Kyrgyzské psaní

Kyrgyzské písmo  - psaní kyrgyzštiny . V současné době se v kyrgyzštině používají dvě oficiální písma. Jeden z nich, založený na azbuce , se používá na území Kyrgyzstánu a v dalších zemích bývalého SSSR . Druhé písmo, založené na arabské abecedě (perská verze), se používá v Číně .

Arabská abeceda

Arabská abeceda pro psaní kyrgyzštiny se začala používat v první polovině 19. století. V roce 1911 se v této abecedě objevily první kyrgyzské tištěné publikace [1] .

V roce 1923 K. Tynystanov reformoval arabskou abecedu a přiblížil ji potřebám kyrgyzské fonetiky [2] . V roce 1924 publikoval I. Arabaev první kyrgyzský primer v této abecedě. Ve stejném roce se na školách začalo vyučovat v kyrgyzštině a začaly vycházet první kyrgyzské noviny Erkin-Too [3] .

Ve dnech 25. – 27. května 1925 se v Pishpeku konal 1. vědecko-pedagogický kongres Kyrgyzského autonomního okruhu . To bylo oficiálně schváleno reformovanou verzí arabské abecedy. Zejména z něj byla vyloučena písmena, aby se označovaly zvuky, které v kyrgyzštině chybí, a byly zavedeny znaky pro zvuky, které se v něm vyskytují. Nová abeceda obsahovala 24 písmen a diakritiku ء pro změkčení samohlásek [i], [ɵ], [ү]. Například و [o]→ؤ [ɵ]; ۇ [y]→ءۇ [ү] atd. [1] .

Schválená abeceda byla následující [2] :

V Číně ( Ujgurská autonomní oblast Xinjiang ) se arabské písmo pro kyrgyzský jazyk používá dodnes. První návrh arabského písma pro Kyrgyzy v ČLR byl vypracován v roce 1955, ale do užívání byl uveden později, po sérii pokusů o zavedení cyrilice a latinky (konec 50. let) [4] . Složení abecedy se poněkud liší od složení používaného v SSSR ve 20. letech 20. století [5] :

latina

Ve 20. letech 20. století začalo hnutí latinizovat spisy národů SSSR . Již 1. vědecko-pedagogický kongres Kyrgyzské autonomní oblasti v květnu 1925 tedy nařídil vědecké komisi vyvinout kyrgyzskou latinizovanou abecedu. 14. října 1926 se regionální výkonný výbor Kirgizské ASSR rozhodl zahájit postupné nahrazování arabského písma latinkou. Za tímto účelem vznikl v republice výbor nové abecedy. 12. prosince 1927 uznal Ústřední výkonný výbor Kirgizské ASSR latinskou abecedu jako státní abecedu spolu s arabskou. Od školního roku 1927/28 se na řadě škol začala vyučovat latinská abeceda a od roku 1928/29 do ní přešlo veškeré vzdělání. 1. ledna 1930 byla arabská abeceda v Kyrgyzstánu konečně stažena ze všech oficiálních oblastí použití [1] .

V prvních návrzích kyrgyzské latinské abecedy bylo 24 písmen a změkčovací znak. Takže v první schválené verzi abecedy byla tato písmena: abpt с o h drzus з г q ә kg ꞑ lemny ˅ [6] . Ve druhé verzi nové latinizované abecedy se změnil obrys řady písmen: a v pt ç ocdrzus ş q ƣ ь kg ꞑ lemnj ˅ [7] . Konečná verze kyrgyzské latinské abecedy, která se díky tomu začala používat na oficiální úrovni, obsahovala 31 písmen [2] :

V roce 1938 vyšla „Nová ortografie kyrgyzského jazyka“, kterou sestavili K. Bakeev, I. Batmanov a U. Baktybaev. Podle tohoto pravopisu bylo do abecedy zavedeno písmeno Ƶ ƶ (pro označení hlásky [zh] v ruských výpůjčkách) a písmeno H h bylo vyloučeno [2] .

Koncem 50. let došlo také v ČLR k pokusům o vytvoření kyrgyzské abecedy na latinském základě [4] .

Navzdory tomu, že Kirgizská SSR přešla na cyrilici, emigranti, kteří byli vzděláni v latince a pak se z nějakého důvodu ocitli v zahraničí před zrušením latinky nebo v postavení zajatců během druhé světové války návrat do SSSR pokračoval v používání latinské abecedy a publikoval o ní přibližně do poloviny 50. let se změnami v některých písmenech: B ʙ > B b, Ɵ ɵ > Ö ö, Y y > Ü ü, b ь > Ĭ ĭ [8] . Složení „emigrantské“ latinské abecedy: ab ç cdefg ƣ hi ĭ jkqlmn ꞑ o ö prs ş tuv ü z ƶ [9]

Cyrilice

V druhé polovině 30. let začal v SSSR proces převodu písem na cyrilický základ. V Kirgizské SSR byla otázka přechodu na azbuku vznesena v roce 1939. Výzkumný ústav kyrgyzského jazyka a písma navrhl novou abecedu, o které se hodně diskutovalo. V prvním projektu představeném společností NIIKYaP bylo plánováno použití ruské abecedy bez dalších znaků - Ɵ ɵ se plánovalo vysílat jako Ё ё , Y y  - jako Yu yu , Ꞑ ꞑ  - jako Ng ng . V únoru 1940 představila NIIKYaIP další projekt, do kterého měla kromě 33 písmen ruské abecedy přibýt ještě písmena Ғ ғ, Җ җ, Қ қ, Ң ң, Ө ө, Y ү [ 10] . V prosinci 1940 schválil Nejvyšší sovět Kirgizské SSR mírně upravený návrh nové abecedy a pravopisu. Abeceda byla nakonec schválena výnosem prezidia Nejvyššího sovětu Kirgizské SSR dne 12. září 1941 [2] . Převzatá abeceda má k ruské azbuce tři další písmena ( Ң ң, Ө ө, Ү ү ). Písmena v, c, u, b, b, f se používají pouze v přejatých slovech, především z ruského jazyka.

Kyrgyzská azbuka má následující podobu [1] :

Nevýhody kyrgyzské cyrilice zahrnují:

• Absence samostatných znaků pro hluboké -lingvální [gъ] a [къ], které jsou písemně označeny písmeny k a g . Páry [гъ] a [гг], [къ] a [кь] jsou přitom v kyrgyzštině synharmonickými variantami fonémů /k/ a /g/ a z tohoto pohledu je odmítnutí zavést samostatné znaky pro každou variantu těchto dvou fonémů oprávněné;
• Absence znaku pro přední jazyk [җ], který je označen písmenem zh , používaným také pro hlásku [zh] ve výpůjčkách z ruštiny. Nicméně, tam je tendence vyslovovat zh jako afrikátu v přejatých slovech také, dělat úvod odděleného dopisu zbytečný;
• Nejednotné používání písmene y . Odborníci navrhují používat jej v kombinaci s písmeny a, o, y, e namísto písmen i, e, u, e v původních kyrgyzských slovech (například koyon místo koyon , syya místo syya ). Písmena i, e, u, e se navrhují používat pouze ve výpůjčkách z ruštiny [2] .

V Číně došlo ve druhé polovině 50. let po Sovětském svazu k pokusu o překlad kyrgyzského písma do azbuky (rozhodnutí Shromáždění lidových zástupců autonomní oblasti Kyzylsu-Kyrgyz ze dne 27. ledna 1957). Abeceda Kirgizů v Číně se musela zcela shodovat s abecedou Kirgizů SSSR. Ale zhoršení vztahů mezi SSSR a ČLR neumožnilo tento projekt realizovat [11] [4] .

Písmena Өө, Ңң, Yү v počítačích

Hlavní písma mají úplnou sadu rozšířených písmen azbuky. Například ve Windows stačí v nastavení systému zadat kyrgyzštinu místo ruštiny a pomocí pravé klávesy Alt vytisknou klávesy [О], [Н], [У] písmena Өө, Ңң, Үү , resp. V jiných operačních systémech se problém řeší podobným způsobem.

Abecední poměrová tabulka

Sestaveno ze zdrojů [2] [5] [11] [8] [9]

Příklady

Článek 1 Všeobecné deklarace lidských práv v Kyrgyzsku [12] :

Poznámky

1. ↑ 1 2 3 4 S. Kudaibergenov. Ortografie kyrgyzského jazyka // Ortografie turkických literárních jazyků SSSR. - M .: Nauka, 1973. - S. 140-144 .
2. ↑ 1 2 3 4 5 6 7 S. Kudaibergenov. Vylepšení a sjednocení abecedy kyrgyzského jazyka  // Problémy vylepšování abeced turkických jazyků SSSR. - M .: Nauka, 1972. - S. 93-98 . (Ruština)
3. ↑ M. I. Isajev. Konstrukce jazyka v SSSR. - M .: "Nauka", 1979. - S. 90-93. — 352 s. - 2650 výtisků.
4. ↑ 1 2 3 A. A. Moskalev. Politika ČLR v otázce národního jazyka (1949-1978). - M. : Nauka, 1981. - S. 34. - 214 s.
5. ↑ 1 2 Kirgizská romanizace  (anglicky) . Ústav estonského jazyka (25. září 2012). Datum přístupu: 25. ledna 2015. Archivováno z originálu 28. ledna 2015.
6. ↑ Naše nová abeceda . - Frunze, 1927. - 16 s. - 3000 výtisků.
7. ↑ Kyrgyzská sovětská socialistická republika: Encyklopedie / B. O. Oruzbaev. - Frunze: Kirgizská sovětská encyklopedie, 1982. - S. 348. - 488 s. - 45 000 výtisků.
8. ↑ 1 2 Turkestáni v exilu . Facebook . Získáno 6. května 2021. Archivováno z originálu dne 6. května 2021. (Ruština)
9. ↑ 1 2 Tutkundar . Facebook . Získáno 6. května 2021. Archivováno z originálu dne 6. května 2021. (Ruština)
10. ↑ O. L. Sumaroková. Kyrgyzská abeceda: dlouhá cesta k azbuce. Katalog historicko-dokumentární výstavy. - Biškek: Nakladatelství KRSU, 2021. - S. 77, 80. - 94 s. - 200 výtisků.  — ISBN 978-9967-19-812-8 .
11. ↑ 1 2 Minglang Zhou. Mnohojazyčnost v Číně: Politika reforem psaní pro menšinové jazyky, 1949-2002 . - Walter de Gruyter, 2003. - S. 185. - 458 s.
12. ↑ Všeobecná deklarace lidských práv v kyrgyzštině  (Kyrgyzština) . Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva. Získáno 28. ledna 2015. Archivováno z originálu 24. září 2015.

Odkazy

• Přepis z kyrgyzské azbuky do latinky, arabštiny a orchonsko-jenisei