Zulu

Zulu

Rozšíření Zuluů v Jižní Africe, procento populace mluvící Zulu doma:      0–20 %      20–40 %      40–60 %      60–80 %

     80–100 %
vlastní jméno isiZulu
země  Jižní Afrika
Regiony většinou provincie Kwa Zulu-Natal , Gauteng , Mpumalanga
oficiální status  Jižní Afrika
Regulační organizace Rada pro jazyk Zulu
Celkový počet reproduktorů První jazyk: 11 milionů
Druhý jazyk: 25 milionů
Klasifikace
Kategorie Africké jazyky

Makrorodina Niger-Kongo

Benue-konžská rodina Bantoidní větev Bantuská skupina Zóna S skupina Nguni
Psaní latinský
Jazykové kódy
GOST 7.75–97 zul 195
ISO 639-1 zu
ISO 639-2 zul
ISO 639-3 zul
WALS zul
Etnolog zul
Linguasphere 99-AUT-fg
Guthrie S42
ABS ASCL 9213
IETF zu
Glottolog zulu1248
Wikipedie v tomto jazyce

Zulu , nebo jazyk Zulu (vlastní jméno - isiZulu ) - jazyk skupiny Nguni bantuských jazyků , rozšířený hlavně v Jižní Africe .

Ze všech jazyků Jižní Afriky je to Zulu, která je nejrozšířenější jako první jazyk (více než 10 milionů mluvčích); rozumí mu až polovina obyvatel země, protože je obecně vzájemně srozumitelný s blízce příbuznými jazyky Xhosa , Swati a (severní) Ndebele [1] .

Linguogeografie

Většina mluvčích jazyka Zulu je soustředěna v Jižní Africe. Podle sčítání lidu z roku 2001 žilo 10 677 305 lidí s prvním jazykem Zulu. Jako druhý v Jižní Africe jí mluví asi 25 milionů lidí. Kromě toho je částečně distribuován v sousedních zemích:

Celkový počet mluvčích Zulu jako prvního jazyka je tedy 11 milionů.

Historie

Zuluové , stejně jako další bantusky mluvící etnické skupiny Jižní Afriky, se objevili jako výsledek směsi migrantů z centrálních oblastí Afriky a místního autochtonního obyvatelstva - Křováků a Hotentotů . Osadníci byli farmáři a snadno vytlačili Křováky a Hotentoty z těchto zemí. Vzhledem k tomu, že bantuští osadníci byli přísně exogamní , oženili se s ženami z podmaněných národů: v důsledku toho byl jazyk Zulu silně ovlivněn khoisanskými jazyky , což se projevuje zejména v hojnosti cvakavých zvuků .

Na začátku 19. století, Zulus, pod vedením Chaka , začal aktivní postup od čeho je nyní Northern Natal k jihozápadu. Po porážce klanu Ndwandwe kvůli hegemonii zahájil Chaka vojenské reformy, které umožnily Zuluům stát se mocnou vojenskou silou držící zemi mezi řekami Tugela a Pongola . Útěk kmenů z moci království Zulu se nazývá Mfekane („rozptyl“); v důsledku toho se v jihovýchodní Africe usadily skupiny mluvící jazyky blízkými Zuluům (viz ndebele , ngoni ). Přispělo také k vytvoření ministátů, jako je dnešní Lesotho a Svazijsko.

V roce 1838 došlo k prvnímu střetu mezi Zuly a búrskými kolonisty, vedenými Pietem Retiefem . V roce 1842 se Natal stal britskou kolonií a roku 1878 Britové zaútočili na Zuly; poté, co byli poraženi v bitvě u Isandlwany , zvítězili ve válce po bitvě u Ulundi a Zululand se nakonec stal britským územím. Současně se zde rozvíjela misijní činnost, činnost církve pod vedením prvního biskupa provincie D. W. Colensa , která vedla k rozvoji písma pro jazyk Zulu a vzniku prvních tištěných materiálů ( Bible překlad , 1883 ).

Jazyk Zulu přitahoval velkou pozornost lingvistů. Známý je zejména K. M. Doc , který sestavil podrobný slovník a gramatiku s Benediktem Vilakazim . Zulu byl dokonce nazýván „ Latinou pro Bantu“, protože Doc následně popsal další jazyky Jižní Afriky přesně po vzoru Zulu.

V roce 1901 John Dube založil Olange Institute, první domorodou vzdělávací instituci v Jižní Africe. Dube také napsal první Zuluský román, Insila ka Shaka , a založil Zuluské noviny Ilanga lase Natal („Slunce Natal “). Další význační spisovatelé: Reginald Dhlomo, který vytvořil řadu historických románů, totéž Benedict Vilakazi, Oswald Mchali.

Během let apartheidu se vyučovalo v Zulu, stejně jako v jiných místních jazycích, pouze na základní škole, poté byl zajištěn přechod do angličtiny nebo afrikánštiny. Málo literatury bylo vydáváno v Zulu, ačkoli to bylo považováno za oficiální jazyk Kwa Zulu bantustan . Nyní to Zulu rychle dohání: probíhá na něm výuka, televizní a rozhlasové vysílání. Vzhledem k tomu, že znalost Zulu je rozšířena mezi nezuluskými a jazyk sám je snadno srozumitelný s Xhosou a Swati, stává se de facto lingua franca pro východní část Jižní Afriky. Rozhlasová stanice Ukhozi FM , vysílající v Zulu, je největší v Africe, má největší počet denních posluchačů v zemi [2] .

Wikipedie v Zulu

V jazyce Zulu existuje sekce Wikipedia  (" Wikipedia in Zulu "). K 3. listopadu 2022 v 16:37 ( UTC ) sekce obsahuje 10 623 článků (celkem 24 093 stran); Je v něm evidováno 18 040 účastníků, jeden z nich má status administrátora; 35 účastníků za posledních 30 dní něco udělalo; celkový počet úprav za dobu existence oddílu je 97 263 [3] .

Jazyková charakteristika

Abeceda a pravopis

Jazyk Zulu používá latinku bez dalších znaků. Přesto jsou digrafy běžné (méně často - trigrafy ); zejména se používají k přenosu dechových a cvakavých zvuků.

Abeceda je uvedena v tabulce (seznam fonémů naleznete v sekci #Fonologie ):

Zuluský pravopis
A b bh C ch d dl E F G gc gq gx h hh hl i k kh l m n nc
[A] [ɓ] , [b] * [b] [ǀ] [ǀʰ] [d] [ɮ] [e], [ɛ] [F] [G] [gǀ] [gǃ] [gǁ] [h] [ɦ] [ɬ] [i] [k] ** [kʰ] [l] [m] [n] [ŋǀ]
ngc ngq ngx nhl nq nx ny Ó p ph q qh s sh ts tsh u proti w X xh y z
[ŋgǀ] [ŋgʰ] [ŋgǁ] ntɬʰ [ŋʰ] [ŋǁ] [ɲ] [ɔ] , [o] [p] [pʰ] [ǃ] [ǃʰ] [s] [ʃ] [ts] [tʃ] [u] [proti] [w] [ǁ] [ǁʰ] [j] [z]

Poznámky ke stolu:

Fonologie

Samohlásky

Zulu má pět samohlásek : [a] , [e] (s [ɛ] alofonem ), [i] , [o] (s [ɔ] alofonem ), [u] . Zdá se, že existuje kontrast v zeměpisné délce .

Souhlásky

Souhlásky jazyka Zulu (s výjimkou kliknutí) jsou uvedeny v tabulce:

Labiální Alveolární Palatal Velární Glotální
Centrum. Později.
nosní m n ɲ ŋ
explozivní vyjádřený b d G
Hluchý p t k
Odklad. pʰ tʰ kʰ
afrikátů vyjádřený dʒ
Hluchý tʃ
frikativy vyjádřený proti z ɮ ɦ
Hluchý F s ɬ ʃ h
Přibližné w (r) l j

Cvakání souhlásek (v místě vzniku jsou tři řady proti sobě - ​​laterální, zubní a alveolární) jsou v rozporu s prenazalizací, znělostí / hluchotou a aspirací. Jsou uvedeny v tabulce:

zubní Alveolární Postranní
Hluchý ǀ ǃ ǁ
vyjádřený ᶢǀ ᶢǃ ᶢǁ
Nasávaný ǀʰ ǃʰ ǁʰ
Prenasalizované ᵑǀ ᵑǃ ᵑǁ
Vyjádřený prenasalizovaný ᵑᶢǀ ᵑᶢǃ ᵑᶢǁ
Tóny

Jako téměř všechny ostatní bantuské jazyky je i Zulu jazykem tónů . Jeho tónový systém je pro tuto rodinu zcela typický: rozlišují se dva tóny (vysoký a nízký); vysoká po znělých souhláskách je realizována jako ostře vzestupná. Slovesa jsou rozdělena do malého počtu tříd; obrys tónu je předvídatelný na základě tónu první slabiky . U podstatných jmen je situace složitější; třída tónů je lexikálně označena. Samohláska předposlední slabiky je výrazně prodloužena (jako u blízce příbuzného kosa). Tóny nejsou na písmenu uvedeny.

Alternace

Živé morfologické alternace nejsou pro Zuluy příliš charakteristické. Při tvoření některých tvarů (například pasiva u sloves, tvarů lokativu a zdrobnělin u jmen ) jsou však pozorovány zvláštní přechody: ph > sh , p > tsh , bh > j , b > tsh , m > ny , mp > nytsh , mb > nyj . Vracejí se k palatalizaci před historickým [j] .

Samohlásky u , o před další samohláskou se většinou realizují jako w , e a i  jako y . Samohláska a splyne s následujícím i do e , s u  do o . Za určitých morfologických podmínek mohou samohlásky vypadnout.

Morfologie

Jazyk Zulu má aglutinační morfologický systém , typický pro bantuské jazyky , s prvky fúze , ve kterém je ústřední místo dáno nominální třídě . Nominální třídní indikátory se používají k označení čísla , stejně jako ke shodě na jménu s atributy, slovesy, demonstrativy atd. Celkem existuje 15 sérií shody v jazyce Zulu, které jsou sloučeny do 10 nominálních tříd .

Zuluský slovesný systém je také zcela typický pro rodinu Bantuů. Rozlišuje dvě báze (tento rozdíl odráží druhově-časové opozice) a pomocí sufixace se přenášejí především změny ve struktuře aktantu (pasivní, aplikační , kauzativní atd.)

Nominální morfologie

Nominální třídy jazyka Zulu jsou uvedeny v tabulce. V každém páru představuje první předpona jednotné číslo, druhá množné číslo. Rozdělení podstatných jmen podle tříd je lexikální (podobně jako rozdělení podle rodu v ruštině); přesto se v něm dají odhalit určité zákonitosti: například mnohá jména osob patří do tříd I / II a Ia / IІa. Zadání pravopisu.

Konsensuální předpony podstatných a přídavných jmen
  Předpona jednotky h. podstatná jména Předpona v množném čísle. h. podstatná jména Předpona jednotky h. přídavná jména Předpona v množném čísle. h. přídavná jména
I/II ehm ( u ) - aba- , abe- om ( u ) - aba-
Ia/IIa u- Ó- omu- aba-
III/IV ehm ( u ) - imi- om ( u ) - emi-
V/VI já ( li ) - ama- , ame- eli- ama-
VII/VIII isi- Izi- esi- ezim- , ezin-
IX/X im- , in- izim- , izin- em- , en- ezim- , ezin-
XI/X u- izim- , izin- olu- ezim- , ezin-
XIV ubu -- obu --
XV uku- -- oku- --
XVI nepoužívá se pro jména

Jak vidíte, k získání požadované předpony přídavného jména je nejčastěji nutné přidat k nominální předponě a a použít výše popsaná pravidla sloučení.

S jednoslabičnými jmény se používají dvojslabičné ukazatele umu- (I. třída) a ili- (V. třída). Při oslovování se vynechává první samohláska předpony: madoda "kluci!" ( Amadoda ).

Podstatná jména mají navíc tzv. „lokativní formu“, která může označovat různé prostorové vztahy: e Goli „ Johannesburg “ (doslova „místo zlata“, srov. název provincie Gauteng ), „do Johannesburgu“, „ z Johannesburgu“, „v Johannesburgu“. Vzniká nahrazením předpony podstatného jména za ku- (v případě tříd Ia, IIa), e- (u všech ostatních tříd) a přidáním přípony -ini ( -eni , -wini , -yini ) , což může způsobit zvláštní střídání v labialech.

Posesivní vztahy jsou v zuluštině vyjádřeny zvláštní konstrukcí: předpona předmětu (viz #Verb ) třídy odpovídající předmětu držení je kombinována s formantem - a - a tento složitý předmět je připojen ke jménu označujícímu vlastníka ( závislé), načež všechna uvedená výše morfologická pravidla. Příklady: uhlelo (XI. stupeň) lwesi Zulu "Zulu gramatika" ( lu-a-isi Zulu ), inja yendoda "pes bojovníka" ( ia-indoda ). Je-li závislým podstatným jménem třídy Ia a IIa, použije se místo a indikátor -ka- a vypadne jmenná předpona u- : izinkomo zikababa "dobytek (mého) otce" ( zi-ka-(u)baba ). Je-li závislým jménem lokativní jméno, vloží se -s mezi zájmenný souhlas a indikátor e- : izilimi za s e Ningizimu Afrika „jazyky Jižní Afriky ( e Ningizimu Afrika )“. Přesný tvar zájmenného souhlasu najdete v tabulce zájmen.

Zájmena

Všechna zájmena ve třetí osobě souhlasí ve třídě se svým předchůdcem . Kromě toho existují speciální souhlásky pro zájmena -nke "all" a -dwa "one".

Zájmena v jazyce Zulu
  Osobní zájmeno Ukazovací zájmeno "toto" Ukazovací zájmeno "to" Ukazovací zájmeno "tak daleko" Zájmenný souhlas přivlastňovací přípona Vlastní zápasník
1 l. Jednotky h. mina nge* -mi
1 l. pl. h. Thina tak -ithu
2 l. Jednotky h. wena my* -ko
2 l. pl. h. nina Ne -inu
IA jena hle lowo lowaya wo/ye** -ke wa-
IIa bona laba labo labaya bo -bo ba-
III vyhrál hle lowo lowaya wo -jo wa-
IV yona le leyo leya jo -jo jo-
PROTI lona leli lelo lelia hle -hle -Los Angeles
VI vyhrál Los Angeles právo lawaya Ó -jo A-
VII sona lesi leso lesiya tak -tak sa-
VIII zóna lezi Lezo leziya zo -zo za-
IX yona le leyo leya jo -jo jo-
X zóna lezi Lezo leziya zo -zo -za
XI lona lolu lolo loluya hle -hle lwa-
XIV bona lobu lobo lobuya bo -bo ba-
XV khona lokhu loho lokhuya kho -kho khwa-

Poznámky ke stolu:

  • * pouze s -nke ;
  • ** Winke , ale yedwa .

Přivlastňovací přípony se používají jako podstatná jména v závislé pozici v přivlastňovací konstrukci, tedy s přivlastňovací souhláskou: ubaba wami „můj otec“.

Sloveso

Zuluský slovesný systém je také velmi typický pro rodinu Bantu: je povinné souhlasit s předmětem podle třídy pomocí speciálních indikátorů; není-li přímý předmět vyjádřen jmennou skupinou , pak je vyjádřen pomocí předpony ve slovesném tvaru, která se shoduje i ve třídě (v některých případech je to možné, i když existuje jmenný předmět). V systému časů jsou přítomnost , budoucnost (ve dvou verzích) a minulost . Kromě toho v Zulu existuje forma "rozšířeného času" v -ya- , o kterém viz níže, a dokonalý indikátor -(il)e . Zulu má bohatý systém derivátů aktantů , jejichž indikátory jsou různé přípony. V Zulu nejsou téměř žádné analytické formy, ale existují složité slovesné konstrukce, které se vracejí ke gramatizovaným analytickým formám. V Zulu neexistuje jediný způsob, jak vyjádřit slovní negaci: způsob, jakým je vyjádřen, závisí na aspektově-časových charakteristikách slovního tvaru (jinými slovy, je vyjádřen kumulativně s časem).

Pořadí prvků ve tvaru slovesa Zulu je:

  1. první část záporné cirkumfixy ;
  2. předmětový koordinátor;
  3. časový indikátor (včetně -ya- ) nebo infinitivní indikátor ;
  4. porovnávací objekt;
  5. derivační ukazatel;
  6. „koncová hláska“ (účastní se tvoření dočasných tvarů) nebo druhá část záporové cirkumfixy.
Harmonizace

Formy subjektových a objektových indikátorů závisí na třídě jmen, kterým odpovídají. Je vidět, že pro všechny třídy, kromě XI, XIV a XV, je splněn následující vztah předmětu a jmenné předpony:

  • jestliže nominální předpona obsahuje nazální , pak se předmětná souhláska rovná první samohlásce nominální předpony;
  • jinak je předmětný vyjednavač roven nominální předponě bez první samohlásky (Poznámka! Třída V používá "plnou" předponu li- ).
Vyjednávači předmětu a předmětu ve slovesu
  subjektivní Objekt
1 l. Jednotky h. (-)ngi-
2 l. Jednotky h. u- -ku-
1 l. pl. h. (-)si-
2 l. pl. h. (-)ni-
já u- -m-
II ba- -ba-
III u- -wu-
IV já- -yi-
PROTI li- -li-
VI A- -wa-
VII (-)si-
VIII (-)zi-
IX já- -yi-
X (-)zi-
XI (-)lu-
XIV (-)bu-
XV (-)khu-

Koordinátoři 2l. Jednotky hodiny a 3 litry. Jednotky hodiny (obě psané u- ) se liší tónem (nízkým a vysokým).

Druhově-časové formy

Důležité místo v systému zuluských slovesných tvarů zaujímá tvar s ukazatelem -ya- , který byl dříve interpretován jako tvar spojitého času (jako anglické časy řady Continuous ). Nyní je obvyklé nazývat "dlouhé" tvary s -ya- "disjunkt" a "krátké", v tomto pořadí, - "konjunkce" [4] , analogicky s podobnými formami v jiných bantuských jazycích, například tswana [5]. . Význam této opozice je přibližně následující: disjunktní ("dlouhá") forma označuje, že sloveso je posledním slovem ve větě; pokud je tedy za slovesem v konjunktivním tvaru přímý předmět vyjádřený jmennou frází, je nějakým způsobem mimo syntaktickou strukturu nebo má nějaký komunikační důraz. To vysvětluje použití -ya- pro přechodná slovesa na konci věty : ngi ya bonga "děkuji" (rozsvíceno "děkuji"), ale ngibonga usizo lwakho "děkuji za vaši pomoc". Kromě toho to vysvětluje, proč jsou shody objektů povoleny v „dlouhých“ formách, i když je objekt vyjádřen: umfana u ya yi bona i nja „Dítě vidí psa“ (dosl. „dítě on-ona-vidí psa "). Tvary dokonavé přípony -e a -ile odpovídají stejným způsobem jako "krátké" a "dlouhé" tvary v -ya- .

V aspektově-časovém systému se vzájemně ovlivňují ukazatele správného času a aspektové ukazatele: perfekt na -(il)e a konstrukce s infixy -be- a -so- , které také indikují dokončení akce v okamžiku, který se právě děje. řekl. Ve skutečnosti jsou tyto infixy výsledkem gramatiky konstrukcí s dokonalými tvary sloves -ba be "" a -sa "to go", což potvrzují tvary doložené v raných textech (a někdy používané v oficiálním psaní ), kde si zachovávají konjugaci: nga-be ngi -zi-bulele , doslova: „já-já-já-zabil jsem je“ [6] . V konjugační tabulce jsou tyto „plné“ formy uvedeny spolu s běžněji používanými „krátkými“. -sa lze použít jako nedokonalý infix ; jeho použití je podobné jako u -be a -so .

Časové tvary se tvoří následovně (jsou uvedeny kladné a záporné tvary slovesa -hamba „jít“ s 1 l souhlasného čísla jednotného čísla; ukazatel času je tučně, ukazatel negace kurzívou; tučná kurzíva tedy označuje kumulaci, normální písmo - skutečný slovesný základ a ty části tvaru slova, které se mění v závislosti na předmětu):

Časové tvary v jazyce Zulu ( indikativní )
  Tvrzení Negace
přítomný čas ngi-hamba
ngi-ya-hamba 		a-ngi-hambi
Perfektní ngi-hamb e
ngi-hamb ile 		a-ngi-hamb anga'
Perfektní s be- být -ngi-hamba být -ngi- nga -hambi
ngi- být ngi-hamba
Minulý čas ng a -hamba a-ngi-hamb anga
Minulý čas + dokonalý ng a -ngi-hamb e
ng a - být ngi-hamb e 		ng a -nging- nga -hamb anga
Budoucí čas ngi- zo -hamba
ngi- yo -hamba 		a-ngi- zu - hambi
a-ngi- yu - hambi
Budoucí čas s be- ngi -zo-be ngi-hamba ngi -zo-be ngi-nga-hambi
Budoucí čas + perfektní ngi -zo-be ngi-hamb e
ngi -zo-be ngi-hamb ile 		ngi -zo-be ngi - nga -hamb- anga

Za zápornou předponou a - předmět dohazovači 2 hp. Jednotky hodiny a třídy I a Ia mají speciální tvary: -wu- a -ka- v tomto pořadí : awuhambi "nejedeš", akazuhambi "nepůjde".

Tvary budoucího času mají také archaické a v řeči téměř nepoužívané "dlouhé" varianty s indikátory -za- resp. -ya- v kladném tvaru a -zi- resp. -yi- v záporu, které jsou připojeny k infinitivní formě a neprocházejí samohláskovou fúzí: ngiz au kuhamba "půjdu"; vyskytuje se i ngi zo kuhamba .

Jiné tvary sloves

Infinitiv je tvořen předponou -uku- : ngifuna uku phuza "mám žízeň". Slovesa v tomto tvaru mohou mít objektové shody: ngifuna uku m bona "Chci ho vidět."

Rozkazovací způsob jednotného čísla se shoduje s kmenem sloves, v množném čísle přidává koncovku -ni . K vyjádření zákazu se používá sloveso musa „nedělat“ s infinitivem: musani ukuhamba „neopouštět“.

Kromě indikativního , existují v Zulu i další nálady: konjunktiv (vyjadřuje významy touhy a povinnosti), potentialis (příležitost), unrealis (nereálný stav). Jsou tvořeny následovně:

  • Subjunktiv (povinný po některých spojkách).
    • Minulý čas se liší od minulého času indikativu prodloužením koncové samohlásky kmene, což se v psaní neprojeví.
    • V afirmativní formě přítomného času se koncová samohláska odpovídajícího tvaru indikativu stává -e ; předpona ma- se používá k vyjádření závazku : ngihamb e "chci jít", ma ngihamb e "musím jít". V záporné formě má kořen předponu nga a koncová samohláska kmene se stává i : ngi nga hamb i „nechci jít“, ma ngi nga hamb i „neměl bych jít“.
    • V budoucím čase se předpona ma- používá buď v kombinaci s infixem -yo ( ma ngi yo hamba ) , nebo s infixem -bo- ( ngi bo hamba ). Záporná forma je tvořena až z druhé možnosti pomocí infixu -nga- a změnou koncové samohlásky: ngi ngabo hamb i .
  • Potenciál má pouze současnou a minulou formu a je tvořen infixem nga : ngangi nga hamba „mohl jsem chodit“, ngi nga hamba „mohu chodit“; v záporném tvaru se infix změní na nge a koncová kmenová samohláska na -e .
  • Irrealis se tvoří pomocí předpony nga- a infixu ya , umístěných před tvar infinitivu: nga ngi ya ukuhamba „šel bych“; pro negaci před -ya- předchází -nga- : nga ngi ngaya ukuhamba "nešel bych".

Existuje také řada málo používaných konečných tvarů a také několik analytických konstrukcí s různými sémantickými slovesy.

Odvození aktantů

Charakteristickým rysem bantuských jazyků je bohatý systém aktantových a dalších slovních odvozenin. Zulu má následující přípony:

  • Pasivní ( -wa ; způsobuje zvláštní alternace u labial);
  • Kabinet ( -eka , -akala );
  • Kauzativní ( -isa ): -bona "vidět" → bonisa "ukázat";
  • Aplikativní (převod nepřímého předmětu na přímý; -ela );
  • Intenzivní ( -is(is)a ): -bona "vidět" → ' bonisisa "vidět jasně";
  • Reciproční ( -ana );
  • Atenuativní (vzniká úplnou nebo částečnou reduplikací slovesného kmene).
Jiné slovní druhy

Ostatní slovní druhy v zuluštině jsou většinou nezměněny, obvykle se rozlišuje ucelená kategorie „částic“, která zahrnuje zamrzlé adverbiální útvary (hlavně ze jmen - emhlane „za“, původně lokativní forma podstatného jména umhlane „zpět“), „ determinativní částice“ (přebírání shodných adjektivních předpon: izinkomo ezi lapha „místní dobytek“), „svazové částice“ (neměnná slova zhruba odpovídající spojkám v jiných jazycích), „předložkové částice“ ( předložky ), „vlastní částice“ (tázací slova jako na "co?", njani "jak?"). Zvláštní třídou v zuluštině, stejně jako v jiných bantuských jazycích, jsou ideofony (onomatopoeia) používané se slovesy a vyskytující se velmi často: wawuthi bu bu bu (dosl.: „udělal buch, bu, buch“) „srazil oheň. "

Syntaxe

Slovosled ve větě je SVO (podmět - přísudek - přímý předmět); nepřímé předměty a okolnosti jsou na samém konci věty. Definice nejčastěji následuje podle definovaného slova: abafazi bomuzi " ženy kraalu ", umntwana lowo "ten chlapec" (nicméně lo umntwana ).

Sloveso souhlasí osobně i ve třídě s podmětem; s nevyjádřeným přímým objektem - a s tím druhým (za zvláštních podmínek lze souhlasit s vyjádřeným přímým objektem, viz sekce #View-temporal forms ).

Přímý předmět následuje přímo za slovesem. U kauzativních a aplikačních sloves (kdy je zvykem mluvit o „dvou“ přímých předmětech) je na prvním místě předmět, který je v této aktantové derivaci uveden: balethela umfana incwadi „(oni) přinesli chlapci knihu“ (srov . ... bez aplikačního příponu baletha incwadi "(přinesli knihu"). V souladu s tím se také používají srovnávače předmětů: ba m lethela umfana incwadi (dosl.: „přinesli chlapci knihu“).

Vedlejší věty nevykazují žádné zvláštní rysy oproti hlavním (s výjimkou obligátního použití spojky u některých typů vedlejších vět). V Zulu (stejně jako v jiných jazycích skupiny Nguni) mají vztažné věty zajímavé rysy: zatímco v jiných (úzce příbuzných Nguni) jazycích Jižní Afriky (skupina Sotho-Tswana, Tsonga , Venda ) se tvoří pomocí částic stojících na začátku vět (ve skutečnosti spojek) skupina nguni používá zvláštní soubor subjektivních souhlásek (téměř stejných jako adjektiva), které se připojují k hlavnímu slovesu atributivní klauze a ukazují na její předmět (navíc přípona - yo lze umístit na konec ) : umuntu ukhuluma „člověk říká“, ale umuntu okhuluma(yo) „osoba, která mluví“ [7] .

Interakce s jinými jazyky

Vzhledem k tomu, že se zuluština vyvíjela v prostředí rozšířeného bilingvismu a mnohojazyčnosti (a také s přihlédnutím ke skutečnosti, že v době apartheidu se zuluština nevyučovala na úrovni vyšší než základní škola), proniklo mnoho přejatých slov z evropských jazyků, především z angličtiny a afrikánštiny . do toho. , zatímco přejatá slova se přizpůsobují zuluské fonologické struktuře (zejména omezenému modelu slabiky CVC a zákazu souhlásek na konci slova): itafula „stůl“ ( africký  tafel ), ikhilomitha „kilometr“ ( anglický  kilometr ). Výpůjčky jsou obvykle vydávány podle V. třídy. Důležitou výjimkou jsou slova začínající na s + souhláska: taková kombinace souhlásek na začátku slova je nepřijatelná, podléhá vkládání samohlásek: inž. škola (nebo africký skool ) → isikole "škola". Výsledná kombinace isi- je interpretována jako nominální předpona třídy VII a množné číslo je vytvořeno podle třídy VIII: izikole "školy".

Mnoho slov ze Zulu si našlo cestu do jihoafrické angličtiny a několik do literární angličtiny; tak, jména zvířat impala a mamba  jsou Zulu slova. Dalším známým zuluským slovem je ubuntu „humanity“, což je název jedné z distribucí GNU/Linux OS .

Zulu vyvinul některé zjednodušené idiomy používané pro mezietnickou komunikaci. Především je to Fanagalo  , pidgin ze Zulu , který vznikl mezi domorodými dělníky, kteří byli do dolů Witwatersrandu přivezeni z celé Jižní Afriky, v kontaktu s germánskými jazyky (zejména s rozmanitostí, kterou dělníci mluví kteří přišli z Indie). Fanagalo se vyznačuje výrazným zjednodušením morfologie (systém tříd, systémy koordinace), ztrátou tonálních rozdílů [8] [9] .

Další variantou Zuluů, zejména ve městech, je tzv. isikamto ( isi Camtho ). V podstatě jde jen o zvláštní rejstřík zuluštiny, s drobnými morfologickými zjednodušeními a velkým množstvím výpůjček z angličtiny, afrikánštiny a dalších jihoafrických jazyků, ale mnozí ji raději považují za „samostatný jazyk“. Důvod je prostý – je spojován s kulturou gangů a kriminalitou mládeže, a tak se zuluští mluvčí chtějí „zřeknout“ spojení s isikamto, jehož další název je tsotsital (z tsotsi „bandita“ a africký „jazyk  taal “ ) [10] .

Poznámky

  1. ↑ Jihoafrické jazyky| statistiky a grafy . Získáno 29. listopadu 2006. Archivováno z originálu 20. května 2006.
  2. ↑ SABC CORPORATE Archivováno 21. listopadu 2006 na Wayback Machine
  3. ↑ Zulu Wikipedia: stránka statistik
  4. ↑ Buell, LC (2006) The Zulu Conjoint/Disjoint Verb Alternation: Focus or Constituency? Archivováno 1. října 2006 na Wayback Machine // ZAS Papers in Linguistics, 43(4).
  5. ↑ Creissels, D. (1996) Konjunktivní a disjunktivní slovesné tvary v Tswaně // South African Journal of African Languages ​​​​16: 109-115.
  6. ↑ Ochotina, N. V. Jazyk Zulu. Moskva: Nakladatelství východní literatury, 1961, s. 48.
  7. ↑ Zeller, J. (2002) Tvorba relativních vět v bantuských jazycích Jižní Afriky Archivováno 26. září 2006 na Wayback Machine // Southern African Linguistics and Applied Language Studies, 22(1-2), pp. 75-93
  8. ↑ Mufwene, SS Kontaktní jazyky v oblasti Bantu Archivováno 5. prosince 2006 na Wayback Machine
  9. ↑ Mesthrie, Rajend (1989) The origins of Fanakalo // Journal of Pidgin and Creole Languages, 4, pp. 211-240.
  10. ↑ Tucker Childs, G. (2004) Úvod do afrických jazyků . Amsterdam: John Benjamins.

Literatura

  • Lutskov A. D. Základy gramatiky jazyka Zulu: Učebnice. - M .: Ant, 2003. - 256 s. - 500 výtisků.  — ISBN 5-8364-0105-3 .
  • Lutskov A.D. Zulusko -ruský slovník. S krátkou gramatickou osnovou. Asi 20 000 slov / Isichazamazwi isizulu - isirashiya. — M .: Lenand , 2014. — 288 s. - ISBN 978-5-9710-1023-4 .
  • Ochotina N. V. Jazyk Zulu / Ed. vyd. D. A. Olderogge ; Akademie věd SSSR, Ústav národů Asie. - M . : Nakladatelství východní literatury, 1961. - 72 s. - ( Jazyky cizího východu a Afriky ). - 1500 výtisků.
  • Buell, LC (2005) Problémy verbální morfosyntaxe Zulu , PhD práce, University of California, Los Angeles. (soubor .pdf v archivu .zip)
  • Doke, C. M. (1947) Učebnice zuluské gramatiky . Londýn: Longmans, Green and Co.
  • Doke, C. M. (1954) The Southern Bantu languages . Londýn: Longmans, Green and Co.
  • Wilkes, Arnett & Nkosi, N. (1996) Naučte se Zulu . Londýn: Hooder & Stoughton
  • Nyembezi, CLS (1957) Learn Zulu . Pietermaritzburg: Střelec a střelec.
  • Nyembezi, CLS (1970) Další informace Zulu . Pietermaritzburg: Střelec a střelec.
  • Doke, C. M. (1958) Zulu-English Vocabulary . Johannesburg: Witwatersrand University Press.
  • Dent, G. R. & Nyembezi, CLS (1959) Compact Zulu Dictionary . Pietermaritzburg: Střelec a střelec.
  • Dent, G. R. & Nyembezi, CLS (1969) Scholar's Zulu Dictionary . Pietermaritzburg: Střelec a střelec.
  • Doke, C. M. & Vilakazi, B. W. (1948) Zulusko -anglický slovník . Johannesburg: Witwatersrand University Press.

Odkazy

Média

 Jazyky Jižní Afriky
oficiální jazyky
Západogermánské jazyky
jižní bantu
Sotho Tswana
nguni
tswa-ronga
jiný
Další jazyky uvedené
v ústavě
domorodý
přistěhovalci
náboženský
Znakové jazykyJihoafrická republika
jiný
LGBT slang
  • gayley
  • ngkumo
jiný
  • Orlam Creole
  • Praetorian Sotho
  • scamto
  • tsotsitaal a kamtho
  • fanagalo
  Jazyky Mosambiku
Oficiální
Domorodý
botatwe
  • tonga
    • nyasa
    rufiji-ruvuma
    • makonde
    • yao
    severovýchodní
    shona
    jižní
    Gesto
      Eswatinské jazyky
    Oficiální
    neoficiální
    západoněmecký
    Bantu
    nyasa
    severovýchodní maore
    jižní
      Přejděte na položku Wikidata  Slovníky a encyklopedie