Karma jóga

Karmajóga ( skt . कर्म योग „jóga aktivity“), také známá jako buddhi jóga  , je jedním ze čtyř hlavních typů jógy v hinduistické filozofii .

Karmajóga je založena na učení Bhagavadgíty , posvátného hinduistického písma v sanskrtu , a jejím hlavním smyslem je plnění předepsaných povinností ( dharma ) bez připoutanosti k plodům práce. Výsledkem těchto činností je mókša (spása) nebo láska k Bohu ( bhakti ). Děje se tak prostřednictvím plnění předepsaných povinností bez sobeckých pohnutek s jediným cílem potěšit Boha .

Etymologie

Slovo „ karma “ pochází ze sanskrtského slovesa kri , což znamená „dělat“; V doslovném překladu znamená karma „akce“ a jógu lze přeložit jako „sjednocení“ nebo „jednota“. Doslovný překlad výrazu „karmajóga“ je tedy „jednota prostřednictvím jednání“.

Karmajóga v Bhagavadgítě

Bhagavadgíta obsahuje stručný popis procesu karmajógy. Bhagavadgíta je výňatek z jiného literárního díla, Mahábhárata . Toto je rozhovor mezi princem Arjunou a jeho přítelem Krišnou , který hraje roli vozataje, který řídí Arjunův válečný vůz. Rozhovor se odehrává na bojišti, krátce před začátkem krvavé bitvy na Kurukshetře mezi armádami dvou znesvářených dynastií - Pandavů a ​​Kauravů .

Důvodem zahájení rozhovoru je Arjunův smutek a pochybnosti před začátkem rozhodující bitvy, ve které jsou na obou stranách bojiště přítomni jeho příbuzní a přátelé. V reakci na to Krišna vysvětluje řadu jógových filozofií, včetně karmajógy, podle které musí Ardžuna bojovat, plnit svou válečnickou povinnost a nestarat se o výsledek.

Karmajóga je popisována jako cesta jednání, myšlení a touhy v souladu s povinností ( dharmou ) každého člověka bez ohledu na osobní egoistické touhy a chutě, jako jednání bez jakékoli připoutanosti k výsledkům svých činů, k plodům něčí práce.

V Bhagavadgítě, ačkoli ze soucitu se svými příbuznými a přáteli, kteří byli v řadách nepřítele, Ardžuna nechtěl bojovat, zúčastnil se bitvy, aby splnil svou povinnost válečníka a naplnil božské plán Krišny. Krišna pak vysvětluje, že Ardžuna musí zasvětit plody svých (špatných i dobrých) činů Jemu, Nejvyššímu .

Krišna popisuje, že vykonávání předepsaných povinností bez očekávání výsledku a sobecké motivace očišťuje mysl a postupně pozvedává člověka na duchovní úroveň. Krišna také říká, že pro praktikování duchovního života není třeba ustupovat a ukončit všechny činnosti – stav akce nebo nečinnosti je především stavem vědomí .

K dosažení dokonalosti života Krišna zdůrazňuje důležitost kontroly nad všemi touhami mysli a nad touhou užívat si smyslných požitků. Cvičení karmajógy v každodenním životě prostřednictvím provádění předepsaných činností a meditace umožňuje člověku posílit svou mysl, rozvinout intuitivní schopnost poznávat a naučit se ovládat mysl, stát se jí transcendentní.

Karmajóga je založena na přijetí a pochopení zákonů karmy a reinkarnace ( samsára ). Říká se, že člověk se rodí s určitými samskárami  , pozitivními i negativními, které si jednotlivec přenáší z jednoho života do druhého a v každém konkrétním životě ho přivádějí k určitým zbožným nebo hříšným činnostem. Tento proces pokračuje, dokud se jedinec zcela nezbaví zátěže karmy a nedosáhne mókši .

Poznámky

Odkazy

• Kapitola o karma józe v Bhagavadgítě archivována 12. května 2008 na Wayback Machine