Prezidentská knihovna Běloruské republiky

Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 24. dubna 2018; kontroly vyžadují 12 úprav .
Prezidentská knihovna
Běloruské republiky
Prezidentská knihovna Běloruské republiky

Logo knihovny
53°53′46″ severní šířky sh. 27°32′41″ palců. e.
Země  Běloruská republika
Adresa Minsk , sv. Sovetskaya, 11, vládní dům
Založený 10. prosince 1933
Větve 2
Fond
Složení fondu domácí a zahraniční informační zdroje o problematice veřejné správy a parlamentarismu, práva, ekonomie a společenských věd
Velikost fondu 1,5 milionu jednotek [1]
Přístup a použití
Vydání ročně 800 000
Servis

280 000 návštěv

v roce
Počet čtenářů 39 000 uživatelů [1]
Jiná informace
Ředitel Kvachan Sergey Ivanovič (od roku 2011 )
Zaměstnanci 91
Webová stránka preslib.org.by

Prezidentská knihovna Běloruské republiky ( ang. Prezidentská knihovna Běloruské republiky , Bel . Prezidentská knihovna Běloruské republiky , oficiální název - Státní instituce "Prezidentská knihovna Běloruské republiky" ) je jednou z největších vědeckých specializované knihovny Běloruské republiky . Nachází se v budově vládního domu v Minsku .

Historie

Bylo založeno 10. prosince 1933 jako zvláštní oddělení (pobočka) Státní knihovny a bibliografického ústavu BSSR pojmenované po V. I. Leninovi při Úřadu vlády. Oddělení plnilo funkce vědeckého referenčního a informačního centra pro problematiku veřejné správy, ekonomiky a práva.

Nařízením Rady lidových komisařů je Vládní knihovna zahrnuta do počtu organizací, které dostávají povinný výtisk tištěných publikací. V roce 1938 byla knihovna pojmenována po A. M. Gorkém a byl určen název - Vládní knihovna. A. M. Gorkij. Počátkem roku 1941 se knihovna stala přední odbornou knihovnou republiky, třetí největší a nejvýznamnější mezi největšími knihovnami BSSR.

Během druhé světové války nebyl knihovní fond evakuován a byl vydrancován nacistickými nájezdníky. Práce na obnově knihovního fondu začaly ještě před osvobozením Minsku. Vládní knihovna začala 8. července 1944 jako první mezi vědeckými knihovnami republiky pracovat v osvobozeném Minsku.

Po obnovení činnosti sloužila knihovna nejen vedoucím kádrům republiky, pracovníkům Rady lidových komisařů, Prezidia Nejvyšší rady, lidovým komisariátům, ale také vedoucím průmyslových podniků, vědcům, studentům. V roce 1956 byla knihovně přidělena funkce Republikové vědeckotechnické knihovny. Je pověřena organizačním a metodickým řízením sítě technických knihoven republiky. V roce 1960 byla otevřena meziknihovní výpůjční služba (MBA) pro knihovny všech systémů a útvarů republiky, celého SSSR.

Ředitelé knihoven

V roce 1964 knihovna iniciovala vznik „kroužkového“ IBA, na jehož základě vznikl republikový systém IBA. V roce 1965 byla na základě Vládní knihovny vytvořena Zonální rada technických knihoven Litvy, Lotyšska, Estonska, Běloruska a Kaliningradské oblasti - Škola pro výměnu pracovních zkušeností. V roce 1977 přechází knihovna metodické řízení sítě technických knihoven na nově vytvořenou Republikovou vědeckotechnickou knihovnu a svou činnost zaměřuje na informační a bibliografické služby pro státní orgány a správu.

V roce 1994 byla na příkaz prezidenta Běloruska knihovna přeměněna na Prezidentskou knihovnu Běloruské republiky a převedena do jurisdikce prezidentské administrativy. Rok 1994 byl ve znamení zahájení aktivního zavádění elektronických technologií v knihovně.

Nadace

Knihovna disponuje sbírkou domácích a zahraničních dokumentů v různých jazycích o objemu více než 1,5 milionu položek, dostává zdarma povinný výtisk všech tuzemských publikací. Roční repertoár předplatitelských periodik je 1600 titulů, celkově má ​​fond asi 2000 titulů periodik.

Knihovní fond disponuje informačními zdroji na tradičních i elektronických médiích, informační zdroje jsou veřejně dostupné. Omezení jejich použití jsou stanovena pouze za účelem ochrany zvláště vzácných a cenných dokumentů. Chloubou knihovny je fond vzácných a cenných publikací, mezi něž patří části sbírek nesvižského svěcení Radziwillů, Ruská Turgeněvova knihovna v Paříži , knihy ze soukromých sbírek slavných běloruských státníků a vědců, sbírky raných tištěné knihy, civilní tisk 18. století, publikace běloruské diaspory ad.

V roce 2000 obdržela knihovna od bibliofila Aleše Barkovského darem reprezentativní fond „Publikace běloruské diaspory“ (asi 300 výtisků) [2] .

Aktuální stav

Prezidentská knihovna Běloruské republiky je:

Organizace práce knihovny

Ve struktuře knihovny je 13 oddělení [4] . Ročně knihovna slouží cca 39 tisícům individuálních i kolektivních uživatelů . Díky stávajícímu systému studoven a široké nabídce virtuálních služeb [5] (služeb) je Prezidentská knihovna přístupná různým kategoriím uživatelů. Od prosince 2006 je zaveden internetový systém [6] , který zahrnuje službu elektronického objednávání dokumentů pro výpůjční oddělení knihovny, službu elektronického doručování fragmentů dokumentů a virtuální referenční a bibliografickou službu. Přístup k virtuálním službám je poskytován z webových stránek Prezidentské knihovny Běloruské republiky.

Fungování všech knihovnicko-informačních (technologických) procesů zajišťuje Automatizovaný knihovní informační systém (ABIS) nové generace, jehož provoz byl zahájen v květnu 2009. Prezidentská knihovna Běloruské republiky aktivně spolupracuje s knihovnami vládních institucí v Polsku , pobaltských státech a SNS . Mezi její partnery patří Knihovna Legislativní komory Oliy Majlis Republiky Uzbekistán, Knihovna Seimas Polské republiky, Parlamentní knihovna Ruské federace , Parlamentní knihovna Moldavské republiky, Prezidentská Knihovna administrativy prezidenta Ázerbájdžánské republiky , Knihovna Nejvyšší rady Ukrajiny , Knihovna Milli Majlis (parlament) Ázerbájdžánské republiky, Ruská národní knihovna .

Informační a knihovnické služby jsou rovněž poskytovány v pobočkách knihovny: ve Správě prezidenta Běloruské republiky , ve Výkonném výboru SNS .

Projekty knihoven

Realizací projektů zaměřených především na vytváření elektronických sbírek se odhaluje nejcennější a nejunikátnější část dokumentárních zdrojů Prezidentské knihovny Běloruské republiky, k nimž je omezený přístup.

Projekty realizované v letech 2006-2010

Elektronická databáze pramenů ústavního práva Běloruské republiky v X—XXI století . Realizováno společně s Národním střediskem pro právní informace Běloruské republiky (NCPI). Internetový přístup k plnotextovému zdroji je poskytován z Národního právního internetového portálu Běloruské republiky pod nadpisem „Připomínky k historii právních předpisů Běloruska“ [7] , jakož i z webu Prezidentské knihovny Republiky Běloruska v sekci "Projekty" [8] . Tento unikátní informační zdroj byl také vydán ve formě CD „Remembrance of the Historical Rights of Belarus“, které bylo možné realizovat s podporou Národní komise Běloruské republiky pro UNESCO [9] .

Plnotextová elektronická publikace "Dějiny ústavního práva Běloruska" . Realizováno Prezidentskou knihovnou Běloruské republiky v roce 2010. Zdroj nabízí bibliografii ústavního práva Běloruska v 10.-21. století, plné texty Ústav BSSR se změnami a doplňky, texty ústavních zákonů, které byly platný na území Běloruska v letech 1941-1945.

Aktuální projekty

Elektronická sbírka "Státní, politické a veřejné osobnosti Běloruska" . Biobibliografický zdroj nabízející informace o politických a veřejných osobnostech minulosti a současnosti Běloruské republiky od počátku 20. století. Řada informačních (textových a grafických) personalizovaných zdrojů je prezentována v následující podobě: biografické informace o osobě; fotografický obrázek (pokud je k dispozici); bibliografie (osoba jako autor); personalia (informace o osobě). V budoucnu - transformace databáze na fulltextový zdroj. Zprovoznění elektronického sběru je naplánováno na začátek roku 2011. Zdrojový materiál bude aktualizován jednou za šest měsíců. Přístup do elektronické sbírky je lokální. V budoucnu bude elektronická sbírka „Státní, politické a veřejné osobnosti Běloruska“ veřejně zpřístupněna na webových stránkách Prezidentské knihovny Běloruské republiky.

Elektronické vydání "Archiv projevů prezidenta Běloruské republiky: 1994-2001" . Zahrnuje projevy a publikace prezidenta Běloruské republiky A. G. Lukašenka a také materiály o jeho činnosti. Předpokládá se, že přístup do elektronického archivu bude zajištěn lokálně.

Elektronická sbírka "Přátelé Běloruska 1941-1945" , která zahrnuje unikátní letáky, noviny, časopisy, válečné plakáty. Tato sbírka je součástí dokumentárního kulturního dědictví naší země a má historickou hodnotu. Práce na tvorbě sbírky pokračují.

Vytvoření databáze „Právní akty a literatura k právu Běloruska z 9. století. do 20. století (do roku 1917)“ . Databáze bude prezentována ve formě bibliografického rejstříku dokumentů z různých odvětví práva za uvedené období. Index bude obsahovat dokumenty jak ze sbírek Prezidentské knihovny Běloruské republiky, tak ze sbírek jiných knihoven. Hlavním polem dokumentů budou bibliografické záznamy pro analytické materiály s právní tematikou a pro regulační právní akty. V rejstříku bude také uvedena bibliografie bibliografie podle právních odvětví. V procesu další práce v rámci databáze se plánuje identifikace řady nezávislých sbírek.

Z dalších projektů je třeba zmínit účast knihovny jako partnerské organizace na podnikovém projektu běloruských knihoven zpřístupnění elektronických informačních zdrojů virtuální čítárny Běloruské národní knihovny . Tento projekt přispívá k utváření jednotného informačního prostoru republiky a také přispívá k zajištění rovných příležitostí přístupu k národním a světovým informačním zdrojům pro všechny uživatele.

Muzeum knihovny

Za charakteristický znak knihovny lze právem považovat muzeum historie Prezidentské knihovny Běloruské republiky. Účelem jejího vzniku je uchování historie a šíření unikátních zkušeností knihovny jako specializované knihovnické instituce v Bělorusku v oblasti informačních služeb pro státní správu a administrativu. První expozice muzea byla otevřena v roce 2008, kdy knihovna oslavila 75. výročí svého založení. Na tvorbě první expozice se podíleli výhradně pracovníci knihovny. Expozice vypráví o hlavních etapách vývoje knihovny, jejích ředitelích, klíčových postavách knihovny, hlavních uživatelích a partnerech, sociální politice, formách práce, firemních mýtech atd. Jako exponáty muzea působí různé dokumenty: soc. -politické i osobní, dopisy, noviny, knihy, fotografie, alba, odznaky a pamětní medaile, osobní vzpomínky pracovníků naší knihovny na události, které se odehrály v různých časových obdobích atd.

V rámci výzkumných prací na vytvoření muzea byly v důsledku archivního výzkumu pracně restaurovány historické kořeny Prezidentské knihovny. Vyhledávání materiálů probíhalo ve čtyřech vzájemně souvisejících oblastech:

  1. historické předchůdce - knihovnické, informační, papírenské a archivní aj. instituce - obdoba Prezidentské knihovny Běloruské republiky svými funkcemi (úkoly, metody a formy jejich práce, fondy, výkaznictví, financování, resortní příslušnost, pracovníci byli zájmu);
  2. informační potřeby státní moci minulosti;
  3. právní dokumenty a toky informací v různých obdobích běloruské státnosti;
  4. historické sbírky prezentované ve fondech Prezidentské knihovny Běloruské republiky.

Díky tomu byla poprvé zjištěna identita předválečných pracovníků, byly shromážděny unikátní archiválie, které tvořily základ historie knihovny.

Poznámky

  1. ↑ 1 2 Prezidentská knihovna Běloruské republiky. Obecné informace (2011). Získáno 26. července 2011. Archivováno z originálu dne 20. dubna 2012.
  2. ↑ Gerasimov, V. N., Ageeva, E. V. Sborník „Publikace běloruské diaspory“ od bibliofila A. Barkovského ve fondu Prezidentské knihovny Běloruské republiky v kontextu dějin běloruské diaspory (2008). Získáno 26. července 2011. Archivováno z originálu dne 8. července 2018.
  3. ↑ Yurik, I. V. Centrum pro státnost a parlamentarismus / I. V. Yurik // Library Business. - 2009. - č. 24. (2009). Získáno 26. července 2011. Archivováno z originálu 5. března 2016.
  4. ↑ Pendo, A. Místo popela - elektronické databanky: letos slaví 75. výročí Prezidentské knihovny Běloruské republiky / A. A. Pendo, I. L. Sedneva // Republic. - 2008. - 9 castrychniků (N 189) (nepřístupný odkaz) (2008). Získáno 26. července 2011. Archivováno z originálu dne 2. listopadu 2013. 
  5. ↑ Yurik, I. V. Informační technologie a knihovnictví: rozhovor s vedoucím oddělení nových technologií Prezidentské knihovny Běloruské republiky I. V. Yurik / E. Koroleva / I. V. Yurik mluvil // Knihovníci Běloruska = Inf.by.library : elektronický časopis / A. Skalaban. – 2005-2008. (nepřístupný odkaz) (2007). Získáno 26. července 2011. Archivováno z originálu dne 25. listopadu 2010. 
  6. ↑ Yurik, I. Vzdálený uživatel je v centru pozornosti / I. Yurik, E. Kazyro // Biblické světlo. —2009. - č. 1. - S. 8-11.
  7. ↑ Národní právní internetový portál Běloruské republiky. Pomnіki gistorii prava Belarusi (nepřístupný odkaz) . Datum přístupu: 29. října 2010. Archivováno z originálu 28. listopadu 2010. 
  8. ↑ Prezidentská knihovna Běloruské republiky. Projekty (2011). Získáno 26. července 2011. Archivováno z originálu dne 3. července 2012.
  9. ↑ 134. Yudo, S. V. Prezidentská knihovna Běloruské republiky ve virtuálním prostředí: [projev na čtrnácté mezinárodní konferenci "Krym 2007" / S. V. Yudo, I. V. Yurik // Knihovny a informační zdroje v moderním světě věda, kultura, vzdělávání a obchodně: materiály 14. intern. conf. "Krym 2007". - M.: GPNTB, 2007.] (2007). Získáno 26. července 2011. Archivováno z originálu dne 3. července 2012.

Odkazy

 Knihovny Běloruska
veřejnost
Speciální