Závazek
Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 9. června 2021; kontroly vyžadují 9 úprav .Povinnost - v širokém slova smyslu je potřeba splnit povinnost, vyvolaná vnitřními nebo vnějšími okolnostmi.
V právním smyslu se jedná o relativní občanskoprávní vztah , na jehož základě je jedna strana ( dlužník ) povinna činit určité úkony ve prospěch druhé strany ( věřitele ) nebo se určitého jednání zdržet. Takovými akcemi mohou být: převod určitého majetku , výkon práce , poskytování služeb , výplata peněz , stejně jako další akce. Věřitel, v jehož prospěch má být takový úkon učiněn, má právo požadovat po dlužníkovi splnění jeho závazku .
Povinnosti v tomto smyslu je třeba odlišovat od právních povinností , které jsou zákonem předepsány všem osobám. Každému právu osoby vždy odpovídá povinnost (povinnost uložená zákonem) jiných osob toto právo respektovat, nezasahovat do jeho sféry a v případě takového zásahu odpovídat podle zvláštních předpisů o těchto právech. , jakož i o deliktech .
Důvody pro závazek
Závazky vznikají ze smluv , z jednostranných obchodů , ze způsobení škody , z bezdůvodného obohacení , ze šíření vědomě nepravdivých informací az jiných důvodů (vydání úkonů státních orgánů, soudní rozhodnutí, vznik událostí, s nimiž zákon spojuje určité následky, tvorba vědeckých, uměleckých děl apod.) e.) [1] .
Zvláštním případem je vznik závazků v důsledku jednostranného příslibu. Nejčastějším případem tohoto druhu je příslib odměny za provedení určitých úkonů. Jednostranný příslib jako zdroj závazku je třeba odlišit od nabídky [2] .
Předměty závazku
Strany
Účastníky závazku jsou věřitel a dlužník.
- Dlužník - osoba, která je povinna vykonat určitý úkon ve prospěch jiné osoby nebo osob (věřitelů) nebo se jeho provedení zdržet.Neplní-li dlužník své povinnosti, vystavuje se soudnímu postihu.
- Věřitel je osoba, v jejíž prospěch je závazek plněn.
Jedna nebo více osob může vystupovat jako jedna ze stran závazku. Závazkem nevznikají povinnosti pro osoby, které se na něm nezúčastňují jako strany, tedy pro třetí osoby , avšak v případech stanovených zákonem, dohodou stran nebo jinými právními úkony může závazek zakládat práva třetím osobám vztahu k jedné nebo oběma stranám závazku.
Závazky týkající se třetích stran
S hlavními subjekty závazku (s věřitelem nebo s dlužníkem, případně s oběma současně) mohou být právní vztahy spojeny třetí osoby, které v tomto závazku zpravidla nejsou ani dlužníky, ani věřiteli. Závazky s účastí třetích osob představují zvláštní druh závazků z hlediska jejich subjektivního a (nebo) objektivního složení.
Tyto zahrnují:
- regres a (nebo) progresivní závazky (převést splněný dluh na třetí stranu);
- závazky ve prospěch třetí strany (a nikoli věřitele a (nebo) dlužníka);
- závazky prováděné (za dlužníky a (nebo) věřitele) třetími stranami.
Závazky týkající se třetích stran jsou klasifikovány takto:
- Závazek ve prospěch třetí osoby je závazek, při kterém protistrany vytvoří právo třetí osobě, třetí osoba, která má právo, je může uplatnit samostatně, pokud však třetí osoba toto právo odmítne, původní věřitel, jako obecné pravidlo jej může vykonávat sám.
- Závazky s plněním - vůči třetí osobě , v tomto případě třetí osobě nevzniká právo požadovat po dlužníkovi splnění závazku, avšak takové plnění, je-li přiměřené, zaniká závazek mezi dlužníkem a věřitelem.
- Vložením plnění závazku na třetí osobu je někdy věřiteli jedno, kdo mu závazek splní, např. zaplatí peníze, v tomto případě může dlužník přesunout plnění závazku na třetí osobu, věřitel bude povinen takové plnění přijmout, v některých případech může třetí osoba splnit závazek z vlastního podnětu.
Klasifikace pasiv
V závislosti na tom, k čemu došlo, se všechny povinnosti dělí na:
1. smluvní a mimosmluvní. Smluvní závazky vznikají na základě uzavřené smlouvy a jejich podmínky jsou určeny jak zákonem, tak dohodou stran. Mimosmluvní závazkové vztahy mohou být založeny na různých právních skutečnostech.
a) o převodu majetku:
- podle toho, zda se majetek převádí do vlastnictví (jako v případě ekonomického řízení a operativního řízení ), se dělí na placený ( koupě a prodej , nájem , směna , dodávka ) a bezúplatný ( darování ). )
- jde-li o majetek převedený do užívání, i placený ( nájem , leasing , pronájem) i bezúplatně (úvěry)
b) související s výkonem práce ( smlouva , VaV )
c) poskytování služeb ( pojištění , leasing , úvěr závazky, faktoring , obchodní koncese ( franchising ))
2. podle poměru práv a povinností
- jednostranný
- vzájemné
3. podle hierarchie závazků
- Hlavní (splácení úvěru)
- Závislý (zajištění)
4. podle počtu účastníků
5. podle povahy závazků
- jednoduché (dlužník má jen povinnosti, věřitel má jen práva - půjčka, deliktní povinnosti)
- komplexní (každý účastník má práva a povinnosti)
6. podle povahy plnění
- imperativ ( potřebujete provést pouze určité akce)
- alternativa (je na výběr, jaké povinnosti vykonávat)
- nepovinné (když je třeba kromě hlavní povinnosti plnit i další) [3]
Dále lze rozlišit následující typy závazků:
- abstraktní („slibuji, že zaplatím sto rublů“) a konkrétní („slibuji, že zaplatím sto rublů za věc, která mi byla předána“), závazky;
- vlastní kapitál a pasiva celkem. U sdíleného závazku se několik dlužníků zavazuje zaplatit určitou částku jednomu věřiteli a rozdělit si ji ve splátkách mezi sebe. V souhrnném (korreálním) závazku slíbí více dlužníků jednomu věřiteli (nebo naopak) stejný úkon nebo peněžní částku a zaplacením celé částky jedním splatí závazek všech ostatních dlužníků.
- obecné povinnosti. Jde o takové závazky, jejichž předmět je určen nikoli individuálně, ale podle rodu (rodu). Takovým předmětem jsou obvykle takzvané zaměnitelné věci, tedy věci určené počtem, mírou nebo hmotností: tolik cihel, tolik tun mouky atd.
Nakonec lze závazky rozdělit na pohledávky (právní) a naturální. Pohledávky (právní) povinnosti dávají věřiteli právo na soudní ochranu. Přirozené (přirozené) závazky jsou závazky, jejichž základ je považován za nedostatečný k tomu, aby jim byla poskytnuta soudní ochrana, nebo ty, pro které již pravomocně zanikl.
Skutečné závazky
Skutečné závazky jsou závazky, které mají vlastnost následovat věc, to znamená, že přecházejí z jejího bývalého vlastníka na nového. Příklady majetkových závazků v ruském právu jsou [4] :
- povinnost nového vlastníka obytných prostor uvést tyto prostory do předchozího stavu, což neprovedl předchozí vlastník (článek 29 bytového zákoníku Ruské federace )
- povinnost nového vlastníka bytového prostoru poskytnout jej na základě smlouvy o sociálním nájmu bytového prostoru, právo hospodářského hospodaření nebo právo provozního hospodaření , které vzniklo ve vztahu k předchozímu vlastníkovi (§ 64 OZ). RF)
- povinnost nového vlastníka hradit náklady na větší opravy společné věci v bytovém domě, včetně nesplněné povinnosti předchozího vlastníka hradit příspěvky na větší opravy (část 3 čl. 158 ZP).
- povinnost nového vlastníka pozemku poskytnout jej k užívání na základě věcného břemene , které vzniklo za předchozího vlastníka (článek 1 článku 275 občanského zákoníku Ruské federace )
- povinnost nového vlastníka nemovitosti poskytnout ji na základě nájemní smlouvy (hospodářství, provozní řízení, doživotní držba dědictví), která vznikla ve vztahu k předchozímu vlastníkovi (ust. 1, § 617 občanského zákoníku). Ruské federace).
V zemích římsko-germánské právnické rodiny se věcná břemena obvykle používají ke stanovení omezení práv vlastníka nemovitosti . Jiné instituce se používají v anglosaském právu . Například ve Spojeném království se smlouvy používají k regulaci vztahů mezi soukromými vlastníky nemovitostí a vztahů soukromých vlastníků nemovitostí s veřejnými orgány . Jsou obsaženy v kupních smlouvách, nájemních smlouvách, smlouvách o rozvoji území. Na základě principu soukromoprávní povahy smluvního vztahu (private of contract) lze ujednání nebo podmínku o ujednání podle zvykového práva postavit proti smluvní straně, i když je jím zatížený majetek zcizen třetí strana [5] .
Zajištění závazku
Jistota závazku - zákonná opatření směřující ke snížení pravděpodobnosti nespokojenosti se zájmy věřitele jako strany závazku.
V souladu s občanským právem se rozlišují tyto způsoby zajištění plnění závazků:
- příslušenství (doplňkové):
- kauce ;
- záruka ;
- vklad ;
- retence ;
- propadnout ;
- nepříslušenství (existující nezávisle na hlavním závazku) - nezávislá záruka .
Propadnutí , ačkoli se jedná o dodatečnou sankci, stejně jako o nedílnou součást hlavního závazku, je v ruském občanském právu tradičně uznáváno jako jeden ze způsobů zajištění plnění závazků. Pokuta, která funkčně není zajištěním závazku ve vztahu k peněžnímu závazku vyjádřenému ve stejné měně jako penále, je nicméně zajištěním závazku, který je nepeněžní povahy.
V právní konstrukci je možné vytvářet struktury, které splňují funkční požadavek zajištění závazku jako snížení pravděpodobnosti neuspokojení zájmů věřitele , avšak nejsou zákonem stanoveny . Takové konstrukce jsou možné díky principu smluvní svobody.
Závazek musí být řádně splněn v souladu s podmínkami dosaženého závazku a v souladu s požadavky zákona. Pokud takové požadavky a podmínky neexistují, musí být povinnost splněna v souladu s celními nebo jinými požadavky, které jsou obvykle při plnění takové povinnosti kladeny.
Je-li dohoda o zajištění plnění závazku neplatná, nezpůsobuje to neplatnost tohoto závazku (hlavního závazku). Je-li hlavní závazek neplatný, znamená to neplatnost závazku, který jej zajišťuje.
Právní akty Ruské federace
- Kapitola 21 občanského zákoníku Ruska
- Kapitola 23 občanského zákoníku Ruska
- Kapitola 25 občanského zákoníku Ruska Archivováno 8. července 2017 na Wayback Machine
Viz také
Poznámky
- ↑ Svazek občanského práva I. A. N. Guev, s. 344
- ↑ Jednostranný příslib // Encyklopedický slovník Brockhause a Efrona : v 86 svazcích (82 svazcích a 4 dodatečné). - Petrohrad. , 1890-1907.
- ↑ Svazek občanského práva I. A. N. Guev str. 345
- ↑ Skutečné závazky . Získáno 9. července 2021. Archivováno z originálu dne 9. července 2021.
- ↑ MAJETKOVSKÉ POVINNOSTI K NEMOVITOSTÍM: ZKUŠENOSTI S PRÁVNÍ ÚPRAVOU V RUSKU A VELKÉ BRITÁNII . Získáno 9. července 2021. Archivováno z originálu dne 9. července 2021.
Literatura
- Meyer D. I. Kapitola 2. Povinná práva // Ruské občanské právo . - 3 opraveno. - M. : Statut, 2003. - 831 s. - (Klasika ruského občanského práva). - 3000 výtisků. — ISBN 5-8354-0055-1 .
- Godemay E. Obecná teorie závazků = Théorie générale des závazků. -M.:Yurizdat, 1948. - 510 s.
- Rozhkova M. A. Soudní akt a dynamika závazků . - M. : Statut, 2003. - 140 s.
- Savatier R. M. The Theory of Obligations: A Legal and Economic Essay= La Théorie des Povinnosti: Vision juridique et économique. —M.:Progress, 1972. — 440 s.
- Savigny F.K. Zákon o obligacích = Das Obligationenrecht. - M. , 1876. - 600 s.
- Závazkové právo // Encyklopedický slovník Brockhause a Efrona : v 86 svazcích (82 svazcích a 4 dodatečné). - Petrohrad. , 1890-1907.
- Zákon obligací / E. A. Suchanov // Velká ruská encyklopedie : [ve 35 svazcích] / kap. vyd. Yu. S. Osipov . - M .: Velká ruská encyklopedie, 2004-2017.
| Občanské právo | |
|---|---|
| Občanskoprávní vztah | |
| Předměty občanských práv | |
| Skutečně správně | |
| Závazkové právo | |
| dědické právo | |
| Duševní práva | |
| Prameny občanského práva | |
| |
| Že jo | ||
|---|---|---|
| Doktrína práva | ||
| Legální rodiny | ||
| Hlavní právní odvětví | ||
| Komplexní právní odvětví | ||
| Subsektory a instituce práva | ||
| Mezinárodní zákon | ||
| judikatura |
| |
| Právní disciplíny | ||
| ||
| Insolvence (úpadek) | |
|---|---|
| Základní pojmy | |
| Konkurzní řízení |
|
| Rozhodce | |
 Slovníky a encyklopedie |
|
|---|---|
| V bibliografických katalozích |
|