Finsko-permské jazyky | |
---|---|
Taxon | vedlejší větev |
plocha | Rusko , Finsko , Estonsko , Švédsko , Norsko |
Klasifikace | |
Kategorie | Jazyky Eurasie |
ugrofinská větev | |
Sloučenina | |
Permská skupina , skupina Mari , skupina Finno-Volga | |
Doba separace | začátek 2. tisíciletí př. Kr. E. [jeden] |
Procento shody | 40,64 % |
Kódy jazykových skupin | |
ISO 639-2 | — |
ISO 639-5 | — |
Finsko-permské jazyky jsou jednou ze dvou větví ugrofinských jazyků . Další větví jsou ugrovské jazyky . Jazyky se mluví na území Ruska , Finska , Estonska , Norska a Švédska .
Finsko-permské jazyky zahrnují:
Ekonomika mluvčích finsko-permského prajazyka, obyvatel lesní zóny Povolží, byla stále převážně přivlastňovací a byla založena na lovu a rybolovu. Zároveň z rozvinutějších árijských a protobaltských kultur doby bronzové začínají přejímat prvky zemědělství a chovu dobytka, o čemž svědčí odpovídající slova a výpůjčky společné pro finsko-permské jazyky [2 ] :
Zemědělství zřejmě dosud hrálo pomocnou, vysoce specializovanou roli - obilí se pěstovalo pro výrobu piva nebo kaše:
Teprve po rozpadu finsko-permské jednoty, do konce 2. tisíciletí př. Kr. Zemědělství se stane významnou součástí hospodářství Finsko-Volžanů a pra- Permů . S přechodem k zemědělství a rozšířením chovu ovcí se sůl stává nezbytnou ve stravě, jejíž název *sōla je také protobaltského původu.
ugrofinské jazyky | |||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| |||||||||||||||||
| |||||||||||||||||
| |||||||||||||||||
Poznámky † - mrtvé jazyky 1 možná odkazuje na pobaltsko-finské 2 možná odkazuje k mordovštině |