| To | |
|---|---|
| Angličtina To | |
| Obálka prvního vydání | |
| Autor | Stephen king |
| Žánr |
hororový thriller dark fantasy příběh o dospívání |
| Původní jazyk | Angličtina |
| Originál publikován | 1986 |
| Tlumočník | W. Weber; F. Postovalov; S. Ledněv [1] |
| Vydavatel | Viking |
| Stránky | kolem roku 1138 [2] |
| Dopravce | rezervovat |
| ISBN | 978-0-670-81302-5 |
| Předchozí | " talisman " |
| další | " Dračí oči " |
Je to hororový román amerického spisovatele Stephena Kinga poprvé vydaný v roce 1986 nakladatelstvím Viking Press. Dílo se dotýká pro Kinga důležitých témat: síla paměti, síla jednotné skupiny, dopad traumatu z dětství na dospělost. Podle hlavní dějové linie sedm přátel z fiktivního maineského města Derry bojuje s netvorem zabíjejícím děti, který na sebe dokáže vzít jakoukoli fyzickou podobu založenou na nejhlubších obavách svých obětí (přestože často na sebe bere podobu klauna ). Příběh je vyprávěn paralelně v různých časových intervalech, z nichž jeden odpovídá dětství hlavních postav a druhý jejich dospělosti.
Spisovatel původně uvažoval o hlavním padouchovi jako o trolovi pod mostem a rozvinul myšlenku antagonisty pomocí kolektivního obrazu z různých monster do tvora, který má rysy upíra, vlkodlaka a mimozemské formy života. Přestože autor nejprve uvažoval o díle v Boulderu , hlavním inspiračním zdrojem pro město Derry, ve kterém se události knihy odehrály, byl Bangor . King promítl své vlastní vzpomínky z dětství do chování dětských postav. Za rok od vydání se knihy prodalo přes dva a půl milionu výtisků.
Dílo bylo nominováno na Locus Award a World Fantasy Award. Kniha byla zařazena do několika prestižních hodnocení nejlepších románů století a tisíciletí, ačkoli toto dílo nezískalo jediné kritické vnímání. Podle řady badatelů se román ukázal jako natahovaný, přeplněný prvky hororu , místy matoucí, s ne nejúspěšnějším rozuzlením. Jiní kritici chválili duální narativní systém, historické mezihry, velké množství postav, nezapomenutelného antagonistu v masce děsivého klauna.
Na základě románu natočil režisér Tommy Lee Wallace v roce 1990 stejnojmennou televizní minisérii . V roce 2017 natočil argentinský režisér Andres Muschietti celovečerní film podle prvního dílu knihy Klub poražených. Pokračování tohoto filmu vyšlo v roce 2019 .
| " | ... člověk musí zaplatit za to, co na tomto světě dostává. Možná proto z nás Pán nejprve dělá děti a staví nás blíže k zemi, protože ví, že musíte hodně padnout a krvácet, než se naučíte tuto jednoduchou lekci. Zaplaťte za to, co máte, vlastníte, za co platíte... a dříve nebo později, ať vlastníte cokoli, se vám to všechno vrátí domů. | » |
- Stephen King, "To" | ||
Léto 1958. Městečko Derry ve státě Maine je terorizováno záhadným sériovým vrahem, který s nelidskou krutostí zabíjí děti. Sedm jedenáctiletých dětí - Richie Tozier, Bill Denbrough, Beverly Marsh, Mike Hanlon, Eddie Kaspbrak, Ben Hanscom a Stan Uris - každý čelí tajemnému zlu - děsivému monstru, které na sebe může vzít jakoukoli podobu. Děti se spojí v Klubu poražených a rozhodnou se najít a zničit monstrum, kterému říkají It . Samotný tvor na sebe bere podobu klauna a říká si Pennywise . Losers vede Bill Denbrough, jehož bratra předloni zabil Ono . Kromě nestvůry pronásleduje "Losers" místní tyran Henry Bowers a jeho přátelé, což však přátele ještě více spojuje.
Díky konfrontaci si „Losers“ mnohé uvědomí. Nikdo z dospělých jim nedokáže pomoci: přestávají být dětmi, dospělí si nedokážou představit, že vrahem nemusí být skutečná osoba, nemohou to ani vidět . S novým pohledem na své rodné město si Losers uvědomí, že jejich svazek je víc než jen přátelství sedmi dětí. Konfrontace vyvrcholí ve stokách hluboko pod Derry, kde děti bojují s netvorem. Poté, co utrpěl vážná, ale ne smrtelná zranění, uteče a upadne do hibernace . "Poražení" skládají přísahu, že pokud se monstrum někdy vrátí, znovu se mu postaví. Po návratu do normálního života děti zapomenou na to, co se stalo, zapomenou jeden na druhého a nakonec Derry opustí.
uplyne 27 let. V létě 1985 je Derry opět otřeseno vlnou děsivých vražd. Mike Hanlon, jediný, kdo zůstal v Derry, si uvědomí, že se to vrátilo, a připomene Losers jejich dětský slib. Pro šest bohatých, slušných Američanů je návrat dětských nočních můr šokem. Pouze pět najde sílu vrátit se do Derry a pokračovat v boji: Stan Uris spáchá sebevraždu ihned po rozhovoru s Michaelem. Poté, co se dospělí "Losers" opět spojili, začnou si kousek po kousku obnovovat své vzpomínky z dětství. Přitom se s tím každý z nich znovu setká .
Pohlcená touhou po pomstě zapojí do své ďábelské hry nové účastníky: dospělého Henryho Bowerse, který utekl z psychiatrické léčebny, vážně zraní Mikea Hanlona a rozrušený manžel Beverly Marsh unese manželku Billa Denbrougha. Pět zbývajících „Losers“ opět sestoupí do stok, tentokrát aby monstrum úplně zničili. Bitva s monstrem v kobkách se změní v hurikán a povodeň na povrchu, která vede k částečnému zničení města Derry. Za cenu života Eddieho Kaspbraka se Poraženým podaří It porazit . Stejně jako před 27 lety, po návratu do normálního života, Losers znovu zapomínají na to, co se stalo, a opouštějí Derry. Ale tentokrát to jde mnohem rychleji. Mike Hanlon poté, co zjistil, že jména přátel, se kterými před několika dny komunikoval, zmizela nejen z jeho paměti, ale také z jeho zápisníku, pochopil, že jeho mise je dokončena a je zničena, pravděpodobně navždy [ 3] : 179-184 .
V roce 1978 King žil se svou rodinou v Boulderu v Coloradu. Jednoho večera si šel sám vyzvednout auto z opravy. Cestou narazil na starý dřevěný most, „hrbatý a podivně bizarní“, po kterém procházel, vzpomněl si na dětskou pohádku o třech dětech a trolovi pod mostem. Nápad přenést pohádku do podmínek moderního života se mu zdál zajímavý - spisovatel si pod skutečným mostem představil román o skutečném trollovi, inspirovaný dílem Marianne Moore . King se však k této myšlence vrátil až o dva roky později a postupně shromažďoval nápady a myšlenky zejména o střídání ve vyprávění vzpomínek z dětství a dospělých. Román začal psát až v roce 1981 [4] [K 1] . Spisovatel seděl na verandě a ptal se sám sebe, jestli je opravdu tak starý, že se to bojí zkusit. Začátek příběhu byl položen pod rock and roll . Už tehdy King pochopil, že kniha bude dlouhá [6] :188 . Celá práce trvala Kingovi čtyři roky [7] . V té době měl dostatečný vliv na to, aby redaktorům zabránil román sestříhat [8] . V předmluvě k Tajnému oknu, Tajná zahrada , on poznamenal, že on používal “pobuřující množství prostoru” dokončit příběh o dětech a vnímání jejich životů [9] .
Rozhodl jsem se, že most by mohl být jakýmsi symbolem – referenčním bodem. Začal jsem přemýšlet o Bangoru, kde jsem bydlel, s jeho podivným kanálem, který protíná město, a rozhodl jsem se, že samotné město by se mohlo stát mostem, kdyby pod ním něco bylo. Ale co by mohlo být pod městem? Tunely. Kanalizace. Aha! Skvělé místo pro trolla ! Trollové musí žít v kanálech! Uplynul rok <...> Začal jsem vzpomínat na Stratford ve státě Connecticut, kde jsem jako dítě žil. Ve městě je knihovna, ve které byla dospělá a dětská část propojena krátkou chodbou. Rozhodla jsem se, že i on je mostem, který každé kozátko překročí, aby se stalo dospělým.
TO. inspirace [4]
Pokud jde o různé kultury, erudovanost může autora zklamat. Rituál „Chud“ prováděný Klubem poražených, který představuje bojová umění s démonem prostřednictvím jazykového kontaktu, se ve skutečnosti nazývá „ro-lang“. „Ched“ je v krmení duchů vlastního těla, aby se člověk očistil od tělesných tužeb. Derry, ve kterém se události knihy odehrávají, zaujalo důležité místo v literárním díle spisovatele [3] :179-184 . Město je také dějištěm filmů Rose Madder , Insomnia , Bag of Bones , Dreamcatcher [3] :381 a Za příznivých podmínek [10 ] . To je velmi odvozeno z Bangor . Z tohoto města se v knize objevuje obrovská socha Paula Bunyana , který ožívá a Jade of the East, jehož předobraz pochází z oblíbené čínské restaurace Oriental Jade . Některé události popsané v příběhu se tam skutečně odehrály, zejména poprava gangu Brady na začátku 20. století a vražda mladého gaye, který byl svržen z mostu [3] : 179-184 do řeky Kenduskeeg . K posledně jmenované události King poznamenal: „Pokud vám kapitola připadá homofobní , pak pamatujte, že jde o skutečný případ,“ načež dodal: „Nevydáváme zprávy. Hlásíme, co se děje.‘“ [11] :69 . Spisovatel také použil historii výstavby kanalizačního systému, o které mu staromilci vyprávěli [5] , a takových míst jako vodárenská věž , Bangor Conference Hall (Derry City Administration Center), budova Veřejné knihovny [12] :28 . Kingovo vnímání města jako organismu pochází od Williama Carlose Williamse a Charlese Dickense [12] :63 .
King považoval dílo za své „Famous Monster GCSE“ [13] [14] . V It chtěl King vidět všechny příšery v jedné bytosti, přinést prvky z Draculy , Frankensteina , Vlkodlaka , „ Čelisti “, „ Trollenbergova hororu “, „ Radon “ a „ Přišlo z vesmíru “ [15] :101 . Předobrazem Pennywise, oblíbeného převleku monstra, byl sériový maniak John Wayne Gacy , který své oběti lákal na dětské oslavy v podobě klauna Poga [16] . Proti němu stojí v díle Želva, symbolizující stabilitu, zdravý rozum a pevnost Vesmíru. Tato postava vznikla z indiánských příběhů, podle kterých želva drží v rukou člověka, který drží svět – vlastně jakási obdoba mýtu o Atlasu [17] :229 . V románu Losers udělali přehradu a zaplavili místo zvané Wasteland. Tato epizoda byla převzata přímo ze spisovatelova dětství – stejně jako popis místa nacházejícího se ve Stratfordu blok od West Board Street a myšlenka záplav, kterou ve skutečnosti ztělesnil spisovatelův bratr Dave [ 18] . King také vzdal hold své vlastní arachnofobii [3] :179-184 . Spisovatel poznamenal, že na knize pracoval ve spánku [19] . Poté, co byla značná část díla hotová, se autor „zadrhl“, nevěděl, jak v románu pokračovat. Když šel spát, opakoval si, že potřebuje nápad. Když King usnul, zdál se mu sen, ve kterém se ocitl na skládce v převleku malé dívky. Když otevřel jednu ze starých ledniček, našel mezi rezavými policemi tvory, kteří vypadali jako těstoviny. Jeden z nich vyletěl nahoru a posadil se mu na paži. Spisovatel cítil teplo, jako od zavedení novokainu , a barva tvorů se změnila z bílé na červenou. Poté si uvědomil, že stvoření jsou pijavice pijící krev. Probuzení přineslo nejen strach, ale i potěšení – tato epizoda vstoupila do románu téměř beze změny [20] . Kniha byla recenzována profesorem anglické literatury Michaelem Collinsem, King vzal v úvahu jeho připomínky a provedl úpravy románu [6] :245-246 .
Socha Paula Bunyana
Exteriér budovy veřejné knihovny
Interiér budovy veřejné knihovny
Most přes Kenduskeg
Vodárenská věž
V románu se objevuje jako mocná a prastará bytost, která přiletěla z vesmíru. Kniha zmiňovala, že u různých národů se tomu říkalo jinak: Gaelové - Glamour, Indové - Manitou , Himalájci - Tallus, Evropané - Eyalik, Francouzi - Lugara . Většina těchto termínů z mytologie znamená zlé duchy, Eyalik - turecký upír, Lugara - vlkodlak. Existuje ve třech podobách – vlkodlak, který má jakoukoli podobu, pavouk, který žije pod městem, a beztvará protoplazma. Jeho oblíbený vzhled je klaun Pennywise, který láká děti na oranžové pomlázky a balónky. Kromě masa se živí strachem. Monstrum má také schopnost podmanit si lidi a vytvářet realistické iluze. Celé město je pod jeho kontrolou, v souvislosti s tím jedna z postav poznamená: „Derry is It“ [3] : 179-184 . Jako Scarlet King , používá koncept šarlatových pramínek; obě postavy zaměřují svou pozornost na město. Slovy krále Ralphu Robertsovi: „Možná nevíte, ale transformace je v Derry starým zvykem“ [21] :133 . Pennywise jako sjednocující symbol různých tvorů je zvolen mistrně – pro dítě není lepší návnada, než je maškarní, karnevalový klaun, schopný skrýt své obludné úmysly pod make-up. Nectnost klauna se maskuje jako příslib falešné radosti [22] :113 . Navzdory smrti Pennywise pronikl jed do duší obyvatel města, a proto je návrat zla nevyhnutelný [3] :179-184 . Klaun se stal nejznámějším prvkem díla [7] . Steven má ve svém domě akční figurku Pennywise [23] .
Hrdinové románu jsou různorodí – čtenář se může ztotožnit s jedním z nich. Bill Denbrough, slavný spisovatel nakladatelství Viking, je silně spojen se samotným Kingem [3] :179-184 . Bill je introspektivní koktající a v příběhu vystupuje jako vypravěč [15] :115 . Přestože se základ knihy zformoval kolem pohádky „Tři kozy hrabě a zlý troll“, z hlediska postav se v ději odráží Sněhurka (Beverly Marsh) a šest trpaslíků (zbytek Klubu poražených ) [17] :174 . Každá postava v knize překonává své vlastní slabosti. Richieho hlasové manipulace, Billovy jazykolamy, Eddieho inhalátor, Benova zbabělost činí hrdiny zranitelnými, ale při správném použití se stávají jejich zbraněmi. Beverlyina slabost je v tom, že je žena. Pro různé mužské postavy se promění ve vlkodlaka , mumii, stvoření z Černé laguny , zatímco pro Beverly má antagonista podobu krvavých pruhů v koupelně, což naznačuje strach ze sexuálního obtěžování ze strany otce [5 ] . Když hrdinové držící se za ruce prsten uzavřou, pocítí sílu dokončeného kruhu, symbolizujícího zrození světa a zároveň lásku a přátelství jako ochranu před silami zla. Pennywise se je snaží jednoho po druhém napadnout, protože chápe, že síla hrdinů je v jednotě [17] :228 . Spolu se smrtí pavouka postavy ničí své dětské obavy [3] :179-184 . "Zlí hoši", s nimiž se protagonisté potýkají, byli recenzenti přirovnáni k podobným postavám z " Carrie ", " The Body ", " Christina " a povídky " Někdy se vrátí " [5] .
Kniha má mnoho odkazů na různá díla. Mike Hanlon se objeví v " Dreamcatcher " [3] :179-184 a " Insomnia ", Dick Hollaran, postava z "The Shining ", zachrání otce Mika Hanlona před požárem v práci. Bev Marsh zmiňuje sériového vraha Franka Dodda z The Dead Zone [ 3] :259 . Pennywise se objevuje jako halucinace Tommyho, postavy Tommyknockers [ 24 ] a je zmíněna v detektivce pana Mercedesa [ 25 ] . Henry Bowers řídí Plymouth Fury, auto z hororu Christina . Joanna, manželka hlavního hrdiny Mika Noonana z Bag of Bones , zmiňuje, že Bill Denbrough je jedním z jejích oblíbených autorů [27] . Vedle rodiny Kaspbrakových žil Paul Sheldon, hrdina Misery [ 28] . Román také odráží Temnou věž . Tedy zmiňuje želvu a v popisu postavy Joea Collinse jsou náznaky obrazu klauna Pennywise. Dandello a It se živí emocemi. To první, na rozdíl od toho druhého, existuje pouze v jedné realitě. V tomto ohledu je více podobný Scarlet King and Tek [17] :227 [21] :123, 206 . Město Gatlin je zmíněno mimochodem, v tomto městě se odehrávaly události příběhu " Děti kukuřice ". Tančící elfové v zelených čepicích byli nalezeni jako vzor na tapetách v domech na Neiball Street a na Holland Hill [21] :133 . Jedním „mocným“ odkazem, slovy kritika Jamese Smithe, je výskyt Bev a Richieho v 11/22/63 [7] [ 29] . Existují také vedlejší postavy, jako je lékárník Norbert Keane a Don Haggarty [30] . Cirkus Pennywise najdete v románu „NOS-4R2“ od nejstaršího syna spisovatele Joe Hilla [7] . Odkazem na knihu je jméno jedné z postav v Life Is Strange , Kate Beverly Marsh [31] .
Kniha byla vydána v září 1986 nakladatelstvím Viking [32] v nákladu 860 000 výtisků. V němčině se dílo objevilo pět měsíců před americkým vydáním v limitované edici 250 výtisků. Do srpna 1987 vyšlo brožované vydání knihy a prodalo se jí 2 650 000 výtisků [33] . Do ledna 1998 byly vytištěny necelé tři miliony výtisků knihy [34] . Ačkoli podle jiných zdrojů byl první náklad jeden milion výtisků v pevné vazbě a hranice 1 115 000 prodaných výtisků bylo dosaženo až v roce 1990 [5] . Podle množství textu je román považován za druhé nejobsáhlejší dílo autora, po rozšířené verzi „Konfrontace“ [29] . Audiokniha se začala prodávat v květnu 2010. Vyšlo na CD u Penguin Audiobooks. Text přečetl Steven Weber [35] . Od roku 2016 vlastní vydavatelská práva k románu Scribner, s nímž King spolupracuje od vydání Pytlíku kostí [36] .
13. prosince 2011 vyšla speciální limitovaná edice věnovaná 25. výročí románu ( anglicky It: The 25th Anniversary Special Limited Edition ). Nakladatelství Cemetery Dance představilo tři varianty knihy: 2750 dárkových výtisků, 750 verzí podepsaných spisovatelem a umělci saténovou stuhou a reliéfními předsádkami a 52 signovaných a číslovaných výtisků se zlacenými okraji stránek, umístěných ve speciální krabici. Tato jubilejní edice obsahovala nadměrnou velikost 18x25 cm, vnitřní potisk, nový přebal od Orbika a asi třicet barevných a černobílých ilustrací od M. Clarka a Erin Wells. Kniha mimo jiné obsahovala doslov spisovatele. Jedna z verzí byla vyprodána za 25 minut, druhá za 30 hodin od zahájení prodeje [19] .
Jeden z prvních překladů do ruštiny vytvořil S. Lednev a vydalo ho MGPO Mosgorpechat a knihovna Ogonyok. Hotovo bylo jen z poloviny. Dlouho byla nejpublikovanější verze F. Postovalova, úplnější než předchozí, ale plná chyb a absence některých fragmentů. Takže v sedmnácté kapitole zmizela vzpomínka jedné z postav na vraždu miminka a Beverlyiny úvahy o skupinovém znásilnění [37] . Literární kritik Vadim Erlikhman poznamenal, že „překlad se periodicky utápí ve vlnách nesmyslů, nemluvě o nesprávném a nikterak vysvětleném přenosu množství jmen a titulů“ [3] :196 . Vydání z let 1993, 1997 a 2001 vyšla ve dvou svazcích [3] :373 . V roce 2011 vyšlo aktualizované vydání románu v ruském jazyce v překladu Victora Webera, které napravilo nedostatky předchozích publikací. Při prvním tisku se však zamíchalo asi 17 stran [37] [38] . V portugalštině kniha vyšla s dodatečným podtitulem „The Creature“ [39] , v dánštině je známá jako „Evil“ [40] , zatímco v rumunštině je známá jako „The Haunted City“ [41] .
Dílo bylo nominováno na cenu Locus za nejlepší fantasy román a na World Fantasy Award [42] [43] . V roce 1987 vyhrála British Fantasy Awards Auguste Derleth Award za nejlepší román . Podle výsledků hlasování organizovaného časopisem Rolling Stone se román v první desítce děl autora umístil na druhém místě mezi „The Shining “ a „ Confrontation “ [45] . Podle britského čtenářského průzkumu z roku 1996 organizovaného Channel 4 ve spojení se sítí Waterstones se umístil na 71. místě v žebříčku Books of the Century [46 ] . Kniha byla zařazena na 84. místo v žebříčku Modern Library [47] Reader's Ranking of the 100 Best Novels a na 34. místě v Amazon Best of Millennium Poll [48 ] . Mezi 200 nejlepšími knihami podle BBC je kniha na 144. místě [49] . Román zůstal na seznamu bestsellerů New York Times 35 týdnů . Kniha se po vydání stala jedním z autorových nejoblíbenějších děl [3] :179-184 . King v It dělá čáru za celou svou hororovou tvorbou tím, že vytváří něco univerzálního [7] . Stephen Spignnessy považoval román za „hlavního Stephena Kinga“ a umístil ho na vrchol svého seznamu nejlepších děl spisovatele .
Většina recenzentů se shodla, že román je obrovský [5] [7] [51] . „Čtrnáct set stran v mé verzi a váha téměř čtyři libry (2 kg) není snadný úkol ani držet knihu, natož ji číst,“ poznamenal The Guardian [7] . Publishers Weekly vyjádřil zvláštní rozhořčení : „ Kniha] je nabubřelá líným přemýšlivým filozofováním a teologizací,“ „je příliš pomalá a utápí se v Kingově nespoutaném psaní... je toho zkrátka příliš“ [5] . Ve skutečnosti jsou pod přebalem dva romány – o teenagerech a o dospělých [7] .
Tematicky dílo vypráví o ztrátě dětské nevinnosti [7] , dotýká se problematiky povinnosti a svobodné vůle [2] , homofobie a fanatismu, podstaty dobra a zla, síly víry, důvěry a lásky [51] . Jednou z hlavních myšlenek románu je, že některé dveře se otevírají pouze jedním směrem – neexistují žádné způsoby, které by dospělé proměnily zpět v děti [5] . Kniha se odehrává v Americe během rozkvětu zločinu, rasové a náboženské nesnášenlivosti, ekonomických potíží a průmyslového znečištění. "It" je jakýmsi muzeem populární kultury 50. let, text je plný odkazů na značky, písně, hvězdy té doby [2] . Nejděsivější momenty v "It" nejsou spojeny s Pennywisem, ale se samotnými členy Losers Club - to jsou problémy v jejich rodinách, které z nich udělaly vyděděnce [7] . King dovedně popisuje honičky s nočními můrami a monstrózní stvoření, stylově si pohrává s pojmy [2] .
O kvalitě románu nepanovala shoda. Někteří badatelé spisovatelova díla považovali knihu za bezvadnou [29] [51] , jiní se domnívali, že literární úroveň tohoto díla se oproti dřívějším dílům autora snížila [22] [53] . Někteří recenzenti negativně přijali metodu, jak to porazit . Erlikhman napsal, že síla přátelství stačí ke zničení zla, „stejně jako v Krapivinových průkopnických příbězích “ [3] :179-184 . Jiní kritici považovali konec sám za sporný [29] . Rychlou ztrátu paměti Klubu poražených označil Erlichman za nejrealističtější část knihy. Žádost o diverzitu vnímal jako neúspěšnou - řada epizod vypadá nadbytečně a hromada hrůz přestává děsit a začíná dráždit [3] : 179-184 . Jiní autoři chválili duální narativní systém, historické mezihry, překvapivé množství postav [7] , virtuózního antagonistu [51] . Mezi nedostatky románu patřilo Kingovo příliš ukvapené zničení města, které muselo být „přestavěno“ v dalších dílech [3] :179-184 . Smrt Stanleyho Wirise a shledání skupiny byly vnímány jako úsek [2] . Šokující scény jsou nahrazeny nudnými, matoucími a otravujícími čtenáře. Chování dětí je někdy nepřirozené [5] . Román je pro čtenáře pozoruhodný tím, že si autor vytváří vlastní mytologii, která je však kusá [3] :179-184 .
Řada scén sexuální povahy [2] [7] [11] :73-75 se setkala s extrémně nejednoznačnou kritikou kritiků , což vyvolalo mnoho kontroverzí [5] . Kniha démonizuje homosexualitu a potvrzuje heterosexualitu jako normu. King přenáší na své postavy homofobní nálady a ostře negativní reakce na návrhy tohoto charakteru. Práce podrobně popisuje masturbaci a felaci hrdinů stejného pohlaví - Patricka a Henryho. Když to Beverly sleduje, navštíví ji myšlenky, že pokud bude objevena, může být znásilněna a zabita. To jasně ukazuje strach z jinakosti. Michael R. Collins viděl ve vítězství nad It jasný kontrast mezi homosexualitou a heterosexualitou – „je to hluboké, emocionální spojení, které leží v jejím středu“ [11] :73-75 . James Smith považoval popis dětské sexuality za velmi sporný – tyto epizody ho šokovaly, když byl ještě dítě, a scéna skupinových orgií ho podle něj šokuje dodnes [7] . Jiní si všimli, že z pohledu dítěte je pohlavní styk, stejně jako mnoho jiného v knize, děsivý a nepředstavitelný [2] . Pro epizodu skupinového sexu byla Beverly s dalšími hrdiny Kinga nazvána pedofilkou, i když tento moment je v jistém smyslu „srdcem“ knihy, hranicí mezi dětstvím a dospělostí. Zdá se, že spisovatel předává zprávu, že sex, i když neplánovaný, se ztrátou panenství v kanálech nemůže být silný a krásný [5] . King odpověděl: „Jsem ohromen tím, kolik komentářů se objevilo o této scéně s jedním sexem. A jak málo - o četných vraždách dětí. Zjevně to něco znamená, ale stále přesně nevím, co to je“ [54] .
Román byl adaptován Tommym Lee Wallacem v roce 1990 jako dvoudílná minisérie , která byla vysílána na ABC 18. listopadu [55] a 20. listopadu [56] [57] . Roli Pennywise ztvárnil Tim Curry [58] , i když to tvrdil i Alice Cooper . „Bojím se pomyslet, čím si prošli producenti IT, protože jedním z nejpřísnějších pravidel televize je, že děj televizního dramatu nemůže být založen na vystavování dětí smrtelnému nebezpečí, nemluvě o smrti,“ řekl spisovatel. řekl [59] . Také vtipkoval, že kdyby scénář k adaptaci napsal sám, vznikl by z toho "dvaatřicetihodinový film" [6] :274 . Všechny sexuální scény z originálu musely být odstraněny [59] .
První díl měl nejvyšší nedělní hodnocení 18,5 bodu a zhlédlo ho 17,5 milionu domácností [55] . Druhá část získala hodnocení 20,6 bodů a shromáždila publikum 19,2 milionů domácností [56] . Série má hodnocení čerstvosti 57 % na agregátoru Rotten Tomatoes [60] . Kritici poznamenali, že filmová adaptace, stejně jako román, byla příliš dlouhá. Druhá série je méně dramatická, nepřirozená a vrcholně nepřesvědčivá [9] . Jednou z nejpamátnějších epizod seriálu byla scéna ve sprše, ve které se jedna z postav stává vězněm vodních dýmek [61] .
Warner Brothers plánovali na pět let natočit re-screen adaptaci románu, sestávající ze dvou částí, z nichž jedna je věnována dětství postav, druhá - jejich dospělosti [62] . Projekt později převzala společnost New Line Cinema a režisérem filmu se stal Cary Fukunaga . Pro roli Pennywise byli zvažováni Mark Rylance a Ben Mendelsohn , ale vybrán byl Will Poulter , známý především z filmu The Maze Runner . Režisér uvedl, že zůstane věrný duchu knihy, ale vnese do adaptace nový pohled .[16] [63] [64] .
V květnu 2015 Fukunaga projekt opustil kvůli finančním neshodám – domníval se, že přidělených 30 milionů dolarů na jeden film nestačí a trval na nutnosti natáčet v New Yorku, zatímco studio zvažovalo pouze levnější možnosti. Fukunagovým nástupcem byl jmenován Andres Muschietti , režisér filmu „ Matka “ [65] [66] [67] . Roli Pennywise ztvárnil Bill Skarsgård . Curry se odmítl zúčastnit kvůli zdravotním problémům [69] . Film byl propuštěn v širokém vydání 8. září 2017 [70] . Kingovi se snímek líbil, nová adaptace podle něj předčila očekávání [71] . Obraz získal nadšené recenze od kritiků, kteří zaznamenali působivé výkony herců a pečlivý přístup k románu [72] [73] . Stejně jako v první adaptaci nebyla do filmu zahrnuta scéna orgií. [ 54] O dva roky později, v září 2019, vyšlo pokračování . Role vyzrálých "Losers" ztvárnili James McAvoy (Bill Denbrough), Jessica Chastain (Beverly Marsh), Bill Hader (Ritchie Tozier), Jay Ryan (Ben Hanscom), James Ranson (Eddie Kaspbrak), Isaiah Mustafa (Mike Hanlon) a Andy Bean, který hrál Stana Urise. Herci, kteří hráli The Losers v prvním díle, se v pokračování vrátili ke svým rolím. Režie se ujal Muschietti, který má ve filmu cameo (zákazník v lékárně). Stephen King měl také portrét (prodavač v obchodě).
| " To " od Stephena Kinga | |||||
|---|---|---|---|---|---|
| Znaky |
| ||||
| Adaptace obrazovky |
| ||||
| Vesmír | |||||
| Temná věž od Stephena Kinga | |
|---|---|
| Romány | |
| příběhy |
|
| Související práce |
|
| Adaptace obrazovky | |
| Znaky | |
| jiný | |