Aljašský jazyk jup'ik | |
---|---|
vlastní jméno | Yugtun, Cugtun |
země | USA |
Regiony | Aljaška |
Celkový počet reproduktorů | 10 000 |
Klasifikace | |
Kategorie | Jazyky Severní Ameriky |
eskymácká větev | |
Psaní | latina ( eskymácké písmo ) |
Jazykové kódy | |
ISO 639-1 | — |
ISO 639-2 | — |
ISO 639-3 | esu |
WALS | yun , ych a ypk |
Atlas světových jazyků v ohrožení | 690 a 691 |
Etnolog | esu |
Linguasphere | 60-ABA-c |
ELCat | 845 |
IETF | esu |
Glottolog | 2127 centů |
Aljašský jazyk yupik , také aljašský yupik [1] , středoaljašský jazyk yupik , středoaljašský yupik [2] , středoaljašský yupik je jazyk rodiny Eskymáků- Aletů , běžný mezi obyvateli Chupiků podél západního pobřeží Aljašky mezi údolími řeky Kuskokwim a Yukon a v oblasti Bristolského zálivu .
Počet dopravců je asi 10 tisíc lidí.
Centrální Yup'ik je vzájemně srozumitelný s Alutikem . Středojupický jazyk byl dlouhou dobu v úzkém kontaktu s ruským jazykem (XVIII-XX století), což zanechalo významnou stopu ve slovní zásobě , srov. yassik "box", luskaq "lžíce" a mnoho dalších; celkem je v centrálním Yupiku přiděleno více než 200 ruských půjček .
Dva dialekty vystupují uvnitř Central Yupik : dialekt vesnice Hooper Bay a Chevak a dialekt Nunivak ostrova; ten druhý má řadu rozdílů od vlastního Central Yupik. Nicméně, dialekty jsou většinou vzájemně srozumitelné .
Yukon-Kuskokwim Yupik [3] [4] [5] |
Hooper-Beyo-Chevak Chupik [6] |
Nunivak Chupik [7] |
Čísla |
atauciq | atauciq | ataucir | jeden |
malruk | malruk | malzrug | 2 |
pingayun | pingayun | pingayun | 3 |
cetaman | citaman | cetaman | čtyři |
taliman | taliman | taliman | 5 |
arvinglegen / arvinelgen | Arvinelgen | arwinleg | 6 |
malrunlegen / malrunelgen | malrunelgen | malzrunleg | 7 |
pingayunlegen / pingayunelgen | pingayunelgen | pingayunleg | osm |
qulngunritaraan | qulngunritaraq | qulngunrita'ar | 9 |
qula / qulen | v pohodě | v pohodě | deset |
qula atauciq | qula atauciq | qula ataucir | jedenáct |
qula malruk | qula malruk | qula-malzrug | 12 |
qula pingayun | qula pingayun | qula-pingayun | 13 |
akimiarunrita'ar | akimiarunritaraq | akimiarunrita'ar | čtrnáct |
akimiaq | akimiaq | Akimiar | patnáct |
akimiaq atauciq | akimiaq atauciq | podobný ataucir | 16 |
akimiaq malruk | akimiaq malruk | akimiar malzrug | 17 |
akimiaq pingayun | akimiaq pingayun | podobný pingayun | osmnáct |
yuinaunrita'ar | cuinaunritaraq | cuinaunrita'ar | 19 |
yuinaq | cuinaq | kulinární | dvacet |
yuinaq qula / yuinaq qulen | cuinaq-qula | cuinar-qula | třicet |
yuinaak malruk / malruk ipiaq ( Yukon ) | malruk ipiaq | malzrug-ipiar | 40 |
yuinaak malruk kula | malruk ipiaq qula | . | padesáti |
yuinaat pingayun / pingayun ipiaq | pingayun ipiaq | pingayun ipiar | 60 |
yuinaat pingayun kula | pingayun ipiaq qula | . | 70 |
yuinaat cetaman | citaman ipiaq | cetaman-ipiar | 80 |
yuinaat cetaman qula | citaman ipiaq qula | taliman ipiar kula | 90 |
yuinaat taliman | taliman ipiaq | taliman ipiar | 100 |
tiissitsaaq | tiititsaaq / tiissitsaaq | Tiisiss'ar | 1 000 |
qulen tiissitsaat | . | . | 10 000 |
yuinaat talliman tiissitsaaq | . | . | 100 000 |
miilicaaq | . | . | 1 000 000 |
tiissitsaaq miilicaaq | . | . | 1 000 000 000 |
Ruská Amerika (1733-1867)
paleoasijské jazyky | ||
---|---|---|
Jenisej |
| |
Čukchi-Kamčatka | ||
Yukaghir-Chuvan | ||
Eskymák-Aleut | ||
izoluje | ||
† - mrtvé jazyky (†) - možná zaniklé jazyky |
Eskymácko-aleutské jazyky | |
---|---|
Proto- Aescaleut † ( proto-jazyk ) | |
aleutský | |
Eskymák | Inuité grónský inuktun , tunumiit inuinnaqtun inuktitut východní , západní Iñupiaq inuvialuktun dialekty: siglitun , uummarmiutun , kangiryuarmiutun Yup'ik Aljašský - Alutik Střední Yupik Yuit (sibiřský) - Naukan chaplinský Sirenic² † |
Poznámky: ¹ smíšený jazyk ; - klasifikace jazyka je diskutabilní; † mrtvý jazyk |
Aljašky | Jazyky|||
---|---|---|---|
oficiální jazyky |
| ||
Neoficiální domorodé jazyky |
| ||
Znakové jazyky | |||
Jazyky přistěhovalců |
![]() |
---|