Tatarské psaní

tatarské psaní ( tat . _ _ V různých dobách byly použity různé systémy psaní:

• Arabské písmo  – do roku 1927; několik Tatarů z ČLR stále používá arabské písmo;
• latina  - v letech 1927-1939; na přelomu 20. a 21. století byly činěny pokusy o oživení latinské abecedy; Tataři z Turecka , Finska , České republiky , Polska , Spojených států a Austrálie v současnosti používají tatarskou latinku [1] ;
• Cyrilice  - od roku 1939 do současnosti; pokřtění Tataři používají od 19. století azbuku.

Srovnávací tabulka

1. V moderní cyrilici používají souhlásky ğ a q někdy dvojhlásky гъ a къ .
2. V obleku imlya bylo na začátku slov pro zvuk samohlásky napsáno povinné alif s hamza أ, إ .
3. Oblek Yml a moderní arabské písmo používají k psaní arabských výpůjček arabská písmena ﺡ خ ذ ص ض ظ ط ع .
4. V yana imlya bylo na začátku slov napsáno povinné ya s hamza ئ pro zvuk samohlásky .
5. V Ilminského abecedě lze použít písmena yat , fita a a desítkové .

Moderní abeceda

Dne 5. května 1939 přijalo Prezidium Nejvyšší rady Tatarské ASSR dekret „O převodu tatarského písma z latinské abecedy do abecedy založené na ruské grafice “, která byla schválena zákonem TASSR z r. 17. srpna téhož roku. Podle něj byla ustanovena jednotná státní tatarská abeceda. Navzdory tomu, že většina Tatarů žila mimo tatarskou autonomii, stala se tato abeceda i pro ně povinná.

Prvotní projekt profesora M. Fazlullina předpokládal úplné odmítnutí diakritiky a použití digrafů: ab, zh, nъ, oь, уь, хъ [2] . Tato možnost však byla zamítnuta jako krajně nepohodlná. Poté byla podle projektu Kurbangalijeva a Ramazanova přijata abeceda s přidáním šesti dalších písmen ( Ө , Ә , Ү a Һ byly vypůjčeny od Yanalifa a Җ a Ң byly vytvořeny z podobných písmen azbuky), která se používá dodnes.

Toto pořadí písmen v abecedě bylo stanoveno v lednu 1997 výnosem Státní rady Republiky Tatarstán . Předtím se na konci abecedy nacházela další písmena Әә , Өө , Үү , Җҗ , Ңң , Һһ . O 8 let dříve, v roce 1989, bylo rozhodnuto zavést další písmena Ққ , Ғғ a Ўў k označení jazýčkových hlásek kъ ( q ) a гъ ( ğ ), jakož i neslabičné polosamohlásky v ( w ). Toto rozhodnutí však nebylo realizováno částečně kvůli očekávání brzkého přechodu k latinské abecedě, částečně proto, že zavedení těchto písmen by zcela změnilo pravopis tatarského jazyka.

S rozšířeným používáním internetu nastal problém s psaním textů, způsobený absencí dalších písmen azbuky ve standardním rozložení. Jedním z široce přijímaných řešení na Tatnetu bylo použití praktického transkripčního systému Kazanowitz. . Ale počínaje první verzí Windows XP , vydané v roce 2001, všechny následující operační systémy rodiny Microsoft Windows ve výchozím nastavení obsahují rozložení klávesnice Tatar a také nezbytná rozšířená písma azbuky. V současné době, kvůli širokému rozšíření nejnovějších verzí Windows a Unicode , Kazanovitsa ztratila svůj význam (v případech, kdy existuje fyzická 3jazyčná (anglická, ruská, tat.) klávesnice s příslušným rozložením , a nejen softwarová , jinak se nastavuje „naslepo“ pomocí dodatečné funkce „ Fn “ a také ne na zařízeních Android bez podpory dalšího rozvržení třetího jazyka na vestavěných softwarových ( obrazovkových ) klávesnicích).

Od roku 2013 je při žádostech občanů u státních orgánů povoleno používání latinky a arabské abecedy (viz níže ). Podle zákona o jazycích, schváleného parlamentem Tatarstánu dne 24. prosince 2012, je tatarská abeceda založená na latinské abecedě následující:

Na základě latiny

Četnost písmen tatarského jazyka

K materiálu písemného korpusu tatarštiny :

Na základě arabské abecedy

Iske imlә

Abeceda založená na arabské grafice se používala od 10. století do roku 1920 [4] Začali ji používat předkové kazaňských Tatarů po přijetí islámu . Dostal název "Iske imlә" - staré písmeno, na rozdíl od "yana imlә" - nové písmeno.

Pro zvuky, které v arabštině chybí, byly použity další grafémy [5] :

• arabsko-perské grafémy pro p , h , f , g  - گ ژ چ پ

• pro ң a в  — ۋ ڭ

V roce 1912 navrhl vydavatel knih I. N. Kharitonov modernizovanou verzi arabského písma pro tatarský jazyk . Publikoval primer "Bulak" v novém fontu.

Yana imla

Výnos Rady lidových komisařů Tatarské ASSR ze dne 19. prosince 1920 objasnil a zjednodušil používání arabského písma v tatarském jazyce: některá písmena a znaky byly odstraněny, byla zavedena další písmena. V listopadu 1925 vydalo Akademické středisko Lidového komisariátu školství TASSR dekret, podle kterého se nová pravidla stala závaznou pro použití ve všech sovětských institucích, školách a tatarském tisku. „Yana imla“ se v tatarském jazyce používalo až do roku 1927, poté bylo na základě latinského písma zavedeno „yanalif“.

Tatarská abeceda podle arabské grafiky (1920-1927).

Na základě azbuky

Ilminského abeceda

První standardizovaná abeceda založená na azbuce pro tatarský jazyk je spojena s misionářskou činností N. I. Ilminského , který se svými následovníky upravil ruskou abecedu pro jazyky národů Povolží . Ilminského abeceda byla použita ke christianizaci tatarského obyvatelstva, a proto ji muslimští Tataři nepoužívali. První vydání v abecedě Ilminského - primer - bylo zveřejněno v roce 1861 [6] .

Kromě písmen ruské abecedy obsahovala tato abeceda písmena Ӓ ӓ , Ӧ ӧ , Ҥ ҥ , Ӱ ӱ . Tuto abecedu v současné době používají pouze Kryasheni a stále mohou používat předrevoluční pravopis ortodoxních jmen a písmena yat , fita a decimal [7] .

Na základě latiny

První pokusy o romanizaci

V letech 1908-1909 začal tatarský básník Sagit Ramiev ve svých dílech používat latinku. K označení „tvrdých samohlásek“ navrhl používat digrafy ea , eu , eo , ei . „Arabisté“ mu ale jeho projekt neumožnili [7] .

Sovětské úřady však brzy provedly latinizaci ve všech turkicky mluvících republikách SSSR. Za tímto účelem byl v Moskvě zorganizován zvláštní „Ústřední výbor pro novou abecedu“. Prvním skutečným krokem k romanizaci byl projekt tatarsko-baškirské latiny [8] , publikovaný v novinách „Eshche“ („Dělník“) v roce 1924. Výslovnost písmen byla založena na anglické abecedě a specifické basškirské zvuky byly přenášeny digrafy . Tento projekt byl zamítnut. [7]

Yanalif

Konference turkologů byly svolány v roce 1924 v Baku a v roce 1927 v Taškentu . Proti výměně se na obou konferencích postavila tatarská delegace v čele se spisovatelem Galimzhanem Ibragimovem i kazašská delegace. Třetí konference se konala v Kazani . Tentokrát tatarská delegace souhlasila se zahájením přechodu na latinku. V dubnu 1926 začala v Kazani pracovat „Společnost nové tatarské abecedy“ („Jaŋa tatar əlifvasy“ / „Yana Tatars əlifbasy“) [9] .

3. července 1927 byl Yanalif prohlášen za oficiální psaný jazyk tatarského jazyka. V roce 1928 byl yanalif reformován a poté byl používán 12 let. Zdroje uvádějí, že měl 34 písmen, ale liší se v tom, co bylo 34.: zda to byl digraf bj nebo apostrof . Existují také různé údaje o pořadí písmen v abecedě (Ə bylo umístěno za A nebo za E , b za E nebo Ƶ , Y za Ş nebo X ) [9] .

Tatarská abeceda založená na latinské grafice (1927-1939):

Pravopis Yanalif byl reformován v roce 1931 a 1934 [10] .

V roce 1939 byla nahrazena azbukou . Během 12 let aktivního používání latinky se začala používat i arabská abeceda (jak yana imla, tak iske imla). Například jeden moábský zápisník Musa Jalil byl napsán yanalif a druhý arabským písmem. Oba sešity vznikly v německém vězení po oficiálním zavedení azbuky.

Yanalif byl také použit v nacistické propagandě. Yanalif se v omezené míře používal až do padesátých let, kdy se používaly většinou učebnice vydané před válkou. Yanalif byl také používán částí tatarské diaspory, včetně tatarské služby Rádia Svobodná Evropa .

Latina 1999

V postsovětském období se aktivně diskutovalo o otázce nahrazení cyrilice latinskou abecedou. V důsledku toho byla nová tatarská abeceda přijata zákonem Republiky Tatarstán ze dne 15. září 1999 č. 2352 „O obnovení tatarské abecedy založené na latinském písmu“, účinnost tohoto zákona však byla pozastavena. usnesením Ústavního soudu Ruské federace ze dne 16. listopadu 2004 č. 16-P . Tak či onak byla tato verze latinky zpočátku hojně používána, vycházela v ní naučná a referenční literatura o tatarštině atd.

Po zrušení používání latinky jako oficiální v letech 2004-2005. republika se v letech 2011-2012 trochu změnila. abecedy směrem ke sblížení s tureckou a běžnou turkickou abecedou (některá další písmena se liší od latinské abecedy z roku 1999).

Protože většině písem chybí 3 písmena nové latinské abecedy, bylo plánováno povolit použití Ä pro Ә , Ö  pro Ө , Ñ  pro Ң na internetu [11] . Tato abeceda byla použita na webu rádia Azatlyk [12] .

Kromě toho byla v roce 2003 na oficiálních stránkách Republiky Tatarstán k diskusi navržena „internetová abeceda“ Inalif (ze slov Internet a Tat. Alifba ) [13] . Hlavním účelem této abecedy bylo umět zadávat a zpracovávat tatarské texty pomocí standardní anglické klávesnice a bez použití diakritiky. Modifikace Inalif2 této abecedy je použita na stránkách tatarsko-ruského slovníku www.suzlek.ru [14] .

Ke konfliktu kolem přechodu k latinské abecedě

Snaha o jazykovou suverenitu

Koncem osmdesátých let (období glasnosti a perestrojky ) začali někteří tatarští lingvisté a spisovatelé nastolovat otázku návratu k latinskému písmu.

Otázka zavedení latinského písma v Tatarstánu byla oficiálně nastolena již na počátku 90. let 20. století, po rozpadu SSSR , současně s přechodem na latinku v některých tureckých bývalých sovětských republikách. Druhý světový kongres Tatarů , který se konal v Kazani v roce 1997, doporučil republikovým úřadům přijmout zákon o obnovení tatarské abecedy založené na latince.

Dne 15. září 1999 přijala Státní rada (parlament) Tatarstánu zákon „O obnovení tatarské abecedy na základě latinského písma“, který vstoupil v platnost 1. září 2001.

Předpokládalo se, že přechod z azbuky na latinku bude probíhat po etapách, v průběhu desetiletí. Od podzimu 2000 se latina používá na řadě škol jako experiment. Do roku 2011, kdy bylo plánováno dokončení přechodu na latinku, měly tiskoviny vycházet jak v azbuce, tak v latince.

Zrušení federální vládou a výzva republikou

Dne 15. listopadu 2002 představila Státní duma Ruské federace novelu federálního zákona „O jazycích národů Ruské federace“, která stanovila, že grafickým základem státního jazyka Ruské federace a všechny státní jazyky republik Ruské federace jsou cyrilice . [15] V této době mezi ruské republiky, které zajišťovaly překlad písma do latinky, patřily Tatarstán a Karélie .

V říjnu 2004 začal Ústavní soud Ruské federace posuzovat několik otázek týkajících se postavení tatarského jazyka.

První otázka se týkala ústavnosti norem zákonů Republiky Tatarstán „O jazycích národů Republiky Tatarstán“ a „O vzdělávání“ ve vztahu ke studiu tatarského jazyka v předškolním, školním a střední odborné vzdělávací instituce. Předseda Státní rady Republiky Tatarstán Farid Mukhametšin u soudu řekl, že v místech hustě osídlených Tatary (hlavně ve venkovských oblastech) se všechny předměty vyučují v tatarštině. Ve školách pro národnostní menšiny se všechny předměty vyučují také v domorodých jazycích, jako je čuvašština . Vzhledem k tomu, že rusky mluvící populace Tatarstánu je 47 % oproti 53 % Tatarů, za účelem „zachování původních jazyků“ přijaly orgány republiky program pro výuku dvou státních jazyků - ruštiny a tatarštiny. - ve stejných objemech. Současně na univerzitách v Tatarstánu probíhá výuka nejen v ruštině, ale částečně také v tatarštině a kancelářská práce - v ruštině a tatarštině současně.

Druhá otázka byla projednána na návrh Nejvyššího soudu a parlamentu Republiky Tatarstán – žádají, aby byly normy zákona Ruské federace „O jazycích národů Ruské federace“ uznány za protiústavní. “, díky kterému byla cyrilice povinná pro všechny jazyky Ruska. Státní rada a Nejvyšší soud Tatarstánu jsou přesvědčeny, že o tom, jaký bude grafický základ národního jazyka, rozhoduje subjekt federace.

Rozhodnutí Ústavního soudu

listopadu 2004 uznal Ústavní soud Ruské federace právo federálního zákonodárného orgánu stanovit grafický základ státních jazyků národů Ruska, čímž odmítl pokusy tatarských úřadů přeložit tatarský jazyk. písmo z azbuky do latinky.

Soud poznamenal, že vytvoření jednotného grafického základu pro státní jazyky národů Ruska „legitimizuje historicky ustálené skutečnosti“, „poskytuje – v zájmu zachování jednoty státu – harmonizaci a vyvážené fungování federálního jazyka a státních jazyků republik“ a zároveň nebrání „uplatňování práv a svobod občanů Ruska v oblasti jazyka“.

Ústavní soud poznamenal, že změna grafického základu je přípustná, pokud „odpovídá historické, kulturní, sociální a politické realitě a zájmům mnohonárodnostního lidu Ruska“. Jednostranné řešení takové otázky republikou však může vést k „oslabení federální jednoty a omezení práv a svobod občanů, včetně těch, kteří žijí mimo republiku, pro něž je tento jazyk mateřským“ [16] .

Šéf Státní rady Republiky Tatarstán Farid Mukhametšin po oznámení rozhodnutí řekl, že orgány republiky se nehodlají v této otázce obracet na žádné soudy, včetně evropského.

Dne 28. prosince 2004 bylo rozhodnutím Nejvyššího soudu Republiky Tádžikistán vyhověno žádosti prokurátora Republiky Tádžikistán uznat zákon č. 2352 „O obnovení tatarské abecedy založené na latinském písmu“ jako neplatný. Tatarská latinská abeceda z roku 1999 se tedy po více než 5 letech existence přestala od 22. ledna 2005 oficiálně používat a podle novelizovaného republikového zákona byla ponechána pro experimentální použití [17] .

Toto rozhodnutí Nejvyššího soudu bylo následně potvrzeno také přijetím dne 24. prosince 2012 zákona 5-ZRT „O zrušení zákona Republiky Tatarstán“ O obnovení tatarské abecedy založené na latinském písmu „“ [ 18] .

Další vývoj

Dne 29. června 2011 byl na zasedání Výboru Státní rady Republiky Tádžikistán pro kulturu, vědu, vzdělávání a národní záležitosti předložen návrh zákona Republiky Tádžikistán „O změnách zákona Republiky Tádžikistán“. Uvažovalo se o „O restaurování tatarské abecedy založené na latinském písmu“. Nešlo o nahrazení azbuky latinkou, ale ve skutečnosti namísto zavedení nové abecedy jednoduše navrhli oficiální systém vědeckého přepisu z arabské a azbuky tatarské abecedy do latinky. Zároveň se poněkud změnila abeceda směrem ke sblížení s tureckou a běžnou turkickou abecedou [19] [20] [21] .

Dne 24. prosince 2012 přijala Státní rada Republiky Tatarstán zákon 1-ЗРТ „O používání tatarského jazyka jako státního jazyka Republiky Tatarstán“ [22] . Podle zákona zůstává cyrilice oficiální abecedou, nicméně používání latinky a arabské abecedy, když se občané obracejí na vládní orgány, a latinské abecedy pro přepis se stalo přijatelným. V oficiálních odpovědích státních orgánů se používá azbuka, je však zajištěna možnost duplikace textu azbuky v latince nebo arabštině. Korespondence písmen azbuky s latinkou a arabskými písmeny je uvedena v příloze zákona.

Poznámky

1. ↑ ► tatar.cz (nepřístupný odkaz) . Získáno 30. května 2013. Archivováno z originálu 8. září 2012. (neurčitý) 
2. ↑ Tatar alyabi telelenen abecedy hyam pravopis. — Kazaň, 1938.
3. ↑ Saihunov M.R., Ibragimov T.I., Khusainov R.R. “ Seznam četnosti písmen tatarského jazyka . korpus.tatar . Získáno 10. prosince 2019. Archivováno z originálu 11. srpna 2016.  (neurčitý) »
4. ↑ Khalfin, 1778 .
5. ↑ Khalfin, 1778 , str. 5.
6. ↑ R. R. Iskhakov. K historii vytvoření první tatarské cyrilice a formování písemné tradice Tatar-Kryashens (pokřtěných Tatarů) // Sborník vědeckého centra Samara Ruské akademie věd. - 2015. - V. 17, č. 3. - S. 319-322. — ISSN 1990-5378 .
7. ↑ 1 2 3 Zakijev, M. Z. Turko-tatarský dopis. Historie, stav, vyhlídky. — M .: Insan, 2005.
8. ↑ Sajfi-Qazanl F. Tatarlar arasünda "Jaŋalif" tarix. — Qazan, 1928.
9. ↑ 1 2 Yanalif // Tatarský encyklopedický slovník. - Kazaň: Ústav tatarské encyklopedie Akademie věd Republiky Tatarstán, 1999. - 703 s. S. — ISBN 0-9530650-3-0 .
10. ↑ K čemu přiměly Tatary jejich abecedy | Tento úžasný Tatar! | Yandex Zen
11. ↑ Viz kódy Unicode: Výnos Kabinetu ministrů Republiky Tatarstán ze dne 27. září 2000 N 695 „O standardech pro kódování znaků tatarské abecedy na základě latinské grafiky a základních programů pro počítačové aplikace“ . docs.cntd.ru _ Získáno 10. prosince 2019. Archivováno z originálu dne 19. září 2020. (Ruština)
12. ↑ Příklad: https://web.archive.org/web/20041114125225/http://www.azatliq.org/news/local/tb/archives/2003/12/12.ASP#109855
13. ↑ "Inalif": Republika Tatarstán (nepřístupný odkaz) . Archivováno z originálu 10. března 2009. (neurčitý) 
14. ↑ βerenche on-line tatarcha-ruscha su'zlek (nepřístupný odkaz) . Archivováno z originálu 26. října 2007. (neurčitý) 
15. ↑ O doplnění článku 3 zákona Ruské federace „O jazycích národů Ruské federace“, federálního zákona č. 165-FZ ze dne 11. prosince 2002 . Získáno 26. listopadu 2020. Archivováno z originálu dne 9. srpna 2020. (neurčitý)
16. ↑ Usnesení Ústavního soudu Ruské federace ze dne 16. listopadu 2004 N 16-P „K případu kontroly ústavnosti ustanovení odstavce 2 článku 10 zákona Republiky Tatarstán „O jazycích lidu Republiky Tatarstán“, část druhá článku 9 zákona Republiky Tatarstán „O státních jazycích Republiky Tatarstán“ a dalších jazycích v Republike Tatarstán“, odstavec 2 článku 6 zákona Republiky Tatarstán „o vzdělávání“ a odst. 6 článku 3 zákona Ruské federace „o jazycích národů Ruské federace“ v souvislosti se stížností občana S. I. Khapugin a žádosti Státní rady Republiky Tatarstán a Nejvyššího soudu Republiky Tatarstán“  (nepřístupný odkaz)  (nepřístupný odkaz)
17. ↑ [www.pravoteka.ru/docs/respublikatatarstan/14296.html Rozhodnutí Nejvyššího soudu Republiky Tatarstán ze dne 28. prosince 2004 č. 3p-1-32/2004 o „Uznání jako v rozporu s federální legislativou a za neplatné ze dne zákon Republiky Tatarstán ze dne 15. září 1999 č. 2352 „O obnově tatarské abecedy založené na latinském písmu „“] (nepřístupný odkaz) . Archivováno z originálu 7. září 2012. (neurčitý) 
18. ↑ Zákon 5-ZRT O zrušení zákona Republiky Tatarstán „O obnovení tatarské abecedy založené na latinském písmu“ (nepřístupný odkaz) . www.gossov.tatarstan.ru _ Získáno 10. prosince 2019. Archivováno z originálu dne 4. března 2016. (Ruština) 
19. ↑ Sabirova Aliya. Změny budou provedeny v zákoně o obnově tatarské abecedy založené na latince . Tatar-informujte (29. června 2011). Získáno 25. srpna 2011. Archivováno z originálu 18. května 2013. (neurčitý)
20. ↑ Mukhamedshin Ruslan. Uskutečnilo se zasedání Výboru pro kulturu, vědu, vzdělávání a národní záležitosti . oddělení pro interakci s veřejností a médii (29. června 2011). Získáno 25. srpna 2011. Archivováno z originálu 3. února 2012. (neurčitý)
21. ↑ Návrh zákona Republiky Tatarstán „O změnách zákona Republiky Tatarstán“ O restaurování tatarské abecedy podle latinského písma „“ (nepřístupný odkaz) . www.gossov.tatarstan.ru _ Získáno 10. prosince 2019. Archivováno z originálu dne 4. března 2016. (Ruština) 
22. ↑ Zákon 1-ZRT „O užívání tatarštiny jako státního jazyka Republiky Tatarstán“ (nepřístupný odkaz) . www.gossov.tatarstan.ru _ Získáno 10. prosince 2019. Archivováno z originálu dne 3. března 2016. (Ruština) 

Literatura

• Zainullin G. G. Tatarská abeceda založená na arabské grafice (Self-tutor) = Garәp yazuy nigezendә Tatarcha әlifba (үzlegennәn өyrәnүchelәр әchen). - Kazaň: Tatarstan kitap nәshryati, 1989. - 112 s. — 300 000 výtisků.  — ISBN 5-298-00563-2 .
• Kurbatov Kh. R. Historie abecedy a pravopisu tatarského jazyka = tatarský telenen, abeceda һәm pravopis Tarihy. - Kazaň: Tatarstan kitap nәshryati, 1960. - 132 s.
• Khalfin, Sagit. [[[commons:File:Khalfin ABC of the Tatar language 1778.pdf]] ABC of the Tatar language]. - M. , 1778. - 52 s.

Odkazy

• Utkin E. Tragédie zastánce „latinizace“ (Případ Gayaze Maksudova)  // Gasyrlar Avaza - Echo věků. - 1998. - č. 1/2 . — ISSN 2073-7483 . Archivováno z originálu 4. srpna 2018.
• Implementace rodného jazyka za 20-30 let v Tatarstánu (nedostupný odkaz) . www.archive.gov.tatarstan.ru _ Získáno 10. prosince 2019. Archivováno z originálu 7. října 2018.  (Ruština)  // Oficiální stránky Archivní služby Republiky Tatarstán.