Lekce matrací

Matres lectionis [1] [2] ( lat.  matres lectionis  - "matky čtení", singulár mater lectionis ; hebr. אִמֺּות הַקְּרִיאָה ‏‎) - v souhláskovém dlouhohláskovém písmu používaném k odlučování souhlásek , souhláska

Pro nedostatek samohlásek je jednoznačné čtení textu v systému psaní souhlásek často obtížné. Proto se k označení samohlásek (většinou dlouhých) používají souhlásky, označující zvuky s podobnou artikulací: [ ʔ ], [ h ], [ w ], [ j ]. V hebrejštině se v této roli používají tyto souhlásky: <א> aleph , <ה> heh , <ו> vav a <י> yud .

Jednou z možností vzhledu matres lectionis, zaznamenané v hebrejštině  , je kontrakce dvojhlásek [ a w ] → [ o ː ] a [ a y ] → [ e ː ], například ve slovech בית „dům“ [ b a y t ] → [ b e t ], יום „den“ [ y a w m ]→[ y o m ]. Pak byla písmena vav a yod , používaná v těchto slovech k označení souhláskového zvuku zmizelé dvojhlásky, přehodnocena jako označující samohlásku, která se objevila na jejím místě. Poté byl pravopis matres lectionis rozšířen tak, aby označoval i ty samohlásky, které nikdy neměly na svém místě dvojhlásky. Navíc s příchodem samohláskových systémů matres lectionis nezmizelo z psaní, ale začalo se používat k označení samohlásek spolu s diakritickými znaménky.

Matres lectionis se již nacházejí v ugaritském , moábském a fénickém písmu, ale široce se používají pouze v hebrejštině, aramejštině , syrštině a arabštině .

Později, v mandejských , avestánských a dalších abecedách, stejně jako v některých moderních variantách arabského písma (například abecedy pro kurdštinu a novoujgurskou abecedu ) a hebrejského písma (abeceda pro jazyk jidiš ), matres lectionis pravidelně znamená všechny samohlásky, čímž se účinně stávají samohláskami.

Samohlásky řeckých a latinských písmen, stejně jako cyrilice , historicky pocházejí z matres lektionis: například písmeno I přišel ze souhláskového písmene označujícího zvuk [ j ] ( yod ), U - z [ w ] ( vav ), A - z [ ʔ ] ( alef ), E - z [ h ] ( hej ), O - z [ ʕ ] ( ' ayn ).

Viz také

• Vokalizace

Poznámky

1. ↑ Griliches, L. Praktický kurz hebrejského jazyka Starého zákona. - M .  : Nakladatelství Bratrstva svatého Vladimíra, 1996. - S. 11. - ISBN 5-900249-18-2 .
2. ↑ Dopis / I. I. Dyakonov // Otomi - Sádra. - M .  : Sovětská encyklopedie, 1975. - ( Velká sovětská encyklopedie  : [ve 30 svazcích]  / šéfredaktor A. M. Prochorov  ; 1969-1978, sv. 19).

Literatura

• Matres lektionis / A. B. Dolgopolsky  // Lombard - Mezitol. - M .  : Sovětská encyklopedie, 1974. - ( Velká sovětská encyklopedie  : [ve 30 svazcích]  / šéfredaktor A. M. Prochorov  ; 1969-1978, v. 15).
• Garr, W. Randall. Dialektová geografie Sýrie-Palestiny, 1000–586 př. n. l.: [ ang. ] . - Philadelphia: University of Pennsylvania Press, 1985.
• Jensen, Hans. Znak Symbol a písmo : [ ang. ] . - L.  : George Allen and Unwin Ltd., 1970. - Přel. z: Die Schrift in Vergangenheit und Gegenwart , VEB Deutscher Verlag der Wissenschaften, 1958 [v revizi autora].

Slovníky a encyklopedie	Britannica (online)