Autorská práva
Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 17. října 2022; ověření vyžaduje 1 úpravu .Autorské právo je institut občanského práva , který upravuje právní vztahy související s tvorbou a užitím (publikováním, provozováním, vystavováním atd.) vědeckých , literárních nebo uměleckých děl , tedy objektivních výsledků tvůrčí činnosti lidí v těchto oblastech. Počítačové programy a databáze jsou rovněž chráněny autorským právem. Jsou přirovnávány k literárním dílům, respektive sbírkám [1] .
Autorské právo zahrnuje jak nemajetková ( morální ) práva autora, která jsou nezcizitelná a platná na dobu neurčitou, tak majetková práva k užití díla, která může autor převést na jiné osoby.
Anglický výraz copyright © ( eng. copyright , z „copy“ a „right“) v angličtině označuje vlastnické právo, tedy právo kopírovat, reprodukovat [2] .
Doba ochrany vlastnických práv ve většině zemí závisí na předpokládané délce života autora a je 70 let po jeho smrti, poté se dílo stává volným dílem .
Historie autorských práv
Předměty autorských práv
Původním subjektem autorského práva je vždy „ jednotlivec, jehož tvůrčím dílem vzniklo“ [3] dílo vědecké, literární nebo umělecké, jakož i jiné duševní vlastnictví – autor . Je vlastníkem celého komplexu autorských práv - osobních nemajetkových práv a výhradního práva (majetkového práva) dílo užít v jakékoli formě a jakýmkoli způsobem neodporujícím zákonu . Osoba uvedená jako autor na originálu nebo kopii díla se považuje za jeho autora, není-li prokázán opak ( domněnka autorství ).
Subjekty autorského práva jsou také osoby, které mají výlučné právo k dílu, které na ně z různých důvodů přešlo od autora (ze zákona nebo na základě smlouvy). Takové subjekty se nazývají držitelé autorských práv [4] . Takovými držiteli autorských práv mohou být:
- různé podniky (nakladatelství, rozhlasové a televizní společnosti atd.), které získávají výhradní právo dílo užít [5] [6]
- zaměstnavatelé: pokud je dílo vytvořeno zaměstnancem pracujícím na nájem, pak výlučné právo k dílu vzniká zpravidla zaměstnavateli [5] [6] ;
- zákazníkům, v případě vytvoření díla na zakázku [5] [6] ;
- dědici autora nebo jiného vlastníka autorských práv (autorské právo dědiců je omezeno na určitou dobu, která začíná působit až po smrti autora, a v některých případech i v rozsahu) [5] [6] .
Dalším specifickým předmětem autorského práva jsou organizace, které kolektivně spravují majetková práva autorů . V zahraničí se tyto organizace rozšířily.
©Nositel autorských práv (autor nebo jeho nástupce) k oznámení výlučného práva k dílu, které mu náleží, má právo užívat ochrannou známku autorského práva [7] , která je umístěna na každé kopii díla a skládá se z následujících prvků: :
- ©, latinské písmeno " C " v kruhu;
- jméno nebo označení držitele autorských práv;
- rok prvního vydání díla.
Například:
© Ivanov I.I., 2006Tento formát oznámení byl stanoven Univerzální (Ženevskou) úmluvou o autorských právech z roku 1952 . Zatím je to čistě informativní. V některých zemích, např. ve Spojených státech amerických , jsou nepravdivé informace v oznámení (upozornění na autorská práva) trestné podle zákona.
Použití bezpečnostních symbolů je právem autora, nikoli jeho odpovědností. To znamená, že nikdo nemá právo užít jeho dílo bez svolení autora, i když nemá bezpečnostní označení.
Subjektivní autorská práva
Subjektivní autorská práva lze podmíněně rozdělit do dvou skupin: osobní nemajetková práva a majetková práva. Podmíněnost tohoto rozdělení je dána rozdílem ve zdrojích a pojetí autorského práva v zemích obecného práva ( anglicky common law ) a kontinentálním systému práva .
V zemích se zvykovým právem se takzvaná morální práva ( anglicky moral rights jsou sledovacím papírem francouzského právního konceptu fr. droits moraux ) vůbec nepodobají morálním právům v kontinentálním právu. Common law se vyvinulo na základě svobody vlastnických práv (ačkoli anglické Property je pouze označení neurčitého okruhu povinných osob stojících proti oprávněnému, jakož i možnosti zcizení práva nebo alespoň smluvního odmítnutí jeho výkonu). Majetek se tedy nevztahuje pouze na jednu věc. Morální práva jsou také spíše majetkem . V tomto ohledu se autor může zavázat, že nebude v budoucnu uplatňovat osobnostní práva.
Morální autorská práva
Morální práva (také označovaná jako „morální práva“ v Bernské úmluvě ) zahrnují:
- právo být uznán jako autor díla ( autorské právo );
- právo užít nebo umožnit užití díla pod skutečným jménem autora, pseudonymem nebo beze jména, tedy anonymně ( právo na jméno );
- právo publikovat nebo povolit zveřejnění díla v jakékoli formě ( právo na zveřejnění ), včetně práva na odvolání, práva na ochranu díla včetně jeho názvu před jakýmkoli zkreslením nebo jiným zásahem, který by mohl poškodit čest a důstojnost autora ( právo na ochranu pověsti autora ).
Nemajetková autorská práva mají neomezenou platnost. V Rusku mohou patřit pouze jednotlivci a jsou nezcizitelné, to znamená, že je nelze převést na jinou osobu.
Výhradní právo na práci
Autor díla nebo jiný nositel autorských práv má výhradní právo dílo užít v jakékoli formě a jakýmkoli způsobem, který neodporuje zákonu (výhradní právo k dílu). Za užití díla, bez ohledu na to, zda jsou příslušné úkony prováděny za účelem dosažení zisku či bez tohoto účelu, se považuje zejména:
- rozmnožování díla, tedy zhotovení jedné nebo více rozmnoženin díla nebo jeho části v jakékoli hmotné podobě, včetně ve formě zvukového nebo obrazového záznamu, trojrozměrné zhotovení jedné nebo více rozmnoženin dvou- rozměrné dílo a ve dvou rozměrech jedné nebo více kopií trojrozměrného díla. Za rozmnoženinu se přitom považuje i záznam díla na elektronickém nosiči, včetně záznamu do paměti počítače, s výjimkou případů, kdy je takový záznam dočasný a tvoří nedílnou a podstatnou součást technologického procesu, který má pouze účel zákonného použití nahrávky nebo zákonného zpřístupnění díla veřejnosti;
- šíření díla prodejem nebo jiným zcizením jeho originálu nebo kopií;
- veřejné vystavení díla, tj. jakékoli předvedení originálu nebo rozmnoženiny díla přímo nebo na plátně za použití filmu, diapozitivů, televizního rámu nebo jiných technických prostředků, jakož i předvedení jednotlivých rámů audiovizuálního díla bez dodržení jejich sledu přímo nebo pomocí technických prostředků na volně přístupném místě nebo v místě, kde se nachází značný počet osob, které nepatří do obvyklého rodinného kruhu, bez ohledu na to, zda je dílo vnímáno místo jeho předvedení nebo na jiném místě současně s předvedením díla;
- dovoz originálu nebo kopií díla pro účely distribuce;
- pronájem originálu nebo kopie díla;
- veřejné provedení díla, t . místo veřejnosti přístupné nebo v místě, kde se nachází významný počet osob, které nepatří do obvyklého rodinného kruhu, bez ohledu na to, zda je dílo vnímáno v místě jeho prezentace nebo vystavení nebo současně na jiném místě s prezentací nebo vystavením díla;
- vysílání, tedy sdělování díla veřejnosti (včetně vystavení nebo provedení) v rozhlase nebo televizi (včetně retransmise), s výjimkou kabelové komunikace. Komunikací se přitom rozumí jakákoliv činnost, kterou se dílo stává dostupným pro sluchové a (nebo) zrakové vnímání, bez ohledu na jeho skutečné vnímání veřejností. Při vysílání děl prostřednictvím satelitu se vysíláním rozumí příjem signálů z pozemní stanice na družici a vysílání signálů z družice, prostřednictvím které lze dílo zpřístupnit veřejnosti bez ohledu na jeho skutečný příjem veřejností. Zpráva kódovaných signálů je uznána jako zpráva v éteru, pokud prostředky k dekódování poskytne vysílající organizace nebo s jejím souhlasem neomezenému okruhu osob;
- sdělování po kabelu, to znamená sdělování díla veřejnosti rozhlasem nebo televizí pomocí kabelu, drátu, optického vlákna nebo podobným způsobem (včetně přenosu). Zpráva kódovaných signálů je uznávána jako kabelová zpráva, pokud jsou prostředky dekódování poskytnuty neomezenému okruhu osob organizací kabelového vysílání nebo s jejím souhlasem;
- překlad nebo jiné zpracování díla. Zpracováním díla se přitom rozumí vytvoření díla odvozeného (zpracování, úprava, uspořádání, inscenace apod.). Zpracováním (úpravou) počítačového programu nebo databáze se rozumí jakákoli jejich změna, včetně překladu takového programu nebo takové databáze z jednoho jazyka do druhého, s výjimkou adaptace, tedy zavádění změn prováděných výhradně za účelem fungování počítačového programu nebo databází na konkrétním uživatelském hardwaru nebo pod kontrolou konkrétních uživatelských programů;
- praktická realizace architektonického, designového, urbanistického nebo krajinářského projektu;
- zpřístupnění díla veřejnosti tak, aby k dílu měl přístup kdokoli z libovolného místa a v kteroukoli dobu dle své volby (zpřístupnění veřejnosti).
Doba ochrany vlastnických práv
Doba trvání výlučného práva k dílu by měla být určena právem státu, ve kterém se „žádá o ochranu“ [8] .
Mezinárodní smlouvy v oblasti autorského práva stanoví minimální podmínky ochrany výhradních (hospodářských) práv. Takže podle čl. 7 odst. 1 Bernské úmluvy o ochraně literárních a uměleckých děl je doba ochrany po dobu života autora a padesát let po jeho smrti.
V různých zemích světa, včetně Ruska, je zřetelný trend prodlužování doby ochrany výhradních práv.
V souladu s částí 4 Občanského zákoníku Ruské federace (který vstoupil v platnost 1. ledna 2008 ) článkem 1281 platí výhradní právo k dílu po celý život autora a sedmdesát let, počínaje 1. lednem roku po roce úmrtí autora (s výjimkou některých zvláštních případů). Po uplynutí této doby se dílo stává veřejnou doménou .
Předměty chráněné autorským právem
Podle článku 1259 občanského zákoníku Ruské federace se jedná o vědecká, literární a umělecká díla, bez ohledu na zásluhy a účel díla, jakož i na způsob jeho vyjádření.
Část díla (včetně názvu díla nebo jeho charakteru), lze-li ji ze své podstaty rozpoznat jako samostatný výsledek tvůrčí práce autora a vyjádřit v objektivní podobě (viz druhy předmětů autorského práva), je také předmětem autorského práva.
Autorská práva se vztahují na publikovaná i nepublikovaná díla, která existují v nějaké objektivní formě:
- písemné ( rukopis , strojopis, hudební notace atd.);
- ústní ( veřejné vystoupení , veřejné vystoupení atd.);
- obrázky ( kresba , skica , malba , plán, plán , film , televize , video nebo fotorámeček atd.);
- záznam zvuku nebo videa (mechanický, magnetický, digitální , optický atd.);
- objemově-prostorové ( socha , model , model , struktura atd.);
a další.
Předměty autorských práv mohou být:
- literární díla, včetně dramatických, hudebně-dramatických, scenáristiky;
- choreografická díla a pantomimy;
- hudební díla s textem nebo bez textu;
- audiovizuální díla (filmové, televizní a video filmy, diapozitivy, filmové pásy a jiná filmová a televizní díla);
- malba, socha, grafika, design, grafické příběhy, komiksy a další díla výtvarného umění;
- umělecká řemesla a scénografické umění;
- díla architektury, urbanismu a zahradnického umění;
- fotografická díla a díla získaná metodami podobnými fotografii;
- geografické, geologické a jiné mapy, plány, náčrty a plastické práce související s geografií, topografií a jinými vědami;
a další díla.
Autorská práva také zahrnují:
- počítačové programy (včetně operačních systémů), které mohou být vyjádřeny v jakémkoli jazyce a v jakékoli formě, včetně zdrojového textu a objektového kódu;
- odvozená díla (překlady, úpravy, anotace, abstrakty, resumé, recenze, dramatizace, aranžmá a jiné úpravy vědeckých, literárních a uměleckých děl);
- sbírky (encyklopedie, antologie, databáze) a jiná složená díla, představující výsledek tvůrčí práce při výběru nebo uspořádání materiálů;
Odvozená díla a složená díla jsou chráněna autorským právem bez ohledu na to, zda díla, na kterých jsou založena nebo která obsahují, podléhají autorskému právu.
Nepodléhá autorským právům:
- úřední dokumenty státních orgánů a samospráv ( zákony , jiné předpisy , soudní rozhodnutí , další materiály legislativní, správní a soudní povahy), úřední dokumenty mezinárodních organizací a jejich úřední překlady;
- státní symboly a znaky (vlajky, emblémy, řády, bankovky atd.);
- díla lidového umění ( folklór ), která nemají konkrétní autory;
- zprávy o událostech a skutečnostech, které mají výhradně informační charakter (zpravodajství dne, TV programy, jízdní řády vozidel atd.).
Autorské právo se rovněž nevztahuje na myšlenky , koncepty , principy , metody , procesy, systémy , metody řešení technických, organizačních a jiných problémů, objevy , fakta , programovací jazyky .
Autorská práva a vlastnictví
Autorské právo k dílu není spojeno s vlastnictvím hmotného nosiče ( věci ), ve kterém je dílo vyjádřeno.
Převod vlastnictví rozmnoženiny díla sám o sobě neznamená převod jakýchkoli práv k dílu samotnému, s výjimkou případů zcizení původního díla (rukopisu, originálu obrazu, sochy atd.) jeho vlastníkem, který má k dílu výhradní právo, ale kdo není autorem (nestanoví-li smlouva jinak) nebo případ, kdy dílo bylo původně vytvořeno na zakázku a strany se dohodly na zcizení výhradního práva okamžikem převodu díla. originální dílo.
Bezplatné užití děl
Bez souhlasu autora a bez zaplacení odměny
1. Je povoleno bez souhlasu autora a bez placení licenčních poplatků, avšak s povinným uvedením jména autora, jehož dílo je použito, a zdroje výpůjčky:
(ve znění federálního zákona č. 230-FZ ze dne 18. prosince 2006)
- citování v originále a v překladu pro vědecké, výzkumné, polemické, kritické a informační účely z legálně publikovaných děl v množství odůvodněném účelem citování, včetně reprodukce úryvků z novinových a časopiseckých článků ve formě recenzí tisku;
- užití oprávněně zveřejněných děl a úryvků z nich jako ilustrací v publikacích, v rozhlasových a televizních pořadech, zvukových a obrazových záznamech výchovného charakteru v rozsahu odůvodněném cílem;
- reprodukce článků zákonně publikovaných v novinách nebo časopisech o aktuálních ekonomických, politických, sociálních a náboženských otázkách v novinách, vysílání nebo kabelové sdělování veřejnosti nebo vysílání děl stejné povahy v případech, kdy taková reprodukce, vysílání nebo kabelová komunikace nebyla výslovně zakázána autorem;
- rozmnožování veřejně pronesených politických projevů, apelů, zpráv a jiných podobných děl v novinách, vysílání nebo kabelové komunikaci v rozsahu odůvodněném informačním účelem. Autor si zároveň vyhrazuje právo taková díla publikovat ve sbírkách;
- rozmnožování nebo sdělování veřejnosti v recenzích aktuálního dění prostřednictvím fotografie, vysílání nebo sdělování veřejnosti kabelem děl, která jsou v průběhu takových událostí viděna nebo slyšena, v rozsahu odůvodněném informačním účelem. Autor si zároveň vyhrazuje právo taková díla publikovat ve sbírkách;
- Reprodukce legálně publikovaných děl bez zisku reliéfním písmem nebo jinými speciálními způsoby pro nevidomé, s výjimkou děl speciálně vytvořených pro takové způsoby reprodukce.
2. Bez souhlasu autora a bez placení licenčních poplatků je povoleno dočasně bezplatné užívání knihoven rozmnoženin děl legálně uvedených do civilního oběhu. Současně lze kopie děl vyjádřené v digitální podobě, včetně kopií děl poskytnutých v pořadí vzájemného použití knihovních zdrojů , poskytnout k dočasnému bezplatnému použití pouze v prostorách knihoven, pokud nelze vytvořit kopie. těchto děl v digitální podobě.
3. Vytvoření díla v žánru literární, hudební nebo jiné parodie nebo v žánru karikatury na základě jiného (původního) legálně publikovaného díla a užití této parodie nebo karikatury je povoleno bez souhlasu autora popř. jiného vlastníka výhradního práva k původnímu dílu a to bez zaplacení odměny jemu.
Bez souhlasu autora rozmnožováním
Bez souhlasu autora a bez placení autorských odměn, avšak s povinným uvedením jména autora, jehož dílo je použito, a zdroje zapůjčení je povoleno reprodukovat v jediném exempláři bez dosažení zisku:
- zákonně vydané dílo knihovnami a archivy za účelem restaurování, náhrady ztracených nebo poškozených kopií, poskytování kopií díla jiným knihovnám, které z jakéhokoli důvodu ztratily díla ze svých sbírek;
- jednotlivé články a krátká díla zákonně publikovaná ve sbírkách, novinách a jiných periodikách, krátké úryvky z oprávněně publikovaných písemných prací (s ilustracemi nebo bez nich) knihovnami a archivy na žádost jednotlivců pro vzdělávací a badatelské účely.
Objekty umístěné ve veřejné doméně
Je povoleno bez souhlasu autora a bez placení autorských odměn reprodukovat, vysílat nebo sdělovat veřejnosti kabelem díla architektury, fotografie, výtvarného umění, která jsou trvale umístěna na místě volně přístupném, s výjimkou případy, kdy je obraz díla hlavním předmětem, jako jsou reprodukce, vysílání nebo sdělování veřejnosti kabelem nebo kdy je obraz díla používán pro komerční účely.
Právo na odměnu za bezplatné rozmnožování zvukových záznamů a audiovizuálních děl
Bezplatné šíření autorských děl
Ochrana autorských práv
Porušení autorských práv
Morální porušení autorských práv je někdy označováno jako plagiátorství . V Rusku může být plagiátorství, tedy přivlastnění si autorství k dílu, trestným činem (článek 146 trestního zákoníku Ruské federace).
Porušování autorských práv se nazývá padělání nebo lidově „pirátství“.
Porušením autorských práv je i nevyplacení autorské odměny nebo nesprávně vypočtená výše autorské odměny, případně pozdní výplata autorské odměny autorovi, autorům nebo dědicům autora či autorů.
Registrace autorských práv
V souladu s článkem 1259 občanského zákoníku Ruské federace není pro vznik, výkon a ochranu autorských práv vyžadována registrace díla nebo splnění jakýchkoli dalších formalit . Pokud jde o počítačové programy a databáze, registrace je možná na žádost držitele práv.
V praxi se však autor může potýkat s nutností doložit svá práva k duševnímu vlastnictví předem, aby se mohl pojistit pro případ ztráty či neuznání autorských práv.
Hlavní metodou předautorské ochrany je poskytnutí důkazu o existenci předmětů autorského práva k určitému datu (prioritní ochrana). Nejoblíbenějšími způsoby generování takových důkazů jsou: zveřejnění díla v otevřených zdrojích (masmédia), uložení v autorské společnosti nebo advokátní kanceláři, notářské ověření data a času podpisu kopie díla, použití speciálního internetu služby. Ale je třeba si uvědomit, že všechny tyto mechanismy neposkytují důkaz o autorství. Umožňují pouze potvrdit existenci kopie díla k určenému datu a údaje o autorovi uvedené na kopii díla [9] .
Technické prostředky ochrany
Registrace děl a vklad
Nezaměňovat s registrací autorských práv
Pro vznik a výkon svých práv nemusí autor plnit žádné formality. Princip automatické ochrany předmětů autorského práva a práv s ním souvisejících je stanoven jak ruským (článek 1257 a doložka 4 článku 1259 část 4 občanského zákoníku Ruské federace), tak mezinárodní ( Bernská úmluva o ochraně literárních a uměleckých děl ) legislativa. Výjimkou jsou počítačové programy a databáze, které na žádost držitele autorských práv podléhají státní registraci.
Ve vztahu k dalším předmětům autorského práva a práv s ním souvisejících je nesprávné hovořit o „registraci“ autorského práva. Do jisté míry je nahrazen pojmem „vklad“. Postup spočívá v nahrání digitální kopie jakéhokoli předmětu duševního vlastnictví do databáze v zašifrované podobě a zapsání informací o předmětu do distribuovaného registru IPChain (platforma pro správu práv duševního vlastnictví a nástroje pro individualizaci vyvinuté za účasti Skolkovo Foundation , WIPO , RAO , RSP a další organizace). Depozit se nejčastěji používá k určení autorství nezveřejněných děl, protože stejně jako jakýkoli jiný způsob potvrzení autorských práv není důkazem samotného autorství, ale pouze potvrzuje, že konkrétní osoba má konkrétní předmět duševního vlastnictví k určitému datu a času. . K deponovanému předmětu je vystaven certifikát, který obsahuje řadu identifikátorů a následně může sloužit v soudních a přípravných sporech k potvrzení domněnky autorství.
Autorská práva ve vybraných zemích
Indie
První autorský zákon byl vydán v koloniální Indii v roce 1914 (pauzovací papír z britského zákona z roku 1911) a platil do roku 1957 [10] . Od roku 2010 je ochrana autorských práv omezena na 60 let po smrti autora [10] .
Indie je členem Bernské úmluvy, Všeobecné úmluvy o autorském právu, Římské úmluvy a Dohody o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (TRIPS) [11] .
Čínská lidová republika
Autorský zákon byl vydán v Qing Empire v roce 1910 [10] . Za republiky byl téměř okamžitě (1915) nahrazen novým autorským zákonem, potvrzeným v roce 1928 [10] . V roce 1949 úřady ČLR zrušily veškerou autorskou legislativu a dlouho takový koncept v zemi neexistoval [10] . Teprve v roce 1984 v souvislosti se vstupem ČLR do světového společenství přijalo ministerstvo kultury předběžná nařízení o ochraně autorských práv ke knihám a periodikám [10] . V roce 1990 země schválila autorský zákon [12] . V letech 1992-1993 se Čína připojila k Všeobecné úmluvě o autorském právu a Úmluvě o ochraně zvukových záznamů před neoprávněnou reprodukcí [13] . Od počátku roku 2010 je doba platnosti autorských práv v ČLR 50 let po smrti posledního spoluautora díla [14] .
Kritika autorského práva
Neúměrná doba trvání autorskoprávní ochrany
- Napojení na život autora staví dlouhověké autory a autory, kteří zemřeli v raném věku, do nerovných podmínek [15] .
- Raná díla autora mohou být chráněna až 150 let (v závislosti na délce života), zatímco pozdější - pouhých 70 let po smrti autora [16] .
- Patent na vynález se vydává pouze na 20–25 let, zatímco autorská práva jsou chráněna doživotně a 70 let po smrti. To staví vynálezce a inženýry na nerovné postavení s autory chráněnými autorskými právy [17] .
- V některých zemích, včetně Ruska, jsou počítačové programy ztotožňovány s literárními díly a mají stejné podmínky autorských práv, zatímco rychleji zastarávají.
- Většina autorských práv nenáleží autorům, ale „držitelům práv“ – producentům , vydavatelům , nahrávacím společnostem – kteří měli jen málo společného s procesem přímého vytváření díla [18] .
- Pokud vlastnické právo náleží právnické osobě, počítá se doba ochrany díla i nadále podle délky života autora, kterému již nepatří [19] .
- Autorská práva jsou chráněna po celý život autora díla, což staví výkonné umělce a výrobce zvukových záznamů do nerovných podmínek.
- Majitelé patentů platí za patent peníze, „autorská“ ochrana je poskytována zdarma [20] .
Incidenty autorských práv
- Britská rocková skupina The Verve nahrála jeden ze svých hitů, Bitter Sweet Symphony , za použití interpretace hudby The Rolling Stones z písně „The Last Time“ Andrew Oldhama (prvního manažera Rolling Stones) . The Verve byli nuceni převést veškerý výtěžek ze skladby společnosti ABKCO, která vlastní práva na rané písně The Rolling Stones [21] .
- Paul McCartney , který ztratil práva na své písně s Beatles, byl nucen platit držitelům autorských práv, včetně Michaela Jacksona , za provedení jeho vlastních písní na koncertech [22] [23] .
- Spojené státy na základě obvinění z porušení autorských práv zabavily názvy domén neamerických stránek a pokusily se vydat jejich vlastníky (neamerické) z jiných zemí ( Kim Dotcom - Nový Zéland, Richard O'Dwyer - Great Británie). Blogger[ kdo? ] poznamenal, že pokud jsou porušení nebo jejich závažnost posuzována pouze z hlediska zákonů USA, pak zveřejnění kopie díla chráněného ve Spojených státech nebo odkaz na něj občanem země, ve které má předán do veřejné domény , na jeho místním webu s doménou .net, může vést k jeho vydání do Spojených států [24] .
Poznámky
- ↑ Marina Makarova Copyright a internet Archivováno 9. dubna 2017 na Wayback Machine // Science and Life . - 2017. - č. 4. - S. 34-37.
- ↑ Občanské právo. Učebnice / editoval Sergeev A.P. - 2. vydání. - Nakladatelství Prospekt, 2016. - T. 3. - ISBN 9785392205585 .
- ↑ Článek 1228. Autor výsledku duševní činnosti
- ↑ Držitel autorských práv – „občan nebo právnická osoba, která má výhradní právo na výsledek duševní činnosti nebo na prostředek individualizace“: čl. 1229. Výhradní právo občanského zákoníku Ruské federace
- ↑ 1 2 3 4 Mezinárodní právo soukromé. Učebnice / Ed. Kurbanova R. A., Laletina A. S. - Nakladatelství Prospekt, 2014. - ISBN 5392165370 .
- ↑ 1 2 3 4 Sudarikov S. A. Právo duševního vlastnictví. Učebnice . - Nakladatelství Prospekt, 2013. - ISBN 5392013481 .
- ↑ GOST R 7.0.1-2003 Systém norem pro informace, knihovnictví a publikování. Edice. Značka autorských práv. Obecné požadavky a pravidla registrace
- ↑ [ Všeobecná úmluva o autorských právech, revidovaná v Paříži dne 24. července 1971 ) . Získáno 14. května 2008. Archivováno z originálu 19. prosince 2007. Universal Copyright Convention, revidovaná v Paříži dne 24. července 1971) (anglicky) ]
- ↑ Ukládání děl vědy, literatury a umění (nepřístupný odkaz) . Archivováno z originálu 13. srpna 2014.
- ↑ 1 2 3 4 5 6 Ordinyan V. V. Práva autorů v Indii a Číně // Otázky moderní jurisprudence. - 2013. - č. 32. - S. 61
- ↑ Autorské právo v Indii . www.copyrightservice.net _ Získáno 25. května 2021. Archivováno z originálu dne 25. května 2021.
- ↑ Ordinyan V. V. Práva autorů v Indii a Číně // Otázky moderní jurisprudence. - 2013. - č. 32. - S. 62
- ↑ Ordinyan V. V. Práva autorů v Indii a Číně // Otázky moderní jurisprudence. - 2013. - č. 32. - S. 62 - 63
- ↑ Ordinyan V. V. Práva autorů v Indii a Číně // Otázky moderní jurisprudence. - 2013. - č. 32. - S. 66
- ↑ Autorská práva v občanskoprávním systému (nepřístupný odkaz) . lihihahipem124.ga. Získáno 11. října 2017. Archivováno z originálu 21. července 2018.
- ↑ Copyright - zpráva . turboreferat.ru. Získáno 11. října 2017. Archivováno z originálu 11. října 2017.
- ↑ Ochrana autorských práv - semestrální práce . myunivercity.ru. Získáno 11. října 2017. Archivováno z originálu 11. října 2017.
- ↑ Správce. Copyright . www.belgospatent.by Získáno 11. října 2017. Archivováno z originálu 11. října 2017.
- ↑ Super uživatel. Předměty chráněné autorským právem . ucheba-service.ru. Staženo: 11. října 2017. (nedostupný odkaz)
- ↑ Registrace patentů: zákony, závazky a nuance (ruština) , 1st-urist.ru (24. června 2017). Archivováno z originálu 11. října 2017. Staženo 11. října 2017.
- ↑ Prato, Greg The Verve - Hořkosladká symfonie . Allmusic . Získáno 10. dubna 2016. Archivováno z originálu 22. října 2014.
- ↑ Kirsty McCormacková. Sir Paul McCartney se rozhodl získat zpět práva na zpětný katalog Beatles (anglicky) // Sunday Express : web novin. - 2013. - 15. srpna.
- ↑ Sean Michaels. Paul McCartney „nezničen“ kvůli Michaelu Jacksonovi // The Guardian : novinový web. - 2009. - 9. července.
- ↑ Vznešené hrozby a směšné důsledky, protože díla 3 velkých anglických spisovatelů vstupují do globální veřejné sféry (downlink) (30. ledna 2012). Získáno 25. prosince 2012. Archivováno z originálu 18. června 2012.
Literatura
- Literární konvence // Encyklopedický slovník Brockhaus a Efron : v 86 svazcích (82 svazcích a 4 dodatečné). - Petrohrad. , 1890-1907.
- Literární majetek // Brockhaus and Efron Encyclopedic Dictionary : v 86 svazcích (82 svazcích a 4 dodatečné). - Petrohrad. , 1890-1907.
- Belyatskin S. A. Nové autorské právo ve svých hlavních principech .. - Petrohrad. : Vydání právního skladu knih "Právo", 1912.
- Vishnevetsky L. M., Ivanov B. I., Levin L. G. Vzorec priority: Vznik a vývoj autorského a patentového práva . - L . : Nauka , Leningrad. oddělení, 1990. - 208 s. — ( Dějiny vědy a techniky ). — ISBN 5-02-027211-6 .
- Dashyan M. S. Copyright: absurdita a genialita: monografie . - M. : Wolters Kluver, 2011. - 632 s. - ISBN 978-5-466-00531-8 .
- Dozortsev VA Duševní práva: Koncept. Systém. úkoly kodifikace. Sborník článků / Výzkumné centrum soukromého práva. - M. : Statut, 2005. - 416 s. — ISBN 5-8354-0168-X .
- Kalyatin V. O. Duševní vlastnictví (výhradní práva). Učebnice pro střední školy. - M .: Norma, 2000. - S. 14.
- Morgunova E. A. Copyright: učebnice / E. A. Morgunova / otv. vyd. V. P. Mozolin .. - M . : Norma, 2008. - 288 s. - ISBN 978-5-468-00205-6 .
- Stremetskaya NL Vztah mezi autorským právem a právy souvisejícími jako instituce občanského práva // Legislativa: časopis. - 2002. - srpen ( č. 8 ). - S. 51 .
- Koptseva Olga Vladimirovna Kde se @ hrabal?! Ochrana © práv na internetu. - M .: Eksmo, 2009. - 206 s. - ISBN 978-5-699-32280-0 .
- Pták kiwi. Public Domain // Computerra : Journal. - 9. prosince 2008. - č. 46 .
Odkazy
- Michail Verbitskij. Anticopyright – o etických aspektech duševního vlastnictví
- Britská knihovna vyzývá k reformě autorského zákona Compulent , 29. září 2006
- Srovnání autorského práva v Rusku a na Ukrajině
- Chigarin T. G. Copyright a internet
- Všeobecná úmluva o autorských právech ze dne 6. září 1952
 Slovníky a encyklopedie |
|
|---|---|
| V bibliografických katalozích |
| Občanské právo | |
|---|---|
| Občanskoprávní vztah | |
| Předměty občanských práv | |
| Skutečně správně | |
| Závazkové právo | |
| dědické právo | |
| Duševní práva | |
| Prameny občanského práva | |
| |
| Že jo | ||
|---|---|---|
| Doktrína práva | ||
| Legální rodiny | ||
| Hlavní právní odvětví | ||
| Komplexní právní odvětví | ||
| Subsektory a instituce práva | ||
| Mezinárodní zákon | ||
| judikatura |
| |
| Právní disciplíny | ||
| ||
| Občanskoprávní smlouvy | |||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| převod majetku _ |
| ||||||
| převod majetku do užívání | |||||||
| za výkon práce |
| ||||||
| o poskytování služeb |
| ||||||
| související s právy IP |
| ||||||
| o společných aktivitách |
| ||||||
| jiný | |||||||