Ekonomika Slovenska

Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 1. ledna 2021; kontroly vyžadují 16 úprav .
Ekonomika Slovenska

Sídlo centrální banky Slovenska v Bratislavě
Měna Euro , €
(= 100 centů )
fiskální rok kalendářní rok
Mezinárodní
organizace		 WTO , EU , OECD , NATO
Statistika
HDP

▲ 203 miliard $ (PPP) [1]

▲ 112 miliard $ (nominální) [1]
Pořadí podle HDP 39. (PPS) / 40. (nominální)
růst HDP 3,9 % (2018) [2] [3]
HDP na obyvatele

▲ 37 268 $ (PPP, 2019) [1]

▲ 20 598 $ (nominální, 2019) [1]
HDP podle odvětví zemědělství: 3,7 %
průmysl: 37,2 %
služby: 59 %
inflace ( CPI ) ▼ -0,5 % (2016)
Obyvatelstvo pod hranicí chudoby 9 % ( 2008 )
Index lidského rozvoje (HDI) 0,880 ( 2007 )
Ekonomicky aktivní obyvatelstvo 2,254 milionu
Průměrná mzda před zdaněním 1376 € / 1362,52 $ měsíčně (červen 2022) [4]
Průměrná mzda po zdanění 1037,72 € / 1027,53 $ měsíčně (červen 2022) [5] [6]
Míra nezaměstnanosti ▼ 6,8 % (červen 2022) [7]
Hlavní průmysly hutnický průmysl ;
potravinářský průmysl ;
elektroenergetika ;
ropný průmysl ;
plynárenství ; _
chemický průmysl ;
strojírenství ;
papírenský průmysl ;
výroba keramiky ;
automobilový průmysl ;
textilní průmysl ;
výroba elektrických zařízení ;
výroba optiky
Mezinárodní obchod
Vývozní 80,57 miliardy
Export článků auta - 27 %;
elektrická zařízení a stroje - 20 %;
kovy - 4 %;
chemické a minerální látky - 5 %;
( 2017 )
Exportní partneři Německo – 21 %;
Česká republika - 11,6 %;
Polsko - 7,7 %;
Francie - 6,3 %;
Maďarsko – 6 %;
Import 77,96 miliardy
Import článků automobily a doprava - 20 %;
polotovary - 14 %;
palivo - 9%;
chemikálie - 7 %;
( 2017 )
Importní partneři Německo – 19 %;
Česká republika - 16,3 %;
Rakousko - 10,3 %;
Polsko - 6,5 %;
Rusko – 4,5 %;
veřejné finance
Státní dluh 28,7 % HDP
Zahraniční dluh 52,53 miliardy
Vládní příjmy 31,23 miliardy
Vládní výdaje 33,32 miliardy
Poznámky:
Informace převzaté ze stránek: The world factbook a UNDP . Všechny údaje jsou za rok 2008, pokud není uvedeno jinak.
Údaje jsou v  amerických dolarech , pokud není uvedeno jinak.

Po rozpadu Československa přešlo Slovensko postupně od plánované ekonomiky k tržní ekonomice . Reformy v oblasti daní , zdravotnictví , důchodového systému a systému sociálního zabezpečení , které provedla slovenská vláda v roce 2000, jí umožnily požádat o členství v EU , což se stalo v roce 2004. V roce 2009 se Slovensko stalo členem eurozóny a zavedlo euro . Téměř všechny sektory ekonomiky přešly do soukromého vlastnictví . Aktivní privatizace vedla k tomu, že téměř celý bankovní sektor je v rukou zahraničních společností. Příliv zahraničních investic do ekonomiky země v posledních letech směřoval především do automobilového průmyslu a elektroniky .

Ekonomický růst

1. května 2004 vstoupilo Slovensko do Evropské unie .

V roce 2008 se ekonomický růst na Slovensku snížil o 4 %, zatímco růst HDP činil 6,4 % [8] .

Epidemie koronaviru COVID-19, která začala v roce 2020 (od března 2020 se rozšířila na Slovensko ), zkomplikovala situaci v ekonomice země; z důvodu nárůstu počtu případů vláda dne 25. listopadu 2021 zavedla nouzový stav na 90 dní (během kterého došlo k omezení živnosti a dočasnému přerušení práce řady zařízení služeb) [9] .

rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018
% HDP 3.3 4.5 5.4 5.2 6.7 8.4 10.8 5.6 −5.4 5,0 2.8 1.6 1.5 2.7 4.2 3.1 3.2 4.1

Veřejné finance

Rozpočtový deficit Slovenska v roce 2008 činil 6,43 miliardy amerických dolarů, což je o 1,948 miliardy více než v roce 2007. Zahraniční dluh Slovenska k 31. 12. 2008 činí 52,53 miliardy USD, což je o 8,22 miliardy více než v roce 2007. Zlaté a devizové rezervy se v roce 2008 oproti roku 2007 snížily o 0,18 miliardy amerických dolarů [8] [10] .

Rok Rozpočtový deficit, % HDP Veřejný dluh, % HDP [11]
2007 1.8 29.6
2008 2.1 27.9
2009 osm 35.6
2010 7.7 41.2
2011 5.1 43,6
2012 4.3 52.1
2013 54,7
2014 53,5
2015 52.1
2016 51,7
2017 50.9
2018 48,8

Odvětví služeb

Sektor služeb na Slovensku se v posledních letech rychle rozvíjí. Nyní v této oblasti pracuje asi 57 % obyvatel země . Sektor služeb vytváří příjem ve výši 59 % HDP . Turistika v posledních letech přináší největší příjmy. Během období 2001 až 2005 se tržby v tomto odvětví zdvojnásobily. Tento sektor je však ve srovnání se sousedními zeměmi stále málo rozvinutý.

Průmysl

V současné době se na Slovensku dobře rozvíjí tato odvětví: automobilový průmysl , elektronika , strojírenství , chemický průmysl , informační technologie . Automobilový sektor je jedním z nejrychleji rostoucích sektorů na Slovensku a je způsoben především nedávnými velkými investicemi společností Volkswagen , Peugeot a Kia Motors . V roce 2006 bylo vyrobeno 295 000 vozů, v roce 2011 téměř 640 000 vozů .

Velké průmyslové podniky na Slovensku: US Steel Košice (hutnictví), Slovnaft (ropný průmysl), Kia Motors Slovakia (automobilový průmysl), Samsung Electronics (elektronika), Sony (elektronika), Mondi Business Paper (výroba papíru), Hydro Aluminium (výroba hliníku ) a Whirlpool (výroba domácích spotřebičů).

Automobilový průmysl

V době rozpadu Československa na počátku 90. let nebyl na Slovensku jediný automobilový závod. Koncem 90. let a začátkem 21. století začala na území země díky politice přitahování investic výstavba automobilových závodů velkými zahraničními TNC. Závody postavily Volkswagen v Bratislavě, Peugeot v Trnavě a Kia Motors v Žilině. Podle OICA bylo v roce 2000 na Slovensku vyrobeno 182 000 vozů [12] . V roce 2005 bylo na Slovensku vyrobeno 218 tisíc vozů [13] . Do roku 2010 se výroba automobilů zvýšila na 557 tisíc kusů [14] . Slovensko se stalo světovým lídrem ve výrobě automobilů na hlavu v roce 2011, kdy se s počtem obyvatel 5,4 milionu lidí vyrobilo téměř 640 tisíc vozů [15] , z nichž většina byla exportována do ostatních evropských zemí (podíl vozů na tuzemském export přesáhl 25 %. V následujících letech, se zprovozněním továren na plnou kapacitu, se Slovensko dostalo do první dvacítky zemí vyrábějících milion vozů ročně a zařadilo se na 8. místo v Evropě, pokud jde o produkci automobilů . Globální pokles a silná konkurence v prodeji automobilů by však mohly omezit další růst nebo pokračující růst v tomto odvětví.

Energie

V souladu s údaji Eurostatu [16] a EES EAEC [17] je instalovaný čistý výkon elektráren elektroenergetického komplexu Slovenska na konci roku 2019 7724 MW. Ve struktuře instalovaného výkonu připadá 2639 MW neboli 34,2 % na tepelné elektrárny (TPP), které spalují fosilní paliva. 1940 MW neboli 25,1 % jsou kapacity dvou provozovaných jaderných elektráren Bohunice a Mochovce.

Tabulka [18] [19] uvádí charakteristiky reaktorů jaderných elektráren (JE) země za celé období vzniku a rozvoje jaderné energetiky země.

Stůl. Reaktorový park na Slovensku od 08.01.1958 do 01.01.2021
p/n Název reaktoru Typ reaktoru Postavení Umístění Instalovaná kapacita-netto, MW Instalovaný výkon brutto, MW Zahájení stavby Poprvé v síti Uvedení do provozu (COD) Vyřazení z provozu Doba trvání dobírky k 01.01.2021 celé roky
jeden BOHUNICE A1 HWGCR PS Jaslovské Bohunice 93 143 01.08.1958 25.12.1972 25.12.1972 22.02.1977 --
2 BOHUNICE-1 PWR PS Jaslovské Bohunice 408 440 24.04.1972 17.12.1978 04.01.1980 31.12.2006 --
3 BOHUNICE-2 PWR PS Jaslovské Bohunice 408 440 24.04.1972 26.03.1980 01.01.1981 31. 12. 2008 --
čtyři BOHUNICE-3 PWR OP Jaslovské Bohunice 471 505 12/01/1976 20.08.1984 14.02.1985 -- 35
5 BOHUNICE-4 PWR OP Jaslovské Bohunice 471 505 12/01/1976 08/09/1985 18.12.1985 -- 35
6 MOCHOVCE-1 PWR OP LEVICE 436 470 13.10.1983 07/04/1998 29. 10. 1998 -- 22
7 MOCHOVCE-2 PWR OP LEVICE 436 470 13.10.1983 20. 12. 1999 04/11/2000 -- dvacet
osm MOCHOVCE-3 PWR VIDÍŠ LEVICE 440 471 27.01.1987 -- -- -- --
9 MOCHOVCE-4 PWR VIDÍŠ LEVICE 440 471 27.01.1987 -- -- -- --

Poznámky : HWGCR (Heavy Water Gas Cooled Reactor) - plynem chlazený jaderný reaktor s těžkovodním moderátorem; PWR (Pressurized Water Reactor) - tlakovodní reaktor; OP - Provozní (provozní); PS-Trvalé vypnutí. COD (Commercial Operation Date) - komerční (průmyslový) provoz .

Instalovaný čistý výkon obnovitelných zdrojů energie (OZE) na konci roku 2019 - 3121 MW neboli 40,4 %, včetně 2527 MW - vodní elektrárny (VVE), včetně přečerpávacích elektráren (PSPP); 4 MW - větrné elektrárny (WPP); 590 MW - solární elektrárny (SPP).

Hrubá výroba elektřiny v roce 2019 – mil. kWh, včetně: TPP – 7953 milionů kWh nebo 28,0 %, JE – 15282 milionů kWh nebo 53,7 % a OZE – 5166 milionů kWh nebo 18,2 %. Výroba ve vodních elektrárnách (včetně přečerpávacích elektráren) - 4571 mil. kWh, solárních elektrárnách - 589 a větrných elektrárnách - 6 mil. kWh.

Slovensko je v roce 2019 čistým dovozcem elektřiny. Převis dovozu nad vývozem činil 1 700 milionů kWh. Konečná (užitná) spotřeba elektřiny v roce 2019 - 26016 mil. kWh, z toho: 824 mil. kWh - spotřeba energetického sektoru; 12246 milionů kWh - průmysl; 530 milionů kWh - doprava; 5453 milionů kWh – spotřebitelé v domácnostech; 6654 milionů kWh - komerční sektor a veřejné služby a 309 milionů kWh - zemědělství a lesnictví.

Zemědělství

V roce 2008 se zemědělství podílelo na HDP 3,7 % a v tomto sektoru byla zaměstnána 4 % aktivního obyvatelstva země . Více než 40 % území Slovenska je vyčleněno pro zemědělské plodiny. Jižní část Slovenska (na hranicích s Maďarskem ) je známá svou bohatou zemědělskou půdou. Pěstují se tyto plodiny: pšenice , žito , kukuřice , brambory , cukrová řepa , ovoce a slunečnice . Vinice jsou soustředěny v Malých Karpatech , Tokaji a dalších jižních oblastech. Chová se tato hospodářská zvířata: prasata , skot , ovce , drůbež .

Příjmy obyvatelstva

Průměrná mzda za rok 2017 je 912 eur. V Bratislavském kraji je průměrná mzda za rok 2017 1427 eur měsíčně. V roce 2018 je minimální mzda na Slovensku 480 eur měsíčně. [20] Průměrná mzda v roce 2017 byla 925 eur měsíčně. [21] V Bratislavském kraji byla průměrná mzda v roce 2017 1 527 eur měsíčně. K únoru 2018 byla míra nezaměstnanosti 5,88 %. [22] Od 1. ledna 2019 je minimální mzda 520 eur (brutto) a 430,35 eur (netto). [23] [24] [25] [26] [27] Keitzův index (poměr mezi minimální a průměrnou mzdou v zemi) na Slovensku k roku 2019 (průměr 1106 eur a minimum 520 eur [28] [25] [24] [25] [26] [27] je asi 47 %. Od 1. ledna 2020 je minimální mzda 580 eur (brutto) a 476,74 eur (netto). [29] [30] [31] [32] Od 1. ledna 2021 je minimální mzda 623 eur (brutto) a 508,44 eur (netto). Keitzův index se očekává na úrovni 57 %. [33] [34] [35] [36] Vzhledem k tomu, že v roce 2021 z jednání zástupců Hospodářské a sociální rady Slovenské republiky nedošlo k dohodě o minimální mzdě pro rok 2022. Použije se vzorec podle současného zákona o minimální mzdě. Jeho velikost bude odpovídat 57 % (Keitzův index) průměrné měsíční mzdy v zemi před dvěma lety. Od 1. ledna 2022 je minimální mzda 646 eur (brutto) a 525,66 eur (netto). [37] [38]

Viz také

Poznámky

  1. ↑ 1 2 3 4 Zpráva pro vybrané země a subjekty . www.imf.org .
  2. ↑ Reálná míra růstu HDP . cia.gov . Ústřední zpravodajská služba. Staženo: 18. prosince 2018.
  3. ↑ Světový ekonomický výhled MMF . imf.org _ Mezinárodní měnový fond (říjen 2018). Staženo: 18. prosince 2018.
  4. ↑ [1]
  5. ↑ [2]
  6. ↑ Kalkulace pro rok 2022 | slovaktaxcalculator.com
  7. ↑ Nezaměstnanost v Evropě (podle měsíců) – Google Public Data Explorer
  8. ↑ 1 2 Slovensko na The world factbook
  9. ↑ Na Slovensku je kvůli pandemii na 90 dní zaveden výjimečný stav // RIA Novosti, 24. listopadu 2021
  10. ↑ Řecko: Konzervativci vyhráli opakované parlamentní volby
  11. ↑ Zpráva pro vybrané země a subjekty
  12. ↑ Statistika OICA 2000
  13. ↑ Statistika OICA 2005
  14. ↑ Statistika OICA 2010
  15. ↑ Statistika OICA 2011
  16. ↑ Energetická statistika - kvantita, roční data . Eurostat. databáze . Eurostat.
  17. ↑ Energetika na Slovensku . EES EAEC. Světová energie . eeseaec.org.
  18. ↑ Databáze jaderných reaktorů . PRIS MAAE . MAAE.
  19. ↑ Instalovaný výkon jaderných elektráren . EES EAEC. Světová energie . eeseaec.org.
  20. ↑ Minimální mzda 2018 . Minimalnamzda.sk . Staženo: 1. března 2018.
  21. ↑ Průměrná mzda . www.minimalnamzda.sk _ Staženo: 1. března 2018.
  22. ↑ Nezamestnanosť ďalej klesá, bez práce je 5,88 procenta lidí . www.ekonomika.sme.sk _ Staženo: 1. března 2018.
  23. ↑ Minimální mzda 2019
  24. ↑ 1 2 Minimální mzda v Evropě – Google Public Data Explorer
  25. ↑ 1 2 3 [3]
  26. ↑ 1 2 Fico oznámil zvýšení platov, hovoří aj o dalším výraznom zvyšovaní minimálnej mzdy
  27. ↑ 1 2 Rezort práce navrhuje zvýšit v roce 2019 minimální mzdu na 520 eur | Parlamentní Listy.sk - politika ze všech strán
  28. ↑ https://www.eurofound.europa.eu/sites/default/files/ef_publication/field_ef_document/ef18005en.pdf
  29. ↑ Vyššia minimální mzda zdraží potraviny, tvrdí potravinari - Ľudia - Ekonomika - Pravda.sk
  30. ↑ Minimální mzda sa od ledna 2020 zvýší. Ministerstvo práce ale negatívne vplyvy nevylučuje | noviny.sk
  31. ↑ Hrubá a čistá minimální mzda od 1.1.2020 (daň a odvody) | Podnikajte.sk
  32. ↑ Nezdanitelné části základu dane v roku 2020 | Podnikajte.sk
  33. ↑ Minimální mzda sa zvýší, stúpnu aj příplatky pre zamestnancov | TA3
  34. ↑ Minimální mzda od 1.1.2021 | Podnikajte.sk
  35. ↑ Minimální mzda 2021
  36. ↑ Mzdová kalkulačka | Podnikajte.sk
  37. ↑ Minimální mzda bude v příštím roce 646 eur | Aktuality.sk
  38. ↑ Minimální mzda na budoucí rok porastie, ale příplatky za prácu sa zmrazia

Odkazy

 Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj