Starý Peršan | |
---|---|
vlastní jméno | 🐎𐎼𐎹 |
země | Persie |
Regiony | původně fraška |
oficiální status | Achajmenovský stát |
vyhynulý | se vyvinul ve střední perštinu |
Klasifikace | |
Kategorie | Jazyky Eurasie |
Indoíránská větev íránská skupina Jihozápadní podskupina | |
Psaní | Peršan. klínové písmo |
Jazykové kódy | |
ISO 639-1 | — |
ISO 639-2 | peo |
ISO 639-3 | peo |
IETF | peo |
Glottolog | oldp1254 |
Starý perský jazyk je jedním ze dvou nejstarších starověkých íránských jazyků prověřených nápisy (druhým je kultovní avestánský jazyk ). Zastoupeno monumentálními nápisy, byrokratickými dokumenty na hliněných tabulkách, pečetí z achajmenovské éry (asi 600-300 př.nl). Vzorky staroperských nápisů byly nalezeny na území dnešního Íránu , Iráku , Turecka a Egypta .
Stará perština patří ke staroíránským jazykům, které jsou součástí jihozápadní podskupiny íránských jazyků. Staroperština je součástí indo-íránské větve indoevropské rodiny. Avestština nepatří k jihozápadním íránským jazykům.
Starověké perské texty pocházejí z 6.–4. před naším letopočtem E. Jsou psány klínovým písmem, pravděpodobně vynalezeným v době Dariuse, aby zaznamenaly jeho činy. Doba psaní textů Cyrus, Arsama a Aryaramna nebyla dosud přesně stanovena. Existuje možnost, že se jedná o pozdější nápisy. Jen několik znaků je podobných sumerštině a akkadštině. V klínovém písmu jsou 3 znaky pro samohlásky: <a, i, u>, 33 souhlásek <CV>, 8 tzv. ideogramů nebo logogramů, tedy znaků označujících celé slovo (posvátné pojmy). Kromě toho existují znaky označující číslice a oddělovací znak. Písmeno je abecedně-slabičné. Souhláskové značky označují kombinaci souhlásky a samohlásky <CV> nebo jednoduše souhlásku <C>. Celkem jsou 4 <Ci> a 7 <Cu> znaků, zbytek je <Ca>.
Fonologický systém je určen nepřímou etymologickou metodou. Samohláskový systém je reprezentován třemi páry monoftongů protilehlých v trvání a dvěma páry dvojhlásek. Slabičná varianta r také odkazuje na samohláskový systém.
SamohláskyRaná fáze:
Pozdní fáze (doba psaní manifestů králů):
labiální souhlásky | Zubní / alveolární |
Palatal | Velární | Glotální | ||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
explozivní | p /p/ | b /b/ | t /t/ | d /d/ | c /c/ | j /ɟ/ | k /k/ | g /g/ | ||
nosní | m /m/ | n /n/ | ||||||||
frikativy | f /f/ | θ /θ/ | ç /ç/ | x /x/ | h /h/ | |||||
Sibilanti | s /s/ | z /z/ | š /ʃ/ | |||||||
Otočeno | r /r/ | |||||||||
Postranní | l /l/ | |||||||||
Polosamohlásky | v /ʋ/ | y /j/ |
Souhláska l se vyskytuje pouze ve dvou přejatých vlastních jménech: haldita (jméno osoby) a dubāla (oblast v Babylonu).
Starověké perské kořeny:
Existovaly 3 rody (samčí, samičí a střední), z nichž každý měl morfologické ukazatele. Podle druhu skloňování se podstatná jména rozlišují na -a, -ā, -i, -ī, -u, -ū, -au a na souhlásky (mezi nimiž lze samostatně rozlišit -ar).
-a (m.s.) | -am (srov.) | -ā (ženský) | |||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
jednotka | Dv.h. | Množný | jednotka | Dv.h. | Množný | jednotka | Dv.h. | Množný | |
Jmenovaný | -A | -A | -ā, -āha | -dopoledne | -A | -A | -A | -A | -A |
Vokativ | -A | -A | -A | -dopoledne | -A | -A | -A | -A | -A |
Akuzativ | -dopoledne | -A | -ān | -dopoledne | -A | -ān | -dopoledne | -A | -A |
Instrumentální | -A | -aibiyā | -aibis | -A | -aibiyā | -aibis | -āyā | -ābiya | -abish |
Dativ | -ah(a)yā, -ah(a)ya | -aibiyā | -aibis | -ahya, -ahya | -aibiyā | -aibis | -āyā | -ābiya | -abish |
Odložení | -A | -aibiyā | -aibis | -A | -aibiyā | -aibis | -āyā | -ābiya | -abish |
Genitiv | -ah(a)yā, -ah(a)ya | -āyā | -anam | -ahya, -ahya | -āyā | -anam | -āyā | -āyā | -anam |
Místní | -aiy | -āyā | -aišuvā | -aiy | -āyā | -aišuvā | -āyā | -āyā | -ahuvā |
-iš (m., f.) | -iy (srov.) | -ī (ženský) | -us (m., f.) | -uv (s.r.) | |||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
jednotka | Dv.h. | Množný | jednotka | Dv.h. | Množný | jednotka | Dv.h. | Množný | jednotka | Dv.h. | Množný | jednotka | Dv.h. | Množný | |
Jmenovaný | -je | -oo | -ya | -iy | -v | -v | -īy, -īš | -ya | -nás | -ūv | -uva | -uv | -un | -un | |
Vokativ | -i | -oo | -ya | -iy | -v | -v | -u | -ūv | -uva | -uv | -un | -un | |||
Akuzativ | -im | -oo | -je | -iy | -v | -v | -im | -je (?) | -hm | -ūv | -un | -uv | -un | -un | |
Instrumentální | -aus | -ībiya | -ibis | -aus | -ībiya | -ibis | -auv, -aus | -ūbiyā | -ūbis | -auv | -ūbiyā | -ūbis | |||
Dativ | -ais | -ībiya | -ibis | -ais | -ībiya | -ibis | -īyā | -aus | -ūbiyā | -ūbis | -aus | -ūbiyā | -ūbis | ||
Odložení | -aus | -ībiya | -ibis | -aus | -ībiya | -ibis | -auv, -aus | -ūbiyā | -ūbis | -auv | -ūbiyā | -ūbis | |||
Genitiv | -ais | -īyā | -īnam | -ais | -īyā | -īnam | -īyā | -aus | -ūva | -ūnam | -aus | -ūva | -ūnam | ||
Místní | -auv | -īyā | -isuvā | -auv | -īyā | -isuvā | -avā, auv | -ūva | -usuvā | -āva | -ūva | -usuvā |
Přídavná jména, jako podstatná jména, se mění v rodu, čísle a pádu. Shoda s podstatným jménem je úplná: dātam rāstam „ správný zákon“, hainā vazarkā „velká cizí armáda“, aniyaibiš bagaibiš „jinými bohy“.
Srovnávací stupeň přídavných jmen se tvoří pomocí přípon - tara- , - θara- , - iyah- , - īyah-
-tama- , -ista- _
Srovnávací a superlativní stupně přídavných jmen mohou být tvořeny z jiného základu, než je kladný stupeň (někdy z jiného kořene): tunuva (n) t „silný, mocný“ má srovnávací stupeň tauvīyah ; vazarka "velký" - př. stupeň maθišta "největší"; dūra "vzdálený" - pr. Art. duvaišta "nejdále".
ZájmenoTvář | jednotka | Množný |
---|---|---|
jeden. | Adame | wayam |
2. | tuvam | - |
3. | hauv | - |
1. osoba
|
2. osoba
|
To , to , to .
jednotka
|
Množný
|
Toto , toto , toto .
jednotka
|
Množný
|
Které , které , které .
jednotka
|
Množný
|
Navíc ve starověkém perském jazyce existoval rozsáhlý systém enklitik , které se lišily pohlavím, počtem a pádem. Níže je uvedeno enklitické paradigma 3. osoby.
maska. | fem. | neut. | |
---|---|---|---|
Singularis | |||
přísl. | -sim, -dim | -sim, -dim | -sim |
Instr.-abl. | -sim | ||
Gen.-dat. | -saiy | -saiy | |
Pluralis | |||
přísl. | -siš, -dis | -siš, -dis | |
Gen.-dat. | - Sam | - Sam |
Z kvantitativních čísel označovaných logogramy je známa výslovnost pouze jednoho tvaru: aiva "jeden".
V textech byly nalezeny tři příklady pořadových čísel duvitīya „druhý“, θritīya „třetí“, navama „devátý“.
SlovesoSloveso ve staroperském jazyce má kategorie nálady, času a hlasu. Osobní tvary sloves se mění v osobě a čísle a tvary druhé osoby a dvojčísla se téměř nikdy nenacházejí.
Nálada ČasPodle způsobu tvoření přítomného času se všechna slovesa staroperského jazyka dělí na tematická a atematická. Tematická slovesa vkládají tematickou samohlásku -a mezi kmen přítomného času a koncovku, zatímco atematická slovesa připojují koncovky přímo ke kmeni přítomného času. Tento kmen se tvoří pomocí přípon a střídání samohlásek v kořeni ( ablauta ). Existuje asi 19 způsobů, jak vytvořit základy přítomného času. Tematické kmeny, jako v Avestánu a sanskrtu , jsou tvořeny přidáním přípon -a, -ya, -aya, -āya, -sa. Obzvláště zajímavá je přípona -āya (např. oděv „zmocnit se“ - garbāya), která se používala ve védském jazyce , ale v jiných indoíránských jazycích se nedochovala . V atematické konjugaci se rozlišují silné a slabé formy, tvořené pomocí různých přípon. Reduplikace , která je vlastní atematickým kmenům, se občas vyskytuje v tematických kmenech.
Atematická konjugace | Tematická konjugace | ||
---|---|---|---|
jako "být" | bar, 'přinést' | ||
jednotka | 1l. | a hmiy | baramiy _ |
3l. | jako ty | bar atiy | |
Množný | 1l. | hmahay _ | bar amahay |
3l. | h antiy | bar antiy |
Přítomný čas, mediální hlas
Tematický
časování | ||
---|---|---|
yad, 'uctívat' | ||
jednotka | 1l. | yad aiy |
3l. | yad ataiy | |
Množný | 3l. | yad antaiy |
Nedokonalé je nejběžnější minulý čas ve staré perštině. Tvary nedokonalého někdy vyjadřují nejen čas, ale i aspekt. [1] Imperfektum se tvoří následovně: před kmen přítomného času se umístí augment a- a za kmenem následují vedlejší koncovky. Koncové souhlásky ve 3. osobě tematické konjugace nebyly téměř nikdy vypisovány, takže slovesné tvary ve 3. osobě se písemně shodovaly: abava "(on) se stal", "(oni) se stali". V níže uvedené tabulce jsou tyto konečné souhlásky obnoveny. Při překladu staroperského imperfekta do ruštiny lze použít ruská slovesa nedokonavého i dokonavého tvaru.
Atematická konjugace | Tematická konjugace | ||
---|---|---|---|
kar, 'dělat' | jīv, 'živě' | ||
jednotka | 1l. | a kunav am | jiv am _ |
3l. | a kunau s | jive at _ | |
Dv.h. | 3l. | a jīv atam | |
Množný | 1l. | a ku ma | a jīv ama |
3l. | kunav an _ | jiv an _ |
Nedokonalý, mediální hlas
atematický
časování |
Tematický
časování | ||
---|---|---|---|
ach, 'být' | gaub, 'mluvit,
být nazván' | ||
jednotka | 1 l. | gaub aiy _ | |
3 l. | ah atā _ | gaub atā _ | |
Množný | 3 l. | ach antā _ | gaub antā _ |
Nejběžnější formy imperfekta ve staroperských nápisech jsou: āhan „byli“, abavat „stal se“, adurujiyat „lhal“, aθahat „řekl“, akunavam „udělal jsem“, akunauš „udělal“, frābarat "dal".
Příklady použití nedokonalého:
Adam Dārayavauš xšāyaθiya vazarka xšāyaθiya xšāyaθiyānām xšāyaθiya dahayūnām Vištāspahayā puça Haxāmanišiya haya imam tacaram akunauš. "Jsem Darius, velký král, král králů, král (všech) zemí, syn Hystaspes, Achajmenovec, který vytvořil (postavil) tento palác."
Iyam Gaumāta haya maguš adurujiyat avaθā aθahat adam Bardiya amiy haya Kurauš puça adam xšāyaθiya ahmiy. "Tento kouzelník Gaumata lhal a řekl: "Jsem Bardia, syn Kýrův, jsem král."
Yaθā Kambūjiya Mudrāyam ašiyavat pasāva kāra arīka abavat. - "Když Kambýses odešel do Egypta, armáda se vzbouřila."
aktivní hlas
Jednotka h.
|
Mn. h.
|
Mediální přísaha
Jednotka h.
Tvář | Atematický | Tematický |
---|---|---|
2 | -suva | -ahuva |
3 | - | -atam |
Příklady: jadiy „zabít“, paraidiy „jít pryč“, pādiy „zachovat, chránit“, dadāntuv „nechat je dát“, kunautuv „nechat ho dělat“.
Příkazový způsob je forma, která se podobá nezvětšenému imperfektu indikativního způsobu. Někdy se používalo ve smyslu podobném imperfektu nebo přítomnému indikativnímu způsobu (zvláště pokud za slovesem nenásledovalo příslovce). Častěji měl injunktiv význam budoucího času s voluntativním zabarvením. Příklady: mā tarsam „ať se nebojím“, mā avarada „nemusíš odcházet“, paraitā „nech je odejít“, ja(n)tā „ať tě zabijí“, mā apagaudaya „nemusíš potřeba zrušit“.
Slib(tematická forma přítomného času - aiy- , -ataiy- ). Střední hlas zahrnuje aktivní, mediální a pasivní slovesa.
( -ya- ). Formy 1. a 3. osoby slovesa jsou doloženy ve staré perštině
Aktivní hlas | Střední hlas |
---|---|
-nt- _ | -amna- _ |
-ta- _ |
- tanaiy |
Standardní slovosled ve větě: SOV. Například Adam imām dahayāum vaināmiy „vidím tuto zemi“. Mezi subjektem a predikátem se také nachází nepřímý objekt: Kāra Pārsam ašiyavat „Armáda dorazila do Persie“. Výjimkou je běžná konstrukce se slovesem θātiy „říká“, stojící vždy na začátku fráze. V přivlastňovací konstrukci je slovo, které je definováno, na druhém místě: Vištāspahayā puça „syn Hystaspes“. Přídavné jméno v atributivní funkci je umístěno za podstatným jménem: dātam rāstam „spravedlivé právo“, jsou však možné výjimky: aniyāha bagāha „jiní bohové“. Negaci před slovesem vyjadřuje částice naiy , stojící vždy před slovesem: naiy gaubataiy „nevoláno“. Zvláště zajímavá je nominativní konstrukce, všechna slova, ve kterých jsou v nominativu, i když význam vyžaduje jiný pád (zde - ablativ): hacā Pirāva nāma rauta „z řeky Nilu“.
Indo-íránský kořen | Starý Peršan | střední perština | Moderní Peršan. lang. | Význam |
---|---|---|---|---|
*aśva | lázně | asp | asb | kůň |
*kama | kama | kam | kām کام | přání |
*daiva | Daiva | dev | div | diva, zlý duch |
*jaraya | drya | drayā | darja دریا | moře |
*jahasta | dasta | dast | dast دست | ruka |
*bhāgī | bāji | bāj | bāj باج/باژ | hold |
*bhrātr- | bratr | bradar | barādar برادر | bratr |
*bhumī | bumi | zadek | bum بوم | region, země |
*martya | martiya | mard | mard مرد | mužský |
*masa | maha | mah | mah ماه | Měsíc |
*vasara | vahara | vahar | bahār بهار | Jaro |
*sthuna | stunā | omráčit | sotun ستون | Sloupec |
*cyata | Siyata | smutný | šād شاد | šťastný |
*arta | arta | ard | ard اَرد | skutečný |
*průvan- | drauga | drō | dorōgh دروغ | Nepravdivé |
perský jazyk | |
---|---|
Příběh | |
Dialekty |
|
Jazyková charakteristika |
|
Gramatika |
|
Psaní |
|
Literatura |
|
Další články týkající se perského jazyka |
|