Nootka (jazyk)

Nootka
vlastní jméno Nuučaan̓uł [nuːt͡ʃaːnˀuɬ], T'aat'aaqsapa
země Kanada
Regiony o. Vancouver
Celkový počet reproduktorů 150-200
Postavení na pokraji vyhynutí
Klasifikace
Kategorie Jazyky Severní Ameriky

Rodina Wakashů

Jižní Wakash větev
Psaní latinský
Jazykové kódy
ISO 639-1 —
ISO 639-2 —
ISO 639-3 nuk
WALS nuu a kyq
Atlas světových jazyků v ohrožení 2357
Etnolog nuk
ELCat 1717
IETF nuk
Glottolog nuuc1236

Nootka (Nuu-cha-nult, Nuučaan̓uł, Nootka, Nutka, T'aat'aaqsapa ) je jazyk indiánů Nootka , běžný na západním pobřeží ostrova Vancouver ( Britská Kolumbie , Kanada ). Patří (spolu s jazyky Nitinat a Makah ) do jižní větve rodiny jazyků Wakasha.

V současné době je jazyk nootka na pokraji vyhynutí kvůli rychlé akulturaci . Existence rodilých mluvčích, kteří mluví pouze tímto jazykem, je zpochybňována. Většina členů kmene mladších 60 let není schopna mluvit nebo rozumět nootka, takže vzkříšení jazyka je nesmírně obtížný úkol.

O názvu

Členové kmene, nazývaní Nootka , sami nesouhlasí se jménem.
Kmeny Nuu-cha-nult tradičně neměly vlastní jméno odkazující na celou skupinu. Slovo Nutka ve vztahu k nim poprvé použil James Cook , který si pravděpodobně spletl slovo nuutxaa ("kroužení kolem") se jménem kmene. Jméno nuu-cha-nult (vynalezené kmenem) je od roku 1978 jménem lidí a jazyka.

Dialekty

Jazyk nootka má asi 13 dialektů :

  1. Kyuquot [qaːjʼuːkʼatħ]
  2. ehattisaht [ʔiːħatisʔatħ]
  3. Nuchatlaht [nut͡ʃaːɬʔatħ] (†)
  4. Mowachaht [muwat͡ʃʼatħ]
  5. Hesquiat [ħiʃkʷiːʔatħ]
  6. Ahousaht [ʕaːħuːsʔatħ]
  7. Tla.o.qui.aht (Clayoquot) [taʔuːkʷiʔatħ]
  8. Ohiaht [huːʔiːʔatħ]
  9. Sheshaht (Tseshaht) [t͡ʃʼiʃaːʔatħ]
  10. Ucluelet [juːɬuʔiɬʔatħ]
  11. toquaht [tʼukʼʷaːʔatħ]
  12. Uchucklesaht [ħuːt͡ʃuqtisʔatħ]
  13. Opetchesaht

Psaní

Používá se latinská abeceda [1] : a, ʔa, ʕa, aa, ʔaa, ʕaa, e, ʔe, ʕe, ee, ʔee, ʕee, c, c', č, č', h, ḥ, i , ʔi , ʕi, ii, ʔii, ʕii, k, k', kʷ, k'ʷ, ł, ƛ, ƛ', m, m', n, n', p, p', q, qʷ, s, š, t, t', u, ʔu, ʕu, uu, ʔuu, ʕuu, w, w', x, x̣, xʷ, x̣ʷ, y, y', ʕ, ʔ .

Typologické charakteristiky

Typ (stupeň volnosti) vyjádření gramatických významů

Nutka, stejně jako ostatní jazyky z rodiny Waqash, je polysyntetický jazyk : gramatické významy v něm jsou vyjádřeny pomocí afixace a významy vyjádřené v jiných jazycích prostřednictvím samostatných slovních forem jsou vyjádřeny v polysyntetických jazycích jako část slovesa, která dala Franzi Boasovi důvod hovořit o „slovo-větě“ v severoamerických jazycích.

Slovo v nuu-cha-nult může mít velmi složitou vnitřní strukturu kvůli velkému počtu lexikálních přípon.

hiyisimyilʔaƛqʷin t̓aatn̓anak̓aƛ̓atquu
hil je iml ˈil ˈaƛ qʷin
být tady být na pláži být ve skupině být v domě TEL COND.1pl
"Scházeli jsme se v domě na pláži"
t̓a:tn̓a naˑk ˈaƛ v qu:
děti mít TEL POSUN PODMÍNKA.3
"když máš děti"

Povaha hranice mezi morfémy

Nootka je aglutinační jazyk : ke skloňování dochází přidáváním různých přípon (v tomto případě hlavně přípon ), z nichž každá má pouze jeden význam. Některé přípony však mohou výrazně modifikovat kmen, což umožňuje předpokládat přítomnost některých prvků fusion v tomto jazyce .

Příklady takových modifikací (původní kořen je bekʷ- „lidský“):

Kromě toho má jazyk případy kumulace (nebo sémantické fúze: vyjádření několika gramatických významů pomocí jednoho afixu), což není typické pro aglutinační jazyky. V nuu-cha-nul přípony sklonu vyjadřují osobu a číslo zároveň .

Například tázací indikátory:

Jednotka h. Mn. h.
jeden ḥs ḥin
2 ḥaˑk ḥsu:
3 ḥ ḥ
ʔaqisḥitḥsuu šiiƛuk
ʔaqisḥ to ḥsu: si:ƛuk
proč MINULÝ INTER.2pl přestěhovat se
"Proč jsi se přestěhoval?"

Typ označení

Ve jmenné frázi

Označení ve jmenné frázi je vrchol : v přivlastňovacích konstrukcích se označuje posedlý, nikoli vlastník. Posesivní přitom může označovat nejen právně či společensky uznaný majetek, ale i sociální vztahy, fyzickou souvislost nebo vzájemné působení předmětů.

ʕiniˑƛkʷqs ʔaapḥiiʔiš łuucmaakqs
ʕiniˑƛ Spojené království q s
Pes PŘIVLASTŇOVACÍ SUB já
"můj pes"
ʔa:p Ahoj ʔiˑš Lu: cma ʔaˑk qs
druh DUR IND.3 manželka POSS SUB.1sg
"Moje žena je laskavá"
qu.ʔas t̓ay̓askʷ
qu.ʔas taš 'tak jako Spojené království
dospělý stezka mimo PŘIVLASTŇOVACÍ
"cesta pro lidi"

Někteří lingvisté však poznamenávají, že přítomnost přivlastňovací přípony není nutná. Poté se spojí dvě jména, z nichž jedno funguje jako modifikátor, a vyjadřují jeden pojem. Na takové konstrukce lze pohlížet jako na případy nulového označení ve jmenné frázi.

tiicma muwač
ti:cma muwac
Jelen srdce
"jelení srdce"
V predikaci

V nuu-cha-null je velmi málo gramatických indikátorů a formálních ukazatelů na syntaktické vztahy.

Ve skladbě slovesa je osoba agens vyjádřena prostřednictvím zájmenných ukazatelů (přičemž ukazatel 3. osoby je nulový), v souvislosti s tím lze hovořit o označování vrcholů v predikaci v jazyce nootka, tedy o vyjádření informace o vztahu predikátu a jeho aktantů ve složeném predikátu (vrcholu).

nasaƛna ḥačxʷinƛʔaqƛ hiniiʔasmaḥsaps
nás ˈaƛ naˑ ḥacxʷinƛ ʔaˑqƛ
zkusit neúspěšně TEL 1pl ponořit se hlouběji FUT
"Nemohli jsme se ponořit hluboko"
hin iˑʔas maḥsa ap s
přijď tam být venku chtít CAUS 1sg
"Chci, aby vyšel"

Ve slovesném složení však nejsou vyjádřeny žádné informace o dalších aktantech, v důsledku čehož lze věty s agens ve 3. osobě považovat za případy nulového označení:

ʔucḥinƛ ƛułaqakʔi ḥaakʷaaƛ
ʔu cḥi inƛ ƛul aq ak ʔiˑ ḥa:kʷa:ƛ
tohle je být ženatý s MAMINKA slavný velmi DUR DEF Mladá žena
"Oženil se s velmi krásnou dívkou"

Typ kódování role

Nootka lze považovat za jazyk s akuzativním typem kódování rolí : v něm je jediný aktant nepřechodného slovesa gramaticky zpracován stejně jako agens podobný aktantu tranzitivního slovesa (jejich tvář je vyjádřena v predikátu) a společně jsou protikladem k trpnému argumentu přechodného slovesa.

Nepřechodné sloveso:

hiʔiisitwaʔiš ʔišc̓iipm̓it nism̓aʔi hił ƛawaa quḥaa
ahoj:s to waˑʔiˑš ʔišc̓i:p m̓iˑt nismus ʔi hil ƛawa: quḥa:
být tady na zemi MINULÝ CITACE.3 pryskyřice syn Země DEF být tady u NÁZEV
„Syn pryskyřice žije poblíž Quḥaa “
ƛ̓ičiʔaƛaḥ qʷayac̓ikʔi
ƛ̓i ciƛ ˈaƛ (m)aˈ aḥ qʷayac̓ik ʔi
oheň PERF TEPL INDIKACE 1sg vlk umění
"Zastřelil jsem vlka"

tranzitivní sloveso:

n̓acsaƛaḥ suw̓a
n̓acsa ˈaƛ (m)aˈ aḥ Suw̓a
vidět TEPL INDIKACE 1sg 2sg
"Vidím tě"

Základní slovosled

Základní slovosled v nuu-cha-nul je VSO:

y̓imqƛ č̓aastimcm̓it qʷayaac̓ikm̓it
y̓imqƛ c̓a:stimc m̓iˑt qʷaya:c̓ik m̓iˑt
nemilovat norek syn vlk syn
"Syn norka nemiluje syna vlka"

V Nootce jsou však dvouargumentové predikace velmi vzácné, a proto některým lingvistům připadá obtížné určit základní pořadí subjektu a objektu. Ačkoliv se zdá, že pořadí SO převládá, je těžké určit, jak silný je tento trend. Sapir například poznamenává, že pořadí OS je běžnější v nuu-cha-null.

T. Nakayama nabízí analýzu 734 klauzulí narativních textů, podle nichž se více než polovina predikátů vyskytuje bez vyjádřených argumentů:

  • V: 52,2 %;
  • VO: 20 %;
  • VS: 16,8 %;
  • OV: 5,7 %;
  • ostatní (VSO, VOS, SV, VOO, OSV): 5,3 %.

Je-li s argumenty použit predikát, obvykle je před nimi (predikát-argument 84,9 %, argument-predikát 15,1 %). Argumenty předcházejí predikát, když je to nutné k vyjádření kontrastu nebo sdělení zvláště důležitých informací. V následujícím příkladu je informace vyjádřená argumentem cílem otázky a argument je na pozici před predikátem:

MLUVČÍ A: waastmalitk MLUVČÍ : maaqtusiis . maaqtusiis hiistmalits.
wa:st mal to k
kde narodit se MINULÝ 2sg
"Kde ses narodil?"
maaqtusiis maaqtusiis hist mal to s
TOPONYM TOPONYM přijď tam narodit se MINULÝ 1sg
" Maaqtusiis . " Narodil jsem se v Maaqtusiis "

Fonetika a fonologie

Souhlásky

Nootka jazyk má velký soubor souhlásek .

Glotalizované sonoranty se vyslovují jako sonoranty s preglotalizací. Faryngeální souhlásky se vyslovují se zúžením nebo uzavřením v hltanu. Takové souhlásky velmi ovlivňují kvalitu následného zvuku samohlásky.

Zvuky v závorkách (x̣) a (q̓ʷ) jsou velmi vzácné. Historicky se eujektivní a frikativní uvulární souhlásky změnily na faryngeální plosives a fricatives (*q̓, *q̓ʷ > ʕ; *x̣,*x̣ʷ > ḥ). Je možné, že x̣ a q̓ʷ se vrátily do souhláskového systému Nootka ze sousedních jazyků. V procesu vývoje faryngeálních souhlásek z uvulárních souhlásek se ztratila opozice zaoblením  - zůstaly pouze nezaoblené faryngeální. Stopu tohoto kontrastu lze však stále pozorovat v morfologii jazyka: při morfologicky determinované glotalizaci se ḥ v některých případech chová stejně jako zaokrouhlené souhlásky. Tato skutečnost může ospravedlnit izolaci samostatného fonému /ḥʷ/, i když se jako takový nikdy nerealizuje.

explozivní ejektivní frikativy Sonorant Glotalizované sonoranty
Labiální p p̓ m m̓
Apikální t t̓ n n̓
Alveolární C C s
Postranní ƛ ƛ̓ ł
Palatal C C s y y̓
zpět lingvální k k̓ X
labiovelární kʷ k̓ʷ X w w̓
Uvulární q (X)
Labiouvulární qʷ (q̓ʷ)
faryngální ʕ ḥ
hrdelní ʔ h

Samohlásky

Na rozdíl od složitého systému souhlásek je Nootka vokalismus docela jednoduchý.

přední řada středová řada zadní řada
Horní vzestup ii: U u:
Střední vzestup ɛ ɛ: ɔɔ:
spodní vzestup aa:

Středohorní samohlásky jsou docela okrajové. Vyskytují se ve formulačních výrazech nebo se objevují jako stylově označené varianty hlásek i a u .

  • Ve výrazech šablony:

ƛakoo [ƛakɔ:] "děkuji".

xemc [xɛmts] Závěrečná fráze v pohádkách a příbězích (v opakované podobě: xemc xemc xemc ).

  • Jako stylově označené varianty (důrazný vokativ):

hitinqsaʔi [hi:tinqsaʔɛ:] „Jdi dolů na pláž“;

łułuučmuup [łułu:čmɔ:p] "sestry!".

Morfologie

Slovní třídy

Slova Nootka je obtížné klasifikovat na základě jejich syntaktických funkcí, protože jsou tak všestranná. To však neznamená, že slova v nuu-cha-nul jsou zcela homogenní: výrazně se liší ve svých funkčních a distribučních vlastnostech.

Jména
  • Neoznačená funkce: Pokud je název prezentován izolovaně, měl by být interpretován jako výraz odkazující na objekt nebo koncept, takže je to obvykle argument. Jména mohou sloužit jako predikát, ale pouze v omezeném počtu případů - jako výraz existenciální, klasifikační nebo identifikační.

Existenciální výrazy:

yuupickʷimatak
yu:pi ckʷiˑ matak
vánek stát se Možná
"Možná tam byl vánek"
  • Modifikace: Názvy lze upravovat pomocí kvantifikátorů, kvantitativních výrazů a kvalitativních konceptů.

Příklad modifikace kvalitativním konceptem:

ƛuł č̓apac
ƛul č̓apac
dobrý kánoe
"dobrá kánoe"

Příklad modifikace kvantitativním výrazem:

muu ḥaw̓ił
mu: ḥaw̓ił
čtyři vůdce
"Čtyři náčelníci"

Příklad modifikace kvantifikátorem:

ʔaya č̓apac
ʔaya č̓apac
hodně kánoe
"mnoho kánoí"
  • Sémantika: Obvykle jména znamenají věci.
Sloveso
  • Neoznačená funkce: predikace. Slovesa nemohou sloužit jako argumenty přímo, musí být nejprve nominalizovány.

Příklady nominací:

siqiil siqiiłʔi
siq i:l
vařené dělá
"připravit"
siq i:l ʔi
vařené dělat DEF
"ten, kdo vaří"
  • Úpravy: Slovesa lze upravit pomocí hodnotících výrazů.
ʔaanisa ʕac̓ikšiƛ
ʔa:ni sa ʕac̓ik siƛ
opravdu 1sg vědět jak MAMINKA
"Opravdu jsem se naučil, jak to udělat"
  • Sémantika: Slovesa obvykle vyjadřují flektivní, relativní a atributivní pojmy.
Přídavná jména

Přídavná jména jsou podtypem nepřechodných sloves.

  • Kombinační schopnost: přídavná jména ve funkci modifikátoru lze kombinovat se jménem a vytvořit tak frázi.
ʔuʔaamits tupkaapiiḥ šuuwis
ʔu ˈaˑp to s tupkaapiiḥ Suuwis
tohle je nákup MINULÝ 1sg Černá obuv
"Koupil jsem si černé boty"
  • Syntaktická funkce: Přídavná jména mohou přímo sloužit jako argumenty.

Přípony

Přípony v nuu-cha-null lze rozdělit do dvou tříd: derivační (centrální) a inkrementální (periferní). Tyto třídy se rozlišují na základě několika morfologických a sémantických kritérií:

  • z fonologického hlediska mají centrální sufixy silnější vliv na kořen (např. více souhláskové třídy podléhají změnám, mohou nastat změny v centrální části kmene (prodlužování a reduplikace), zatímco změny způsobené periferními sufixy jsou omezeny na okraj stonku).

St příklady, z nichž centrální přípona v prvním z nich ovlivňuje frikativní souhlásku a okrajová přípona v druhém ne:

ahoj hilʔaƛ
hil ˈaḥs
být tady být na palubě
"v kánoi"
hil ˈaƛ
být tady TEL
"Byl zde"
  • z hlediska pozice v rámci sufixového komplexu jsou slovotvorné sufixy blíže kmeni;
  • z hlediska kompatibility jsou centrální přípony omezenější, zatímco periferní přípony se mohou připojit prakticky ke každému kmeni.
  • z hlediska rozsahu sémantiky jsou slovotvorné přípony většinou omezeny na jeden kmen, přírůstkové přípony se mohou rozšířit na klauzuli nebo kombinaci klauzí.
Centrální přípony

Centrální přípony se dělí na lexikální a aspektové.

Lexikální přípony

V Nootce je počet sufixů s určitým lexikálním významem velmi velký - více než 400. Rozsah významů vyjádřený lexikálními sufixy je stejně široký jako rozsah významů kořenů.

Například:

  • Akce/událost

-ḥw̓ał "použít"

-iˑc "jíst"

-ʔatu "potopit se ve vodě"

  • Stát

-ḥtin "být vyroben z..."

-ḥta "být stranou"

  • Umístění

- je "být na pláži"

-ˈjako "být na zemi"

-ił "být v domě"

  • Podstata

-mapt "rostlina"

-qimł "kulatý předmět".

Lexikální přípony musí být vždy připojeny ke stonku: nikdy je nelze použít samostatně.

Přípony stran

Aspektové morfémy jsou velmi důležitou součástí slovotvorby, protože silně ovlivňují sémantické charakteristiky slova. Obvykle jsou na pozici za lexikálními příponami.

  • Okamžitý (MOMENTÁNNÍ) - dokončená událost nebo akce;
  • Durative (DURATIVE) - neměnný stav;
  • Nepřetržitý (CONTUNUATIV) - doba trvání akce nebo události;
  • INCEPTIVE - začátek stavu nebo události;
  • Iterativní (ITERATIVNÍ) - opakování události nebo akce v určitých časových intervalech;
  • Sekvenční (GRADUATIVNÍ) - postupný vývoj děje nebo děje (realizuje se prodloužením kořenové samohlásky; lze kombinovat s dalšími aspekty);
  • Repetitive (REPETITIVE) - pravidelné opakování události nebo akce
č̓uušukʷil
č̓us [L] Spojené království' il
být podezřelý v GRAD DUR MAMINKA
"začít být podezřelý"
Periferní přípony

Periferní přípony vyjadřují osobu nebo způsob.

Obličej

Nuu-cha-null má paradigmatickou sadu zájmenných přípon, které vyjadřují význam tváře subjektu a jsou připojeny k hlavnímu predikátu.

Jednotka h. Mn. h.
jeden s na
Druhý řádek su:k, k su:
třetí řádek Ó Ó

3. osoba množného čísla může být vyjádřena příponou -ʔaˑł , ale její použití není povinné.

Sklon

Sklon a obličej jsou vyjádřeny kumulativně.

  • Indikativní (INDIKATIVNÍ) - konstatování skutečnosti;
  • Tázací (INTERROGATIVNÍ) - otázky;
  • Nepřímé (KVOTATIVNÍ) – akce, událost nebo podmínka hlášená třetí stranou;
  • Podmíněný (CONDITIONAL) - nemožnost;
  • Dubitativní (DUBITATIVNÍ) - nejistota mluvčího ve pravdivosti výroku;
  • Účel (PURPOSIVE) - účel jiného jednání;
  • Subordinate (SUBORDINATE) - nepřímé sčítání;
  • Relativní (RELATIVE) - nominalizace predikátu;
  • Imperativ (IMPERATIV) - příkaz nebo pokyn.
ʔaƛpup̓ititqač̓a hininwaʔiš qʷayaac̓ikm̓it
ʔaƛpu jáma to qac̓a
sedm jednou MINULÝ DUB.3
"Mohlo se to stát sedmkrát"
hin v waˑʔiˑš qʷayaac̓ik m̓it
přijď tam příchod CITACE.3 vlk syn
"[Říkají] Syn vlka přišel"

Slovní zásoba

Tvoření slov

Kořen  je morfologickým základem slova v jazyce nootka; každé slovo vyžaduje svou přítomnost ve svém složení. V mnoha případech hraje kořen v nuu-cha-nult hlavní roli při určování sémantických a syntaktických charakteristik slova, ale může v tomto ohledu hrát i sekundární roli ve vztahu k lexikálním příponám.

Lexikální přípony jsou morfologicky závislé a musí být připojeny ke kořenu. Jsou typologicky neobvyklé jako přípony, protože jejich počet je velmi velký (více než 400) a význam je zcela specifický. Mnoho přípon vyjadřuje umístění, události a stavy a o něco méně stvoření.

V následujícím příkladu se ukáže, že lexikální přípona -ˈiˑc „použití“ je sémanticky ústředním prvkem ve slově a funguje jako predikát, jehož argument je nominální kořen:

ʕuy̓iic
ʕuy̓i ˈiˑc
léky použití
"ber léky"

Historie studia

První ucelenou sbírku lingvistických informací o jazyce nootka vytvořil významný lingvista Eduard Sapir na počátku 20. století. Materiál byl shromážděn z jižních dialektů a zahrnuje slovník a různé texty, od lidových příběhů po etnografické příběhy .

Ukázkový text

ʔUyaaƛaḥ hawiiʔaƛii maapt̓ał c̓išaaʔatḥ ʔuukʷił yuułuʔiłʔatḥ ʔaḥʔaaʔaƛsi n̓ačuʔał.hiikʔa Meʔiƛqacʔissi ʔiiqḥii ʔanaḥʔis. C̓uʔičḥ qaʔuła p̓iip̓inw̓ałiiq ʔeʔiiḥiiq c̓išaaʔatḥ qaʔuła. Huʔanakšiʔaƛ nism̓a hiteʔitap̓aƛ ʔukʷił yuułuʔiłʔatḥ maapt̓ał. ʔUunuuʔaƛ ʔaḥʔaa ḥałḥaqułʔaƛ qaʔuła ʔani ƛułukqa ƛ̓uƛ̓im c̓eʔinwa hiłḥłqaʔaƛ sƛ.imica

M̓eeʔiʔaƛ̓atuk t̓an̓aak ḥaw̓iłukqin yaaciiła ʔukłaa ḥaw̓iłukqin. ʔUuʔiʔaƛ̓at m̓eeʔiʔat ḥaayuupinuuł meʔiƛqac. ʔUḥʔatuksi saaƛsaayat neʔiiqsakqas siy̓aas ʔuʔinmašʔaƛ̓atsi saacsuuḥtisiis ƛiḥaqtumałn̓i ʔukłaa neʔiiqsakqas. ʔUḥukʷaḥ tupaati ƛ̓iʕašaqtu ƛ̓iisʔapuʔis qʷayac̓iik. Yaaʔałʔaƛsi meʔiƛqacqas qʷayaac̓iikʔi saacsuuḥtinł hiisaacsuḥtinłʔaƛ saacsuuḥtinł ʔuuqʷaatis. Hiłḥʔaƛsi n̓aacsa hiikʷis. Muučiiy̓aqƛ̓as m̓aaqƛ̓as ḥaayuupinuuł ʔaḥʔaaʔaƛ m̓aakʷay̓iiḥšiʔaƛ ʔaya ƛušinqak sučqʔʔʔušina ƛ.ušin C̓awaakqḥ ƛušinqak nunuuk̓ʷaƛ nuuk m̓aakʷay̓iiḥy̓akʔi nuuk. ʔUʔuyaqḥʔaƛ yahaalaalaa yaaqʷacqas hiilkiyax̣tuwa wawaa m̓aakʷay̓iiḥy̓akʔi nuuk.

Poznámky

  1. ↑ Nuu-chah-nulth (Barkley) abeceda

Literatura

  • Kibrik, Andrey A. "indické jazyky".
  • Davidson, Matthew. Studie gramatiky jižního Wakashanu (Nootkan), 2002.
  • Kim, Eun-Sooková. Morfologický status -ʔat v Nuu-chah-nulth // Berkeleyská lingvistická společnost. Berkeley, CA, USA, 2004.
  • Mithun, Marianne. Jazyky původní Severní Ameriky. Cambridge, Spojené království: Cambridge University Press, 1999.
  • Nakayama, Toshihide. Nuuchahnulth (Nootka) morfosyntax. Berkeley: University of California Press? 2001.
  • Sapir, Edward. Některé aspekty jazyka a kultury Nootka // Americký antropolog (13), 1911.
  • Sapir, Edward & Swadesh, Morris. Nootka texty: Příběhy a etnologické vyprávění s gramatickými poznámkami a lexikálními materiály. Philadelphia: Lingvistická společnost Ameriky, 1939.
  • Stonham, John. Aspekty Tsishaath Nootka fonetiky a fonologie. Mnichov; Newcastle: LINCOM EUROPA, 1999.
  • Nuu-chah-nultý jazyk
  • Language Geek Archivováno 12. února 2021 na Wayback Machine

Odkazy

  Přejděte na položku Wikidata  V bibliografických katalozích