Düsseldorf německy. Düsseldorf HBf | |
---|---|
Deutsche Bahn AG | |
51°13′13″ severní šířky sh. 6°47′34″ palců. e. | |
Operátor | Deutsche Bahn |
datum otevření | 1891 |
Typ | osobní nádraží |
chlad | jeden |
Počet platforem | 8 (oboustranný) |
Počet cest | 20 (z toho 4 technické, bez platforem) |
Typ platformy | ostrov |
Forma platforem | Přímo |
Délka nástupiště, m | 170–510 |
Šířka nástupiště, m | 9–11 |
architekti | Edouard Benez [1] |
Odejít do | Konrad-Adenauer-Platz, Graf-Adolf-Straße, Bertha-von-Suttner-Platz, Ludwig-Erhard-Allee, Willi-Becker-Allee |
Kód stanice | KD |
Kód v " Expres 3 " | 8000260 |
Sousední asi. P. | Vlakové nádraží Kolín nad Rýnem , Kolín - Messe/Deutz , letiště Düsseldorf (stanice) , Vlakové nádraží Duisburg , stanice Meerbusch-Osterath [d] , stanice Düsseldorf-Bilk [d] , stanice Düsseldorf Wehrhahn [d] , Köln Messe/Deutz (tief) nádraží [ d] , letiště Düsseldorf (nádraží) , nádraží Duisburg a nádraží Kolín nad Rýnem |
Mediální soubory na Wikimedia Commons |
Nádraží Düsseldorf ( německy Düsseldorf Hauptbahnhof ) je hlavní železniční stanice ve městě Düsseldorf , hlavním městě spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko .
Nádražní budova se nachází na jihovýchodní hranici centrální části města, mezi nádražními náměstími Konrad-Adenauer-Platz (Konrad-Adenauer-Platz, Konrad Adenauer Square ) a Bertha-von-Suttner-Platz (Bertha-von- Suttner-Platz, náměstí Bertha von Sutner ).
Düsseldorfské nádraží je jedním z nejdůležitějších železničních nádraží v Severním Porýní-Vestfálsku a Německu. Stanice odešle 250 000 cestujících denně. Spolu se stanicemi Hamburk , Mnichov , Frankfurt nad Mohanem , Berlín , Kolín nad Rýnem a Hannover patří nádraží Düsseldorf k nejnavštěvovanějším nádražím v Německu. Podle německého klasifikačního systému patří stanice Düsseldorf do kategorie 1, je tedy jednou z nejdůležitějších stanic v Německu (celkem je jich 21).
Od 12. února 1985 je düsseldorfské nádraží pod státní ochranou jako památka technické architektury [2] . Skládá se ze tří podlaží. Horní slouží jako nástupiště pro dálkové osobní vlaky, mezikrajské a příměstské komunikace. Střední podlaží slouží jako chodby a prostory obsluhující nádraží, místo hromadné osobní dopravy. Spodní (podzemní) podlaží je nástupištěm tramvají metra .
Před výstavbou hlavního nádraží mu předcházely tři stanice ve vlastnictví různých železničních společností postavené v různých částech města.
Devadesátá léta XIX století.
Demolice nádraží na počátku 20. století.
Pamětní deska na moderním nádraží.
První dvě stanice postavené uvnitř expandujícího města zasahovaly do výstavby nové městské čtvrti Friedrichstadt . Následná konkurence soukromých akciových společností. podniků uvnitř Düsseldofu, široký prostor, který zabíraly koleje pod jejich prakticky paralelními kolejemi, a nespokojenost města vedly k tomu, že v letech 1879-1892 pruský stát tyto podniky znárodnil a vyvstala otázka výstavby jediného hlavního nádraží.
Slavnostní otevření hlavního nádraží proběhlo 1. října 1891 [3] . Po pouhých třech desetiletích však toto nádraží již nezvládalo prudce zvýšený provoz cestujících a přestalo odpovídat vkusu doby, která si opět vyžádala výstavbu nového nádraží.
V listopadu 1930 bylo veřejnosti předloženo k posouzení 8 architektonických projektů nového nádraží, vypracovaných různými architektonickými kancelářemi na konci 20. let. Zvítězil projekt architektů Krugera a Eduarda Bene z Wuppertalu. V letech 1932-36 byla nádražní budova postavena ve stylu architektonické moderny a jejího směru „nového objektivismu“. Tento styl byl v nacistickém Německu pronásledován jako „zdegenerovaný“, takže architekti a s nimi i ředitel císařské dráhy ve Wuppertalu, kde sloužili, přišli o práci. Charakteristickým znakem stavby jsou monolitické stěny z dutých pálených cihel s oddělovacími prvky z přírodního kamene. Nad budovou se tyčí majestátní hodinová věž, která v těchto letech sloužila i jako vodárenská věž pro tankování parních lokomotiv.
Během četných bombardování britského letectví během druhé světové války byla nádražní budova těžce poškozena a restaurátorské práce pokračovaly až do roku 1959 .
O dvacet let později, v souvislosti s pokládkou düsseldorfského tunelu pro první tramvaj městského metra a zprovozněním nového příměstského vlaku Hagen - Mönchengladbach , bylo rozhodnuto o rozsáhlé rekonstrukci celého nádražního komplexu. Kromě toho uzavření ocelárny na východní straně stanice vytvořilo příležitost otevřít druhý výjezd ze stanice směrem na Oberbilk . Rekonstrukce nádraží začala v roce 1979 a trvala téměř deset let. Poslední práce na položení tunelu pro tramvaj metra pod nádražím byly dokončeny 16. prosince 1985 . Po vyčištění a vyzkoušení infrastruktury tunelu a dostavbě jeho stanic byl 7. května 1988 slavnostně otevřen provoz na úseku tramvaje metra mezi Altstadtem a hlavním nádražím . Úplné dokončení rekonstrukce bylo oslaveno 29. května 1988 , kdy byl zahájen provoz příměstských elektrických vlaků S8 a S11.
Cesta | Čára | Směr |
---|---|---|
1-3 | - | Nepoužívají cestující (nemají nástupiště) |
čtyři | RE 4 RE 13 | Wuppertal , Aachen , Venlo |
RE 6 RE 10 | Minden , Krefeld , Kleve | |
5 | RE 10 | Krefeld, Cleve |
6 | RB 38 | Grevenbroich , Kerpen , Kolín nad Rýnem |
7 | RE 4 RE 13 | Cáchy, Wuppertal |
osm | - | Tranzitní cesta (bez nástupiště) |
9/10 | RE 2 RE 3 RE 6 S68 | Duisburg , Münster , Hamm , Minden, Langenfeld |
jedenáct | S1 S6 S68 | Kolín nad Rýnem, Solingen |
12 | S8 S11 S28 | Neuss , Mönchengladbach , Kolín nad Rýnem, Kras |
13 | S8 S11 S28 | Wuppertal, Düsseldorf (letiště) , Mettmann |
čtrnáct | S1 RE 6 S68 | Duisburg, Dortmund , Essen |
15/16 | RE 1 RE 5 | Duisburg, Kolín nad Rýnem |
17/18 | RE 1 RE 5 | Kolín nad Rýnem, Duisburg |
19/20 | - | Rezerva (například při odesílání skupin fanoušků během fotbalových zápasů) |
Čára | Trasa |
---|---|
ICE 10 | Berlín (východní nádraží) - Hannover - Bielefeld - Hamm - Dortmund - Bochum - Essen - Duisburg - Letiště (Düsseldorf) - Düsseldorf - Kolín-Messe/Deutz - Kolín - Letiště Kolín nad Rýnem-Bonn |
ICE 31 | Kiel - Hamburk - Brémy - Osnabrück - Münster - Dortmund - Düsseldorf - Kolín - Bonn - Koblenz - Mohuč - Frankfurt nad Mohanem - Würzburg - Norimberk - Mannheim - Karlsruhe - Offenburg - Freiburg - Basilej |
ICE 41 | Hamm - Dortmund - Bochum - Essen - Duisburg - Düsseldorf - Kolín nad Rýnem-Messe/Deutz - Kolín nad Rýnem - Frankfurt nad Mohanem - Würzburg - Norimberk - Mnichov |
ICE 42 | Dortmund - Bochum - Essen - Duisburg - Düsseldorf - Kolín nad Rýnem - Frankfurt nad Mohanem - Mannheim - Stuttgart - Mnichov |
ICE 78 | Amsterdam - Oberhausen - Duisburg - Düsseldorf - Kolín nad Rýnem-Messe/Deutz - Kolín nad Rýnem - Frankfurt nad Mohanem - Mannheim - Offenburg - Basilej |
ICE 80 | Paříž (severní nádraží) - Brusel - Lutych - Aachen - Kolín nad Rýnem - Düsseldorf - Duisburg - Essen |
ICE91 | Dortmund - Bochum - Essen - Duisburg - Düsseldorf - Kolín nad Rýnem - Bonn - Koblenz - Mohuč - Frankfurt nad Mohanem - Würzburg - Norimberk - Regensburg - Pasov - Linec |
IC 30 | Westerland - Hamburk - Münster - Dortmund - Bochum - Essen - Duisburg - Düsseldorf - Kolín nad Rýnem - Koblenz - Mannheim - Stuttgart - Freiburg |
IC 32 | Berlín - Hannover - Bielefeld - Dortmund - Bochum - Essen - Mulheim an der Ruhr - Duisburg - Düsseldorf - Kolín nad Rýnem - Koblenz - Mannheim - Stuttgart - Mnichov |
IC 35 | Emden - Lehr - Münster - Recklinghausen - Vanne Eickel - Gelsenkirchen - Oberhausen - Duisburg - Letiště (Düsseldorf) - Düsseldorf - Kolín nad Rýnem - Koblenz - Mannheim - Offenburg - Konstanz - Vaihingen an der Enz - Stuttgart |
IC51 | Binz - Berlín - Halle - Erfurt - Kassel - Dortmund - Essen - Duisburg - Letiště (Düsseldorf) - Düsseldorf - Kolín nad Rýnem |
Čára | název | Trasa |
---|---|---|
RE 1 | NRW Express | Paderborn - Soest - Hamm - Dortmund - Bochum - Essen - Mülheim an der Ruhr - Duisburg - Letiště (Düsseldorf) - Düsseldorf - Kolín-Messe/Deutz - Kolín nad Rýnem - Aachen |
RE 2 | Rhein-Haard-Express | Münster - Recklinghausen - Wanne Eickel - Gelsenkirchen - Essen - Mülheim an der Ruhr - Duisburg - Letiště (Düsseldorf) - Düsseldorf |
RE 3 | Rhein-Emscher-Express | Hamm - Kamen - Dortmund - Castrop-Rauxel - Herne - Vanne Eickel - Gelsenkirchen - Oberhausen - Duisburg - Letiště (Düsseldorf) - Düsseldorf |
RE 4 | Wupper Express | Aachen - Mönchengladbach - Neuss - Düsseldorf - Wuppertal - Schwelm - Hagen - Witten - Dortmund |
RE 5 | Rhein Express | Emmerich am Rhein - Wesel - Dinslaken - Oberhausen - Duisburg - Letiště (Düsseldorf) - Düsseldorf - Cologne-Messe/Deutz - Kolín - Bonn - Koblenz |
RE 6 | Westfalen Express | Minden - Bielefeld - Hamm - Dortmund - Bochum - Essen - Mülheim an der Ruhr - Duisburg - Letiště (Düsseldorf) - Düsseldorf |
RE 10 | Niers Express | Düsseldorf - Krefeld - Kempen - Geldern - Kleve |
RE 13 | Maas-Wupper-Express | Venlo - Viersen - Mönchengladbach - Neuss - Düsseldorf - Wuppertal - Hagen - Hamm |
RB 35 | Der Weseler | Emmerich am Rhein - Wesel - Dinslaken - Oberhausen - Duisburg - Letiště (Düsseldorf) - Düsseldorf - Kolín nad Rýnem |
RB 38 | Erftbahn | Cologne-Messe/Deutz-Cologne- Bedburg - Grevenbroch -Neuss- Düsseldorf |
S1 | S-Bahn Rýn-Porúří | Dortmund - Bochum - Essen - Mülheim an der Ruhr - Duisburg - Letiště (Düsseldorf) - Düsseldorf - Hilden - Solingen |
S6 | S-Bahn Rýn-Porúří | Essen - Ratingen - Düsseldorf - Langenfeld - Kolín nad Rýnem-Messe/Deutz - Kolín nad Rýnem |
S8 | S-Bahn Rýn-Porúří | Hagen - Wuppertal - Wuppertal-Wochwinkel - Düsseldorf - Neuss - Mönchengladbach |
S11 | S-Bahn Rýn-Porúří | Letiště Düsseldorf - Düsseldorf - Neuss - Kolín nad Rýnem-Nippes - Kolín nad Rýnem-Messe/Deutz - Kolín nad Rýnem - Bergisch Gladbach |
S28 | S-Bahn Rýn-Porúří | Mettmann - Düsseldorf - Neuss - Kaarster See |
S68 | S-Bahn Rýn-Porúří | Wuppertal-Vowinkel - Düsseldorf - Langenfeld |
Stanice v Německu kategorie 1 | ||
---|---|---|
|