Centrální jazyk Yupik

Aljašský jazyk jup'ik
vlastní jméno Yugtun, Cugtun
země USA
Regiony Aljaška
Celkový počet reproduktorů 10 000
Klasifikace
Kategorie Jazyky Severní Ameriky

Eskymácko-aleutská rodina

eskymácká větev
Psaní latina ( eskymácké písmo )
Jazykové kódy
ISO 639-1
ISO 639-2
ISO 639-3 esu
WALS yun , ych a ypk
Atlas světových jazyků v ohrožení 690 a 691
Etnolog esu
Linguasphere 60-ABA-c
ELCat 845
IETF esu
Glottolog 2127 centů

Aljašský jazyk yupik , také aljašský yupik [1] , středoaljašský jazyk yupik , středoaljašský yupik [2] , středoaljašský yupik je jazyk rodiny Eskymáků- Aletů , běžný mezi obyvateli Chupiků podél západního pobřeží Aljašky mezi údolími řeky Kuskokwim a Yukon a v oblasti Bristolského zálivu .

Počet dopravců je asi 10 tisíc lidí.

Centrální Yup'ik je vzájemně srozumitelný s Alutikem . Středojupický jazyk byl dlouhou dobu v úzkém kontaktu s ruským jazykem (XVIII-XX století), což zanechalo významnou stopu ve slovní zásobě , srov. yassik "box", luskaq "lžíce" a mnoho dalších; celkem je v centrálním Yupiku přiděleno více než 200 ruských půjček .

Dialekty

Yup'ik

Chupik

Dva dialekty vystupují uvnitř Central Yupik : dialekt vesnice Hooper Bay a Chevak a dialekt Nunivak ostrova; ten druhý má řadu rozdílů od vlastního Central Yupik. Nicméně, dialekty jsou většinou vzájemně srozumitelné .

Číslice

Yukon-Kuskokwim
Yupik [3] [4] [5]
Hooper-Beyo-Chevak
Chupik [6]
Nunivak
Chupik [7]
Čísla
atauciq atauciq ataucir jeden
malruk malruk malzrug 2
pingayun pingayun pingayun 3
cetaman citaman cetaman čtyři
taliman taliman taliman 5
arvinglegen / arvinelgen Arvinelgen arwinleg 6
malrunlegen / malrunelgen malrunelgen malzrunleg 7
pingayunlegen / pingayunelgen pingayunelgen pingayunleg osm
qulngunritaraan qulngunritaraq qulngunrita'ar 9
qula / qulen v pohodě v pohodě deset
qula atauciq qula atauciq qula ataucir jedenáct
qula malruk qula malruk qula-malzrug 12
qula pingayun qula pingayun qula-pingayun 13
akimiarunrita'ar akimiarunritaraq akimiarunrita'ar čtrnáct
akimiaq akimiaq Akimiar patnáct
akimiaq atauciq akimiaq atauciq podobný ataucir 16
akimiaq malruk akimiaq malruk akimiar malzrug 17
akimiaq pingayun akimiaq pingayun podobný pingayun osmnáct
yuinaunrita'ar cuinaunritaraq cuinaunrita'ar 19
yuinaq cuinaq kulinární dvacet
yuinaq qula / yuinaq qulen cuinaq-qula cuinar-qula třicet
yuinaak malruk / malruk ipiaq ( Yukon ) malruk ipiaq malzrug-ipiar 40
yuinaak malruk kula malruk ipiaq qula . padesáti
yuinaat pingayun / pingayun ipiaq pingayun ipiaq pingayun ipiar 60
yuinaat pingayun kula pingayun ipiaq qula . 70
yuinaat cetaman citaman ipiaq cetaman-ipiar 80
yuinaat cetaman qula citaman ipiaq qula taliman ipiar kula 90
yuinaat taliman taliman ipiaq taliman ipiar 100
tiissitsaaq tiititsaaq / tiissitsaaq Tiisiss'ar 1 000
qulen tiissitsaat . . 10 000
yuinaat talliman tiissitsaaq . . 100 000
miilicaaq . . 1 000 000
tiissitsaaq miilicaaq . . 1 000 000 000

Ruské výpůjčky

Ruská Amerika (1733-1867)

Poznámky

  1. http://dblang2008.narod.ru/Languages_in_JM.xls  (nepřístupný odkaz)
  2. Archivovaná kopie (odkaz není dostupný) . Získáno 16. srpna 2011. Archivováno z originálu 13. listopadu 2013. 
  3. Jerry Lipka, Kulturně vyjednávané vzdělávání: Toward a Yup'ik Mathematics Archived 18. července 2011.
  4. Jak počítat v Yup'iku
  5. Yup'ik Eskimo Grammar, Irene Reed a všichni. (1977)  (nedostupný odkaz)
  6. Na Facebooku: Cup'ik Word Of The Day - Chevak od Rebeccy Nayamin (učitelka jazyka Kašunamiut School Cup'ik)
  7. Nuniwarmiut Piciryarata Tamaryalkuti, Předběžný slovník jazyka Nunivak Island Cup'ig Archivováno 5. srpna 2012.

Odkazy

Literatura