ISO 50001 | |
Systémy energetického managementu. Požadavky a návod k použití. | |
Vydavatel | Mezinárodní organizace pro standardizaci (ISO) |
webová stránka | www.iso.org |
výbor (vývojář) | TC 242 |
webové stránky výboru | [jeden] |
Datum schválení | 2018 |
Datum účinnosti | 21.08.2018 |
Etapa | proud |
Aktuální vydání | ISO 50001:2018 |
Světový analog | GOST R ISO 50001-2012 (ruský ekvivalent) |
ISO 50001 ("Systémy energetického managementu - Požadavky s návodem k použití") je mezinárodní norma vytvořená Mezinárodní organizací pro normalizaci pro řízení energetických systémů, která definuje požadavky na instalaci, implementaci, údržbu a zlepšování systému energetického managementu, účel jehož cílem je umožnit organizaci sledovat systémový přístup při dosahování konzistentního zlepšování energetického systému, včetně energetické účinnosti, energetické bezpečnosti a spotřeby energie [1] .
Norma ISO 50001 poskytuje jakékoli organizaci, bez ohledu na její velikost, teritoriální nebo geografické umístění, kompletní strategii jednání v manažerské a technické oblasti s cílem zlepšit efektivitu energetického systému organizace.
Norma má vysoký stupeň kompatibility s ISO 9001 a ISO 14001 [2] .
Hlavními předchůdci normy ISO 50001 byly americká norma ANSI/MSE 2000:2008, korejská norma KS A 4000:2007 a normy několika evropských zemí v oblasti energetického managementu (na jejichž základě vznikla evropská norma EN byl vytvořen 16001). Přijetí normy ISO 50001 předcházela pečlivá práce na analýze dosavadních zkušeností a přijímání vyvážených rozhodnutí. V průběhu diskusí o koncepcích národních norem hospodaření s energií byl upřednostněn americký model, který odráží zkušenosti získané v jiných zemích.
Hlavní fáze vývoje standardu:
Jaro 2008 – Spojené státy iniciovaly vytvoření technické komise ISO/TC 242 „Energy Management“, jejíž sekretariát vedly Americký národní institut pro normalizaci (ANSI) a Brazilská asociace technických norem (ABNT).
Září 2008 - 1. plenární zasedání ve Washingtonu: Delegáti z 25 zemí a také zástupci Organizace spojených národů pro průmyslový rozvoj (UNIDO) představili 1. pracovní návrh (WD1).
Březen 2009 - 2. plenární zasedání v Rio de Janeiru: 73 delegátů z 19 zemí, více než 150 stran navrhovaných změn na 21 stranách textu 2. pracovního návrhu (WD2).
Listopad 2009 - 3. plenární zasedání v Londýně: rekordní počet připomínek - 754. Z toho bylo asi 200 redakčních, 150 obecných a více než 400 technických připomínek.
Říjen 2010 – 4. plenární zasedání v Pekingu: Z více než 40 zemí, které hlasovaly, 5 evropských zemí (Francie, Spojené království, Německo, Itálie a Španělsko) hlasovalo „ne“ předloženému návrhu ISO/DIS 50001, což zpomalilo práci na textu.
Od března do května 2011 – konečné hlasování o konečném návrhu ISO/FDIS 50001: „proti“ se nehlasovalo a pouze 2 země se zdržely hlasování [3] .
Norma ISO 50001 byla zveřejněna 15. června 2011 [4] .
Druhé vydání 2018-08 - nové vydání ISO 50001:2018 ruší a nahrazuje první vydání (ISO 50001:2011).
Jedním z hlavních důvodů potřeby zlepšit energetickou účinnost a úsporu energie je vyčerpávání přírodních zdrojů. V současné době se omezené zdroje energie, tak či onak, dotýkají všech států a stávají se globálním problémem. Naléhavost změny přístupu k energetickým zdrojům je spojena s vysokou energetickou náročností výrobků. Tento problém má zase takové důsledky, jako je neefektivnost ekonomiky, nekonkurenceschopnost výrobků, nízké prodeje na světových a domácích trzích, exportní náklady, zavírání neefektivních podniků atd.
Dalším důležitým důvodem pro zvýšení energetické účinnosti a úspor energie je znečištění životního prostředí, zejména plyny uvolňované do atmosféry při spalování fosilních uhlovodíkových paliv mohou způsobit skleníkový efekt .
Řešení těchto problémů umožňuje zavedení systému energetického managementu [5] .
Certifikace v souladu s normou ISO 50001 znamená:
Norma ISO 50001 obsahuje hlavní požadavky na organizace:
Standard je založen na metodologii známé jako PDCA cyklus neustálého zlepšování :
- plánování (plán) - provedení energetické analýzy a stanovení základních kritérií, ukazatelů energetické náročnosti, stanovení cílů, záměrů a vypracování akčních plánů nezbytných k dosažení výsledků, které zlepší energetickou náročnost v souladu s energetickou politikou organizace;
– implementace (do) – realizace akčních plánů v oblasti hospodaření s energií;
- kontrola (kontrola) - sledování a měření procesů a klíčových charakteristik operací, které určují energetickou náročnost ve vztahu k provádění energetické politiky a dosahování energetických cílů, a podávání zpráv o výsledcích;
- akce (akt) - přijímání akcí k neustálému zlepšování výkonu činností v oblasti energetiky a systému hospodaření s energií [7] .
ISO | normy|
---|---|
| |
1 až 9999 |
|
10 000 až 19999 |
|
20 000+ | |
Viz také: Seznam článků, jejichž názvy začínají na „ISO“ |