Katechismus ( řecky κατήχησις „pokyn, poučení“), také katechumenát nebo ohlášení – studium základů křesťanského náboženství a dogmat osobou, která se připravuje na křest a na členství v Církvi . Tyto znalosti se obvykle shromažďují v „ katechezi “, „ katechumenech “, „ vyznání víry “ a sbírkách církevních kánonů .
Pojem „katecheze“ v širokém slova smyslu označuje celý proces studia základů křesťanské víry, který může probíhat i po křtu, např. v kurzech katechismu [1] [2] a v nedělních školách , přičemž termíny „katechumenát “ ) se zpravidla používají v úzkém smyslu – pouze ve vztahu ke křesťanům připravujícím se na křest [3] .
V dávných dobách nebyly katechumenům sdělovány všechny poznatky o víře, aby nově osvícení nebyli pyšní na jeho vševědoucnost. Hlavní věcí v oznámení bylo pokání za dříve spáchané hříchy , projev odhodlání je odmítnout a nepochybně následovat Krista : ten ohlašovaný v podobě nešťastného otroka hlasitě popíral Satana a všechny jeho předchozí omyly, veřejně sjednocený s Kristem a vyznal lásku k Bohu . To pokračovalo po celou dobu katecheze (obvykle 40 dní) - čas pokání, vroucí modlitby a přísného půstu . Spolu s katechumeny se postili i věřící . Z tohoto zvyku vzešel velký a narozený půst , protože hromadný křest katechumenů byl naplánován na nejvýznamnější křesťanské svátky – Velikonoce a Vánoce . Moderní „Modlitba v ježkovi za vytvoření katechumena“ je ve Stužce [4] .
Pojmy se používají v historických církvích , luteránství a anglikánství . V protestantských denominacích mohou být používána i jiná jména („výuka ve víře“ atd.).
Slovníky a encyklopedie | |
---|---|
V bibliografických katalozích |
|