Aragonský | |
---|---|
vlastní jméno | aragonés [ˌa.ɾa.ɣɔ.ˈnes] |
země | Španělsko |
Regiony | Aragonie |
Regulační organizace | Akademie Aragonese |
Celkový počet reproduktorů | 42 000 |
Postavení | hrozí vyhynutí [1] |
Klasifikace | |
Kategorie | Jazyky Eurasie |
římská skupina Iberorománská podskupina | |
Psaní | latinský |
Jazykové kódy | |
ISO 639-1 | an |
ISO 639-2 | arg |
ISO 639-3 | arg |
Atlas světových jazyků v ohrožení | 330 |
Etnolog | arg |
ELCat | 949 |
IETF | an |
Glottolog | arag1245 |
![]() |
Aragonština nebo Navarrsko-Aragonština ( aragonés, navarroaragonés ) je románský jazyk , kterým se dříve mluvilo v království Aragonie na území dnešního Španělska .
V současné době je ve vlastnictví asi 12 000 lidí (30 000 jako druhý) - především v severní Aragonii , v provincii Huesca ( Sobrarbe a Ribagorza ) a také v některých regionech Zaragozy .
Aragonským jazykem se mluví především v údolích Aragonských Pyrenejí . Zóny, ve kterých lze hovořit o přítomnosti aragonského jazyka (a ne o dialektu španělštiny ): Bielsa Valley , Ayerbe , Aragüez , Somontano de Barbastro , Alto Gallego, Valle de Tena ( španělsky: Valle de Tena ), Sobrarbe , Valle de Rasal ( španělsky: Valle de Rasal ), Hasetania , Somontano de Huesca ( španělsky: Somontano de Huesca ), Valle de Broto a Valle de Canfranc .
V současné době nemá aragonština žádný oficiální status, ale existuje návrh zákona, který by měl dát aragonštině a katalánštině oficiální status v oblastech „převahy“ těchto jazyků [2] . Přestože je počet rodilých mluvčích malý (asi 42 000), vydává noviny, časopisy, knihy a má několik webových stránek na internetu.
Aragonský jazyk se vyvinul z lidové latiny v Pyrenejích v 7. - 8. století. pod zjevným vlivem baskického substrátu . Ve středověku se tento jazyk nazýval Navarrština-Aragonština, protože Aragonie byla pod vládou Navarrského království .
Spolu s Reconquista , nebo jižní expanze Aragonie do zemí Muslims, Aragonese jazyk se šířil do okupovaných území. XIII - XIV - doba největšího rozšíření aragonštiny. Po sjednocení Aragonie s hrabstvím Barcelona byl aragonský jazyk silně ovlivněn katalánštinou. Královská kancelář používala latinu , katalánštinu a aragonštinu a sporadicky okcitánštinu v kancelářské práci .
Po založení kastilské dynastie Trastamara v Aragonii v roce 1412 se kastilština rychle stala jazykem dvora a aragonské aristokracie . Městské obyvatelstvo a aristokracie se stali prvními centry kastilizace , která změnila aragonský jazyk na „jazyk vesnic“.
Po Francově diktatuře začala obnova aragonštiny, která se vyznačovala vytvářením sdružení zapojených do zachování a rozvoje jazyka, probíhají pokusy o standardizaci dialektů a pravopisu .
Charakteristické rysy aragonského jazyka:
Přední | Střední | Zadní | |
---|---|---|---|
Horní | i | u | |
Středně horní | E | Ó | |
Dolní | A |
Zvuk | Příklad | Zvuk | Příklad |
A | alig a [a'liɣa] , "orel" | Ó | b o cha ['boʧa] , "pytel" |
u 1 | l u z [luθ] , "světlo" | i² _ | coxín [koʃ'in] , " polštář" |
E | corr e dor [koreðoɾ] , "chodba" |
1 Jako součást dvojhlásky - [w]. Autogubierno [awtoɣu'bjeɾno] - „samospráva“.
² Jako součást dvojhlásky - [j]. Unión [un'jon] - "unie".
labiální _ |
labio- dentální |
zubní | Alveoly. | Post- alveoly. |
komory. | Velární | ||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
explozivní | p | b | t | d | k | G | ||||||||
nosní | m | ɱ | n | ɲ | ŋ | |||||||||
Frikat. | F | θ , r | s , z | ʃ | ' | ɣ | ||||||||
Affr. | ʧ | |||||||||||||
Cca. | j | w | ||||||||||||
Chvění | r | |||||||||||||
Jednotakt | ɾ | |||||||||||||
Později. | l | ' |
Foném | Příklad | Foném | Příklad |
b | b aca ['baka] , "kráva" | d1 _ | diners [' dines ] , "peníze" |
F | f ierro ['fjero] , "železo" | g² _ | g rixola [gɾi'ʃola] , "červený rybíz" |
' | ma y e ['maʝe] , "babička" | k | b oca ['boka] , "ústa" |
l | g l arima [gla'ɾima] , "slza" | m | m an [man] , "ruka" |
n³ _ | almi n istrador ['alministɾadoɾ] , "správce" | ɲ | pesta ñ a [pes'taɲa] , "řasa" |
p | p ie [pje] , "noha" | ɾ | sangre ['saŋgɾe] , " krev" |
r | ca rr asca [ka'raska] , "dub" | s4 _ | mu s clo [' musklo ] , "sval" |
t | bezicleta [beθi'kleta] , " kolo" | θ | rebolu z ión [rebolu'θjon] , "revoluce" |
' | mu ll er [mu'ʎeɾ] , "žena" | ʃ | i x emplo [i'ʃemplo] , "příklad" |
ʧ | ch irmán [ʧiɾ'man] , "bratr" |
1 Foném /d/ se vyskytuje pouze na začátku fráze a za fonémy /n/ a /l/, na ostatních pozicích alofon [ð]. dido ['diðo] ("prst"), o dido [o'ðiðo] (o je určitý člen ) .
² /g/ se vyskytuje ve stejných pozicích jako d, jinak je realizováno jako [ɣ]. granota [gra'nota] („žába“), tortuga [toɾ'tuɣa] („želva“).
³ / n/ má 3 alofony [ŋ] (před velárními souhláskami [k] a [g]), [ɱ] (před [f]) a [n] (v jiných pozicích). luenga ['lweŋga]
("jazyk"), confianza [koɱ'fjanθa] ("důvěra"), zvíře [ani'mal] ("zvíře").
4 Před [r] a [m] - [z]. Izrael [iz'rael] ( Izrael ), comunismo [komu'nizmo] (" komunismus ").
Příklad textu modlitby Páně v aragonštině a španělštině.
Pai nuestro, que yes en o zielo, satificato siga o tuyo nombre, bienga ta nusatros o reino tuyo y se faiga la tuya boluntá en a tierra como en o zielo. O pan nuestro de cada diya da-lo-mos güei, perdona las nuestras faltas como tamién nusatros perdonamos a os que mos faltan, no mos dixes cayer en a tentazión y libera-mos d'o mal. Amen.
Padre nuestro que estás en el Cielo, santificado sea tu nombre, venga a nosotros tu Reino, hágase tu voluntad en la Tierra como en el Cielo, danos hoy nuestro pan de cada dia, y perdona nuestras ofensas, comodonqueaén nosoth nos ofenden, no nos dejes caer en tentación, y libranos del mal. Amen.