 2014 na Wayback Machine // Zhmurov V. A. Great Encyclopedia of Psychiatry, 2. vydání, 2012
  2. Sexuální aktivita archivována 6. července 2013 na Wayback Machine // J.S. Con. Stručný slovník sexopatologických pojmů.
  3. 1 2 3 4 5 [dic.academic.ru/dic.nsf/seksolog/152 Sexuální aktivita] // Sexuologická encyklopedie