ISO 31-11

ISO 31-11:1992 je součástí mezinárodní normy ISO 31 , která definuje „ matematické znaky a symboly pro použití ve fyzikálních vědách a technice “ .  Tato norma byla přijata v roce 1992 a v roce 2009 byla nahrazena mírně doplněnou normou ISO 80000-2 [1] (poslední vydání [2] : ISO 80000-2:2019, 2. vydání).

Matematické symboly

Níže jsou (ne kompletní) hlavní části normy [3] .

Matematická logika

Označení
_
Použití název Význam a vysvětlení Komentáře
p ∧ q spojení p a q
p ∨ q disjunkce p nebo q (možná obojí)
¬ ¬p _ negace špatně p ; ne- p
p ⇒ q implikace jestliže p , pak q ; p znamená q _ Někdy se píše jako p → q nebo q ⇐ p .
∀ x ∈ A p ( x )
( ∀ x ∈ A ) p ( x )
obecný kvantifikátor pro každé x z množiny A platí tvrzení p ( x ) . Pro stručnost je kvalifikace "∈ A " často vynechána, pokud je to zřejmé z kontextu.
∃ x ∈ A p ( x )
( ∃ x ∈ A ) p ( x )
existenciální kvantifikátor existuje x ​​z množiny A , pro které platí tvrzení p ( x ) . Pro stručnost je kvalifikace "∈ A " často vynechána, pokud je to zřejmé z kontextu.
Varianta ∃! znamená, že takové x je v množině A jedinečné .

Teorie množin

Označení
_
Použití Význam a vysvětlení Komentáře
x ∈ A x patří do A ; x  je prvkem množiny A
x ∉ A x nepatří do A ; x  není prvkem množiny A Přerušovaná čára může být také svislá.
A ∋ x Množina A obsahuje prvek x je ekvivalentní x ∈ A
A ∌ x Množina A neobsahuje prvek x je ekvivalentní x ∉ A
{} {x 1 , x 2 , ..., x n } množina tvořená prvky x 1 , x 2 , ..., x n také {x i ∣ i ∈ I }, kde I označuje množinu indexů
{∣} { x ∈ A ∣ p ( x )} množina takových prvků A , pro které platí tvrzení p ( x ) . Příklad: { x ∈ ℝ ∣ x > 5}
Pro stručnost je kvalifikace "∈ A " často vynechána, pokud je z kontextu jasná.
Kartu karta ( A ) kardinální počet prvků množiny A ; výkon A
A ∖ B rozdíl množin A a B ; A mínus B Množina prvků z A , které nejsou v B .
A ∖ B = { x ∣ x ∈ A ∧ x ∉ B }
Nemělo by se psát jako A − B .
prázdná sada
množina přirozených čísel včetně nuly ℕ = {0, 1, 2, 3, ...}
Pokud je vyloučena nula, označte symbol hvězdičkou :
ℕ * = {1, 2, 3, ...}
Konečná podmnožina: ℕ k = {0, 1, 2 , 3, ..., k − 1}
množina celých čísel ℤ = {..., −3, −2, −1, 0, 1, 2, 3, ...}
Označují se nenulová celá čísla

ℤ * = ℤ ∖ {0} = {..., −3, −2, −1, 1, 2, 3, ...}

množina racionálních čísel ℚ * = ℚ ∖ {0}
množina reálných čísel ℝ * = ℝ ∖ {0}
množina komplexních čísel ℂ * = ℂ ∖ {0}
[,] [ a , b ] uzavřený interval v ℝ od a (včetně) do b (včetně) [ a , b ] = { x ∈ ℝ ∣ a ≤ x ≤ b }
],]
(,]
] a , b ]
( a , b ]
vlevo pootevřená mezera v ℝ od a (mimo) do b (včetně) ] a , b ] = { x ∈ ℝ ∣ a < x ≤ b }
[,[
[,)
[ a , b [
[ a , b )
pravý interval pootevření v ℝ od a (včetně) do b (mimo) [ a , b [ = { x ∈ ℝ ∣ a ≤ x < b }
],[
(,)
] a , b [
( a , b )
mezera v ℝ od a (ex) do b (ex) ] a , b [ = { x ∈ ℝ ∣ a < x < b }
B ⊆ A B je obsažen v A ; B je podmnožinou A Každý prvek B patří do A. Varianta symbolu: ⊂ .
B ⊂ A B je obsažen v A jako vlastní podmnožina Každý prvek B patří do A , ale B se nerovná A . Pokud ⊂ znamená „obsahuje“, pak ⊊ musí být použito ve smyslu „obsaženo jako vlastní podmnožina“.
C⊈ A _ C není obsažen v A ; C není podmnožinou A Možnost: C ⊄ A
A⊇B _ _ A obsahuje B (jako podmnožinu) A obsahuje všechny prvky B . Možnost: ⊃. B ⊆ A je ekvivalentní A ⊇ B .
A ⊃ B. _ A obsahuje B jako svou vlastní podmnožinu . A obsahuje všechny prvky B , ale A se nerovná B . Pokud je použit symbol ⊃, pak ⊋ musí být použito ve smyslu „obsahuje jako vlastní podmnožinu“.
A ⊉ C A neobsahuje C (jako podmnožinu) Možnost: ⊅ . A ⊉ C je ekvivalentní C ⊈ A .
A∪B _ _ spojení A a B Množina prvků, které patří buď A nebo B nebo A i B .
A ∪ B = { x ∣ x ∈ A ∨ x ∈ B }
nastavit rodinnou unii , množina prvků patřících alespoň k jednomu z Ai , ... , An . Možnosti: a , , kde I je množina indexů.
A∩B _ _ křižovatka A a B Množina prvků, které patří k A i B .
A ∩ B = { x ∣ x ∈ A ∧ x ∈ B }
nastavit průnik rodiny , množina prvků patřících ke každému A 1 , ..., A n . Možnosti: a , , kde I je množina indexů.
∁ A B rozdíl mezi A a B Množina těch prvků A , které nejsou v B . Symbol A se často vynechává, pokud je to zřejmé z kontextu. Možnost: ∁ A B = A ∖ B .
(,) ( a , b ) objednaný pár a , b ( a , b ) = ( c , d ) právě tehdy , když a = cab = d . Možnost nahrávání: ⟨a , b⟩ .
(,...,) ( a 1 ,  a 2 , ...,  a n ) uspořádaná n - n- tice Možnost nahrávání: ⟨ a 1 , a 2 , ..., a n ⟩ ( lomené závorky ).
× A × B Kartézský součin množin A a B Množina uspořádaných dvojic ( a , b ) kde a ∈ A a b ∈ B .
A × B = { ( a , b ) ∣ a ∈ A ∧ b ∈ B }
A × A × ⋯ × A značíme A n , kde n je počet faktorů.
Δ ∆A _ množina dvojic ( a , a ) ∈ A × A , kde a ∈ A ; tedy úhlopříčka množiny A × A Δ A = { ( a , a ) ∣ a ∈ A }
Zápis: id A .

Další znaky

Označení Příklad Význam a vysvětlení Komentáře
Unicode TeX
a ≝ b a se rovná b podle definice [3] Zápis: a  := b
= a = b a rovná se b Možnost: symbol ≡ zdůrazňuje, že tato rovnost je identitou.
a ≠ b a se nerovná b Zápis: označuje, že a není identicky rovno b .
a ≙ b a odpovídá b Příklad: na mapě v měřítku 1:10 6 1 cm ≙ 10 km.
a ≈ b a se přibližně rovná b Symbol ≃ znamená „asymptoticky stejný“.
∼∝
_
a ∼ b
a ∝ b
a je úměrné b
< a < b a je menší než b
> a > b a je větší než b
a ≤ b a je menší nebo rovno b Varianta: ≤, ≦.
a ≥ b a je větší nebo rovno b Varianta: ≥, ≧.
a ≪ b a je mnohem menší než b
a ≫ b a je mnohem větší než b
nekonečno
()
[]
{}
⟨⟩
, závorky , hranaté závorky , složené závorky , lomené závorky


V algebře není priorita různých závorek standardizována. Některé obory matematiky mají zvláštní pravidla pro použití .
AB∥CD přímka AB je rovnoběžná s přímkou ​​CD
čára AB je kolmá na čáru CD
a  -  dělitel  b nebo, což je stejné, b je násobkem  a

Operace

Označení Příklad Význam a vysvětlení Komentáře
+ a + b a plus b
a - b a mínus b
± a ± b plus nebo mínus b
a ∓ b a mínus plus b −( a ± b ) = − a ∓ b
... ... ... ...

Funkce

Příklad Význam a vysvětlení Komentáře
funkce f je definována na D a nabývá hodnot v C Používá se k explicitnímu určení rozsahů a hodnot pro funkci.
Sada všech hodnot funkcí odpovídajících prvkům podmnožiny S domény.

Exponenciální a logaritmické funkce

Příklad Význam a vysvětlení Komentáře
E základ přirozených logaritmů e = 2,71828...
ex _ exponenciální funkce se základem e
základní logaritmus
lb x binární logaritmus (základ 2) lb x =
ln x přirozený logaritmus (se základem e) ln x =
lg x dekadický logaritmus (základ 10) lg x =
... ... ...

Kruhové a hyperbolické funkce

Příklad Význam a vysvětlení Komentáře
poměr obvodu kruhu k jeho průměru = 3,14159...
... ... ...

Komplexní čísla

Příklad Význam a vysvětlení Komentáře
já j imaginární jednotka ; v elektrotechnice se místo toho používá symbol .
Rez _ skutečná část z z = x + i  y , kde x = Rez a y = Imz
im z imaginární část z
∣ z ∣ absolutní hodnota z ; modul z Někdy se označuje mod z
argz _ argument z ; fáze z , kde r = ∣ z ∣, φ = arg z , Zde Re z = r cos φ , Im z = r sin φ
z* ( komplexní ) konjugát z Možnost: pomlčka nad z namísto hvězdičky
sgnz _ sgnz _ sgn z = z / ∣ z ∣ = exp( i arg z ) pro z ≠ 0, sgn 0 = 0

Matrice

Příklad Význam a vysvětlení Komentáře
A matrice A ...
... ... ...

Souřadnicové systémy

Souřadnice Vektor poloměru bodu Název souřadnicového systému Komentáře
x , y , z pravoúhlý souřadnicový systém (kartézský) x 1 , x 2 , x 3 pro souřadnice a ei , e2 , e3 pro základní vektory . Tuto symboliku lze snadno zobecnit na vícerozměrný případ. e x , e y , e z tvoří ortogonální (pravý) základ. Bázové vektory v prostoru se často označují i ​​, j , k .
ρ , φ , z cylindrický souřadnicový systém e ρ ( φ ), e φ ( φ ), e z tvoří ortogonální (pravou) bázi. Jestliže z = 0 (dvourozměrný případ), pak ρ a φ jsou polární souřadnice .
r , θ , φ sférický souřadnicový systém e r ( θ , φ ), e θ ( θ , φ ), e φ ( φ ) tvoří ortogonální (pravou) bázi.

Vektory a tenzory

Příklad Význam a vysvětlení Komentáře
A
vektor a vektory v literatuře mohou být tučně a/nebo kurzívou, stejně jako šipka nad písmenem [4] . Jakýkoli vektor a lze vynásobit skalárním k a získat vektor k a .
... ... ...

Speciální funkce

Příklad Význam a vysvětlení Komentáře
cylindrické Besselovy funkce (prvního druhu) ...
... ... ...

ISO 80000-2

V roce 2009 se objevila nová, upravená norma ISO 80000-2, která nahradila ISO 31-11. Byly do něj přidány nové sekce (celkem jich je 19):

Název normy byl změněn na "Veličiny a jednotky" ( Veličiny a jednotky - Část 2: Matematika ).

Viz také

Poznámky

  1. ISO 80000-2 .
  2. ISO 80000-2:2019 Archivováno 13. dubna 2021 na Wayback Machine .
  3. 1 2 Thompson, Ambler; Taylor, Barry M. Guide for the Use of the International System of Units (SI) – NIST Special Publication 811, 2008 Edition – Second  Printing . — Gaithersburg, MD, USA: National Institute of Standards and Technology , 2008. Archivováno 3. června 2016 na Wayback Machine
  4. Jiné možnosti zápisu, které se vyskytují (například pomlčka přes písmeno nebo gotické písmo ), nejsou ve standardu uvedeny.

Odkazy