Jazyk komi

jazyk komi-zyryan (jazyk komi)
vlastní jméno	Komi kyv
země	Rusko
Regiony	Republika Komi , autonomní okruh Chanty-Mansi - Jugra , autonomní okruh Jamalo - Něnec , oblast Ťumeň
oficiální status	republika Komi
Celkový počet reproduktorů	219 205 [1]
Postavení	hrozí vyhynutí
Klasifikace
Kategorie	Jazyky Eurasie
Uralská rodina ugrofinská větev Permská skupina
Psaní	azbuka ( písmo komi )
Jazykové kódy
GOST 7.75–97	koi 320
ISO 639-1	kv
ISO 639-2	kom, kpv, koi
ISO 639-3	kom, kpv, koi
Atlas světových jazyků v ohrožení	373
Etnolog	com
IETF	kv
Glottolog	komi1267
Wikipedie v tomto jazyce

Jazyk Komi nebo jazyk Komi-Zyryan ( Komi Komi Kyv , Komi Kyl , Komi Kyy ) je jazykem lidí Komi . Distribuován v republice Komi a na území Perm , částečně na severovýchodě Kirovské oblasti , na poloostrově Kola , v autonomních republikách Něnec , Yamalo-Něnec a Chanty-Mansi . okresy Ruské federace. Počet reproduktorů 156 099 ( sčítání v roce 2010 ). Malé skupiny dopravců jsou zastoupeny také na Ukrajině (4 tisíce) a Kazachstánu (1,5 tisíce).

Komi je jedním z permských jazyků ( ugrofinská větev uralské rodiny ). Má dialekty Syktyvkar, Nizhnevychegodsky, Horní Vyčegodskij, Střední Sysolskij, Horní Sysolskij , Vymsky , Luzsko -Letsky , Izhma , Pečorsky a Udora .

Morfologicky patří jazyk Komi k aglutinačním jazykům [2] [3]

Oficiální a vzdělávací status

Jazyk komi je (spolu s ruštinou ) státním jazykem republiky Komi [4] . V souladu se zákonem Republiky Komi „O vzdělávání“ [5] , „ve všech státem akreditovaných vzdělávacích institucích je studium komi a ruštiny jako úředních jazyků Republiky Komi povinné v souladu s zákon."

V roce 2011 zavedlo ministerstvo školství Komi povinné studium jazyka Komi od prvního ročníku. V září 2011 vydal Ústavní soud republiky rozhodnutí o povinném studiu komi na školách předmětu federace - jak pro komi, tak pro některé studenty. Školy mají právo zvolit si program výuky jazyka komi - "jako státní jazyk" (2 hodiny týdně v primárních ročnících) a "jako rodilý jazyk" (až 5 hodin týdně) [6] . K prosinci 2014 se komiština vyučuje na 97 % škol v republice, studuje ji 51,4 tisíce dětí. Jako mateřský jazyk se komi vyučuje v 77 školách pro 4317 studentů [7] [8] .

V republice Komi se přijímají opatření k zachování tradičních názvů zeměpisných objektů. Názvy sídel, ulic, náměstí, dopravní značky jsou vypracovány v komi a ruštině. V případech, kdy má objekt jméno Komi, je uvedeno ve stávajícím pravopisu, poté je jeho varianta přizpůsobena ruskému jazyku. Pokud má objekt tradičně ruský název, je mu dána varianta přizpůsobená normám jazyka Komi. Pokud má objekt jak Komi, tak ruské jméno, oba jsou uznávány jako oficiální [9] .

Dialekty

Jazyk komi je rozdělen do 10 dialektů, které dostaly své jméno z územního rozšíření:

• Nizhnevychegodsky  - vyskytuje se na území Ust-Vymsky a částečně Syktyvdinsky ; jeho hranice jsou na jedné straně s. Chasovo ( okres Syktyvdinsky ), na druhé straně - s. Mezheg ( Ust-Vymsky okres ) [10] .
• Verkhnevychegodsky  - zabírá povodí řeky. Vychegdy s přítoky. Podle počtu mluvčích se jedná o největší dialekt jazyka Komi-Zyryan [11] .
• Srednesysolsky  - nachází se na středním toku řeky. Sysoli od s. Pazhga do vesnice Palauz včetně, mluvím s. Lozym je přechodný dialekt mezi středním sysolským a syktyvkarským dialektem. Podle N. A. Kollegova a G. G. Baraksanova se hlavní rozlišovací znaky středosysolského dialektu vyvinuly přibližně koncem 18. století [12] .
• Prisyktyvkarsky  - běžné v Syktyvkaru a vesnicích nacházejících se vedle něj: podél řeky. Sysola do vesnice Shoshka podél řeky. Vychegde do vesnic Parcheg a Krasnaya [13] .
• Verkhnesysolsky - nosiči žijí hlavně v horním toku řeky Sysola, v okrese Koygorodsky v republice Komi a ve vesnici Kobra , okres Darovsky , region Kirov.
• Udorskij  - území rozšíření udorského dialektu administrativně odpovídá Udorskému okresu Republiky Komi [14] . Jako samostatný dialekt jej vyvinuli lingvisté v 18. století. Materiály tohoto dialektu tvořily základ první tištěné mluvnice Komi (1813) [15] .
• Izhemsky  je jazyk Izhma Komi . Základem pro dialekt Izhma byl dialekt Vym zero-el [16] .
• Vymskij - distribuován v povodí řeky Vym a poblíž jezera Sindor v hranicích oblastí Knyazhpogost a Ust-Vymsky [17] .
• Pečorský  - mluvčí tohoto dialektu žijí podél řeky. Pečora se svými přítoky nad obcí Medvezhskaya do obce Mamyl [18] .
• Luzsko-Letsky  - vznikl přibližně v 17.-18. století, rozšířen v povodí řeky. Luza a na horním toku řeky. Letki ; v rámci okresu Priluzsky ( Verkholuzsky , Gurevsky, Zanulsky , Letsky , Mutnicky , Noshulsky , Obyachevsky , Prokopevsky, Sludsky , Chernyshsky , Chitaevsky a částečně také Vaimossky , Vukhtymsky , Loemsky a Spasporubsky vesnické rady ) .

Jedním rysem, který se liší napříč dialekty, je souhláska na místě historické koncové slabiky [-l] [20] . Na základě tohoto kritéria se rozlišují:

• El dialekty - [ l ] je zachováno ve všech polohách: kylys " jeho jazyk", kyl " jazyk ". Jedná se o dialekty střední Sysolsky, Horní Sysolsky , Luz-Letsky , Pečora a část dialektů horního Vyčegodského dialektu.
• ve-el dialekty - [ l ] na konci slabiky přechází v [v]: ky lys , ky v . Jedná se o syktyvkar (a z něj vycházející spisovnou normu), dolnočegodské dialekty, udorské dialekty a část dialektů hornočegodského dialektu.
• null-el dialekty - [l] se na konci slabiky změní na zdvojovací samohlásku (předchází [ l ] ve slabice) nebo úplně zmizí (prostřednictvím kroku [v]): ky lys , ky sy nebo ky . Jedná se o dialekty Vymsky , Izhma a část dialektů horního Vyčegodského dialektu.

V roce 1918 bylo za základ spisovného jazyka přijato syktyvkarské nářečí, které je přechodným dialektem mezi dolnočegodským, horním čegodským a sysolským dialektem [21] . Velkým přínosem pro rozvoj literárních norem jazyka komi byl G. S. Lytkin (1835-1907).

Psaní

V předkřesťanské éře používali Komiové runové kmenové znaky - pasy , vyřezávané na dřevěných loveckých kalendářích a kolovratech.

Pokusy pravoslavného misionáře Stefana z Permu o vytvoření písma Komi založeného na průsmycích, azbuce a řecké abecedě se datují do 14. století. Nejstarší dochovaný nápis v jazyce Komi-Zyryan, vytvořený staropermským písmem , je na ikoně Zyryanskaya Trinity ze 14. století , podle legendy, kterou napsal sám Stefan.

Starověká komiská abeceda - anbur  - existovala až do 17. století, poté získala význam tajného písma v Moskevské Rusi.

Psaní azbukou se používalo od 17. století (v letech 1930-1936 se psalo latinkou [22] ). V letech 1918-1930 a 1936-1938 se používala Molodcovova abeceda : ј C/c L/l Ԉ/ ԉ M/m N/n Ԋ/ ԋ O/o Ӧ/ӧ P/p R/r S/s Ԍ/ ԍ T/t Ԏ/ ԏ U/a B/h W /sh Shch/shch S/s. Moderní abeceda, představená v roce 1938, se skládá z 35 písmen založených na ruštině.

Existují specifické zvuky vyjádřené písmeny Ӧ (malá písmena - ӧ , vyslovováno téměř jako e-zpětný, pouze „tvrdší“) a І (malá písmena - i , „tvrdé a“, psané pouze za písmeny d , z , l , n , s , t ), stejně jako diftongické kombinace dz (oba zvuky jsou měkké) a j (oba zvuky jsou tvrdé). Zvuk s před následující přední samohláskou ( a , e ) a měkký znak se vyslovuje měkce (jako rusky u ).

V ugrofinské literatuře vydávané mimo Rusko jsou slova z jazyka Komi-Zyryan psána latinkou. Standardní latinská písmena odpovídají obecně přijímaným zvukům, například: bur kerka - bur kerka. Pro vyjádření specifických fonémů a zvuků komi se k latinským písmenům přidávají diakritická znaménka (karon), například: šom - šom, kuč - kutsh, žöm - zhöm. Pro vyjádření měkkosti je k písmenu shora přidán apostrof, například: pan' - pan, l'ok - lek, kos' - kos.

Moderní komi abeceda :

Historie

Pro obecnou historii permských jazyků, viz permské jazyky#History .

Společný jazyk komi, podle V. I. Lytkina , trval jen jedno nebo dvě století kolem 9. - 11. století . Poté, v důsledku migrace části kmenů Komi daleko na sever, došlo k územnímu vymezení starověkého lidu Komi a začalo se dělení jazyka na dialekty Komi-Zyryan a Komi-Permyak , které nakonec vzalo tvar ve XIV - XV století [23] . Dialekt Komi-Yazva se vyvinul později, po izolaci východních Permianů ruskými osadníky.

Jazyková charakteristika

Vokalismus je charakterizován přítomností 7 samohlásek (v Komi-Yazva - 10), včetně střední řady ( ы , ӧ ).

Stejně jako v Udmurtu je souhláska reprezentována 26 souhláskami.

Povaha a místo stresu se liší podle dialektu.

Od příbuzného Udmurtu se liší přítomností dalších pádů ( finalis , comitative a ne ve všech dialektech komparativním ), zachováním superlativní předpony med- ( medbur  - „nejlepší“).

Slovní zásoba komi se vyznačuje menším turkickým vlivem než v jazyce Udmurt.

Komi-Zyryan jazyk, na rozdíl od Komi-Permian , se vyznačuje:

• sklon k přízvuku na 1. slabiku,
• nedostatek komitativu v systému případu většiny dialektů,
• absence systému vnějších a přibližných místních případů,
• přítomnost osobních přivlastňovacích přípon v infinitivních tvarech sloves (viz # Infinitiv ),
• absence vokativu podstatných jmen v -ӧй.

Morfologie

Podstatné jméno

Neexistuje žádný gramatický rod .

Množné číslo se tvoří přidáním přípony -yas ke kořeni :
chachayas  -  hračky, gulyuyas - holubi

• po kořeni na souhlásku - pomocí - ъ- :

měsíc -y-yas - dny, kymӧr -y -yas  - mraky

• V jazyce Komi je 16 případů .
• Koncovky pádů následují množné číslo a přivlastňovací přípona. V přítomnosti posledně jmenovaného dostáváme osobní přivlastňovací skloňování, které má v některých případech zvláštní podobu. Normativní forma (vlastní přípona + malá a velká písmena) není v níže uvedené tabulce uvedena.
• Nominativní případ nemá konce.

Otázka	Název případu	Zakončení	můj	vaše	jeho	náš	vaše	jim
kdo co?	Nimtan, nominant	nula	'''''	'''''	'''''	'''''	'''''	'''''
koho, koho?	Asalan, posedlý	-lӧn	'''''	'''''	'''''	'''''	'''''	'''''
od koho, od čeho?	Bostan, "Odvážný"	-plešatý	'''''	'''''	'''''	'''''	'''''	'''''
komu, čemu?	Setane, dative	-ly	'''''	'''''	'''''	'''''	'''''	'''''
koho? (dušení) na koho, co? (přechod)	keran, akuzativ	-ӧс -сӧ	-ӧс	-tu	-sӧ	-nymös	-nytӧ	-nysӧ
kdo co? jak moc?	Kerantorya, kreativní	-ӧн	-nás	-výše	-nás	- najatý	-nanyd	-nanys
bez koho, čeho?	Toryodan, Depriving	-Tҧг	'''''	'''''	'''''	'''''	'''''	'''''
s kým, čím?	Ӧtvyvtan, kloub	-kod	'''''	'''''	'''''	'''''	'''''	'''''
pro koho, co?	Mogmane, Cíl	-Los Angeles	'''''	'''''	'''''	'''''	'''''	'''''
kde, v čem?	Ina, místní	-yn	-dopoledne	-peklo	-eso	-anym	-anyd	- anýz
odkud, z čeho?	Petan, originál	- ano	-sym	-syid	- syys	syn	synyd	synové
kde co?	Pyran, Vchod	-ӧ	-dopoledne	-peklo	-eso	-anym	-anyd	- anýz
například komu, proč?	Matystchan, přibližně	srna	'''''	'''''	'''''	'''''	'''''	'''''
od koho, od čeho?	Ylystchan, Odlehlé	-xian	'''''	'''''	'''''	'''''	'''''	'''''
proč? (přestěhovat se)	Wujan	-ӧd	-ӧdym	-ӧdyd	-ӧdys	-adnym	-ӧdnyd	-ӧdnys
komu, čemu?	Vaughan, Achiever	-ӧdz	ӧzym	ӧdzyd	ӧdzys	ӧdznym	ӧdznyd	ӧdznys

Příklad:

zon -yas -ys-ly = chlapec -pl. h-her-for = její chlapci

Jméno přídavné

Přípony:

-sa sounáležitost (folklórní postavy - Vӧrsa  - Goblin: vӧr  - les, Vasa  - voda: va  - voda; Syktyvkarsa  - Syktyvkar)
-a, -I přítomnost, s ( kymӧra enezh  - zatažená obloha, shuda olӧm  - šťastný život, lit. : život se štěstím)
-tӧm bez- /ne- ( kymӧrtӧm enezh  — nebe bez mráčku, shudtӧm olӧm  — nešťastný život)

Nemění se pro osoby a čísla v definiční funkci:

micha krásná
micha dzoridz-ly ke krásné květině
micha dzoridz-ya krásné květiny

Mění se o čísla ve funkci predikátu pomocí přípony - ӧс:

Oshyas ydzhyd -ӧs. - Medvědi jsou velcí.

Stupně srovnání přídavných jmen a příslovcí:

yong je silný
yong- jik je silný- její med
(xia) yong je nejsilnější

Zájmena

Osobní zájmena:

Nominativní případ
mě	já	mi	my
te	vy	ti	vy
sіyӧ	on ona to	nalézt	ony
Dativ
změna	ke mě	miyanly	nás
tenyd	vy	tiyanly	tobě
syly	jemu	hotovost	jim
Akuzativ
Jídelní lístek	mě	miyanös	nás
teno	vy	tіyanӧs	vy
syyös	jeho	naios	jim

Genitivní osobní zájmena plus přivlastňovací přípony:

menam	zonm- ӦЫ	můj, mám
thanad	zonm- YD	tvůj, máš
sylӧn	zonm -YS	on, má
miyan	zóna- NYM	naše, jejich
tian	zóny - NID	tvůj, máš
nal	zóny - NS	oni, mají

Přípona sama o sobě vyjadřuje význam přivlastňování, takže podstatné jméno lze použít bez přivlastňovacího zájmena:

moji chlapci = chlapec -pl. h.-my = menam zon- yas - ӧy = zon- yas - ӧy

Číslice

Kvantitativní: 1 - ӧtik, 2 - kyk, 3 - kuim, 4 - nol, 5 - vit, 6 - tichý, 7 - sizim, 8 - kokyamys, 9 - okmys, 10 - das, 11 - das ӧtik, 12 - das kyk atd.
Desítky, stovky, tisíce: 20 - kyz, 21 - kyz ӧti, 22 - kyz kyk, ..., 30 - komyn, 40 - non-lyamyn, 50 - vetymyn, 60 - quitymyn, 70 - sizimdas, 80 - kokyamysdas, 90 - okmysdas, 100 - sho, 1000 - surs.
Řadové: medvodza, mӧd, koimӧd, nёlӧd, vitӧd atd. -ӧd.
Kolektiv: -nan (Pyzan vylyn vӧlі sizim nebog, pyris mam yes bostis sizimnansӧ. - Na stole bylo sedm knih, vešla moje matka a vzala všech sedm) .

Sloveso

V jazyce komi mají infinitivy koncovky -ny nebo -yny , které jsou nahrazeny deklinací

Infinitiv: gizh -ny psát

Hovorové tvary infinitivu:

Já jsem gizhnyd , ty jsi gizhnytӧ ty jsi gizhnys
_ _ _ _ _

Osobní formy: -ysht- „trochu“, „at-“ ( vost-ny ӧdzӧssӧ  - otevřít dveře, vost-ysht-ny ӧdzӧssӧ  - mírně otevřít dveře)
-l / al / yl / va / yv short- termín
-lyvl / - іvl / -yval / -lav násobek ( shu-l-іs  - mluvil, shu-l-іvl-іs  - říkával)
-olt / -evt / -nit /
-ӧkt / -ӧkt / - ӧst /
-ӧbt / -al single
-ym / -z / -dz počáteční
-sya hotovo

Závazky

-ӧd/-t/-d povinný; tvoří přechodná slovesa ( paskyd  - široký, pask-ӧd-ny  - rozšířit, rozšířit; vel-av-ny  - studovat, vel-ӧd-ny  - učit)
-s / -z / -h zvratné ( vel- ӧd-ny  - učit, led-ӧd-ch-ys  - student, student)

Čas

V jednotném čísle záporné konjugace se infinitiv používá bez -ny / -yny

Dárek

pozitivní						negativní
-A		-dopoledne				og		ogӧy -ӧy
-an		-anyd				on		onӧy -ӧy
-ӧ		-ҧы				oz		jezera

B. Budoucnost-1

Od Real 1 se liší pouze ve 3. osobě: -as , -asny .

• Negativní: netvoří se.

Budoucnost-2 (obtížné)

kut-a, začíná-a, mӧd-a, lo-a gizhny (budu, začnu, jdu, začnu psát)
kut-an, start-an, mӧd-an, lo- gizhny atd
.

• Negace vzniká přidáním záporné částice (viz přítomný čas) k pomocnému slovesu, infinitiv zůstává nezměněn.

B. Minulost-1

pozitivní						negativní
-a		-jim				např		např.ӧy -ӧy
-v		-innyd				en		enӧy -ӧy
-je		-isny				ez		ez-ny

Minulost-2

Používá se v narativní řeči, přenášející slova jiných osob; mluvčí nebyl svědkem popisovaných událostí, takže první osoba chybí; lze do ruštiny přeložit popisně: „údajně chodil“.

-ӧmyd		-ӧmnyd
-ӧma		-ӧmaӧs

• Záporová forma druhého minulého času: tvořená s abu

Abu gij-ӧmyd řekni, že jsi nenapsal

Příklady tvarů sloves

gizh -ӧny psát
og gizh nepsat (koncovka nula)
oz gizh -ny nepsat

Rozkazovací způsob

gizh piš
en gizh
nepiš gizh -amӧy (ano) budeme psát
gizh -ӧy piš enӧ
gizh- ӧy nepiš

Ve třetí osobě jednotného čísla. a mnoho dalších. h. imperativ se tvoří analytickým způsobem:
med sіyӧ gizh-ӧ, med naiӧ gizh-ӧny  — ať píše, ať píší oni.

Participium

-sy přítomný (současně vyjadřuje osobu, předmět nebo předmět jednání: uj  - práce, ujalys  - dělník / dělník)
[-an] většinou adjektivní přípona, viz jména pádů)
-ӧm minulost (gizh-ӧm pismo - psaný dopis)
- тӧм minulý zápor

Účastníky

-ig(ӧm) + zároveň přivlastňovací přípona
-ӧmӧn zároveň
-tӧdz na
-тӧг bez
-mӧn opatření

Příklady: seralӧmӧn munny  - jít se smát; seralӧmtӧg petny  - jít ven (odejít) bez smíchu; Mudzӧmtӧdz udzhavny  - pracovat až do únavy.

Příslovce

Tvoří se z přídavných jmen přidáním samohlásky a , např.: micha (krásný) - michaa (krásný), horský (hlasitý) - horský (hlasitý), nebyd (měkký) - nebyda (jemně).

Příspěvky

• Přicházejí za podstatným jménem.
• Odmítají a ponechávají s nimi související podstatné jméno v nominativním případě:

syumӧd vyl- ӧ	na březové kůře
sumud vyl- yn	na březové kůře
syumӧd vyls	z březové kůry

Když
vyl-ys = top

Další pozice:

- doryn, ordyn, dynyn, (na, blízko, blízko,)
- ulyn (pod)
- vodzyn (před)
- atd.

Syntaxe

• Většinou podobný ruštině.
• Roli předložek hrají pády a postpozice.
• Po číslovkách je podstatné jméno v jednotném čísle.
• Přídavné jméno před podstatným jménem nesouhlasí se slovem, které definuje.
• Neizolované definice vždy předcházejí slovo, které je definováno.
• Otázka se tvoří přidáním částice -ӧ , přítomnost - pomocí slova em (ӧs) , absence - abu (ӧs)

Slovní zásoba

Slovní zásoba obsahuje indo-íránské , íránské , bulharské , karelsko - vepské , chantyjsko - mansijské , něnecké , slovansko - ruské výpůjčky .

Prozkoumávání

Počátek studia jazyka Komi-Zyryan byl položen v 18. století (G.F. Miller, I.I. Lepekhin, P.S. Pallas atd.), ale skutečně vědecké studium začíná až v 19. století ( A.I. Sjogren , M. A. Castren , F. I. Wiedemann , P. Savvaitov , G. S. Lytkin a další) [24] . V současné době jsou specialisté ve všech oblastech lingvistiky Komi soustředěni v republice Komi (Vědecké centrum Komi Uralské pobočky Ruské akademie věd , Státní univerzita Syktyvkar , Státní pedagogický institut Komi , Institut pro zlepšení učitelů); Jazyk komi je předmětem výzkumu v ugrofinských centrech jak v Rusku, tak v zahraničí [25] .

Antroponymie

Periodika

• Komi mu  jsou republikánské noviny.
• Chuzhan kyv  je filologický časopis.
• Voyvyv kodzuv ("Polar Star") - (náklad - asi 1000) vychází měsíčně od 20. let 20. století (nejprve pod názvem "Ordym" ("Stezka")).
• Art ("chlapec") - materiály jsou v komi a ruštině (náklad - 1000-1500) vycházejí čtvrtletně od roku 1996.
• Vyl tuyud („Na nové cestě“) jsou regionální noviny regionu Udora (náklad - asi 1000), které vycházejí třikrát týdně.
• Parma Gor (Sound of the Taiga) jsou regionální noviny okresu Ust-Kulomsky (náklad asi 1000), které vycházejí třikrát týdně.

Poznámky

1. ↑ Součet počtu pozic „Komi“ a „Komi-Permyak“ podle sčítání lidu z roku 2010 Archivováno 22. září 2018 na Wayback Machine .
2. ↑ Jazyk komi - vše nejzajímavější na PostNauka . postnauka.ru _ Získáno 13. ledna 2022. Archivováno z originálu dne 30. srpna 2021. (Ruština)
3. ↑ JAZYKY PERMU • Velká ruská encyklopedie – elektronická verze . bigenc.ru _ Získáno 13. ledna 2022. Archivováno z originálu 1. ledna 2022. (neurčitý)
4. ↑ Čl. 67 Ústavy Republiky Komi : "Státními jazyky Republiky Komi jsou Komi a Ruština." Archivováno 26. ledna 2016 na Wayback Machine
5. ↑ Zákon Republiky Komi ze dne 6. října 2006 č. 92-RZ „O vzdělávání“
6. ↑ 89 rodných jazyků. Přehled: Studium národních jazyků v republikách a okresech Ruska. Archivováno 24. června 2019 na Wayback Machine dne 1. května 2014.
7. ↑ Úředníci vyzvali k povinnému studiu jazyka Komi všemi dětmi Archivováno 28. listopadu 2020 na Wayback Machine . 25. prosince 2014.
8. ↑ Náměstek ministra školství Komi: „O otázce, zda studovat nebo nestudovat jazyk Komi ve škole se nediskutuje“ Archivováno 4. března 2016 na Wayback Machine . Informační agentura "BNK". 24. prosince 2014.
9. ↑ Zákon Republiky Komi ze dne 28. května 1992 „O státních jazycích Republiky Komi“ Archivní kopie ze dne 1. října 2015 na Wayback Machine , čl. 23.
10. ↑ Turkin A. Nižněvyčegodský dialekt jazyka Komi-Zyryan. - Tallinn / Hamburk, 1998. - S. 8.
11. ↑ Sorvacheva V. A., Sacharova M. A., Guljajev E. S. Verchněvyčegodský dialekt jazyka Komi. - Syktyvkar: Knižní nakladatelství Komi, 1966. - S. 3.
12. ↑ Kolegova N. A., Baraksanov G. G. Střední sysolský dialekt jazyka Komi. - M .: Nauka , 1980. - S. 3, 5.
13. ↑ Žilina T. I., Baraksanov G. G. Syktyvkarský dialekt spisovného jazyka Komi. - M .: Nauka, 1971. - S. 3.
14. ↑ Sorvacheva V.A., Beznosikova L.M. Udora dialekt jazyka Komi. - M .: Nauka, 1990. - S. 3.
15. ↑ Sorvacheva V.A., Beznosikova L.M. Udora dialekt jazyka Komi. - M .: Nauka, 1990. - S. 9-10.
16. ↑ Sakharova M.A., Selkov N.N. Izhma dialekt jazyka Komi. - Syktyvkar: Knižní nakladatelství Komi, 1976. - S. 3, 5.
17. ↑ Vym dialekt (1971) | Komi kyvtӧdӧm  (ruština)  ? . Získáno 2. května 2022. Archivováno z originálu dne 24. října 2018.  (neurčitý)
18. ↑ Sakharova M. A., Selkov N. N., Kolegova N. A. Pečora dialekt spisovného jazyka Komi. - Syktyvkar: Knižní nakladatelství Komi, 1976. - S. 3.
19. ↑ Žilinský T. I. Luzsko-letský dialekt jazyka Komi. - M .: Nauka , 1985. - S. 3, 5.
20. ↑ Rakin A. Jazyk komi // Republika Komi: Encyklopedie. - Syktyvkar: Knižní nakladatelství Komi, 1966. - T. I. - S. 173.
21. ↑ Lytkin V.I. Komi-Zyryan jazyk // Jazyky národů SSSR. Vol. 3: Ugrofinské a samojedské jazyky. - M .: Nauka , 1966. - S. 282.
22. ↑ M. I. Isajev. Konstrukce jazyka v SSSR. - M .: "Nauka", 1979. - S. 201-210. — 352 s. - 2650 výtisků.
23. ↑ Encyklopedie oblasti Perm - jazyk Komi-Permyak (nepřístupný odkaz) . Získáno 21. června 2008. Archivováno z originálu 20. února 2008. (neurčitý) 
24. ↑ Lytkin V.I. Komi-Zyryan jazyk // Jazyky národů SSSR. Vol. 3: Ugrofinské a samojedské jazyky. - M .: Nauka , 1966. - S. 283.
25. ↑ Rakin A. Jazyk komi // Republika Komi: Encyklopedie. - Syktyvkar: Knižní nakladatelství Komi, 1966. - T. I. - S. 175.

Literatura

• Lytkin V.I. Historická gramatika jazyka Komi. - Část 1. - Syktyvkar, 1957.
• Jazyk Lytkin V. I. Komi-Zyryan // Jazyky národů SSSR. - T. 3. - M. , 1966.
• Moderní jazyk komi. - Kap. 1-2. - Syktyvkar, 1955-64.

Slovníky

• Beznosíková, L. M. Komi-ruský slovník = Komi-roch kyvchukӧr / L. M. Beznosíková, E. A. Aybabina, R. I. Kosnyreva; Rep. vyd. L. M. Beznosíková; In-t lang., lit. a ist. Komi vědecký. centrum Uralska. otd. Ros. akad. vědy. - Syktyvkar: Kniha Komi. nakladatelství, 2000. - 816 s. — ISBN 5-7555-0679-5 .
• Beznosiková, L. M. Rusko-Komi slovník: Více než 52 000 slov = Roch-Komi kyvchukur / L. M. Beznosiková, N. K. Žaboeva, R. I. Kosnyreva; Rep. vyd. L. M. Beznosíková; In-t lang., lit. a ist. Komi vědecký. centrum Uralska. otd. Ros. akad. vědy. - Syktyvkar: Kniha Komi. nakladatelství, 2003. - 1004 s. — ISBN 5-7555-0794-5 .
• Lytkin, V. I. Stručný etymologický slovník jazyka Komi / V. I. Lytkin, E. S. Guljajev. - Syktyvkar: Kniha Komi. nakladatelství, 1999. - 430 s.
• Fokos-Fuchs, D. Syrjänisches Wörterbuch / von D. Fokos-Fuchs. — Bdpst.  : Akademiai kiado, 1959. - 1154 s.

Odkazy

• Jazykový portál Komi
• Online kurzy jazyka Komi
• Komi online knihovna
• Elektronická sbírka publikací v jazyce Komi
• Starověké permské písmo
• Komi-ruský slovník
• Rusko-Komi a Komi-ruské online slovníky
• jazyk komi. Jazyk srdce parmy a lehké vody

Slovníky a encyklopedie	Velká dánština Velký Rus okolo světa Britannica (online)
V bibliografických katalozích	GND : 4207111-2 LNB : 000085386 NDL : 00577330 NKC : ph135548

Státní a úřední jazyky v předmětech Ruské federace
Státní jazyk Ruska	ruština
Státní jazyky subjektů federace	Abaza Avar agul Adyghe ázerbájdžánský altajský Baškir Burjat Dargin Ingush kabardinsko-čerkeský Kalmyk Karachay-Balkar Komi Krymský Tatar Kumyk Lak Lezgi Nogai Mari louka Mari Hora Mari mordovský Moksha Erzya Osetský rutulský Tabasaran Tatar tatian Tuvan Udmurt ukrajinština Khakassian Tsakhur čečenský čuvašský jakutský
Jazyky s oficiálním statusem	vepsian Dolganského kazašský karelský Komi-Permyak Mansi Nenets Selkup finština Chanty Chukchi Evenki Dokonce Yukagir Severní Yukagir Jižní Yukagir
Jazyky Ruska Wikipedie v jazycích národů Ruska Literatura národů Ruska Písně národů Ruska Slovníky v ruských jazycích Média v jazycích Ruska

ugrofinské jazyky
Proto-finno-Ugric † ( prajazyk ) 1
Finsko-permský Finsko-Volha Saami babinský † inari Yokangese kemi † kildin koltta lule škoda Severní Sami mysl Jižní Sami Baltsko-finské finština Kven meiankieli Ižorský karelský Správný karelský dialekt Tverský Karelský dialekt Livvik dialekt Ludický dialekt vepsian vodian estonština Jižní Estonsko výrusky setu tartu livonština † Merjanskij † 1 Severní finština † 1 mordovský Erzya Šokšinskij Moksha Murom † 2 Meshchersky † 2 Mari Hora Mari louka-východní Mari severozápadní Mari Perm starý perm † komi ( ižmský dialekt ) Komi-Permyak ( dialekt Komi-Yazva ) Udmurt
Ugrický Ob-Ugric Mansi Chanty maďarský maďarský
Poznámky † - mrtvé jazyky 1 možná odkazuje na pobaltsko-finské 2 možná odkazuje k mordovštině

Komi
kultura	Literatura Hudba Kuchyně Architektura Tanec Jméno Komi Příjmení Komi
Přesídlení Komi	republika Komi Komi-Permyatsky okres Kola Komi Ural Komi Komi diaspora
Etnografické skupiny	komi (Zyryans) Verhnevygodtsy Vymyči Izhemtsy Pechory Prilutsy Sysoltsy Udorijci Permyakové Yazvintsy Zyuzdintsy
Postoj k náboženství	Pravoslaví Staří věřící Mytologie
Jazyk	Komi nebo Komi-Zyryansky ( dialekt Izhma ) Komi-Permyak ( dialekt Komi-Yazva )
Smíšený	Příběh Perm Veliký Perm Vychegodskaya Vymské knížectví