Moldavská abeceda je azbuka používaná k psaní moldavského jazyka . V současnosti se používá v Podněstří . Do roku 1989 byl používán v celé Moldavské SSR a dalších regionech Sovětského svazu , kde žilo moldavské obyvatelstvo.
Zpočátku byly moldavské grafiky založeny na azbuce , založené na staroslověnské abecedě ; a od 19. století [1] - ruská abeceda ; v letech 1989-1993 se v Moldavsku používala rumunská abeceda .
V moderní moldavské azbuce je 31 písmen . 7 z nich přenáší samohlásky písemně: a , e , a , o , u , e , s ; 2 - iotizované samohlásky : u , i ; 1 - polosamohláska th ; 20 - souhlásky : b , c , g , d , f , ӂ , z , k , l , m , n , p , p , s , t , f , x , c , h , w a měkké znaménko ( b ), chybí písmena ё, u, ъ.
Základní princip pravopisu je fonetický.
A a | B b | dovnitř | G g | D d | Její | F | |
Ӂ ӂ | W h | A a | čt | K to | L l | Mm | |
N n | OH oh | P p | R p | C s | T t | U u | |
f f | x x | C c | h h | W w | s s | b b | |
uh uh | ty jo | jsem |
Pro azbuku používanou v Moldavském knížectví do poloviny 19. století viz také článek Valasko-moldavská abeceda .
Tradičně se azbuka používala ve Valašsku , Transylvánii a Moldávii až do počátku 60. let 19. století.
Abeceda byla velmi blízká současné církevní slovanštině ; rozdíly ve složení abecedy (na konci 18. a 19. století) jsou následující:
Některá písmena ( ъ , ѣ , ш , samohlásky se znakem stručnosti) mají odlišný zvukový obsah od ruské verze církevní slovanštiny, bližší bulharské fonetice .
Abecední pořadí je reprodukováno podle primeru: Bukoavn pentra ꙟвъцъта prunchilѡр de a se deprinde atut la kunoashcher slovelѡr, la slovenie, shi la reading… . Bucuresch, 1826. Pořadí písmen nebylo přesně stanoveno a v některých abecedách a primerech se mohlo výrazně lišit od daného. Některá vydání obsahují písmeno Ѿ v abecedě , které, stejně jako Ы , nebylo nikdy použito písemně, ale bylo použito ve Paschalii . Někdy Ѿ mohlo být napsáno na začátku církevních termínů přejatých z církevní slovanštiny: ѿpust.
dopis | titul | číselná hodnota |
přechodná abeceda |
Rumunská latina |
moldavská azbuka |
fonetický význam |
poznámky |
---|---|---|---|---|---|---|---|
ALE | Az | jeden | A | A | A | /A/ | |
B | Kytice | b | b | b | /b/ | ||
V | Vide | 2 | v | proti | v | /proti/ | |
G | Sloveso | 3 | G | g, gh | G | /G/ | |
D | Dobr | čtyři | d | d | d | /d/ | |
Є , E | Ano | 5 | E | E | E | /E/ | První varianta osnovy se používá na začátku slov, druhá - uprostřed a na konci. |
A | Juvet | — | a | j | a | /ʒ/ | |
S | vesnice | 6 | — | — | — | — | V raných památkách ( Skeyan Psalter , 16. století) se používal k vyjádření afrikaty /d͡z/, charakteristické pro severní dialekty ( Dm҃nꙋl sisѐ kаtrѫ menё ). Následně vypadl z používání písemně, ale byl používán jako číselný znak. Odpovídá písmenu ḑ v „etymologických“ variantách latinské abecedy, které existovaly před rokem 1904. V moderní rumunštině se používá písmeno z. |
Z , Ꙁ | Země | 7 | z, ḑ | z | h | /z/ | Ꙁ se používalo uprostřed a na konci slov a také pro psaní čísel. |
já | Izhe | deset | i | i | a | /i/ | A a І ve slovech přejatých z řečtiny a přes řečtinu se ety a iota používají místně, v rumunských slovech a ve slovanských výpůjčkách jsou umístěny podle stejného principu jako v předrevoluční ruštině: І před samohlásky A před souhlásky a na konci slov. Často se používá ve tvaru Ї. |
A | A | osm | já, ĭ | i | i, y, y | /i/, /j/, /ʲ/ | Symbol And s krátkým ( Y ) nebyl považován za samostatné písmeno. Zvuková hodnota je neslabičné i (ĭ, й) a palatalizační znak (ĭ, ь): mai/maĭ/mai („více“); dobře/ochĭ/ochi. V pozdějších verzích rumunské cyrilice se znak stručnosti používal také přes U a I. |
Na | Kako | dvacet | k | c, ch | na | /k/ | |
L | Lude | třicet | l | l | l | /l/ | |
M | Mislete | 40 | m | m | m | /m/ | |
H | Náš | padesáti | n | n | n | /n/ | |
Ѻ , O | Na | 70 | Ó | Ó | o | /o/, /o̯/ | "Wide" O bylo použito na začátku slova. |
P | mír | 80 | P | p | P | /p/ | |
R | Ritse | 100 | R | r | R | /r/ | |
Z | slova | 200 | s | s | S | /s/ | |
T | Tvrdý | 300 | t | t | t | /t/ | |
V | Spojené království | — | ꙋ | u | v | /U u/ | V tradiční verzi byl použit pouze typ gama. V pozdějších verzích se používal s krátkým ( Ў ) k označení neslabičného /u/. |
Ѹ | V | — | ɣ | u | v | /u/ | Digraf Oy byl použit na začátku slova, jako poziční varianta Y |
F | Vejít se | 500 | F | F | F | /F/ | |
X | Hyer | 600 | X | h | X | /h/ | |
Ѡ | Ѡ | 800 | Ó | Ó | o | /o/, /o̯/ | Ѡ a О se liší nejen přejatými, ale také správnými rumunskými slovy. Ѡ se nejdůsledněji používalo v zájmenech a členech lor/-lor a o (lѡr/-lѡr; ѡ), stejně jako ve slovech lѡk, vѡr atd. V některých textech se místo toho používalo Ѡ na začátku slov z Ѻ (nejčastěji široká omega, Ꙍ ), vedle samohlásek a také na konci slov (ѡm, adaѡg, akolѡ). |
C | Qi | 900 | C | ț | C | /t͡s/ | |
H | Cherf | 90 | h | c (před e, i) | h | /t͡ʃ/ | |
W | Sha | — | w | ș | w | /ʃ/ | |
SCH | shcha | — | sch | Svatý | PCS | /ʃt/ | |
Kommersant | Їher | — | b | A | uh | /ə/ | |
S | Їѡрѵ | — | — | — | — | — | Písmeno Y bylo obvykle obsaženo v abecedě, ale ve skutečnosti se nepoužívalo písemně, nemělo žádný digitální význam. |
b | Ir | — | — | — | — | — | V řadě textů se b používalo po souhláskách na konci slov. Jeho funkce byla podobná Ъ v církevní slovanštině a předreformním ruském pravopisu . Někdy bylo b , podle církevně slovanského vzoru, nahrazeno znakem paerok . |
Ѣ | Їѧт | — | ea | ea | já | /e̯a/ | V některých případech může písmeno Ѣ předávat zvuk /e/: putѣre (putere, "síla"). Nejednotnost v používání Ѣ byla spojena s tradicí a zvláštnostmi různých dialektů. |
Ѫ | Ano | — | î | v, o | s | /ɨ/ | |
YU | YU | — | iɣ, ĭɣ | iu | Yu | /ju/, /j/, //ʲ/ | V řadě případů byl přes Yu umístěn krátký znak (yŭ). V tomto případě byl jeho fonetický význam podobný Y. Yu s krátkou jedničkou bylo použito, pokud při změně slova, které mělo na konci neslabičné „a“ nebo měkkou souhlásku (obvykle /r'/), se zvuk /u/ stal jasnějším: cheryŭ - cheryury („“ sky-heavens” r'zboyŭ - r'zboyului ("válka" - "války") V některých dialektech je místo y̆ podtext [ u̯ ] nebo [ ju̯ ]. |
Ꙗ | ꙗ ko | — | IA | IA | já | /ja/ | Písmeno bylo použito na začátku slova jako poziční varianta Ѧ . |
Ѧ | ꙗ' | — | IA | IA | já | /ja/ | |
Ѳ | čita | 9 | t, ft | t,th | t | /t/, /f/, /θ/ | Používá se k přesnému vyjádření řeckého pravopisu přejatých slov (zejména jmen a titulů). |
Ѯ | a | 60 | ks | X | ks | /ks/ | Používá se k přesnému vyjádření řeckého pravopisu přejatých slov (zejména jmen a titulů). |
Ѱ | ii | 700 | ps | ps | ps | /ps/ | Používá se k přesnému vyjádření řeckého pravopisu přejatých slov (zejména jmen a titulů). |
P | Pa | — | џ | g (před e, i) | ӂ | /d͡ʒ/ | |
Ꙟ | Ꙟь | — | în, îm | în, îm | yn, ym | /ɨn/, /ɨm/, /ɨ/ | Navenek to připomíná šipku ↑ . Používá se k vyjádření předložky/předpony în, îm („in“). Na začátku slova může také znamenat /ы/ ve slovech ꙟшй („sám“), ꙟл („on“) atd. Jde o modifikaci jednoho z yus (pravděpodobně velkého: Ꙟ se píše na začátek slov a Ѫ - uprostřed a na konci). Přidáno do Unicode pouze od verze 5.1, kódy U+A65E a U+A65F, a proto se nemusí správně zobrazovat ve starších verzích písem. |
PROTI | Vpsilon | 400 | i, ɣ | i, v | a v | /i/, /y/, /v/ | Používá se k přesnému vyjádření řeckého pravopisu přejatých slov (zejména jmen a titulů). |
V besarábské provincii Ruské říše se od 60. let 19. století místo písma založeného na církevně slovanské abecedě začaly světské publikace používat v civilním písmu . Moldavská verze „ Kišinevského diecézního věstníku “ (1867-1871) byla tedy vytištěna „občanem“ se zachováním tradičních písmen a obrysu písmene Uu ve tvaru gama . Liturgické knihy kišiněvské diecézní tiskárny byly velmi žádané mezi konzervativně smýšlejícím duchovenstvem v Rumunsku, kde bylo přerušeno vydávání knih v rumunštině „slovanským písmem“.
V 80. – 90. letech 19. století bylo vydávání literatury v moldavštině zcela zastaveno a obnoveno až na počátku 20. století. Pro náboženskou a blízkonáboženskou literaturu se souběžně používalo církevní slovanské a civilní písmo. V textech tištěných civilním písmem bylo prakticky vyloučeno písmeno Ңҍ , které bylo nahrazeno Yaya . Ve světských publikacích se rozšířila praxe používání ruské abecedy k psaní moldavského jazyka, nicméně někteří autoři nadále používali písmena b místo Ee a Yy po souhláskách místo b .
Moderní moldavská azbuka byla vytvořena ve 20. letech 20. století na základě ruské abecedy a byla používána nejprve v Moldavské ASSR (1926-1932 a 1938-1940) a od roku 1940 v Moldavské SSR . V letech 1932-1938 používali Moldavané SSSR latinizovanou abecedu, podobnou té rumunské.
Výnosem Rady ministrů Moldavské SSR ze dne 2. srpna 1957 byla z moldavské abecedy vyloučena písmena Shshch a Ъъ a výnosem ze 17. května 1967 bylo zavedeno písmeno Ӂӂ [2] .
Tato abeceda byla oficiálně používána v Moldavské SSR až do 31. srpna 1989, kdy Nejvyšší sovět Moldavské SSR přijal zákon „O návratu latinského písma do moldavského jazyka“. Termín " latinská grafika " znamenal moderní rumunskou abecedu .
Přijetí tohoto zákona bylo jedním z důvodů vzniku podněsterského konfliktu , který vedl ke vzniku Podněstří . V tomto neuznaném státě je moldavština jedním z úředních jazyků a k jejímu psaní se nadále používá azbuka .
moldavský | rumunština | Poznámky | IPA |
---|---|---|---|
A | A | /A/ | |
b | b | /b/ | |
v | proti | /proti/ | |
G | gh | před i nebo e | /ɡ/ |
G | v jiných případech | ||
d | d | /d/ | |
E | tj | po samohlásce a nejčastěji na začátku slova | /je/ |
E | v jiných případech | /E/ | |
a | j | /ʒ/ | |
ӂ | G | před i a e | /ʤ/ |
h | z | /z/ | |
a | ii | na konci slova | /i/ |
i | v jiných případech | ||
čt | i | před samohláskami | /j/ |
na | ch | před i a e | /k/ |
C | v jiných případech | ||
l | l | /l/ | |
m | m | /m/ | |
n | n | /n/ | |
o | Ó | /Ó/ | |
P | p | /p/ | |
R | r | /ɾ/ | |
S | s | /s/ | |
t | t | /t/ | |
v | u | /u/ | |
F | F | /F/ | |
X | h | /h/ | |
C | ț | /ʦ/ | |
h | C | před i a e | /ʧ/ |
w | ș | /ʃ/ | |
s | A | uprostřed slova | /ɨ/ |
î | na začátku a na konci slova | ||
b | i | na konci slova | /◌ʲ/ (palatalizace předchozí souhlásky) |
uh | A | /ə/ | |
Yu | iu | /ju/, /◌ʲu/ | |
já | ea, mj | /ja/, /◌ʲa/ |
V ruských slovech, většinou jménech, lze použít i písmena Ъъ [-], Shsch [ʆ] a Ёё [jo/◌ʲo].
Pravidla pravopisu pro překlad z rumunštiny do moldavštiny (cyrilice).
rumunština | moldavský | Poznámky |
---|---|---|
A | A | pokud není součástí digrafů ia , ea |
A | uh | |
A | s | |
b | b | |
S | na | ne před e , i |
ce | Che | |
ch | na | před e , i |
ano | cha | |
ci | chi | nejčastěji |
jehož | na konci slova bez přízvuku | |
h/h | na konci některých slov k rozlišení jednotek. a mnoho dalších. čísla | |
cia | chia | |
cio | cho | |
ciu | chu | |
d | d | |
E | E | není-li součástí digrafu ea |
ea | já | nejčastěji, pokud se vyslovuje v jedné slabice |
ea | pokud se čte samostatně, jako ve slově korejština | |
eea | její | |
eie | její | jako v cheie |
F | F | |
G | G | |
ge | a e | |
gh | G | |
geo | áá | |
gi | A | |
Al | ||
ӂ/ӂь | ||
gia | Aliya | |
gio | Ach | |
Giu | ano | |
h | X | pokud ne po c nebo g před e , tj |
i | a | mezi dvěma souhláskami nebo na konci slova za souhláskou, tvoří-li slabiku |
-b | na konci slova pouze označuje palatalizaci předchozí souhlásky | |
čt | na konci slova za samohláskou | |
IA | já | na začátku slova nebo za samohláskou |
- a já | ve slovech jako rumunsko , teorie , detaily | |
-jo- | v původních kořenech | |
-IA- | v půjčkách a internacionalismech | |
tj | E | na začátku slova a po samohláskách |
vy | (obvykle v rodných slovech: pierdut) | |
tj | v takových slovech jako teorie nebo ve výpůjčkách: Uniunya Sovietike | |
ii | uy | na konci slova |
-ii- | mezi souhláskami | |
iii | ai | na konci slova |
io | jo | na začátku slova |
a asi | na začátku slova, méně často | |
jo | po samohláskách | |
a asi | po souhláskách | |
iu | yiwu | například v koncovce -qiune |
Yu | na začátku slova nebo za samohláskou | |
Yu | pouze pokud se čte jako [ʲu]: ochiul = okul | |
ew | ve slově rozhovor | |
j | a | |
k | na | |
l | l | |
m | m | |
n | n | |
Ó | o | |
p | P | |
r | R | |
s | S | |
ș | w | |
t | t | |
ț | C | |
u | v | |
proti | v | |
X | ks | |
kz | ||
z | h |
Praktický přepis do ruštiny a z ruštiny | |
---|---|
Z cizích jazyků do ruštiny |
|
Z ruštiny do ciziny | |
Několik dalších pokynů |