Jazyková politika v Rusku

Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 1. září 2021; kontroly vyžadují 2 úpravy .

Jazyková politika v Rusku  je systém opatření v oblasti jazykové situace v Rusku, který provádějí orgány a veřejné instituce země.

Ústava Ruské federace, zákon Ruské federace ze dne 25. října 1991 č. 1807-I „O jazycích národů Ruské federace“, federální zákon ze dne 1. června 2005 č. 53- FZ „O státním jazyce Ruské federace“ obsahuje nejen normy týkající se ochrany a ochrany jazyka, ale také podrobnou úpravu vztahů k používání jazyka jako prostředku komunikace (zejména úředního). Termín „státní jazyk Ruské federace“ se poprvé objevil v zákoně Ruské federace „O jazycích národů Ruské federace“. Podle tohoto zákona je státním jazykem v celé Ruské federaci ruský jazyk, který byl následně zakotven v Ústavě Ruské federace a ve federálním zákoně „O státním jazyce Ruské federace“. Hlavním subjektem užívajícím státní jazyk je systém veřejné moci, neboť hlavním účelem státního jazyka je zajistit jeho nerušené fungování. Někteří odborníci používající termín „právní jazyková politika“ zdůrazňují nejen ideologické aspekty jazykové politiky, ale také to, že se vždy jedná o politiku státu v rámci existujících právních norem a institucí [1] .

Vychází encyklopedická slovníková referenční kniha „Červená kniha jazyků národů Ruska“, obdoba Červené knihy UNESCO o ohrožených jazycích, která odpovídá „Evropské chartě regionálních a menšinových jazyků“.

Jazyky Ruska

Úřední jazyky Ruska

Státním jazykem Ruska na celém jeho území je v souladu s článkem 68 Ústavy ruský jazyk . Republiky , které jsou součástí země, mají právo zřídit si vlastní státní jazyky, které se používají spolu se státním jazykem Ruské federace [2] . Právo republik stanovit si své státní jazyky přitom neznamená právo národnostních menšin na státní status jejich jazyků, což v řadě případů vede k porušování jejich jazykových práv. Zvláště, v Republice Karelia , stav státu Karelian jazyk není rozpoznán, přes naléhání Karelian populace vlastní [3] .

Navzdory nedostatku přímé konsolidace práva autonomních okresů a autonomních oblastí na zřízení vlastních státních jazyků v ústavě zakládají tyto subjekty Ruské federace oficiální status těchto jazyků svými vlastními chartami a zákony. V předmětech Ruské federace je však zpravidla jediným úředním jazykem pouze ruština.

Státní jazyk Ruské federace plní řadu funkcí: 1) funkci znázornění suverénního postavení ruského státu; 2) funkce posilování interetnických vztahů národů Ruské federace v jediném mnohonárodním státě, tedy ve skutečnosti integrační funkce; 3) komunikativní funkce - funkce komunikace. Státní jazyk je hlavním prostředkem komunikace mezi státem a občanem; 4) funkce zajišťování činnosti orgánů veřejné moci.

Federální i republikové státní jazyky mají podobné rysy: 1) všechny tyto jazyky byly původně vytvořeny národy a následně jim státní školství dává odpovídající status státního jazyka zakotvený v ústavě a dalších právních předpisech ; 2) hlavním účelem těchto jazyků je použití v oblastech činnosti státních orgánů, samospráv, institucí a organizací; 3) tyto jazyky jsou předmětem zvláštní ochrany a podpory ze strany jejich mluvčích.

Právní status těchto jazyků se liší v následujícím: 1) území, kde se tyto jazyky používají jako státní jazyky, nejsou stejná; 2) státní jazyk Ruské federace je stanoven Ústavou Ruské federace; státní jazyky republik jsou stanoveny ústavami republik a otázky související s postavením republik upravují jak federální, tak republikové právní předpisy; 3) státním jazykem Ruské federace je jazyk mnohonárodnostního lidu Ruské federace jako společensko-politického společenství. Existuje spojení mezi mnohonárodnostním lidem, státem a státním jazykem; 4) Ustanovení jakéhokoli jazyka nebo více jazyků jako státních jazyků je právem, nikoli povinností republiky [4] .

Vzdělávání v ruských jazycích

Vzdělávání v domorodých jazycích se provádí hlavně v republikách. Ve dvacátých letech  - první polovině třicátých let bylo vzdělávání organizováno ve 48 jazycích domorodých národností.

Článek 9 „Právo zvolit si jazyk vzdělávání“ zákona Ruské federace ze dne 25. října 1991 č. 1807-1 „O jazycích národů Ruské federace“ uvádí:

1. Občané Ruské federace mají právo na svobodnou volbu jazyka vzdělávání v souladu s právními předpisy o vzdělávání.

2. Občanům Ruské federace žijícím mimo své národně-státní a národně-územní útvary, jakož i občanům, kteří takové nemají, zástupcům malých národů a etnických skupin, stát poskytuje pomoc při organizování různých forem vzdělávání v jejich rodném jazyk z jazyků národů Ruské federace. Federace podle jejich potřeb a zájmů [5] .

V republikách Bashkortostan, Tatarstan, Sacha (Jakutsko) byly přijaty zákony, podle kterých jsou ruští občané studující v těchto regionech kromě ruského jazyka jako státního jazyka Ruské federace povinni [6] také studovat baškirské, tatarské a jakutské jazyky, resp.

Celostátně-regionální složka státního standardu všeobecného vzdělávání  je složkou státního standardu všeobecného vzdělávání . Byla zřízena republikou - subjektem Ruské federace. Zrušeno 1. prosince 2007 federálním zákonem č. 309-FZ „O změně některých právních předpisů Ruské federace v rámci změny koncepce a struktury státního vzdělávacího standardu“.

Články 11 a 14 federálního zákona ze dne 29. prosince 2012 č. 273-FZ „O vzdělávání v Ruské federaci“ upravují otázky zajištění práv občanů Ruské federace dobrovolně studovat svůj rodný jazyk z jazyků ​národů Ruské federace a státních jazyků republik, které jsou součástí Ruské federace. Zákon stanoví, že výuka a studium státních jazyků republik Ruské federace se uskutečňují na základě dobrovolnosti, nikoli na úkor výuky a osvojování státního jazyka Ruské federace a práva učit se. Rodný jazyk z jazyků národů Ruské federace je realizován v rámci možností poskytovaných vzdělávacím systémem s přihlédnutím k potřebám studentů a jejich rodičů (zákonných zástupců). Kromě toho, s přihlédnutím k názorům studentů a jejich rodičů (zákonných zástupců) při výběru jazyka vzdělávání a výchovy, rodný jazyk se studuje z jazyků národů Ruské federace a státních jazyků republik Ruské federace by měla být prováděna na základě písemných vyjádření rodičů (zákonných zástupců) [7] [ 8] .

V létě 2018 byl přijat federální zákon, který umožnil studentům ve školách Ruské federace nestudovat státní jazyky republik [9] . Tento zákon vyvolal protesty v národních republikách, především v Baškortostánu a Tatarstánu [10] .

Tištěná média v ruských jazycích

V roce 2010 bylo v Rusku vytištěno 99,4 % knih, 99,8 % časopisů, 98,3 % novin (podle nákladu) v ruštině [11] .

Tisková média podle jazyka

Tisková média podle jazyka , na základě zprávy o Ruské federaci Rady Evropy [12] :

Skrytý text (sbalený)
Jazyk Vydávání novin v jazycích národů Ruska (počet publikací k roku 1996) Roční oběh novin v jazycích národů Ruska (od roku 1996) Počet publikací v časopisech v jazycích národů Ruska (od roku 1996) Roční oběh časopisových publikací v jazycích národů Ruska (od roku 1996 /tisíc výtisků/) počet lidí v Rusku (2002) Seznam
Abaza jeden 422 0 0 37 942
Agulsky 0 0 0 0 28 297
Avar jedenáct 4497 jeden 6 814 473 Seznam avarských tiskových médií  (Avar.)
Adyghe 2 1706 2 5 128 528 ady:Adygabze journalkhamre journalkhamre i list  (peklo.)
altajský 2 974 2 5 67 239 Seznam altajských tiskových médií  (Alt.)
Balkar jeden 900 2 2 108 426 Seznam karačajsko-balkarských tištěných médií  (Karach-balk.)
Baškir třicet 27059 9 1541 1 673 389 Seznam Bashkir tiskových médií  (Bashk.)
Burjat 7 1305 0 0 445 175 Seznam burjatských tiskových médií  (Bashk.)
vepsian jeden ? 2 ? 8240 Seznam vepsiánských tištěných médií  (Veps.)
Darginského jeden 275 jeden 2 510 156
Dolganského 0 0 0 0 801
Ingush 0 0 jeden 3 413 016 Seznam ingušských tiskových médií  (Ing.)
Itelmenský 0 0 0 0 3180
kabardský 3 3047 jeden 5 519 958 Seznam kabardinsko-čerkeských tištěných médií  (kab-cher.)
Kalmyk jeden 1225 2 48 173 996 Seznam kalmyckých tiskových médií  (Kalm.)
Karačajevského jeden 1260 0 0 192 182 Seznam karačajsko-balkarských tištěných médií  (Karach-balk.)
karelský 3 ? 2 ? 93 344 Seznam karelských tištěných médií  (Karel.)
Ket 0 0 0 0 1494
Komi čtyři 1381 3 107 293 406 Seznam tiskových médií Komi  (com.)
Komi-Permyak 0 0 0 0 125 235 Seznam tiskových médií Komi-Permyak  (Komi-perm.)
Koryak 0 0 0 0 8743
Kumyk čtyři 855 jeden 2 422 409 Seznam tištěných médií Kumyk  (Kum.)
Laksky čtyři 330 jeden 2 156 545 Seznam tiskových médií Lak  (lak.)
Lezginského 2 438 jeden 2 411 535 Seznam tiskových médií  Lezgi (Lezg.)
Mansi jeden dvacet 0 0 11 432
Mari ( hora ) jeden 350 jeden jeden Seznam tištěných médií Mountain Mari  (Miner Mari)
Mari ( louka ) 13 4820 čtyři 149 Seznam tiskových médií Lugovoi Mari  (Lugovomar.)
mordovština ( moksha ) jeden 1005 2 72 Seznam tiskových médií Moksha  (moksh.)
mordovština ( Erzja ) 2 318 2 54 Seznam tiskových médií  Erzya (erz.)
Nanai 0 0 0 0 12 160 Seznam tiskových médií Nanai  (č.)
Nganasan 0 0 0 0 834
Nenets jeden třicet 0 0 41 302
Nivkh 0 0 0 0 5162
Nogai 2 449 0 0 90 666 Seznam tiskových médií Nogai  (nohy)
Osetský 3 4730 3 7 514 875 Seznam osetských tištěných médií  (osetština)
ruština 4604 7644040 2620 381174 111 016 896
Rutulský 0 0 0 0 29 929
Sami 0 0 0 0 1991
Selkup 0 0 0 0 4249
Tabasaran 0 0 jeden 2 131 785 Seznam tištěných médií Tabasaran  (tab.)
Tatar 91 65090 17 2610 5554601 Seznam tatarských tiskových médií  (tatarština)
tatský 0 0 0 0 2303
Tofalar 0 0 0 0 837
Tuva 7 2443 2 deset 243 442 Seznam tištěných médií Tuvan  (Tuv.)
Udmurt 9 3235 čtyři 76 636 906 Seznam tiskových médií Udmurt  (udm.)
finština jeden ? 2 ? ?
Khakassian 0 0 0 0 75 622
Chanty jeden třicet 0 0 28 678
Tsakhursky 0 0 0 0 10 366
Čerkesské 0 0 0 0 60 517 Seznam kabardinsko-čerkeských tištěných médií  (kab-cher.)
čečenský 2 118 jeden dvacet 1 360 253 Seznam čečenských tiskových médií  (Čech.)
čuvašský třicet 20841 6 452 1 637 094 Seznam  čuvašských tiskových médií (Chuv.)
Chukchi 0 0 0 0 15 767
Šorský 0 0 0 0 13 975
Evenki 0 0 0 0 35 527
Dokonce 0 0 0 0 19 071
Eskymák 0 0 0 0 1750
Yukagir 0 0 0 0 1509
jakutský 26 22129 3 padesáti 443 852 Seznam jakutských tiskových médií  (Jakut.)

Televize v malých jazycích Ruska

Dvojjazyčnost v Rusku

Na území Ruské federace je bilingvismus běžný v republikách Altaj , Baškortostán , Tatarstán , Čuvašsko , Republika Sacha (Jakutsko) , republiky Severního Kavkazu , Burjatsko a další regiony. V těchto republikách má jazyková situace následující typickou strukturu: městské obyvatelstvo často mluví pouze rusky nebo má určitou znalost jazyka autochtonního etna (původních obyvatel). Venkovské obyvatelstvo často mluví jazykem své původní etnické skupiny, znalost ruského jazyka může být nejistá nebo neúplná. Jiný typ bilingvismu (ruština jako mateřský jazyk a znalost dalšího jazyka) je méně častý.

Rusifikace

Vydávání knih v ruských jazycích

Vydání knih a brožur v Rusku v jazycích národů světa v roce 2009. [13]

Jazyky Počet titulů knih a brožur Celkový náklad, tisíc výtisků
Celkový 121738 653843,7
Abaza 2 0,8
Abcházský jeden 1,0
Avar 21 70,0
agul jeden 0,5
Adyghe jeden 0,5
ázerbájdžánský jeden 4,0
Angličtina 1124 4076,5
Arab 3 56,0
arménský 2 03.1
Baškir 154 812,5
běloruský 2 1,0
Burjat 23 40.4
vepsian 2 0,6
řecký jeden 0,5
Dargin 12 6.0
dari jeden 1,0
Digorský 2 1,0
Ingush čtyři 31,0
španělština 29 98,5
italština 6 95,5
kabardinsko-čerkeský 25 72,7
kazašský 22 178,0
Kalmyk 3 0,7
Karakalpak 2 4,0
Karachay-Balkar 19 32.6
karelský jeden 0,3
kyrgyzština deset 272,0
čínština jeden 0,5
Komi-Zyryan 35 38,5
Komi-Permyak 3 1.3
Koryak jeden 0,8
Kumyk 9 4.3
Lak osm 4,0
latinský 3 3.2
Lezgi jedenáct 6.0
Mari 29 32.9
Moksha jedenáct 4.7
moldavský jeden 5,0
Nanai jeden 0,5
německy 106 125,2
Nenets jeden 3.0
Nivkh jeden 0,5
Nogai 3 01.5
Osetský 40 79,7
rumunština jeden
ruština 118378 641659,2
Tabasaran osm 5,0
tádžický jeden 4,0
Tatar 280 1775,5
Tuvan čtrnáct 22.9
turečtina 3 1.8
turkmenský 2 4,0
Udmurt 5 10.9
uzbecký 3 9.5
ukrajinština 7 5.1
finština 3 4.5
francouzština 61 242,6
Khakassian 13 10.5
Tsakhur jeden 0,5
církevní slovanština 17 117,0
čečenský 5 13,0
čuvašský 74 174,5
švédský jeden 1.5
Evenki jeden 0,5
Dokonce jeden 0,3
Erzya 19 9.7
esperanto 5 2,0
etiopský jeden 0,5
jakutština (sakha) 141 400,0
japonský 3 4.5

Jazyk vládních webových stránek

Význam barev
stránky nebo všechny stránky ve státních jazycích
stránky pouze v ruštině
jedna stránka ze dvou ve státních jazycích
jazyk vládních webových stránek
republika/AO parlament vláda
Adygea Rusky [14] , v Adyghe jsou novinky rusky, Adyghe [15]
Altaj ruština [16] ruština [17]
Baškortostán ruština, baškirština [18] ruština, baškirština, angličtina [19]
Burjatsko rusky, burjatsko [20] ruština, burjatština, angličtina [21]
Dagestánu ruština, angličtina [22] ruština [23]
Ingušsko Ruské [24] novinky v Ingušsku [25] ruština [26]
Kabardino-Balkarsko ruština [27] ruština [28]
Kalmykia ruština [29] ruština [30]
Karačajsko-Čerkesko ruština [31] ruština [32]
Karélie ruština [33] ruština, angličtina [34]
Krym ruština [35] ruština [36]
Komi rusky, komi [37] ruština, komi, angličtina [38]
Republika Mari El ruština [39] ruština [40]
Mordovia ruština [41] ruština, erzya, mokša, angličtina [42]
Sakha Rusové, v jakutštině jsou zprávy [43] ruština, jakutština, angličtina [44]
Severní Osetie ruština [45] ruština [46]
Tatarstán rusky, tatarsky [47] ruština, tatarština, angličtina [48]
Tuva ruština [49] Rusové, v Tuvanu jsou zprávy [50]
Udmurtia Rusové, v Udmurtu jsou zprávy [51] ruština [52]
Khakassia ruština [53] ruština [54]
Čečensko ruština [55] ruština [56]
Čuvašsko ruština, čuvašština [57] ruština, čuvašština [58]
Něnecký autonomní okruh ruština, angličtina [59] ruština, angličtina, něnec (po kliknutí se zobrazí ruská verze) [60]
Čukotka ruština [61] ruština, angličtina [62]
KhMAO ruština [63] ruština, angličtina, čínština, němčina [64]
YaNAO ruština [65] ruština, angličtina [66]
Židovská autonomní oblast ruština [67] ruština, angličtina, čínština, hebrejština [68]

Viz také

Poznámky

  1. ↑ BONDARENKO D. V., PUTILO N. V. Právo používat mateřský jazyk v Ruské federaci v kontextu globalizace  // Journal of Russian Law. - 2019. - č. 7 . - S. 43-55 .
  2. ↑ Článek 68 Ústavy Ruska
  3. ↑ Alexey Tsykarev: Otázku státního statutu karelštiny nelze vyloučit z programu jednání | Finugor
  4. ↑ Petr Michajlovič Voroněckij. Ústavní a právní problémy postavení státních jazyků republik v Ruské federaci . - 2009. - S. 25 .
  5. ↑ Článek 9. Právo zvolit si jazyk vzdělávání / ConsultantPlus . www.consultant.ru _ Staženo: 3. prosince 2021.
  6. ↑ SakhaNews
  7. ↑ Bondarenko D.V., Putilo N.V. Právo používat rodný jazyk v Ruské federaci v kontextu globalizace  // Journal of Russian Law. - 2019. - č. 7 . - S. 43-55 .
  8. ↑ Szymon Jankewicz, Naděžda Kniaginina. Jazykové konflikty v ruském vzdělávacím systému // Evropská ročenka menšinových problémů online (2019).
  9. ↑ Nativní nebo ne? Jak se nyní budou ve školách vyučovat národní jazyky?
  10. ↑ Elena Barysheva. Ne na úkor ruštiny: co je špatného na zákonu Ruské federace o studiu národních jazyků // Deutsche Welle , 19.06.2018
  11. ↑ Zpět do minulosti! » Pravda do očí - bezplatný zpravodajský portál žurnalistiky (nedostupný odkaz) . Získáno 20. března 2013. Archivováno z originálu 14. března 2013. 
  12. ↑ Intranetový web Rady Evropy - Porttail Intranet du Conseil de l'Europe . Získáno 14. června 2005. Archivováno z originálu 14. června 2005.
  13. ↑ Webové stránky Ruské knižní komory (nepřístupný odkaz) . Získáno 11. června 2013. Archivováno z originálu 16. ledna 2014. 
  14. ↑ Státní rada-Khase Republiky Adygea
  15. ↑ Adygejská republika – Mohan
  16. ↑ elkurultay.ru/
  17. ↑ Altajská republika
  18. ↑ Oficiální stránky Státního shromáždění - Kurultai Republiky Bashkortostan
  19. ↑ pravitelstvorb.ru/
  20. ↑ hural-buryatia.ru/
  21. ↑ egov-buryatia.ru/
  22. ↑ nsrd.ru/
  23. ↑ Vláda RD
  24. ↑ Lidové shromáždění Ingušské republiky
  25. ↑ Hoamas
  26. ↑ Ingušská republika – oficiální stránky
  27. ↑ Salon svatebních šatů Northern Beauty
  28. ↑ pravitelstvo.kbr.ru/
  29. ↑ Zprávy - Lidový Khural (parlament) Republiky Kalmykia
  30. ↑ Vláda Republiky Kalmykia
  31. ↑ Lidové shromáždění (parlament) Karačajsko-čerkesské republiky
  32. ↑ kchr.ru/
  33. ↑ karelia-zs.ru/
  34. ↑ Oficiální internetový portál Republiky Karelia
  35. ↑ crimea.gov.ru/
  36. ↑ rk.gov.ru/
  37. ↑ gsrk.ru/
  38. ↑ Oficiální internetový portál Republiky Komi
  39. ↑ Parliament.mari.ru/
  40. ↑ gov.mari.ru/
  41. ↑ Státní shromáždění Republiky Mordovia
  42. ↑ Oficiální portál vlády Republiky Mordovia (nepřístupný odkaz) . Získáno 28. července 2017. Archivováno z originálu 3. července 2007. 
  43. ↑ iltumen.ru/
  44. ↑ Oficiální informační portál Republiky Sakha (Jakutsko)
  45. ↑ Parliament-osetia.ru/
  46. ↑ Domů | Republika Severní Osetie-Alania, oficiální portál
  47. ↑ gossov.tatarstan.ru/
  48. ↑ prav.tatarstan.ru/
  49. ↑ Nejvyšší Khural (parlament) Republiky Tyva
  50. ↑ gov.tuva.ru/
  51. ↑ Státní rada Udmurtské republiky
  52. ↑ Vítejte
  53. ↑ Nejvyšší rada Republiky Khakassia
  54. ↑ Vítejte – vláda Republiky Khakassia
  55. ↑ Parliamentchr.ru/
  56. ↑ chechnya.gov.ru/
  57. ↑ gs.cap.ru/
  58. ↑ Domů | Oficiální portál úřadů Čuvašské republiky
  59. ↑ Jednání zástupců NAO . www.sdnao.ru Staženo: 15. července 2017.
  60. ↑ Něnecký autonomní okruh | domů . adm-nao.ru. Staženo: 15. července 2017.
  61. ↑ Duma autonomního okruhu Čukotka - Main (nepřístupný odkaz) . duma.chukotka.ru. Získáno 15. července 2017. Archivováno z originálu 5. července 2017. 
  62. ↑ Vláda Čukotského autonomního okruhu (nepřístupný odkaz) . Staženo 5. ledna 2020. Archivováno z originálu 19. prosince 2017. 
  63. ↑ Duma Chanty-Mansijského autonomního okruhu - Jugra . www.dumahmao.ru Staženo: 15. července 2017.
  64. ↑ Jednotné oficiální stránky státních orgánů .
  65. ↑ Zákonodárné shromáždění Jamalsko-něneckého autonomního okruhu (nepřístupný odkaz) . www.zsyanao.ru Získáno 15. července 2017. Archivováno z originálu 25. listopadu 2010. 
  66. ↑ Oficiální stránky úřadů Yamalo-Nenets Autonomous Okrug (nepřístupný odkaz) . Získáno 10. července 2021. Archivováno z originálu dne 23. prosince 2018. 
  67. ↑ Zákonodárný sbor Židovské autonomní oblasti. Oficiální stránky . Zákonodárný sbor Židovské autonomní oblasti. Staženo: 15. července 2017.
  68. ↑ Home – oficiální portál EAO . www.eao.ru Staženo: 15. července 2017.

Literatura

Odkazy