Solecismus

Solecismus ( lat.  soloecismus z jiného řeckého σολοικισμός z názvu Σόλοι ) je syntakticky nesprávný obrat řeči, který nezkresluje význam výpovědi .

Termín „solecismus“ byl produkován starověkými rétoriky ze jména města Sola , řecké kolonie v Kilikii v Malé Asii . Město bylo založeno kolonisty z Argu a Lindosu ( Rhodos ), ale potomci osadníků, kteří se smísili s místním obyvatelstvem , ztratili čistotu starověkého řeckého jazyka . Termín se nachází v Quintilian , Aulus Gellius a dalších starověkých římských autorů .

V rétorice , solecismus byl obecně nazýván špatným obratem fráze.

V lingvistice se obvykle používá užší význam, ve kterém je tzv. nesprávný syntaktický obrat , chyba ve výběru gramatických tvarů pro jakoukoli syntaktickou konstrukci.

Lingvistika

Solecismus zpravidla vzniká při porušení pravidel pro sladění větných členů nebo pravidel pro sladění vět hlavních a vedlejších .

Příklady porušení dohody členů návrhu:

Příklad porušení přiřazování nabídek:

Příklad jiných solecismů v ruštině:

Nekonzistentní adverbiální obrat :

Příklad ve francouzštině:

Příklad v angličtině:

V portugalštině, soleismy jsou velmi často používány v ústní řeči Brazilci, například:

V brazilské populární hudbě na severovýchodě (státy Bahia, Sergipe, Alagoas, Pernambuco, Paraiba, Rio Grande do Norte, Ceara, Piauí a Maranhao) se používají jako indikátor místní lidové řeči:

Rétorika

Solecismy jsou charakteristické pro hovorovou řeč , lidovou mluvu , nářeční řeč a ve spisovném jazyce se jim vyhýbají . Proto se solecismus používá jako rétorická postava k napodobování nízkého nebo hovorového stylu .

Solecismy v širokém (rétorickém) smyslu zahrnovaly pleonasm , elipsa , enallaga a anakoluf (poslední se do značné míry shoduje se solecismem v lingvistickém smyslu).

Viz také