| Posel | |
|---|---|
| Posel | |
|
Škuner "Gonets" na obraze V. Kosova "Zachycení škuneru" Messenger "Turecká Čektyrma u pobřeží Soči" |
|
| Servis | |
| ruské impérium | |
| Třída a typ plavidla | škuner |
| Typ návazce | škuner |
| Organizace | Černomořská flotila |
| Výrobce | Nikolajevská admirality |
| velitel lodi | V. Karachurin |
| Stavba zahájena | 12. září ( 24 ) 1833 |
| Spuštěna do vody | 12. května ( 24 ) , 1835 |
| Stažen z námořnictva | 1855 |
| Hlavní charakteristiky | |
| Délka mezi kolmicemi | 30,2—30,3 m |
| Střední šířka | 7,8 m |
| Návrh | 4 m |
| stěhovák | plachta |
| Vyzbrojení | |
| Celkový počet zbraní | 16 |
"Gonets" je plachetní škuner Černomořské flotily Ruské říše , jeden z pěti škunerů stejného typu, účastník krymské války . Ve flotile byla od roku 1835 do roku 1855, během své služby se plavila ve vodách Černého a Středozemního moře , účastnila se bojů na kavkazském pobřeží, vylodění a ničení pašeráckých lodí , byla využívána jako posel, křižník a hasičská loď. Během krymské války byla potopena na sevastopolské silnici , když město v roce 1855 opustila posádka .
Plachetní škuner s dřevěným trupem, jeden z pěti škunerů stejného typu, vyrobený v letech 1833 až 1839 v Sevastopolu a Nikolajevu , první škuner tohoto typu vypuštěný [comm. 1] . Délka škuneru se podle informací z různých zdrojů pohybovala od 28,1 do 30,3 metrů [comm. 2] , šířka - 7,8 metru [comm. 3] a hloubka intrya je 4 metry. Výzbroj lodi tvořily dva 3liberní litinová děla a čtrnáct 18liberních karonád [2] [3] [4] .
Jeden ze čtyř škunerů a osmi plachetnic stejného jména, které sloužily v ruském císařském námořnictvu. V rámci Černomořské flotily také sloužily škunery stejného jména vyrobené v letech 1820 a 1878 a jako součást Baltské flotily sloužily škunery stejného jména vyrobené v roce 1829 , transport postaveny v roce 1785 , plachetnice postavená v roce 1800 a dvě brigy postavené v letech 1808 a 1818 [5] .
Škuner „ Gonets “ byl položen na skluz Nikolajevské admirality 12. září ( 24. ) 1833 a po startu 12. května 1835 se stal součástí ruské černomořské flotily . Stavbu provedl kapitán lodi V. Karachurin [3] [6] [7] . V tažení roku 1835 se přesunula z Oděsy do Konstantinopole a poté na řecké souostroví [8] [9] , kde byla v letech 1835 a 1836 k dispozici ruské misi v Řecku pod řeckým králem. V tažení těchto let odešla z Konstantinopole ke Středozemnímu moři k pobřeží Egypta [3] [6] [10] [11] . Ve stejné době, v tažení roku 1835, byl velitel škuneru poručík K. I. Istomin vyznamenán Řádem sv. Stanislava III. stupně [12] .
V letech 1837-1848 se každoročně účastnila operací u pobřeží Kavkazu v rámci oddílů [3] [13] . Zejména v tažení v letech 1837 a 1838 křižovala podél pobřeží Abcházie a 7. června ( 19 ) 1837 se jako součást eskadry kontradmirála S. A. Esmonta zúčastnila vylodění na mysu Adler a na 10. července ( 22 ), 1838 v jako součást eskadry kontradmirála S. P. Chruščova - u ústí řeky Šapsuho [3] [14] [15] [16] [17] . V taženích v letech 1839 a 1840 podnikala okružní plavby podél abcházského pobřeží [18] [19] [20] [21] a v roce 1840 se zúčastnila i vylodění v Tuapse [22] . V roce 1841 se plavila mezi Nikolajevem a Sevastopolem [23] , načež se z Nikolajevu přesunula do Konstantinopole, poté dále do řeckého souostroví a Středozemního moře a další rok se vrátila zpět do Ruska [24] [25] [26] .
V letech 1842 a 1843 podnikla plavby mezi Sevastopolem, Nikolajevem a Očakovem [27] , v tažení roku 1843 navíc křižovala podél abcházských břehů Černého moře [28] [29] [30] . V letech 1844 a 1845 znovu křižovala u východního pobřeží Černého moře [31] [32] . V tažení roku 1846 křižovala také v Černém moři [33] [34] a 11. dubna ( 23 ) 1846 v oblasti Soči zadržela turecké pašeráky Čektyrma [3] [35] .
V kampani roku 1847 vyplula u pobřeží Abcházie [36] [37] . Následující rok, v roce 1848, se plavila podél opevnění černomořského pobřeží [38] . V roce 1848 sloužila jako stráž na sevastopolské roadstead [39] a plavila se podél abcházského pobřeží Černého moře [40] [20] .
V letech 1849 a 1850 křižovala podél východního pobřeží Černého moře [41] [42] , včetně pobřeží Abcházie [43] [40] . V letech 1851 až 1853 nesla strážní stanoviště na silnicích v Kerči a v Kerčském průlivu [3] [44] [45] . Během krymské války v roce 1854 a 1855 byla v Sevastopolu a byla zaplavena při náletu na Sevastopol, když město opustila posádka v roce 1855 [3] [46] [7] .
Velitelé plachetního škuneru "Gonets" v ruské císařské flotile v různých časech sloužili [3] :
| Plachetní škunery Černomořské flotily Ruské říše | |
|---|---|
| Plachtění | |
| Plachetní šroub | |