Cauchyho teorém v teorii grup říká:
Pokud je řád konečné grupy dělitelný prvočíslem , pak obsahuje prvky řádu . |
Úzce souvisí s Lagrangeovým teorémem , na základě kterého je řád jakékoli konečné grupy G dělitelný řádem kterékoli z jejích podgrup. Podle Cauchyho věty pro každého prvočíselného dělitele p řádu G existuje podgrupa, jejíž řád je p . Je to cyklická grupa generovaná prvkem z Cauchyho věty.
Zobecněním Cauchyho věty je první Sylowova věta , podle níž, je-li p n maximální mocninou p , která rozděluje řád grupy G , pak G má podgrupu právě tohoto řádu. S využitím skutečnosti , že skupina řádu p n je řešitelná , lze ukázat , že G obsahuje podgrupy libovolného řádu p r , pro které
Tento teorém je často dokázán indukcí a použitím tříd konjugace , ale pro Abelovské grupy je podobné tvrzení mnohem snazší dokázat. Skupinová akce může být také použita v důkazu . [jeden]
Tuto větu nejprve dokazujeme ve speciálním případě, kdy je grupa G abelovská, pak v obecném případě. Věta bude v obou případech dokázána indukcí na n = | G |, počínaje n = p . Báze je triviální, protože každý neidentický prvek má řád p .
Je-li G Abelovské, pak uvažujme jakýkoli neidentický prvek a a cyklickou podgrupu H , kterou generuje . Pokud se p dělí | H |, pak | H |/ p je požadovaný prvek řádu p . V opačném případě p dělí nikoli pořadí | H |, ale pořadí [ G : H ] faktorové grupy G / H . Pak, podle indukční hypotézy, skupina faktorů obsahuje prvek řádu p . Je to jedna z tříd xH , kde x leží v G . Pokud má řád m ve skupině G , pak : vzhledem k tomu , že ve skupině G x m = e , ( xH ) m = eH v kvocientové grupě G / H . Tedy p dělí m ; podobně x m / p se ukáže jako prvek řádu p ve skupině G , čímž se dokončí důkaz v abelovském případě.
Obecně nechť je skupina Z středem skupiny G . Pak se ukáže, že Z je Abelian. Pokud je jeho řád násobkem p , pak, jak jsme již viděli, obsahuje prvek řádu p . Tento prvek má tedy také řád p ve skupině G . Jinak p nedělí Z. _ Protože p dělí | G |, a G je rozdělena na Z a další třídy konjugace , jedna z těchto tříd obsahuje prvek a, jehož velikost třídy není dělitelná p . Je však snadné ukázat, že jeho velikost je [ G : C G ( a )] a není násobkem p . Proto p dělí řád centralizátoru C G ( a ) prvku a ve skupině G , který se neshoduje se skupinou G . Ale podle induktivního předpokladu požadovaný prvek řádu p leží v centralizátoru , což mělo být prokázáno.
V této variantě využíváme toho, že působením cyklické grupy prvořadého řádu p vznikají pouze dráhy o velikosti 1 a p , což bezprostředně vyplývá z věty o stabilizátoru dráhy.
Jednejme naší grupou na množinu řešení rovnice
těch. na množinu posloupností p prvků grupy G , jejichž součin je roven 1. Taková posloupnost je jednoznačně definována všemi prvky kromě posledního, který je inverzní součinu zbytku. Je také zřejmé, že tyto prvky p − 1 lze volit libovolně a množina X má | G | p −1 prvků a jejich počet je násobkem p .
Nyní si všimněte, že ve skupině ab = e právě tehdy, když ba = e . Proto pokud , tak . To znamená, že cyklické permutace složek prvku množiny X budou opět generovat prvky X . To nám umožňuje určit působení cyklické skupiny C p řádu p na množinu X permutací složek. Jinými slovy, prvek generující grupu C p bere
.Je zřejmé, že při této akci mají oběžné dráhy v X velikosti 1 nebo p . Orbita má velikost 1 právě tehdy, když její jediný prvek je ve tvaru a . Protože počet prvků v X je roven součtu počtu prvků na oběžných drahách, počet prvků, pro které je násobkem p . Protože jeden z nich je prvek identity, existuje celkem alespoň prvků, z nichž alespoň p − 1 se nerovná prvku identity, ale má řád p . Věta byla prokázána.
Cauchyho věta nám umožňuje okamžitě stanovit, které grupy mohou být konečné p-grupy , kde p je prvočíslo. Konkrétně, konečná grupa G je p -grupa (to znamená, že pořadí všech prvků jsou přesné mocniny p ) právě tehdy, když řád grupy je sám o sobě mocninou p . Ačkoli Abelian případ může také být aplikován na důkaz Sylowovy první věty indukcí, [2] stejně jako v prvním důkazu , tam jsou také důkazy ve kterém tento případ je zpracovaný odděleně.
Abelovská jednoduchá grupa může být pouze cyklická prvotřídního řádu. V každé takové skupině G jsou všechny její podskupiny normální. Pokud je tedy jednoduchý, pak všechny jeho normální podgrupy jsou buď skupinou jednotek, nebo samotnou. pokud | G | = 1 , pak G samo o sobě je identita. Jinak obsahuje netriviální prvek a ∈ G a cyklická skupina je netriviální podgrupou G . Nechť je nyní řád skupiny roven n . Pokud je nekonečná, pak
což je nemožné.Takže n je konečné. Je-li n složené, pak je násobkem prvočísla q menšího než n . Pak ale existuje podgrupa H řádu q , což je v rozporu s předpokladem. Takže n je jednoduché.
Teorie skupin | |
---|---|
Základní pojmy | |
Algebraické vlastnosti | |
konečné skupiny |
|
Topologické skupiny | |
Algoritmy na skupinách |