Přední lingvální laterální aproximant

Přední lingvální laterální aproximant
l
obraz

číslo IFA 155
Unicode (hexadecimální) U+6C
HTML (desítkové) l
X-SAMPA l
Kirshenbaum l
cyrilice l
Braillovo písmo IPA

Přední lingvální postranní aproximant  je souhláska . V MFA jsou zubní , alveolární a postalveolární laterální (laterální) aproximanty označeny symbolem [ l ] a v X-SAMPA  - l .

Tento zvuk je téměř vždy realizován hlasitě. Neznělý postranní aproximant [ ] se často vyskytuje pouze v tibetsko-barmanských jazycích .

V několika jazycích, včetně většiny palet angličtiny , foném [ l ] je velarized v jistých pozicích; výsledný zvuk se nazývá "tmavý" (" tmavé l") [1] . V některých dialektech angličtiny je tento zvuk pouze „temný“.

Znělý alveolární laterální aproximant

Při artikulaci se hrot (na apikálním ) nebo plochý konec jazyka (u laminárního ) dotýká buď předních zubů, nebo alveolárního výběžku nad nimi, nebo patra bezprostředně za alveolárním výběžkem, nebo obou předních zubů a alveolární proces.

Foném /l/ se může vyskytovat buď v čisté apikální nebo laminální formě (jako v bulharštině , kde jsou přítomny oba), nebo jako laminární zubní-alveolární souhláska (viz francouzština ), nebo jako čistě zubní. Ten je alofonem /l/ před / θ / v jazycích, kde je tento zvuk přítomen: viz angličtina hea l th .

Alveolární

Jazyk Slovo POKUD Význam Poznámky
Arab literární [2] لا [ laː ] _ _ "ne" Viz arabská fonologie
arménský východní dialekt [3] լ ուսին lusin poslouchej "měsíc"
katalánština [4] [5] tel a _ [ ˈt̪ɛlə ] _ _ _ _ "oblečení" Apikální [4] [5] , lze velarizovat [6] . Viz katalánská fonologie .
italština [7] [8] [9] letto _ [ ˈlɛt̪ːo ] _ _ _ _ "postel" Apical [10] Viz italská fonologie
kyrgyzština [11] kөpө l өk [ k ø p ø ˈ l ø k ] "motýl" Velarized obklopený zadními samohláskami
polština [12] po l e ˈpɔlɛ poslouchat "pole"
rumunština [13] a l ună [ äˈlun̪ə ] _ _ _ _ _ "lískový oříšek" Apikální . Viz rumunská fonologie
slovenština [14] m ĺ kvy ˈml̩ːkʋɪ poslouchat "tichý" Slabičné může být dlouhé a krátké
slovinština [15] l eta l o [ lɛˈt̪àːlɔ ] _ _ _ _ _ _ _ "letoun"
španělština [16] hab l ar [ äˈβ̞läɾ ] _ _ _ _ _ "mluvit" Viz španělská fonologie
čuvašský hu la _ [hu'la] "město"
ukrajinština [17] o lichchovi _ [ oˈblɪt͡ʃːɐ ] _ _ _ _ _ _ _ _ "tvář" V kontrastu s palatalizovanou formou; na konci slov po neznělých souhláskách přechází v neznělou alveolární laterální aproximantu [17] . Viz ukrajinská fonologie

Postalveolar

Jazyk Slovo POKUD Význam Poznámky
italština [10] i l cervo [ i l ̠ ʲ ˈ t ͡ ʃ ɛ r v o  ] "Jelen" Palatalizované [10] laminární [10] . Alofon z [ l ] před [ ʃ ], [ t͡ʃ ], [ d͡ʒ ] [10]

Zubní nebo dentálně-alveolární

Jazyk Slovo POKUD Význam Poznámky
francouzština [18] il [ ] _ _ "on" Laminální dentálně -alveolární . Viz francouzská fonologie
maďarština [19] elem [ ˈɛl̪ɛm ] _ _ _ _ Laminální dentálně-alveolární. Viz maďarská fonologie
italština [9] [10] [20] molto [ ˈ m o l ̪ ː t ̪ o ] "velmi" Laminální dento-alveolární [9] [10] . Alofon [ l ] před [ t ], [ d ], [ s ], [ z ], [ t͡s ], [ d͡z ] [9] [10] [20]
makedonština [21] vlevo, odjet [ l ̪ e ̞ v o ̞ ] "vlevo, odjet" Laminální dentálně-alveolární. Viz makedonská fonologie
švédský Ústřední literární [22] allt [ äl̪t̪ ] _ _ _ _ "Všechno" Laminální dentálně-alveolární. Viz švédská fonologie
tamilština [23] புலி [ p u l i ] "tygr" Viz tamilská fonologie
uzbecký [24] Laminální dentálně-alveolární. Velarizováno v poloze mezi zaokrouhlenou nepřední samohláskou a souhláskou nebo spojovacím fonémem [24]
vietnamština [25] lửa [ lɨə˧˩˧ ] _ _ _ "oheň" Viz vietnamská fonologie

Variabilní místo artikulace

Jazyk Slovo POKUD Význam Poznámky
portugalština Většina brazilských dialektů [26] [27] lero-lero [ ˈlɛɾuˈlɛɾu ] _ _ _ _  _ _ _ Od zubního k alveolárnímu [28] . Viz portugalská fonologie

Znělý velarizovaný alveolární laterální aproximant

Přední lingvální laterální aproximant
l
obraz

číslo IFA 209
Unicode (hexadecimální) U+6C
HTML (desítkové) ɫ
X-SAMPA 5 nebo l_G nebo l_?\
Kirshenbaum l<vzd>
cyrilice l
Braillovo písmo IPA

Znělý velarizovaný alveolární laterální aproximant ("tmavý" l "") má alveolární, dentálně-alveolární a dentální varianty s velarizací nebo faryngealizací . Velarizovaná postranní souhláska v mezinárodní fonetické abecedě je označena [ l ˠ ], faryngealizovaná - [ l ˤ ]; pro oba zvuky je také znak: [ ɫ ]. K označení zubní výslovnosti se používá diakritika: [ l̪ˠ ], [ l̪ˤ ], [ ɫ̪ ].

Velarizace a faryngealizace obvykle posouvají místo skloubení směrem k zubům, takže „tmavé „L“ je častěji zubní a obvyklé je alveolární [29] .

Alveolární

Jazyk Slovo POKUD Význam Poznámky
Arab literární [30] الله [ ʔ ɑ ɫ ˈ ɫ ɑ ː h ] Alláh V mnoha dialektech je tmavé „l“ nahrazeno obvyklým
katalánština [31] východní dialekty ce l l a [ ˈsɛɫːə ] _ _ _ _ V některých dialektech je „l“ vždy tmavé
západní dialekty alt _ _ [ (t ) ] "vysoký"
holandština [32] [33] bal [ en [ bɑɫ ] _ _ "míč" Alofon [ l ] na pozici za samohláskou. V některých dialektech je vždy tma. Viz holandská fonologie
angličtina [34] Australan čůrat l [ pʰiːɫ ] "kůže" V Severní Americe, Austrálii a na Novém Zélandu může být vždy tma
kanadský
dublin
GenAm
Nový Zéland
RP
Jihoafričan
skotský l och [ ɫɔx ] _ _ " loh " Může být vždy temný, kromě některých výpůjček z gaelštiny
řecký severní dialekty [35] μπά λα [ ˈbaɫa ] _ _ _ "míč" Allophone [ l ] před [ a ], [ o ], [ u ]. Viz novořecká fonologie
kyrgyzština [11] Velarizované. Objevuje se vedle zadních samohlásek, v jejich nepřítomnosti se realizuje jako [ l ].
srbochorvatština [36] [37] l ak / l ak [ ɫâ̠k ] _ _ _ "snadné, jednoduché" Může být slabičný; kontrastuje s [ ʎ ]. Viz srbochorvatská fonologie
uzbecký [24] Mezi zaokrouhlenou mimopřední samohláskou a souhláskou nebo spojovacím fonémem. V ostatních případech je realizována jako nevelarizovaná dentálně-alveolární [24] .

Zubní nebo dentálně-alveolární

Jazyk Slovo POKUD Význam Poznámky
běloruština [38] Buď l arus [ ɛ ɫ ̪ ä ˈ r u s ̪ ʲ ] _ "Bělorusko" V kontrastu s palatalizovanou formou. Viz běloruská fonologie
litevština [39] l abas [ ˈɫ̪äːbɐs̪ ] _ _ _ _ _ _ _ "Ahoj" V kontrastu s [ ].
makedonština [40] l uk
l uk
[ ɫ̪uk ] _ _ _ "česnek" Před zadními samohláskami [ a ], [ o ], [ u ] a na konci slabiky. Viz makedonská fonologie
norský jihovýchodní dialekty [39] ta l e [ ˈt̪ʰɑ̈ːɫ̪ə ] _ _ _ _ _ _ _ _ "řeč", "mluvit" Allophone [ l ] po [ ɑ ], [ ɑ ː ], [ ɔ ], [ o ː ]. Viz norská fonologie
polština východní dialekty [12] apa _ [ ˈɫ̪äpä ] _ _ _ _ "tlapka" V spisovné polštině odpovídá [ w ]. Viz polská fonologie
ruština [41] malý _ _ [ ˈmɑ̟ɫ̪ɨ̞j ] _ _ _ _ _ _ _ Faryngealizované. Viz ruská fonetika
skotský keltský [42] Ma ll aig [ ˈmäʊɫ̪ækʲ ] _ _ _ _ _ _ _ Mallaig Viz galská fonologie

Variabilní místo artikulace

Jazyk Slovo POKUD Význam Poznámky
portugalština evropské [43] mil _ [ miɫ̪ ] _ _ _ "tisíc" Možnosti: [ ] ~ [ ] ~ [ ] [44] , nejčastěji zubní. Slabika coda je vokalizována do [ w ] ~ [ ʊ ʊ̯ ] ve většině Brazílie, stejně jako v okrese Viana do Castelo a Madeira [45] . Může být vždy zubní a vždy „tmavý“, zejména před zaokrouhlenými zadními samohláskami a nezaokrouhlenými předními samohláskami.
většina dialektů [46] Litva _ ɫ̪it̪uˈɐ̃ɲ̟ɐ poslouchat " Litva "
starší Brazilci [47] [48] [49] [50] a l v pohodě l [ ˈä ɫ ̪ ko ̞ ɫ̪ ] _ "alkohol, alkohol"

Poznámky

  1. Lyubimova, 1988 , str. 54.
  2. Thelwall (1990 :38)
  3. Dum-Tragut (2009 :20)
  4. 12 Wheeler , 2005 , str. 10-11.
  5. 1 2 Znělé alveolární laterální - centrální | Els Sons del Catala . Získáno 25. října 2014. Archivováno z originálu 3. února 2021.
    Znělé alveolární laterální - Nord Occidental | Els Sons del Catala . Získáno 25. října 2014. Archivováno z originálu 3. února 2021.
  6. Recasens & Espinosa (2005 :1 a 20)
  7. Bertinetto & Loporcaro, 2005 , s. 132.
  8. Canepari, 1992 , pp. 88-89.
  9. 1 2 3 4 Rogers & d'Arcangeli (2004 :117)
  10. 1 2 3 4 5 6 7 8 Canepari, 1992 , str. 89.
  11. 1 2 Kara (2003 :11)
  12. 12 Rocławski (1976 :130)
  13. Chițoran (2001 :10)
  14. Hanulíková & Hamann (2010 :374)
  15. Pretnar & Tokarz, 1980 , s. 21.
  16. Martínez-Celdrán, Fernández-Planas & Carrera-Sabaté (2003 :255)
  17. 1 2 Danyenko & Vakulenko, 1995 , s. deset.
  18. Walker (1984 :35)
  19. Siptár & Törkenczy (2000 :75–76)
  20. 1 2 Bertinetto & Loporcaro, 2005 , str. 133.
  21. Lunt (1952 :1)
  22. Engstrand (2004 :167)
  23. Keane (2004 :111)
  24. 1 2 3 4 Sjoberg (1963 :13)
  25. Thompson (1959 :458–461)
  26. Depalatalizace a následná iotizace v projevu Fortalezy Archivováno 1. listopadu 2011 na Wayback Machine . Strana 2.   (port.)
  27. Barbosa & Albano (2004 : 229)
  28. Cruz-Ferreira (1995 :92)
  29. Recasens & Espinosa (2005 :4)
  30. Watson (2002 :16)
  31. Recasens & Espinosa (2005 : 1, 20)
  32. Verhoeven (2005 :245)
  33. Booij, Geert. 1999. Fonologie holandštiny. P.8
  34. Roca & Johnson (1999 :73)
  35. Portál severořeckých dialektů pro řecký jazyk . Získáno 25. října 2014. Archivováno z originálu dne 27. listopadu 2020.
  36. Kordic 2006 , str. 5.
  37. Diana Archangeli, Jeff Berry. Tmavé a světlé /l/s v gruzínštině 5. University of Arizona. Získáno 25. října 2014. Archivováno z originálu 14. června 2012.
  38. Padlužnyj (1989 : 50–51)
  39. 1 2 Mathiassen (1996 :23)
  40. Lunt (1952 :11–12)
  41. Jones & Ward (1969 :168)
  42. Ó Dochartaigh (1997 )
  43. Cruz-Ferreira (1995 :93)
  44. "Um caso de português tonal no Brasil?" - Centro de Comunicação e Expressão - Universidade Federal de Santa Catarina Archivováno 31. ledna 2021 na Wayback Machine  (port.) . Strana 52.
  45. MELO, Gladstone Chaves de. „A lingua do Brasil“ . 4 Ed. Melhorada e aum., Rio de Janeiro: Padrão, 1981
  46. ( italština ) Accenti romanze: Portogallo e Brasile (portoghese) – Vliv cizích akcentů na osvojování italského jazyka Archivováno 30. března 2012.
  47. (port.) Proces změny norem pro dobrou výslovnost portugalského jazyka v chorálu a dramatu v Brazílii v letech 1938, 1858 a 2007 Archivováno z originálu 6. února 2016. Strana 36. 
  48. TEYSSIER, Paul. "História da Língua Portuguesa", Lisboa: Livraria Sá da Costa, pp. 81-83.
  49. Bisol (2005 :211)
  50. "Um caso de português tonal no Brasil?" - Centro de Comunicação e Expressão - Universidade Federal de Santa Catarina Archivováno 31. ledna 2021 na Wayback Machine  (port.) . Strana 49.

Literatura