![]() |
Tato stránka nebo sekce obsahuje speciální znaky Unicode . Pokud nemáte požadovaná písma , některé znaky se nemusí zobrazit správně. |
ISO 31-11:1992 je součástí mezinárodní normy ISO 31 , která definuje „ matematické znaky a symboly pro použití ve fyzikálních vědách a technice “ . Tato norma byla přijata v roce 1992 a v roce 2009 byla nahrazena mírně doplněnou normou ISO 80000-2 [1] (poslední vydání [2] : ISO 80000-2:2019, 2. vydání).
Níže jsou (ne kompletní) hlavní části normy [3] .
Označení _ |
Použití | název | Význam a vysvětlení | Komentáře |
---|---|---|---|---|
∧ | p ∧ q | spojení | p a q | |
∨ | p ∨ q | disjunkce | p nebo q (možná obojí) | |
¬ | ¬p _ | negace | špatně p ; ne- p | |
⇒ | p ⇒ q | implikace | jestliže p , pak q ; p znamená q _ | Někdy se píše jako p → q nebo q ⇐ p . |
∀ | ∀ x ∈ A p ( x ) ( ∀ x ∈ A ) p ( x ) |
obecný kvantifikátor | pro každé x z množiny A platí tvrzení p ( x ) . | Pro stručnost je kvalifikace "∈ A " často vynechána, pokud je to zřejmé z kontextu. |
∃ | ∃ x ∈ A p ( x ) ( ∃ x ∈ A ) p ( x ) |
existenciální kvantifikátor | existuje x z množiny A , pro které platí tvrzení p ( x ) . | Pro stručnost je kvalifikace "∈ A " často vynechána, pokud je to zřejmé z kontextu. Varianta ∃! znamená, že takové x je v množině A jedinečné . |
Označení _ |
Použití | Význam a vysvětlení | Komentáře |
---|---|---|---|
∈ | x ∈ A | x patří do A ; x je prvkem množiny A | |
∉ | x ∉ A | x nepatří do A ; x není prvkem množiny A | Přerušovaná čára může být také svislá. |
∋ | A ∋ x | Množina A obsahuje prvek x | je ekvivalentní x ∈ A |
∌ | A ∌ x | Množina A neobsahuje prvek x | je ekvivalentní x ∉ A |
{} | {x 1 , x 2 , ..., x n } | množina tvořená prvky x 1 , x 2 , ..., x n | také {x i ∣ i ∈ I }, kde I označuje množinu indexů |
{∣} | { x ∈ A ∣ p ( x )} | množina takových prvků A , pro které platí tvrzení p ( x ) . | Příklad: { x ∈ ℝ ∣ x > 5} Pro stručnost je kvalifikace "∈ A " často vynechána, pokud je z kontextu jasná. |
Kartu | karta ( A ) | kardinální počet prvků množiny A ; výkon A | |
∖ | A ∖ B | rozdíl množin A a B ; A mínus B | Množina prvků z A , které nejsou v B . A ∖ B = { x ∣ x ∈ A ∧ x ∉ B } Nemělo by se psát jako A − B . |
∅ | prázdná sada | ||
ℕ | množina přirozených čísel včetně nuly | ℕ = {0, 1, 2, 3, ...} Pokud je vyloučena nula, označte symbol hvězdičkou : ℕ * = {1, 2, 3, ...} Konečná podmnožina: ℕ k = {0, 1, 2 , 3, ..., k − 1} | |
ℤ | množina celých čísel | ℤ = {..., −3, −2, −1, 0, 1, 2, 3, ...} Označují se nenulová celá čísla ℤ * = ℤ ∖ {0} = {..., −3, −2, −1, 1, 2, 3, ...} | |
ℚ | množina racionálních čísel | ℚ * = ℚ ∖ {0} | |
ℝ | množina reálných čísel | ℝ * = ℝ ∖ {0} | |
ℂ | množina komplexních čísel | ℂ * = ℂ ∖ {0} | |
[,] | [ a , b ] | uzavřený interval v ℝ od a (včetně) do b (včetně) | [ a , b ] = { x ∈ ℝ ∣ a ≤ x ≤ b } |
],] (,] |
] a , b ] ( a , b ] |
vlevo pootevřená mezera v ℝ od a (mimo) do b (včetně) | ] a , b ] = { x ∈ ℝ ∣ a < x ≤ b } |
[,[ [,) |
[ a , b [ [ a , b ) |
pravý interval pootevření v ℝ od a (včetně) do b (mimo) | [ a , b [ = { x ∈ ℝ ∣ a ≤ x < b } |
],[ (,) |
] a , b [ ( a , b ) |
mezera v ℝ od a (ex) do b (ex) | ] a , b [ = { x ∈ ℝ ∣ a < x < b } |
⊆ | B ⊆ A | B je obsažen v A ; B je podmnožinou A | Každý prvek B patří do A. Varianta symbolu: ⊂ . |
⊂ | B ⊂ A | B je obsažen v A jako vlastní podmnožina | Každý prvek B patří do A , ale B se nerovná A . Pokud ⊂ znamená „obsahuje“, pak ⊊ musí být použito ve smyslu „obsaženo jako vlastní podmnožina“. |
⊈ | C⊈ A _ | C není obsažen v A ; C není podmnožinou A | Možnost: C ⊄ A |
⊇ | A⊇B _ _ | A obsahuje B (jako podmnožinu) | A obsahuje všechny prvky B . Možnost: ⊃. B ⊆ A je ekvivalentní A ⊇ B . |
⊃ | A ⊃ B. _ | A obsahuje B jako svou vlastní podmnožinu . | A obsahuje všechny prvky B , ale A se nerovná B . Pokud je použit symbol ⊃, pak ⊋ musí být použito ve smyslu „obsahuje jako vlastní podmnožinu“. |
⊉ | A ⊉ C | A neobsahuje C (jako podmnožinu) | Možnost: ⊅ . A ⊉ C je ekvivalentní C ⊈ A . |
∪ | A∪B _ _ | spojení A a B | Množina prvků, které patří buď A nebo B nebo A i B . A ∪ B = { x ∣ x ∈ A ∨ x ∈ B } |
⋃ | nastavit rodinnou unii | , množina prvků patřících alespoň k jednomu z Ai , ... , An . Možnosti: a , , kde I je množina indexů. | |
∩ | A∩B _ _ | křižovatka A a B | Množina prvků, které patří k A i B . A ∩ B = { x ∣ x ∈ A ∧ x ∈ B } |
⋂ | nastavit průnik rodiny | , množina prvků patřících ke každému A 1 , ..., A n . Možnosti: a , , kde I je množina indexů. | |
∁ | ∁ A B | rozdíl mezi A a B | Množina těch prvků A , které nejsou v B . Symbol A se často vynechává, pokud je to zřejmé z kontextu. Možnost: ∁ A B = A ∖ B . |
(,) | ( a , b ) | objednaný pár a , b | ( a , b ) = ( c , d ) právě tehdy , když a = cab = d . Možnost nahrávání: ⟨a , b⟩ .
|
(,...,) | ( a 1 , a 2 , ..., a n ) | uspořádaná n - n- tice | Možnost nahrávání: ⟨ a 1 , a 2 , ..., a n ⟩ ( lomené závorky ). |
× | A × B | Kartézský součin množin A a B | Množina uspořádaných dvojic ( a , b ) kde a ∈ A a b ∈ B . A × B = { ( a , b ) ∣ a ∈ A ∧ b ∈ B } A × A × ⋯ × A značíme A n , kde n je počet faktorů. |
Δ | ∆A _ | množina dvojic ( a , a ) ∈ A × A , kde a ∈ A ; tedy úhlopříčka množiny A × A | Δ A = { ( a , a ) ∣ a ∈ A } Zápis: id A . |
Označení | Příklad | Význam a vysvětlení | Komentáře | |
---|---|---|---|---|
Unicode | TeX | |||
≝ | a ≝ b | a se rovná b podle definice [3] | Zápis: a := b | |
= | a = b | a rovná se b | Možnost: symbol ≡ zdůrazňuje, že tato rovnost je identitou. | |
≠ | a ≠ b | a se nerovná b | Zápis: označuje, že a není identicky rovno b . | |
≙ | a ≙ b | a odpovídá b | Příklad: na mapě v měřítku 1:10 6 1 cm ≙ 10 km. | |
≈ | a ≈ b | a se přibližně rovná b | Symbol ≃ znamená „asymptoticky stejný“. | |
∼∝ _ |
a ∼ b a ∝ b |
a je úměrné b | ||
< | a < b | a je menší než b | ||
> | a > b | a je větší než b | ||
⩽ | a ≤ b | a je menší nebo rovno b | Varianta: ≤, ≦. | |
⩾ | a ≥ b | a je větší nebo rovno b | Varianta: ≥, ≧. | |
≪ | a ≪ b | a je mnohem menší než b | ||
≫ | a ≫ b | a je mnohem větší než b | ||
∞ | nekonečno | |||
() [] {} ⟨⟩ |
, závorky , hranaté závorky , složené závorky , lomené závorky |
V algebře není priorita různých závorek standardizována. Některé obory matematiky mají zvláštní pravidla pro použití . | ||
∥ | AB∥CD | přímka AB je rovnoběžná s přímkou CD | ||
⊥ | čára AB je kolmá na čáru CD | |||
a - dělitel b | nebo, což je stejné, b je násobkem a |
Označení | Příklad | Význam a vysvětlení | Komentáře |
---|---|---|---|
+ | a + b | a plus b | |
− | a - b | a mínus b | |
± | a ± b | plus nebo mínus b | |
∓ | a ∓ b | a mínus plus b | −( a ± b ) = − a ∓ b |
... | ... | ... | ... |
⋮ |
Příklad | Význam a vysvětlení | Komentáře |
---|---|---|
funkce f je definována na D a nabývá hodnot v C | Používá se k explicitnímu určení rozsahů a hodnot pro funkci. | |
Sada všech hodnot funkcí odpovídajících prvkům podmnožiny S domény. | ||
⋮ |
Příklad | Význam a vysvětlení | Komentáře |
---|---|---|
E | základ přirozených logaritmů | e = 2,71828... |
ex _ | exponenciální funkce se základem e | |
základní logaritmus | ||
lb x | binární logaritmus (základ 2) | lb x = |
ln x | přirozený logaritmus (se základem e) | ln x = |
lg x | dekadický logaritmus (základ 10) | lg x = |
... | ... | ... |
⋮ |
Příklad | Význam a vysvětlení | Komentáře |
---|---|---|
poměr obvodu kruhu k jeho průměru | = 3,14159... | |
... | ... | ... |
⋮ |
Příklad | Význam a vysvětlení | Komentáře |
---|---|---|
já j | imaginární jednotka ; | v elektrotechnice se místo toho používá symbol . |
Rez _ | skutečná část z | z = x + i y , kde x = Rez a y = Imz |
im z | imaginární část z | |
∣ z ∣ | absolutní hodnota z ; modul z | Někdy se označuje mod z |
argz _ | argument z ; fáze z | , kde r = ∣ z ∣, φ = arg z , Zde Re z = r cos φ , Im z = r sin φ |
z* | ( komplexní ) konjugát z | Možnost: pomlčka nad z namísto hvězdičky |
sgnz _ | sgnz _ | sgn z = z / ∣ z ∣ = exp( i arg z ) pro z ≠ 0, sgn 0 = 0 |
Příklad | Význam a vysvětlení | Komentáře |
---|---|---|
A | matrice A | ... |
... | ... | ... |
⋮ |
Souřadnice | Vektor poloměru bodu | Název souřadnicového systému | Komentáře |
---|---|---|---|
x , y , z | pravoúhlý souřadnicový systém (kartézský) | x 1 , x 2 , x 3 pro souřadnice a ei , e2 , e3 pro základní vektory . Tuto symboliku lze snadno zobecnit na vícerozměrný případ. e x , e y , e z tvoří ortogonální (pravý) základ. Bázové vektory v prostoru se často označují i , j , k . | |
ρ , φ , z | cylindrický souřadnicový systém | e ρ ( φ ), e φ ( φ ), e z tvoří ortogonální (pravou) bázi. Jestliže z = 0 (dvourozměrný případ), pak ρ a φ jsou polární souřadnice . | |
r , θ , φ | sférický souřadnicový systém | e r ( θ , φ ), e θ ( θ , φ ), e φ ( φ ) tvoří ortogonální (pravou) bázi. |
Příklad | Význam a vysvětlení | Komentáře |
---|---|---|
A |
vektor a | vektory v literatuře mohou být tučně a/nebo kurzívou, stejně jako šipka nad písmenem [4] . Jakýkoli vektor a lze vynásobit skalárním k a získat vektor k a . |
... | ... | ... |
⋮ |
Příklad | Význam a vysvětlení | Komentáře |
---|---|---|
cylindrické Besselovy funkce (prvního druhu) | ... | |
... | ... | ... |
⋮ |
V roce 2009 se objevila nová, upravená norma ISO 80000-2, která nahradila ISO 31-11. Byly do něj přidány nové sekce (celkem jich je 19):
Název normy byl změněn na "Veličiny a jednotky" ( Veličiny a jednotky - Část 2: Matematika ).
ISO | normy|
---|---|
| |
1 až 9999 |
|
10 000 až 19999 |
|
20 000+ | |
Viz také: Seznam článků, jejichž názvy začínají na „ISO“ |