Německy se v České republice v určitých oblastech mluví lokálně. Německy mluvící menšinu v ČR dnes tvoří jen asi 40 tisíc lidí, což je méně než půl procenta z celkového počtu obyvatel ČR . Do této skupiny obyvatelstva patří především zbytky sudetských Němců , kterým se po druhé světové válce podařilo vyhnout odsunu . Německé dialekty , běžné v Čechách do 2. poloviny 20. století a sjednocené pojmem „ Prager Deutsch “, jsou považovány za historické a v České republice již neexistují.
V dnešní době se počet německy mluvících v ČR postupně snižuje, což je způsobeno aktivní asimilací do českého jazyka . Nové generace - potomci sudetských Němců žijící v České republice - již německy téměř nemluví, i když dvojjazyčnost se objevuje, je rok od roku méně a méně.
Po roce 1990 se samotný výraz „sudetští Němci“ prakticky nepoužívá. Místo toho říkají „Čeští Němci“ nebo „Němci v České republice“ ( německy: Deutsche in Tschechien ). Od té doby Němci získali zpět některá práva, mezi nimiž je právo svobodně používat německý jazyk. Od roku 1990 vznikají německé organizace, mezi něž patří „ Zemský sněm Němců Čech, Moravy a Slezska “ a „ Kulturní svaz občanů německé národnosti “. Navzdory tomu, že německy mluvící infrastruktura je velmi špatně rozvinutá (neexistují školky, školy atd.), vycházejí v ČR německy psané noviny, např. Landeszeitung ( německy: Landeszeitung der Deutschen in Böhmen, Mähren und Schlesien ) nebo Prager Zeitung ( německy Prager Zeitung ).
Podle prohlášení České republiky při ratifikaci Evropské charty regionálních nebo menšinových jazyků je německý jazyk v České republice uznáván jako menšinový jazyk, ale Česká republika se nezavázala poskytovat v něm žádné funkce [1] ] .
| Němec | |||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Struktura jazyka |
| ||||||||
| Šíření |
| ||||||||
| Příběh | |||||||||
| Odrůdy |
| ||||||||
| Osobnosti | |||||||||
| |||||||||