Moldavská abeceda

Moldavská abeceda  je azbuka používaná k psaní moldavského jazyka . V současnosti se používá v Podněstří . Do roku 1989 byl používán v celé Moldavské SSR a dalších regionech Sovětského svazu , kde žilo moldavské obyvatelstvo.

Zpočátku byly moldavské grafiky založeny na azbuce , založené na staroslověnské abecedě ; a od 19. století [1]  - ruská abeceda ; v letech 1989-1993 se v Moldavsku používala rumunská abeceda .

V moderní moldavské azbuce je 31 písmen . 7 z nich přenáší samohlásky písemně: a , e , a , o , u , e , s ; 2 - iotizované samohlásky : u , i ; 1 - polosamohláska th ; 20 - souhlásky : b , c , g , d , f , ӂ , z , k , l , m , n , p , p , s , t , f , x , c , h , w a měkké znaménko ( b ), chybí písmena ё, u, ъ.

Základní princip pravopisu  je fonetický.

A a B b dovnitř G g D d Její F
Ӂ ӂ W h A a čt K to L l Mm
N n OH oh P p R p C s T t U u
f f x x C c h h W w s s b b
uh uh ty jo jsem

Historie

Pro azbuku používanou v Moldavském knížectví do poloviny 19. století viz také článek Valasko-moldavská abeceda .

Tradičně se azbuka používala ve Valašsku , Transylvánii a Moldávii až do počátku 60. let 19. století.

Abeceda byla velmi blízká současné církevní slovanštině ; rozdíly ve složení abecedy (na konci 18. a 19. století) jsou následující:

Některá písmena ( ъ , ѣ , ш , samohlásky se znakem stručnosti) mají odlišný zvukový obsah od ruské verze církevní slovanštiny, bližší bulharské fonetice .

Abecední pořadí je reprodukováno podle primeru: Bukoavn pentra ꙟвъцъта prunchilѡр de a se deprinde atut la kunoashcher slovelѡr, la slovenie, shi la reading… . Bucuresch, 1826. Pořadí písmen nebylo přesně stanoveno a v některých abecedách a primerech se mohlo výrazně lišit od daného. Některá vydání obsahují písmeno Ѿ v abecedě , které, stejně jako Ы , nebylo nikdy použito písemně, ale bylo použito ve Paschalii . Někdy Ѿ mohlo být napsáno na začátku církevních termínů přejatých z církevní slovanštiny: ѿpust.

dopis titul číselná
hodnota
přechodná
abeceda
Rumunská
latina
moldavská
azbuka
fonetický
význam
poznámky
ALE Az jeden A A A /A/
B Kytice b b b /b/
V Vide 2 v proti v /proti/
G Sloveso 3 G g, gh G /G/
D Dobr čtyři d d d /d/
Є , E Ano 5 E E E /E/ První varianta osnovy se používá na začátku slov, druhá - uprostřed a na konci.
A Juvet a j a /ʒ/
S vesnice 6 V raných památkách ( Skeyan Psalter , 16. století) se používal k vyjádření afrikaty /d͡z/, charakteristické pro severní dialekty ( Dm҃nꙋl sisѐ kаtrѫ menё ). Následně vypadl z používání písemně, ale byl používán jako číselný znak. Odpovídá písmenu ḑ v „etymologických“ variantách latinské abecedy, které existovaly před rokem 1904. V moderní rumunštině se používá písmeno z.
Z , Země 7 z, ḑ z h /z/ se používalo uprostřed a na konci slov a také pro psaní čísel.
Izhe deset i i a /i/ A a І ve slovech přejatých z řečtiny a přes řečtinu se ety a iota používají místně, v rumunských slovech a ve slovanských výpůjčkách jsou umístěny podle stejného principu jako v předrevoluční ruštině: І před samohlásky A před souhlásky a na konci slov. Často se používá ve tvaru Ї.
A A osm já, ĭ i i, y, y /i/, /j/, /ʲ/ Symbol And s krátkým ( Y ) nebyl považován za samostatné písmeno. Zvuková hodnota je neslabičné i (ĭ, й) a palatalizační znak (ĭ, ь): mai/maĭ/mai („více“); dobře/ochĭ/ochi. V pozdějších verzích rumunské cyrilice se znak stručnosti používal také přes U a I.
Na Kako dvacet k c, ch na /k/
L Lude třicet l l l /l/
M Mislete 40 m m m /m/
H Náš padesáti n n n /n/
Ѻ , O Na 70 Ó Ó o /o/, /o̯/ "Wide" O bylo použito na začátku slova.
P mír 80 P p P /p/
R Ritse 100 R r R /r/
Z slova 200 s s S /s/
T Tvrdý 300 t t t /t/
V Spojené království u v /U u/ V tradiční verzi byl použit pouze typ gama. V pozdějších verzích se používal s krátkým ( Ў ) k označení neslabičného /u/.
Ѹ V ɣ u v /u/ Digraf Oy byl použit na začátku slova, jako poziční varianta Y
F Vejít se 500 F F F /F/
X Hyer 600 X h X /h/
Ѡ Ѡ 800 Ó Ó o /o/, /o̯/ Ѡ a О se liší nejen přejatými, ale také správnými rumunskými slovy. Ѡ se nejdůsledněji používalo v zájmenech a členech lor/-lor a o (lѡr/-lѡr; ѡ), stejně jako ve slovech lѡk, vѡr atd. V některých textech se místo toho používalo Ѡ na začátku slov z Ѻ (nejčastěji široká omega, ), vedle samohlásek a také na konci slov (ѡm, adaѡg, akolѡ).
C Qi 900 C ț C /t͡s/
H Cherf 90 h c (před e, i) h /t͡ʃ/
W Sha w ș w /ʃ/
SCH shcha sch Svatý PCS /ʃt/
Kommersant Їher b A uh /ə/
S Їѡрѵ Písmeno Y bylo obvykle obsaženo v abecedě, ale ve skutečnosti se nepoužívalo písemně, nemělo žádný digitální význam.
b Ir V řadě textů se b používalo po souhláskách na konci slov. Jeho funkce byla podobná Ъ v církevní slovanštině a předreformním ruském pravopisu . Někdy bylo b , podle církevně slovanského vzoru, nahrazeno znakem paerok .
Ѣ Їѧт ea ea /e̯a/ V některých případech může písmeno Ѣ předávat zvuk /e/: putѣre (putere, "síla"). Nejednotnost v používání Ѣ byla spojena s tradicí a zvláštnostmi různých dialektů.
Ѫ Ano î v, o s /ɨ/
YU YU iɣ, ĭɣ iu Yu /ju/, /j/, //ʲ/ V řadě případů byl přes Yu umístěn krátký znak (yŭ). V tomto případě byl jeho fonetický význam podobný Y. Yu s krátkou jedničkou bylo použito, pokud při změně slova, které mělo na konci neslabičné „a“ nebo měkkou souhlásku (obvykle /r'/), se zvuk /u/ stal jasnějším: cheryŭ - cheryury („“ sky-heavens” r'zboyŭ - r'zboyului ("válka" - "války") V některých dialektech je místo y̆ podtext [ u̯ ] nebo [ ju̯ ].
ꙗ ko IA IA /ja/ Písmeno bylo použito na začátku slova jako poziční varianta Ѧ .
Ѧ ꙗ' IA IA /ja/
Ѳ čita 9 t, ft t,th t /t/, /f/, /θ/ Používá se k přesnému vyjádření řeckého pravopisu přejatých slov (zejména jmen a titulů).
Ѯ a 60 ks X ks /ks/ Používá se k přesnému vyjádření řeckého pravopisu přejatých slov (zejména jmen a titulů).
Ѱ ii 700 ps ps ps /ps/ Používá se k přesnému vyjádření řeckého pravopisu přejatých slov (zejména jmen a titulů).
P Pa џ g (před e, i) ӂ /d͡ʒ/
Ꙟь în, îm în, îm yn, ym /ɨn/, /ɨm/, /ɨ/ Navenek to připomíná šipku ↑ . Používá se k vyjádření předložky/předpony în, îm („in“). Na začátku slova může také znamenat /ы/ ve slovech ꙟшй („sám“), ꙟл („on“) atd. Jde o modifikaci jednoho z yus (pravděpodobně velkého: Ꙟ se píše na začátek slov a Ѫ  - uprostřed a na konci). Přidáno do Unicode pouze od verze 5.1, kódy U+A65E a U+A65F, a proto se nemusí správně zobrazovat ve starších verzích písem.
PROTI Vpsilon 400 i, ɣ i, v a v /i/, /y/, /v/ Používá se k přesnému vyjádření řeckého pravopisu přejatých slov (zejména jmen a titulů).

V besarábské provincii Ruské říše se od 60. let 19. století místo písma založeného na církevně slovanské abecedě začaly světské publikace používat v civilním písmu . Moldavská verze „ Kišinevského diecézního věstníku “ (1867-1871) byla tedy vytištěna „občanem“ se zachováním tradičních písmen a obrysu písmene Uu ve tvaru gama . Liturgické knihy kišiněvské diecézní tiskárny byly velmi žádané mezi konzervativně smýšlejícím duchovenstvem v Rumunsku, kde bylo přerušeno vydávání knih v rumunštině „slovanským písmem“.

V 80. – 90. letech 19. století bylo vydávání literatury v moldavštině zcela zastaveno a obnoveno až na počátku 20. století. Pro náboženskou a blízkonáboženskou literaturu se souběžně používalo církevní slovanské a civilní písmo. V textech tištěných civilním písmem bylo prakticky vyloučeno písmeno Ңҍ , které bylo nahrazeno Yaya . Ve světských publikacích se rozšířila praxe používání ruské abecedy k psaní moldavského jazyka, nicméně někteří autoři nadále používali písmena b místo Ee a Yy po souhláskách místo b .

Moderní moldavská azbuka byla vytvořena ve 20. letech 20. století na základě ruské abecedy a byla používána nejprve v Moldavské ASSR (1926-1932 a 1938-1940) a od roku 1940 v Moldavské SSR . V letech 1932-1938 používali Moldavané SSSR latinizovanou abecedu, podobnou té rumunské.

Výnosem Rady ministrů Moldavské SSR ze dne 2. srpna 1957 byla z moldavské abecedy vyloučena písmena Shshch a Ъъ a výnosem ze 17. května 1967 bylo zavedeno písmeno Ӂӂ [2] .

Tato abeceda byla oficiálně používána v Moldavské SSR až do 31. srpna 1989, kdy Nejvyšší sovět Moldavské SSR přijal zákon „O návratu latinského písma do moldavského jazyka“. Termín " latinská grafika " znamenal moderní rumunskou abecedu .

Přijetí tohoto zákona bylo jedním z důvodů vzniku podněsterského konfliktu , který vedl ke vzniku Podněstří . V tomto neuznaném státě je moldavština jedním z úředních jazyků a k jejímu psaní se nadále používá azbuka .

Tabulky

moldavský rumunština Poznámky IPA
A A /A/
b b /b/
v proti /proti/
G gh před i nebo e /ɡ/
G v jiných případech
d d /d/
E tj po samohlásce a nejčastěji na začátku slova /je/
E v jiných případech /E/
a j /ʒ/
ӂ G před i a e /ʤ/
h z /z/
a ii na konci slova /i/
i v jiných případech
čt i před samohláskami /j/
na ch před i a e /k/
C v jiných případech
l l /l/
m m /m/
n n /n/
o Ó /Ó/
P p /p/
R r /ɾ/
S s /s/
t t /t/
v u /u/
F F /F/
X h /h/
C ț /ʦ/
h C před i a e /ʧ/
w ș /ʃ/
s A uprostřed slova /ɨ/
î na začátku a na konci slova
b i na konci slova /◌ʲ/ (palatalizace předchozí souhlásky)
uh A /ə/
Yu iu /ju/, /◌ʲu/
ea, mj /ja/, /◌ʲa/

V ruských slovech, většinou jménech, lze použít i písmena Ъъ [-], Shsch [ʆ] a Ёё [jo/◌ʲo].

Od rumunštiny k moldavštině

Pravidla pravopisu pro překlad z rumunštiny do moldavštiny (cyrilice).

rumunština moldavský Poznámky
A A pokud není součástí digrafů ia , ea
A uh
A s
b b
S na ne před e , i
ce Che
ch na před e , i
ano cha
ci chi nejčastěji
jehož na konci slova bez přízvuku
h/h na konci některých slov k rozlišení jednotek. a mnoho dalších. čísla
cia chia
cio cho
ciu chu
d d
E E není-li součástí digrafu ea
ea nejčastěji, pokud se vyslovuje v jedné slabice
ea pokud se čte samostatně, jako ve slově korejština
eea její
eie její jako v cheie
F F
G G
ge a e
gh G
geo áá
gi A
Al
ӂ/ӂь
gia Aliya
gio Ach
Giu ano
h X pokud ne po c nebo g před e , tj
i a mezi dvěma souhláskami nebo na konci slova za souhláskou, tvoří-li slabiku
-b na konci slova pouze označuje palatalizaci předchozí souhlásky
čt na konci slova za samohláskou
IA na začátku slova nebo za samohláskou
- a já ve slovech jako rumunsko , teorie , detaily
-jo- v původních kořenech
-IA- v půjčkách a internacionalismech
tj E na začátku slova a po samohláskách
vy (obvykle v rodných slovech: pierdut)
tj v takových slovech jako teorie nebo ve výpůjčkách: Uniunya Sovietike
ii uy na konci slova
-ii- mezi souhláskami
iii ai na konci slova
io jo na začátku slova
a asi na začátku slova, méně často
jo po samohláskách
a asi po souhláskách
iu yiwu například v koncovce -qiune
Yu na začátku slova nebo za samohláskou
Yu pouze pokud se čte jako [ʲu]: ochiul = okul
ew ve slově rozhovor
j a
k na
l l
m m
n n
Ó o
p P
r R
s S
ș w
t t
ț C
u v
proti v
X ks
kz
z h

Poznámky

  1. Moldavština // Velká sovětská encyklopedie  - Svazek 28 - 1954 - S. 105
  2. Článek " Abeceda " ve stručné encyklopedii "Sovětské Moldavsko" (Kišinev, 1982)

Odkazy