Oxid bismutitý
Oxid bismutitý je binární anorganická sloučenina kovu bismutu a kyslíku se vzorcem Bi 2 O 3 , žlutavě bílé krystaly, nerozpustné ve vodě.
Získání
- Bismitový minerál se nachází v přírodě - oxid bismutitý Bi 2 O 3 .
- Spalování vizmutu na vzduchu:
Fyzikální vlastnosti
Oxid bismutitý tvoří žlutobílé krystaly, které mají čtyři krystalové modifikace:
- α-Bi 2 O 3 , monoklinický systém (pseudorhombický), prostorová grupa P 2 1 /c , parametry buňky a = 0,585 nm, b = 0,8166 nm, c = 1,3827 nm, β = 90°, Z = 8, při zahřátí v vzduchu při 727 °C částečně ztrácí kyslík a přechází na δ-Bi 2 O 3-x .
- β-Bi 2 O 3 , jasně žluté krystaly, tetragonální systém , prostorová grupa I 4/mm , parametry buňky a = 0,385 nm, c = 1,225 nm, Z = 2, vznikl ochlazením δ-Bi 2 O 3 na 646 °C a při 620-605 °C se transformuje na a - Bi203 .
- γ-Bi 2 O 3 , jasně žluté krystaly, krychlový systém , prostorová grupa I 23 , parametry buňky a = 1,076 nm, Z = 12, vznikl ochlazením δ-Bi 2 O 3 v kyslíku na 635°С.
- δ-Bi 2 O 3 , oranžové krystaly, krychlový systém , prostorová grupa Pn3m , parametry buňky a = 0,566 nm, Z = 2.
Nerozpustný ve vodě, p PR = 78,30.
Chemické vlastnosti
- Reaguje s koncentrovanými horkými kyselinami:
- Molekulární vodík se redukuje na kov:
- Působením oxidačních činidel se tvoří bismutáty :
Aplikace
- Adstringentní a antiseptické.
- Tavidlo při výrobě smaltů, keramiky, speciálních skel.
Viz také
Literatura
- Chemická encyklopedie / Ed.: Knunyants I.L. a další - M. : Sovětská encyklopedie, 1988. - T. 1. - 623 s.
- Příručka chemika / Redakční rada: Nikolsky B.P. a další - 2. vyd., opraveno. - M. - L .: Chemie, 1966. - T. 1. - 1072 s.
- Příručka chemika / Redakční rada: Nikolsky B.P. a další - 3. vyd., opraveno. - L . : Chemie, 1971. - T. 2. - 1168 s.
- Lidin R.A. a další Chemické vlastnosti anorganických látek: Proc. příspěvek na vysoké školy. - 3. vydání, Rev. - M .: Chemie, 2000. - 480 s.
- Ripan R., Chetyanu I. Anorganická chemie. Chemie kovů. - M .: Mir, 1971. - T. 1. - 561 s.