Francouzská revoluce (báseň)

Francouzská revoluce
Francouzská revoluce
Žánr báseň
Autor William Blake
Původní jazyk Angličtina
datum psaní 1791

Francouzská revoluce  je báseň Williama Blakea napsaná v roce 1791. V pojetí básníka měla báseň sestávat ze sedmi knih, ale do dnešních dnů se dochovala pouze jedna kniha. Blake v této knize popisuje problémy francouzské monarchie a Bouře Bastily .

Pozadí

Blake cítil, že mezi americkou a francouzskou revolucí existuje silné spojení a že tyto revoluce měly celosvětový historický význam. [1] Báseň byla koncipována jako poetický popis událostí, jichž se Blake stal současníkem, a měla být Blakeovým sedmisvazkovým popisem toho, jak rozuměl francouzské revoluci. [2] Ačkoli Blake nebyl během této éry členem žádné radikální politické organizace v Anglii, jeho spisy ukazují revoluční povahu jeho myšlenek a tato báseň slouží jako jakýsi prostředek pro diskusi o francouzské revoluci. [3]

Výsledkem reakce na Francouzskou revoluci v Anglii byla řada perzekucí Angličanů, kteří ji podporovali, zejména uvěznění Josepha Johnsona , vydavatele Francouzské revoluce. Možná to bylo přesně to, co zabránilo vydání pokračování básně, protože Johnson byl zatčen okamžitě po zahájení tisku první knihy a projekt byl opuštěn. Jediné stránky, které se k nám dostaly, jsou originály první knihy, které jsou nyní ve sbírce Huntingtonské knihovny . [4] I když Johnson přestal publikovat tuto báseň, pokračoval v tisku dalších Blakeových děl, včetně Songs of Ignorance. [5] Kromě jediné dochované kopie první knihy a jen několika odkazů na báseň až do 20. století nebylo o této básni nic známo. Jednou z těchto zmínek byl Samuel Palmer , následovník Blakea, který 10. října 1827 napsal, že by rád našel kopii této básně. Jiný je k Alexanderu Gilchrist , Blakeův časný životopisec, kdo psal 24. listopadu 1860 Johnu Linnellovi , sběrateli Blakeovy práce, žádat jej, aby viděl rukopis Francouzské revoluce [6] .

Báseň

Dílo je psáno sedmistopým anapesto - jambickým veršem, poetickým metrem jedinečným pro Blakeovu poezii. Blake podporoval americkou revoluci od samého počátku a věřil, že povede ke svobodě nejen pro Ameriku, ale pro zbytek lidstva. Francouzi, v Blakeově chápání, uvízli v neklidném systému feudalismu , symbolizovaného Bastilou , vězením, které drželo nepřátele státu. Jak báseň postupuje, existuje požadavek, aby byla Bastille zničena, a Blake vysvětluje, jak americká revoluce způsobila Francouze. [čtyři]

Doba trvání první knihy je od května 1789 do července 1789. Blake sice čerpá ze skutečných historických událostí, ale do svých děl zahrnuje vlastní symboliku, ale nejsou to symboly, které používal ve svých mytologických spisech . Bastile je věnována nová symbolika – sedm věží, které představují různé aspekty represivní moci. Při rozvíjení tématu státní moci Blake představuje mnoho symbolických postav, včetně představitelů feudálního systému – Peera (Peer), burgundského vévody (burgundského vévody) a pařížského arcibiskupa (pařížský arcibiskup). [2]

Témata

Blake ve svém díle vyzdvihuje problémy feudálního systému a úpadku a rozkladu francouzské monarchie a církve. [4] Podle G. E. Bentleyho je báseň „ psychomachia , válka duchů, duchů svobody a privilegií. Rétorika aristokratů v básni hájí starobylé bašty civilizace.“ [7] Jazyk takových diskusí v básni je vysoce zpolitizovaný a nahrazený rétorikou a Blake, aby tento problém překonal, se uchýlí k původnímu jazyku. [osm]

Revoluce je v Blakeově díle stálým tématem. V básni „Amerika“ jsou jeho názory vyjádřeny v postavě Orka. Ve Francouzské revoluci jsou názory vyjádřeny v přímé opozici vůči odpůrcům Francouzské revoluce, včetně Edmunda Burkeho . Blake propojuje mýtus s historií a vytváří apokalyptický obraz revoluce. Jiní romantičtí básníci také používali apokalyptické snímky, ale v Blakeovi to má silný morální základ. Stejně jako při popisu svých názorů na americkou revoluci v „Americe“ nebo názorů vyjádřených ve „Visions of the Daughters of Albion“, ve „Francouzské revoluci“ zůstala současná politika součástí jeho mytologického systému. [9]

Poznámky

  1. ↑ Altizer 1985 str. 184-185
  2. ↑ 1 2 Damon 1988 str. 145-146
  3. ↑ Crafton 1997 str. 41
  4. ↑ 1 2 3 Damon 1988 str. 144-146
  5. ↑ Bentley 2003 str. 109-110
  6. ↑ Bentley 1995 str. 6.51
  7. ↑ Bentley 2003 str. 109
  8. ↑ Crafton 1997 str. 43
  9. ↑ Crafton 1997 str. 41-42

Odkazy