Finsko-permské jazyky

Finsko-permské jazyky  jsou jednou ze dvou větví ugrofinských jazyků . Další větví jsou ugrovské jazyky . Jazyky se mluví na území Ruska , Finska , Estonska , Norska a Švédska .

Finsko-permské jazyky zahrnují:

• Permská skupina
  • Udmurtský jazyk
  • jazyk komi
  • jazyk komi-permyak
• skupina Mari
  • Highland Mari (západní)
  • Meadow Mari (východní)
• Finsko-volžská skupina
  • Mordovská podskupina
    • Erzya jazyk
      • Šokšinský dialekt
    • jazyk moksha
  • Meryan jazyk (pravděpodobně) †
  • jazyk meščera (pravděpodobně) †
  • muromština (pravděpodobně) †
  • severní finština (pravděpodobně) †
  • Baltsko-finská podskupina (finština)
    • Finský jazyk
      • meiankieli
      • Kvenský jazyk
    • Ižorský
    • karelský
      • správný karelský dialekt
      • Livvik dialekt
      • Ludický dialekt
      • Tver Karelian
    • Veps jazyk
    • Votic
    • severoestonština (vlastní estonština)
      • Jižní Estonsko
    • jazyk liv  – severní Lotyšsko †
  • Sámská podskupina
    • Shluk západních Sámů
      • Jižní Sámština  - Norsko a Švédsko
      • Ume Sami (Uume) – Norsko a Švédsko
      • Lule Sami (Luule) - Norsko a Švédsko
      • Pite Sami (Pite) – Norsko a Švédsko
      • Severní Sami  - Norsko , Švédsko a Finsko
    • Shluk východních Sámů
      • Babin Sami (Akkala) †  - Rusko
      • Kemi-Sami †  - Sami ze středního Finska
      • Inari Sami  - Finsko
      • Yokang-Sami jazyk (Ter-Sami) - Rusko
      • Kildin Saami  - Rusko
      • Koltta-sámský jazyk (Skolt, včetně dialektu notozero v Rusku)

Prajazykové mluvčí

Ekonomika mluvčích finsko-permského prajazyka, obyvatel lesní zóny Povolží, byla stále převážně přivlastňovací a byla založena na lovu a rybolovu. Zároveň z rozvinutějších árijských a protobaltských kultur doby bronzové začínají přejímat prvky zemědělství a chovu dobytka, o čemž svědčí odpovídající slova a výpůjčky společné pro finsko-permské jazyky [2 ] :

• *jewä 'obilí, chléb v obilí' < árijský. *iawa
• *kʊ̈ntɜ 'chléb v obilí, semena'
• *riŋe-še ' riga , stodola '
• *ésuka 'awn, plevy ' < Árijec: OE Ind. esuka-
• *pošɜ 'síto, prosévat; vinš zrno'
• *oča 'ovce' < prabalt. *avika
• *porśas 'prase' < prabalt. *parsas

Zemědělství zřejmě dosud hrálo pomocnou, vysoce specializovanou roli - obilí se pěstovalo pro výrobu piva nebo kaše:

• *surɜ 'pivo' < Ar.: OE Ind. surā 'alkoholický nápoj'
• *taŋka/*takka 'střapec, třásně; chmel ' < íránský: oset. tag 'band, strand'
• *čoše 'ječmen; slad _
• *jimä 'slad, salamata '
• *čamćɜ 'kyselý'

Teprve po rozpadu finsko-permské jednoty, do konce 2. tisíciletí př. Kr. Zemědělství se stane významnou součástí hospodářství Finsko-Volžanů a pra- Permů . S přechodem k zemědělství a rozšířením chovu ovcí se sůl stává nezbytnou ve stravě, jejíž název *sōla je také protobaltského původu.

Poznámky

1. ↑ Blažek, Václav . Uralské migrace: Lingvistické důkazy archivované 13. května 2019 na Wayback Machine
2. ↑ Napolskikh V.V. O původu názvů soli ve finsko-permských jazycích Archivní kopie ze dne 14. dubna 2018 na Wayback Machine // Linguistica Uralica LI 2015 3

Odkazy

• Stav finsko-permského lexikonu