| Fedorovský týden | |
|---|---|
| V. G. Perov . Čisté pondělí. 1866 | |
| Typ | populární křesťan |
| v opačném případě | Týmový týden, Masopust Tuzhilki |
| Význam | rozloučení s masopustem |
| poznamenal | Ortodoxní Slované . |
| V roce 2021 | 2. března ( 15. března ) až 8. března ( 21. března ) |
| V roce 2022 | 22. února ( 7. března ) až 28. února ( 13. března ) |
| V roce 2023 | 14. února ( 27. února ) až 20. února ( 5. března ) |
| Tradice | „vyplachovat si ústa“ vodkou, pořádat poslední pěstní souboje, koupat se, uklízet nádobí od fastfoodů , „poslouchat vodu“, žehnat kolivu , jezdit na dně , pořádat slavnosti mládeže |
| Spojený s | Maslenitsa a triumf pravoslaví (církev) |
| Mediální soubory na Wikimedia Commons | |
Fedorovův týden [1] [2] - u ortodoxních Slovanů - týden po Maslenici , prvním týdnu Velkého půstu . V pravoslavných církvích - přísný post; v pravoslavné slovanské tradici - dokončení masopustních obřadů. V Shunga ( Povenets uyezd ) probíhal celý týden veletrh „Team“ [3] . V provincii Kostroma tento týden jedli tuzhilnické bochníky vyrobené v Maslenici pro mladé lidi [4] .
Pro mnoho slovanských národů se většina obřadů Maslenitsa přenáší do prvních dnů půstu: kukers , tanec a jízda z hor „do lnu a konopí“, zničení vycpané Maslenice, blok , ctění novomanželů atd. [5]
ruština Feodorova [6] [7] [8] , Tým [9] [3] , Maslenitsa Tuzhilki [10] , Bělorus. Іvýběr ; bulharský Trimirnata, Todorův týden [11] , Hanba, T'ntevska týden [12] ; síly. Zázrak [12] ; čuvašský. Khĕren erni „týden pojídání křenu “ [13] .
Název týdne: "Feodorovskaya" nebo "Fedorovskaya" je spojen s uctěním památky Theodora Tyrona pravoslavnou církví v sobotu . Kutya je připravena na sváteční stůl , který se podle tradice posvěcuje při modlitbě po pátečních nešporách .
Jiný název: „Týden týmů“ je způsoben tím, že poslední den tohoto týdne – neděli (neděle týmu) [14] se v pravoslavné církvi slaví bohoslužba na památku církevní rady , kterou shromáždila císařovna Theodora v roce 843 a obnovil uctívání ikon .
Také se nazývá: Kristus. Čisté pondělí ; Tuzhilki pro Maslenitsa ; tamb. Smutný den , smůla. Křivý pondělí [15] ; pole. Vstupnik, Gouvesna, Duzhiki, Opuštěné pondělí, Výplach, Pondělí-pruh, Popolokony, Stupnik, Tverdopost, Tverdopostye, Rigid post [16] , Nižnij Novgorod. Koza Maslenitsa [17] ; běloruský "Úžasné pondělí" (provincie Vitebsk) [18] ; bulharský Píseň pondělí - " Psí pondělí ".
První den postní. Na některých místech si v tento den i přes přísný půst „vyplachovali ústa“ vodkou [19] . Říkali: "Kdo brzy vloží do zubů, ten uvidí čerty ve snu." Potom šli do lázní a křičeli: "Dejte páru masopustu." Po koupeli si opět „vypláchli ústa“. Někteří si budou „vyplachovat ústa dočista“ téměř celý první týden půstu [20] . Někde byly organizovány pěstní rány, které měly přispět k „očištění“ veverky, říkalo se jim „vyklepat placky“ (Vjatsk.) nebo „vytřást palačinky“ (Tulsk.) [21] . Ženy myly a čistily kuchyňské náčiní, čistily je od mastnoty a zbytků svátečního jídla. V žádném případě byste neměli jíst to, co zbylo z Maslenice. Ani velmi chudí lidé si nevzali to, co zbylo z masopustního stolu. Vše bylo dáno mazlíčkům [22] .
Počínaje Čistým pondělím bylo po celý velký půst zvykem nosit pouze staré obnošené oblečení, používat výhradně staré nádobí [22] .
Obvykle v Čisté pondělí byly maslenické zábavy stále povoleny, ale pouze před umytím ve vaně, po kterém to bylo již považováno za hřích, ale na některých místech v provincii Vjatka. sáňkování a jízda na koni mezi vesnicemi pokračovala i po koupeli, přičemž koně byli slavnostně vyzdobeni a dokonce ověšeni lýkovými botami a navlečeni do kalhot [10] .
V okrese Kromsky v provincii Oryol byl rolník nebo chlapec s konopným plnovousem nasazen na saně, dostaly spodek, hřeben a luk (části kolovratu ) a přinutili je točit. Ženy a chlapci ho vzali po vesnici a zpívali [23] :
Maslenitsa je kurguzka,
bez tebe je nám smutno žít:
Sýr, lízané máslo
, neřekla nám hlupákům ...
Bulhaři tento den nazývají „Psí pondělí“ ( bulharsky Pesi Monday ), protože v tento den se provádí rituál „kroucení psů“ ( bulharsky: trichane na kucheta ). Předpokládá se, že tento rituál chrání psy před vzteklinou a jinými nemocemi, vyhání zlé duchy a podporuje štěstí pro celou vesnici na příští rok. V tento den je zvykem očistit sebe i dům duchovně i fyzicky, vyhnat všechno nečisté.
V provincii Vjatka byly dívky ze sousedních vesnic zvány svými přáteli na procházku dva dny po začátku půstu, žily dva nebo tři dny jako hosté, chodily na procházky a shromáždění, kde hrály, zpívaly a tančily [10]. .
Na některých místech v západním Bělorusku se hospodyně sešly na hostině, vesele hodovaly a skákaly přes pařez umístěný uprostřed domu. Říkali, že kdo vyskočí tak vysoko, že vyroste dobrý len. Téhož dne se praly předměty na lněnou přízi - vřetena a kolovrátky . Nejspíše se tak dělo proto, aby len v létě rostl čistý, bez plevele [24] .[ styl ]
V provincii Kostroma v pátek prvního týdne Velkého půstu zeťové ošetřovali rodiče svých manželek moučným želé s rostlinným olejem [25] .
V pátek po nešporách se v kostelech slouží moleben , při kterém je zasvěceno kolivo (kutya ) na památku zázraku svatého velkomučedníka Theodora Tyrona .
V provincii Kursk byla sobota nazývána bezúplatnou [26] .
V okrese Ruza v Moskevské provincii dívky, dívky a ženy pokračovaly v jízdě z ledových hor na dně. Dívky se přitom snažily dojet co nejdál, protože věřily, kdo z nich se kutálí dál, bude se len rodit déle [10] .
Na mnoha místech se Fedorovova sobota nazývala Malá Maslenica [11] a pořádaly se tam slavnosti mládeže s palačinkami, ale již postní [10] .
V Polissya byl proveden obřad „Spovedz dzezhki“. Mísa , ve které se připravovalo těsto ( běloruská roščyna ), se přikryla novou utěrkou , zakouřila se voskem a na dno se položilo uhlí. V tento den se v něm chléb nekvasil. Obřad byl zaměřen na přípravu na období dlouhodobé abstinence od rychlého občerstvení [27] .
V oblasti Nižního Novgorodu se konal rituální „kozí karneval“, načasovaný na Čisté pondělí nebo na první neděli Velkého půstu a ve znamení prohánění kozy ozdobené věncem a stuhami ulicemi [28] .
V Bělorusku se tento den jmenoval Zbor, Zbornica, Izbor . Tento den byl považován za začátek zemědělských prací - rolníci podnikli svou první cestu na pole. V táhlých písních je považován za první mezi všemi jarními svátky, což zdůrazňuje jeho význam v ročním cyklu [29] .
U Čechů se první postní neděle nazývala "Puchalka" ( česky Pučálka ), podle názvu tradičního hrachového pokrmu, který se ten den připravoval. Někde se tomuto dni říkalo Černá neděle ( česky neděle Černá ). což bylo spojeno s nošením černého oblečení [30] .
Bulhaři nazývají svatého Theodora Todor nebo Theodor. Proto se týden nazývá "Todorova" ( bulharsky. Todorův týden, Tuduritsa, Tudur týden, Suchý týden, Luda týden, Trimirna týden, Gladna týden, Kukerska týden ). Toto je první týden půstu v bulharském lidovém kalendáři. Končí todorovskou sobotou (první sobota postní).
Každý den v tomto týdnu mají Bulhaři své vlastní jméno. Pondělí je čisté, úterý černé, středa šílená, čtvrtek neklidný a Todorově sobotě se také říká Koňské Velikonoce [31] . Bulhaři věří, že právě v tento den, oděný do devíti kabátů, jede svatý Todor na koni k Bohu, aby požádal o příchod léta [32] .
Bulhaři nazývali čtvrtek tohoto týdne červivý ( bulg. tsarliv chetvartak ) [12] s významem "s červy, poškozený, neužitečný". Celý týden, a zvláště v tento den, ženy nehnětou těsto, jak to „bude s červy“ a nevaří, jinak červi sežerou úrodu [33] . Celý týden je považován za nebezpečný: nemocný člověk v tomto týdnu má malou šanci na uzdravení [34] [35] .