Livvik dialekt

Livvik dialekt
vlastní jméno liygi (livvin kieli) [1]
země Rusko , Finsko
Regiony Severní Karélie , Severní Ladožská oblast , Olonecká Karélie
Celkový počet reproduktorů 14 100–25 000 [2]
Postavení hrozí vyhynutí
Klasifikace
Kategorie Jazyky Eurasie

Uralská rodina

ugrofinská větev Finsko-volžská skupina Baltsko-finská podskupina
Psaní latina ( karelské písmo )
Jazykové kódy
ISO 639-1
ISO 639-2
ISO 639-3 olo
Atlas světových jazyků v ohrožení 396
Etnolog olo
ELCat 3281
IETF olo
Glottolog livv1243
Wikipedie v tomto jazyce

Livvik dialekt ( livvin kieli , livvinkarjala ) je jeden ze tří hlavních dialektů Karelian jazyka , obyčejný mezi náhradníkem-etnická skupina Karelians - Livviks . Počet mluvčích je diskutabilní – od 14,1 do 25 tisíc lidí, žijících především v Olonets Karelia , ale i ve finské Karélii (až 3 tisíce lidí [3] ).

Původ livvického dialektu nebyl dosud spolehlivě určen, ale patří do baltsko-finské větve ugrofinské skupiny jazyků . Tento dialekt obsahuje značné množství výpůjček z vepsianského jazyka , stejně jako vrstvu západního baltského slovníku , který v jiných karelských dialektech chybí.

Jazyk slavné březové kůry č. 292 je pravděpodobně archaickou formou livvického dialektu [4] . Od roku 1990 vycházejí noviny Oma Mua v livvikském dialektu. V roce 2011 začala Karelská jazyková společnost vydávat časopis v karelštině „ Karjal Žurnualu “ [5] (převážně v livvickém dialektu, i když jsou zde zastoupeny i Karelian Proper a Tver ).

V ruské lingvistice je Livvik dialekt považován za dialekt karelského jazyka, zatímco někteří finští lingvisté jej považují za nezávislý jazyk .

Psaní

O původu písma u Livviků neexistují žádné spolehlivé informace, ale v 19. století již existovalo na základě cyrilice a ve 30. letech 20. století bylo zavedeno psaní založené na latince .

V roce 1989 úřady Karélie oficiálně schválily abecedy karelského jazyka.

Abeceda pro dialekt Livvik:

A a Bb Č č D d Ǯ ǯ e e F f G g
H h já i J j K k l l M m N n O o
Pp R r S s Š š Zz Ž Ž T t U u
Vv U u Ä ä Ö ö '

V roce 2007 schválila vláda Republiky Karelia novou abecedu karelského jazyka, která je stejná pro všechny dialekty [6] (ve znění z 29. května 2014 [7] ):

A a Bb c c Č č D d e e F f G g H h já i
J j K k l l M m N n O o Pp R r S s Š š
Zz Ž Ž T t U u Vv Y y Ä ä Ö ö '

Livvik Wikipedie

Existuje sekce Wikipedie  v livvické verzi karelštiny („ Livvik Wikipedia “), první úprava byla provedena v roce 2015 [8] . K 3. listopadu 2022 v 16:38 ( UTC ) sekce obsahuje 3980 článků (celkem 10 923 stran); Je v něm registrováno 6153 účastníků, z toho dva mají status administrátora; 20 účastníků za posledních 30 dní něco udělalo; celkový počet úprav za dobu existence oddílu je 32 665 [9] .

Dialektologie

Jako součást dialektu Livvik se rozlišují následující dialekty a subdialekty:

† - mrtvé dialekty a přízvuky

Livwick spisovatelé

Viz také

Literatura

Poznámky

  1. Grünthal, Riho: Livvistä liiviin. Itämerensuomalaiset etnonymit. Castrenianumin toimitteita 51. Helsinki: Suomalais-Ugrilainen Seura, 1997. ISBN 952-5150-00-3
  2. Karjalainen, Heini & Puura, Ulriikka & Grünthal, Riho & Kovaleva, Světlana: Karelian v Rusku. Zpráva o konkrétním případu ELDIA. Studies in European Language Diversity 26. ELDIA, 2013. ISSN 2192-2403.
  3. Atlas světových jazyků UNESCO v ohrožení . Datum přístupu: 25. listopadu 2015. Archivováno z originálu 18. prosince 2016.
  4. Itämerensuomalaista kirjoitusta 1200-luvulta Archivováno 25. května 2012.
  5. Žurnualu  (nepřístupný odkaz)
  6. Vláda Karélie schválila jednotnou abecedu karelského jazyka (nepřístupný odkaz) . Oficiální internetový portál Republiky Karelia (17.04.2007). Datum přístupu: 19. března 2015. Archivováno z originálu 4. listopadu 2014. 
  7. Byly provedeny změny v jednotné abecedě karelského jazyka (nepřístupný odkaz) . Ministerstvo Karelské republiky pro národní politiku (6. 6. 2014). Získáno 19. března 2015. Archivováno z originálu 23. prosince 2014. 
  8. Livvik Wikipedia: první úprava
  9. Livwick Wikipedia: stránka statistik

Odkazy