Parfjon Semjonovič Rogožin je jednou z hlavních postav románu F. M. Dostojevského Idiot .
| Parfyon Rogozhin | |
|---|---|
| Parfyon Semjonovič Rogožin | |
| Tvůrce | Fedor Dostojevskij |
| Umělecká díla | Kretén |
| Podlaha | mužský |
| Stáří | 27 let |
| Datum narození | kolem roku 1840 |
| Rodina | otec: Semjon Parfyonovič bratr: Semjon Semjonovič |
| Pracovní pozice | obchodník |
... Jeden z nich byl nízký, asi sedmadvacetiletý, kudrnatý a skoro černovlasý, s šedýma, malými, ale ohnivýma očima. Jeho nos byl široký a zploštělý, jeho tvář byla drzá; tenké rty byly neustále složeny do jakéhosi drzého, posměšného a dokonce zlého úsměvu; ale jeho čelo bylo vysoké a dobře tvarované a rozjasňovalo hanebně vyvinutou spodní část obličeje. Obzvláště nápadná byla v této tváři jeho smrtelná bledost, která dodávala celé fyziognomii mladého muže, navzdory jeho poměrně silné postavě, vyčerpaný výraz, a zároveň něco vášnivého, až k utrpení, které nebylo v souladu s jeho drzostí a hrubým úsměvem a jeho ostrým, sebeuspokojeným pohledem. Byl teple oblečený, v širokém, jehněčím, černém, zakrytém ovčím kožichu a v noci mu nebyla zima...
Parfyon Rogozhin je v románu popsán jako vášnivý, hořlavý, nespoutaný člověk [1] . Typický představitel ruského lidu s širokým, násilným, nespoutaným charakterem. Jeho charakter a vlastnosti jsou v románu zcela v protikladu k vlastnostem prince Myškina , což se projevuje i na pohled. Vášnivě, šíleně zamilovaný do Nastasye Filippovny a poté, co získal velké dědictví, s ní řádí. Když se ale chce provdat za prince Myškina, Rogožinova nespoutaná povaha dožene Nastasju Filippovnu k smrti nožem poté, co s ní před svatbou utekl. V románu Parfyon symbolicky představuje obraz Antikrista, ďábla , na rozdíl od prince Myškina, který symbolizuje obraz Krista. Zároveň ale symbolizuje hříšného člověka se všemi jeho neřestmi a hříchy. Princ Myškin však jako pravý vykupitel lidských hříchů, všeodpouštějící Ježíš Kristus, odpouští Rogožinovi největší hřích – vraždu Nastasje Filippovny – a uklidňuje rozrušeného Parfiona, jako matka uklidňuje plačící dítě. Obraz Rogozhina je symbolický a je jednou z hlavních postav Dostojevského díla a jednou z klíčových v jeho chápání vesmíru v jeho díle. Je obrazem temnoty, posmrtného života a nese s sebou náboj negativní energie, možná aniž bychom to tušili. Život těch, kteří se s ním alespoň jednou zkřížili, se navždy zhroutí bez možnosti vrátit ztracené.