Dione (mytologie)

Dione
Podlaha ženský
Otec Oceán [1] , Uran [2] nebo Éter
Matka Tethys [1] nebo Gaia [2]
Děti Afrodita [3] , Dionýsos a Prev. Niobe [4] [5]
 Mediální soubory na Wikimedia Commons

Dione ( starořecky Διώνη , odpovídá mykénskému di-u-ja , Divia [6] ) je postava starořecké mytologie [7] , bohyně deště, titanide .

V Hesiod , ona je jmenována v úvodu k básni [8] , ale ne v seznamu Titanides; ona je počítána s ním mezi Oceanides jako dcera Oceanus a Tethys (Hesiod. Theog. 353); nebo je dcerou Gaie a Urana (titanidu, podle Orfiků [9] ) či Éteru [10] (v Dodoně byl Zeus uctíván mj. pánem éteru [11] , viz níže) .

V Dodoně byl kult Dione jako manželky Dia [12] , byla spolu s ním uctívána po celém Epiru , kde byla Dodona [13] . Byla také považována (podle Homéra ) za milovanou Dia a matku Afrodity ( Hom. Il .; jiní) [14] [10] [15] [16] . V Homérovi sídlí na Olympu a pomáhá své dceři Afroditě [17] . Mezi jinými bohyněmi stála u zrodu Apollóna a Artemidy na Delosu (homérské hymny) [10] .

Také nazývána matkou Dionýsa [10] .

Její oltář v Oikunte ( Karia ) [18] .

Pravděpodobně nejstarší předřecká bohyně Země. V pozdější mytologii byla ztotožňována s Hérou [15] .

Asteroid (106) Dione , objevený v roce 1868, je pojmenován po Dione , stejně jako Saturnův měsíc Dione .

Viz také

Poznámky

  1. 1 2 Hésiodos Θεογονία - 0700.
  2. 1 2 Orphica
  3. Dione // Encyklopedický slovník - Petrohrad. : Brockhaus - Efron , 1893. - T. Xa. - S. 755.
  4. Lubker F. Niobe // Skutečný slovník klasických starožitností podle Lubkera / ed. F. F. Zelinsky , A. I. Georgievsky , M. S. Kutorga , F. Gelbke , P. V. Nikitin , V. A. Kansky , přel. A. D. Veisman , F. Gelbke , L. A. Georgievsky , A. I. Davidenkov , V. A. Kansky , P. V. Nikitin , I. A. Smirnov , E. A. Vert , O. Yu. Klemenchich , N. V. Rubinsky - Petrohrad. : Společnost klasické filologie a pedagogiky , 1885. - S. 921-923.
  5. Lübker F. Tantalus // Skutečný slovník klasických starožitností podle Lübkera / ed. F. F. Zelinsky , A. I. Georgievsky , M. S. Kutorga , F. Gelbke , P. V. Nikitin , V. A. Kansky , přel. A. D. Veisman , F. Gelbke , L. A. Georgievsky , A. I. Davidenkov , V. A. Kansky , P. V. Nikitin , I. A. Smirnov , E. A. Vert , O. Yu. Klemenchich , N. V. Rubinsky - Petrohrad. : Společnost klasické filologie a pedagogiky , 1885. - S. 1342.
  6. Předmětově-pojmový slovník řeckého jazyka. Mykénské období. L., 1986. S.142
  7. Mýty národů světa. M., 1991-92. Ve 2 dílech T.1. str. 380
  8. Hésiodos. Theogonie 17
  9. Orphica, fr. 114 Kern
  10. 1 2 3 4 Slovník řecké a římské biografie a mytologie, DABAR, Dion, Dio'ne . Získáno 4. dubna 2014. Archivováno z originálu 6. října 2014.
  11. Ed. E. M. Žuková. Dodona // Sovětská historická encyklopedie. — M.: Sovětská encyklopedie . - 1973-1982.
  12. Lübker F. Skutečný slovník klasických starožitností. M., 2001. Ve 3 svazcích T.1. S.452
  13. Oracle of Dodona . Získáno 4. dubna 2014. Archivováno z originálu 7. dubna 2014.
  14. Homer. Ilias V 370; Euripides. Elena 1096; Pseudo Apollodorus. Mytologická knihovna I Archived 1. dubna 2014 na Wayback Machine 1, 3; 3, 1
  15. 1 2 EdwART. Dione // Starožitný svět. Odkaz na slovník . — 2011.
  16. Apollodorus. Mytologická knihovna. Kniha I. Získáno 4. dubna 2014. Archivováno z originálu 1. dubna 2014.
  17. Ilias 5.370
  18. Theokritus. Idyly VII 116

Literatura