Pamírské jazyky

Pamírské jazyky ( Pamir , Gorno-Badakhshan [2] ) jsou jazykovou skupinou blízce příbuzných jazyků , kterými mluví etnickí Pamírové .

Jsou součástí východoíránské skupiny íránských jazyků a jsou běžné v Tádžikistánu , Afghánistánu , Číně , Pákistánu a Indii [1] , hlavně v západním Pamíru a sousedních regionech .

Distribuce

Většina mluvčích pamírských jazyků žije v oblastech GBAO Tádžikistánu, přiléhajících k pravému břehu řeky Pyanj a údolí jejích přítoků, řek Bartang , Gunt , Pamir , Shahdara a Yazgulem . jako v severovýchodní části provincie Badachšán v Afghánistánu, na území přiléhajícím k levému pobřeží Panj. Mluvčí Sarykol a Wakhan žijí poblíž údolí řeky Tashkurgan a jejích přítoků v Ujgurské autonomní oblasti Xinjiang v Číně. Malá část lidí Sarykol žije v okrese Murgab v GBAO; na severozápadě Pákistánu, v oblastech Gilgit-Baltistan a Chitral žijí také Wakhani [3] .

Oddělené skupiny pamírských národů žijí také v jiných regionech GBAO, stejně jako ve velkých městech, jako je Dušanbe , Bokhtar , Nurek a Vahdat [3] .

V Tádžikistánu pamírské jazyky na východě koexistují s kyrgyzskými a uzbeckými dialekty, na jihu - s nuristánskými a dardskými jazyky a také s jazykem burushaski . Na západě a severu se k nim připojují tádžické dialekty a dialekty jazyka Dari , který má blízko k tádžickému [3] . Jazykem mezipamírské komunikace mezi různými pamírskými národy je obvykle tádžický jazyk („mezipamírská perština “) [4] .

Klasifikace

Klasifikace pamírských jazyků, stejně jako jiných íránských jazyků, je extrémně nestabilní. Různí lingvisté často nabízejí různé klasifikace [5] .

Níže je klasifikace lingvisty Joy Edelman [6] :

Jazyky severního Pamíru (až 11 000 lidí):

1. Jazyk Yazgulyam (až 11 000 lidí).
2. Vanch language † (nebo Vanj) - v údolí řeky. Vanch v Tádžikistánu, vymřel koncem 19. století. Místní obyvatelstvo pod vlivem darvazského bekstva postupně přešlo na tádžický jazyk. Etnografům se na počátku 20. století podařilo zapsat jen pár desítek slov tohoto jazyka [4] .

Jazyky jižního Pamíru (až 77 300 lidí):

1. Ishkashimský jazyk (až 800 lidí).
2. Sanglic jazyk (až 1500 lidí).
3. Wakhanský jazyk (až 75 000 lidí).

Shugnano-rushanské jazyky (až 211 000 lidí):

1. Jazyk Shugnan (až 170 000 lidí).
2. Rushanština (až 14 000 lidí).
3. Khufský jazyk (až 1500 lidí).
4. Bartang jazyk (až 5 500 lidí).
5. Sarykolština (až 20 000 lidí).

Jazyky Yidga-Munjan ​​(až 11 450 lidí) [6] :

1. Munjan jazyk (až 5 300 lidí).
2. Yidga (až 6 150 lidí).

Jazyková charakteristika

Fonetika pamírských jazyků se vyznačuje opozicemi samohlásek , pokud jde o stručnost a délku , zachované od společného předka - starověkého východoíránského jazyka. V Yazgulyamu se zachovala jedna opozice : / a / - / a : / a v jazycích skupiny Shugnano-Rushan jsou kromě ní také opozice / i / - / i : /, / u / - / u : /. Výjimkou je Sarykol, ve kterém byly všechny opozice ztraceny. Pamírské jazyky mají obvykle rozvinutý systém sykavek ; většina z nich obsahuje fonémy / θ /, / ð /, / ɣ / a / x / [7] .

Charakteristickým rysem morfologie pamírských jazyků je kategorie pohlaví ve jménech . V šugnano-rushanských jazycích, kromě sarykolu, je kategorie rodu přítomna v podstatných jménech , přídavných jménech , ukazovacích zájmenech a zájmenech 3. osoby . V jazyce Yazgulyam se rodem liší pouze zájmena 3. osoby. Většina pamírských jazyků má společný původ osobních a ukazovacích zájmen a oddělitelných slovesných indikátorů osoby a čísla, společné způsoby tvoření množných čísel a slovesných tvarů, podobné systémy adlogů . Nepřechodná slovesa v jazycích skupiny Shugnano-Rushan ve formách minulého času, rozlišuje se pohlaví předmětu . Ergativní konstrukce lze nalézt v některých jazycích [7] .

Pamírské jazyky mají mnoho společného ve slovní zásobě a frazeologii , zejména v toponymii a onomastice . Slovní zásoba pamírských jazyků se skládá hlavně ze společných íránských kořenů a také výpůjček z jiných íránských jazyků, zejména z Tádžiku. Existuje také substrátový a areálový lexikon, který je typický pro ostatní jazyky regionu [7] .

Psaní

Písemná tradice pamírských jazyků je málo rozvinutá. Psaní pro jazyk Shugnan v SSSR (na latinském základě) fungovalo v letech 1931-1938.

V 90. letech 20. století byla v Tádžikistánu vyvinuta skripta pro řadu pamírských jazyků , tentokrát v azbuce . Další verzi písma většiny pamírských jazyků (Bartang, Vakhan, Roshorv, Rushan, Sarykol, Shugnan, Khuf a Yazgulyam) vytvořila skupina ruských a tádžických vědců na přelomu 90. a 20. století v roce dvě verze najednou - v azbuce a v latince. Tato verze abecedy byla použita k tisku několika publikací ve Wakhan, Rushan, Shugnan a Yazgulyam.

V Afghánistánu používá jazyk Shughni abecedu založenou na arabštině .

Abeceda pamírských jazyků (cyrilice a latina) [8] :

Poznámky

1. ↑ 1 2 Území Indie, kde se mluví pamírskými jazyky, je od roku 1947 fakticky pod kontrolou Pákistánu
2. ↑ Edelman, 1999 , Pamírské jazyky se v zákoně o jazyce Republiky Tádžikistán nazývají „Gorno-Badakhshan“ podle názvu autonomní oblasti Gorno-Badakhshan ., s. 170.
3. ↑ 1 2 3 Edelman, 1999 , str. 171.
4. ↑ 1 2 Monogarová, 1965 , str. 27.
5. ↑ Khushom Guliam. Pamírské jazyky jsou naší pýchou i bolestí . wiki.risk.ru/index.php (13. června 2021). Získáno 24. března 2022. Archivováno z originálu dne 27. října 2021. (Ruština)
6. ↑ 1 2 Edelman, 1999 , str. 171-172.
7. ↑ 1 2 3 Edelman, 1999 , str. 172-173.
8. ↑ Edelman D. I. Zkušenost s překladem evangelia do nepsaných pamírských jazyků (na příkladu jazyka Yazgulam) . — Překlad Bible jako faktor rozvoje a zachování jazyků národů Ruska a zemí SNS. - M .  : Institut pro překlad Bible, 2010. - S. 187-201. - ISBN 978-5-93943-161-3 .

Literatura

• Jazyky Dodykhudoeva L. R. Pamir ​​v podmínkách jazykového posunu  // Jazyková politika a jazykové konflikty v moderním světě. - Tezaurus, 2014. - S. 430-437 . - ISBN 978-5-98421-251-9 . Archivováno z originálu 18. srpna 2021. (Ruština)
• Monogarova L.F. Moderní etnické procesy v západním Pamíru  // Sovětská etnografie .. - 1965. - č. 6 . - S. 24 . Archivováno z originálu 3. června 2020.
• Pahalina T. N. Pamírské jazyky. - M. : Nauka (GRVL), 1969. - 164 s. - ( Jazyky národů Asie a Afriky ). - 1400 výtisků.
• Edelman D. I. Pamírské jazyky  ​​// Lingvistický encyklopedický slovník . — M. : SE, 1990.
• Edelman D. I. Íránské jazyky. III. Východoíránské jazyky​​ / Rogova N. V. - M. : Indrik , 1999. - S. 170-174. — 343 s. — (Jazyky světa). — ISBN 5-85759-107-4 . Archivováno10. června 2019 naWayback Machine
• Jazyky a etnografie "Střechy světa". SPb. : "Petersburg Oriental Studies", 2005. - 112 s.
• Payne, Johne. Compendium linguarum Iranicarum / Schmitt, Rüdiger . - Wiesbaden, 1989. - S. 417-444.

Odkazy

• Etnolingvistická mapa Tádžikistánu
• Tádžikistán riskuje ztrátu starověkých jazyků Archivováno 16. června 2019 na Wayback Machine

Slovníky a encyklopedie	Velký Rus okolo světa
V bibliografických katalozích	LNB : 000085319