Zaoblená vysoká zadní samohláska

Zaoblená vysoká zadní samohláska
u
obraz

číslo IFA 308
Unicode (hexadecimální) U+75
HTML (desítkové) u
X-SAMPA u
Kirshenbaum u
Braillovo písmo IPA

Zaoblená (zaoblená) zadní samohláska horního vzestupu  je samohláska používaná v některých jazycích světa. Symbol v abecedě IPA  je u , v abecedě X-SAMPA  je to u .

Příklady

Jazyk Slovo POKUD Význam Poznámky
Arab Standardní arabština جنوب [dʒæˈnuːb] 'jižní' Viz článek Arabská fonetika
katalánština [1] s u c [suk] 'džus' Viz článek Katalánská fonetika
čínština kantonský / g u 1 [guː] 'houba' Viz článek kantonština
putonghua / _ [kʰu˥] 'plakat' Viz článek Putonghua
chorvatský u [u] 'v'
holandský v oe t [vuːt] 'noha' Viz článek Holandská fonetika
Angličtina americká angličtina b oo t [ale] 'boot' Viz článek Anglická fonologie
britská angličtina [2]
faerské u r [uːr] 'náramkové hodinky'
finština k u kka [ˈkukːɑ] 'květ' Viz článek Finská fonetika
francouzsky [3] [u] poslouchej 'kde' Viz článek Francouzská fonologie
gruzínština [4] გუდა _ _ [gudɑ] 'kožená taška'
německy F u ß [fuːs] 'noha' Viz článek Německá fonetika
řecký ου ρανός [ˌuraˈno̞s̠] 'nebe' Viz článek Řecká fonetika
hebrejština תמ וּ נַה [tmuna] 'obrázek' Další informace najdete v tématu hebrejské samohlásky a hebrejská fonetika
maďarský u nalmas [unɒlmɒʃ] 'nudný' Viz článek Maďarská fonetika
irština plyn u r [ˈgasˠuːɾˠ] 'chlapec' Viz článek Irská fonetika
italština [5] t u tta [tutta] 'Všechno' Viz článek Italská fonologie
polština [6] b u k [buk] poslouchej 'buk' Zobrazuje se také jako <ó> v abecedě. Viz článek Polská fonologie
portugalština evropská portugalština [7] u rs o [ˈuɾsu] 'medvěd' Viz článek Portugalská fonetika
brazilská portugalština [8] [ˈuɾsʊ]
rumunština u n u [unu] 'jeden' Viz článek Rumunská fonetika
ruština [9] u nebe [ˈuskʲɪj] 'úzký' Viz článek Ruská fonetika
skotský g u [gu] 'na'
srbština f u t / ž u t [ʒut] 'žlutá'
Slovák u [u] 'y'
španělština [10] c u rable [kuˈɾable] 'léčitelný' Viz článek Španělská fonologie
turečtina ty cák [utʃak] 'letoun' Viz článek Turecká fonetika
vietnamština t u [tu] "být prostředníkem" Viz článek Vietnamská fonetika
čuvašský u rámů [ur'am] 'venku'
Zapotec Tilquiapan [11] gd u [gdu] 'Všechno'

Uzavřená varianta (labiální)

V některých jazycích, například v japonštině a švédštině, existuje taková rozmanitost tohoto zvuku, která se liší od jeho zaoblené verze, nazývané exolabic nebo komprimované ( angl.  exolabial ). V žádném jazyce světa tento zvuk nekontrastuje s jinou, mnohem běžnější endolabiální variantou ( angl.  endolabial ) (s odstávajícími rty).

Příklady

Jazyk Slovo POKUD Význam Poznámky
japonský 空気 k uu ki [ku͍ːki] 'vzduch' Viz článek Japonská fonologie
švédský o r o [ù͍β̞ru͍β̞] poslouchejte 'úzkost' Viz článek Švédská fonetika
dánština d u [d̥u͍] 'vy' Viz článek dánská fonetika
norský m o t [mu͍ːt] 'udatnost' Viz článek Norská fonetika
IPA : Samohlásky
Přední Uvolněná
přední část
Střední Uvolněná
záda
Zadní
Horní Prázdná samohláska trapezoid.svg   • i y


  • ɨ ʉ


  • ɯ u


  • ɪ ʏ


  • ɪ̈ ʊ̈


  • ɯ̽ ʊ


  • E Ó


  • ɘ ɵ


  • ɤ Ó


  • E Ó


  • ə ɵ̞


  • ɤ̞ Ó


  • ɛ -


  • ɜ ɞ


  • ' ɔ


  • æ


  • ɐ ɞ̞


  • A ɶ


  • A ɒ̈


  • ɑ ɒ


Uvolněný svršek
Středně horní
Střední
Středně nižší
Uvolněný níž
Dolní

Samohláskové dvojice: nezaokrouhlenýzaokrouhlený

Poznámky

  1. Carbonell & Llisterri (1992 :54)
  2. Roach (2004 :242)
  3. Fougeron & Smith (1993 :73)
  4. Hosted & Chikovani (2006 : 261-262)
  5. Rogers & d'Arcangeli (2004 :119)
  6. Jassem (2003 :105)
  7. Cruz-Ferreira (1995 :91)
  8. Barbosa (Albáno :229)
  9. Jones & Ward (1969 :67)
  10. Martínez-Celdrán, Fernández-Planas & Carrera-Sabaté (2003 :256)
  11. Merrill (2008 :109)

Bibliografie