Adyghe jazyk

Adyghe jazyk
vlastní jméno	Adygabze [1]
země	Rusko , Turecko , Jordánsko , Sýrie , Izrael , Severní Makedonie , Irák , Saúdská Arábie
Regiony	Adygea , Krasnodarský kraj
oficiální status	Rusko :  Adygea Rojava
Celkový počet reproduktorů	v Rusku 117,5 tisíce (2010) [2]
Postavení	zranitelný [3]
Klasifikace
Kategorie	Jazyky Eurasie
Severokavkazská nadčeleď (není obecně uznávána) Abcházsko-Adyghská rodina Skupina Adyghe
Psaní	cyrilice ( adyghské písmo )
Jazykové kódy
GOST 7.75–97	sakra 020
ISO 639-1	—
ISO 639-2	ady
ISO 639-3	ady
WALS	adt , ady a popel
Atlas světových jazyků v ohrožení	1064
Etnolog	ady
IETF	ady
Glottolog	adyg1241
Wikipedie v tomto jazyce

Adyghe jazyk (také Lower Circassian , Western Circassian , Western Adyghe ) je jazyk Adyghes , který je část Abchaz -Adyghe rodina .

Jazyk Adyghe má čtyři dialekty , jejichž jména se shodují se jmény jejich mluvčích, jmenovitě: Abadzekh (nyní v Rusku téměř vyhynulý, ale nadále se používá v diaspoře Adyghe), Bzhedug , Temirgoev , Shapsug . Temirgoev dialekt byl vybrán jako literární Adyghe jazyk . Někteří lingvisté mají tendenci považovat kabardinsko-čerkeské a adyghské jazyky za dialekty běžného adyghského jazyka [4] .

Počet mluvčích jazyka Adyghe v Rusku je 117 489 lidí (2010).

Obecné informace

V Rusku se jazykem Adyghe mluví v Adygeji a také v regionech Lazarevsky a Tuapse na Krasnodarském území . Kromě toho je jazyk běžný ve velké diaspoře Adyghe žijící v Turecku , Sýrii , Libyi , Egyptě , Jordánsku a také v několika diasporách v Izraeli a dalších zemích Středního východu a Evropy .

Několika známým lingvistům ( E. Forrer , E. Laroche , I. M. Dunaevskaya a A. Kammenhuber ) se podařilo zjistit gramatickou strukturu hattianského jazyka a ta podle jejich výrazu „vykazuje rysy nápadné strukturální podobnosti s západokavkazské jazyky ​​(Abchazsko-Adyghe)“ a lingvistické studie G. A. Melikishviliho a G. G. Giorgadzeho také umožňují, že hattština je blízce příbuzná jazyku Kaski [5] .

Jazyk Adyghe je zahrnut do hypotetické čínsko-kavkazské makrorodiny jazyků navržené S. A. Starostinem v 80. letech 20. století.

Adyghe jazyk se liší od blízce příbuzného Kabardino-Circassian labializovanými afrikáty dzu , tsu , spirants zhu, shyu, shӏu a stop pӏu ; stejně jako formy sklonů, statické; přítomnost dvou specifických kategorií vlastnictví (zrušitelné/zcizitelné a nezcizitelné/nezcizitelné); pomocí negační přípony -ep (v kabardinsko-čerkešštině jde o příponu  kym ); indikátor ergativ-nepřímého pádu -sch v ukazovacích zájmenech (v adyghe - asch eupchi a v kabardštině  - aby eupschI  "Zeptej se ho").

Pro srovnání:

1. Tsӏyfme yathyamykӏagyo ushdehashchhy huscht ep (v Adyghe), Tsҏyhukhem ya tkhemyshkӏag’em ushdykhyeshkh khunukyym (v kabardštině ) - „Nemůžete se smát neštěstí někoho jiného“ (nešťastnou náhodou: „neštěstí“ lidí).
2. Bzylfyg'em dzhaner egykӏy (v Adyghe) a Bzylkhugem dzhaner ezhyshchi (v kabardštině ) „Žena pere košili“; Se osӏoneu syfai - Se bzhesӏenu sykhueysh  "Chci ti to říct."

Jazyková charakteristika

Fonetika jazyka Adyghe se vyznačuje množstvím souhlásek (v dialektech - až 67). Vokalismus (jako v kabardinsko-čerkešštině) je tripartitní [6] a - y - e , na rozdíl od jazyků Abchaz a Abaza, kde mohou být v primárních kořenech pouze dvě samohlásky: „a“ a „y“. Z kontrakcí slabik vzniklo e (hej = ye) a (yy = yy), o (ue = ey) . Jméno se v určitém skloňování mění ve čtyřech pádech – přímém, nepřímém, tvůrčím a transformativním a v neurčitém – ve dvou, příležitostně třech. Sloveso, stejně jako ve všech abcházsko-adyghských jazycích, je bohaté na formy osob, čísel, časů, nálad, zástav. Existuje mnohostranný, tzv. polypersonální konjugace, kdy jsou v konjugovaném tvaru slovesa současně zahrnuty dvě nebo více osobních předpon, indikátory předmětu, přímé a nepřímé předměty.

Jazyk Adyghe je polysyntetický . Jazyk Adyghe je charakterizován vícesložkovým predikátem, který může zahrnovat osobní předpony, předpony místa, směru a osobního vztahu a někdy i nominální kořeny. Stejně jako téměř všechny severokavkazské jazyky je jazyk Adyghe ergativní : subjekt nesklonného predikátu a předmět tranzitivního slovesa jsou ve stejném pádě (v závislosti na tradici nazývané nominativní, přímé nebo absolutivní ), agens tranzitivního predikátu. je ergativní nebo nepřímý pád. Relativní definice přichází před definovanou věcí a kvalitativní definice přichází po definování věci. Obvyklý slovosled ve větě je: podmět, přímý předmět, ostatní členy, predikát.

Ve slovní zásobě moderního jazyka Adyghe se rozlišují primární kořeny typu otevřené slabiky. Většina slov Adyghe je tvořena jejich kombinací. Po říjnové revoluci vzniklo písmo na základě arabské abecedy, která byla v roce 1927 nahrazena latinkou a v roce 1938 azbukou.

Abeceda

Názvy abecedy a písmen Adyghe:

V abecedě Adyghe je 64 písmen: 7 představuje samohlásky a 57 souhlásek. Písmena e, k, b, b, y, i se používají především ve výpůjčkách; "o" vyjadřuje dvojhlásku ue/eu, kІ>chІ. Dříve abeceda obsahovala písmena shІ , shҏu .

V jazyce Adyghe se k označení zvuků (fonémů) v písmu používají stejná písmena jako v ruštině. Kromě nich bylo do abecedy Adyghe dodatečně zavedeno písmeno I („hůl“).

Pro označení specifických (laryngeálních, labiálních, stopových, štěrbinových, laterálních) zvuků se používají kombinace s „y“, „b“, „b“, „I“: gu, gy, gyu, kъ, kyu, kІ, kӏu, zhъ, zhu, shъ, shhu, shІ, shӏu atd. Tyto kombinace písmen označují jeden zvuk (foném), jako v ruštině: l, t, s .

V Kabardian jazyce a Adyghe , zh a zh být vyslovován přesně stejný, ale lišit se v hláskování. V kabardském jazyce místo zhj píšou zh ( zhy / zhy  ​​​​"starý"), místo chI - schI ( chӏygu / schӏygu  "země"), místo sh - sch ( pshashye / pshashche  "dívka"), místo shhu - f ( shuzy / fyz  "manželka"; utsysh'o / udzyfe  "zelená"), místo shІ - shchI ( pshӏy / pschӏy  "deset"), místo f - hu ( fai / khueysch "chtít" ), a místo shӏu - fІ ( shӏoi / fӏey  "špinavé").

Dialektová písmena

Noviny „ Adyge mak “ („Hlas Adyghe“) vycházejí v jazyce Adyghe.

Číslice

Při označování množství se všechna základní čísla kromě zy (jedna) umísťují za podstatné jméno, které je definováno: zy kale  „jeden chlap“, kaelitau  „dva kluci“, mefe min  „tisíc dní“. S výjimkou apere ("první") se tvoří pomocí předpony i- a přípony -nere .

Dělící číslovky se tvoří opakováním číslovky pomocí infixu -ry : zyryz „jeden po jednom“, tҏurytӏu „dva“, shyrysh „tři“, plҏyryplІ „čtyři“, tfyrytf „pět“ atd. Ve větě: Ejakӏoher exam touӏryt chaakheshtyg'eh "Studenti šli na zkoušku ve dvojicích."

Zlomková čísla se tvoří z kvantitativních pomocí přípony - (a) ne : shchy "tři" - shane "jedna třetina", plӏy four - plӏane "jedna čtvrtina", hy "šest" - hane "jedna šestina", atd.

Adyghe Wikipedie

Existuje sekce Wikipedie  v jazyce Adyghe („ Adyghe Wikipedia “), první úprava byla provedena v roce 2018 [7] . K 3. listopadu 2022 v 16:37 ( UTC ) sekce obsahuje 451 článků (celkový počet stran - 3180); Je v něm evidováno 6220 účastníků, jeden z nich má status administrátora; 16 účastníků za posledních 30 dní něco udělalo; celkový počet úprav za dobu existence oddílu je 12 241 [8] .

Literatura

• Adyghe spelling (Adyge speller) / Připraveno. D. A. Ashkhamaf za účasti N. F. Jakovleva. - 2. vyd. - Maykop: Adygnatsizdat, 1938. - 24 s.
• Ashkhamaf D. A. Stručný přehled adyghských dialektů. - Maykop: Adygnatsizdat, 1939. - 20 s.
• Yakovlev N. F., Ashkhamaf D. A. Grammar of the Adyghe literární jazyk / Ed. vyd. I. I. Meščaninov, S. L. Bykhovskaya. - M.-L.: Nakladatelství Akademie věd SSSR, 1941. - 464 s.
• Rusko-Adyghe Dictionary (Urys-Adyge Guschyal) / Edited by Kh. D. Vodzhdokov; S aplikací krátkého gramatického náčrtu jazyka Adyghe 3. I. Kerasheva . - M .: Státní nakladatelství zahraničních a národních slovníků, 1960. - 1098 s.
• Rogova G. V., Kerasheva Z. I.  Gramatika jazyka Adyghe. - Maykop: Adygheská pobočka Krasnodarského knižního nakladatelství, 1966. - 462 s.
• Sborník článků o syntaxi jazyka Adyghe / Otv. vyd. B. M. Bersirov, K. Kh. Kurashinov. - Maykop, 1973. - 220 s.
• Adyghe-ruský slovník (Adyghe-Urys guschyal) / Ed. Zh. A. Shaova. - Maykop: Výzkumný ústav Adyghe, 1975. - 440 s.
• Sborník článků o jazyce Adyghe / Ed. vyd. M. A. Kumakhov a K. Kh Meretukov - Maykop, 1976. - 422 s.
• Struktura věty v jazyce Adyghe: Sat. Články/ Editorial: Z. Yu. Kumakhova, Yu. A. Tharkakho. - Maykop, 1976. - 156 s.
• Blagoz Z. U. Adyghe-ruský bilingvismus. - Maykop: Adygheská pobočka Krasnodarského knižního nakladatelství, 1982. - 135 s.
• Tharkakho Yu A. Formování stylů a norem adyghského literárního jazyka / Ed. vyd. 3. Yu, Kumakhova. - Maykop: Adygheská pobočka Krasnodarského knižního nakladatelství, 1982. - 192 s.
• Slovní zásoba a tvoření slov v jazyce Adyghe: So. články / Rep. vyd. Z. U. Blyagoz. - Maykop, 1987. - 158 s.
• Adygabzem igramtikere ileksikere yaofygo-kher (Problémy gramatiky a slovní zásoby jazyka Adyghe) / Ed. K. Meretyko, K. Kaurashchyne. - Myekhuape, 1989. - 144 našeho letopočtu.
• Tharkakho Yu. A. Adyghe-ruský slovník (Adyghe-Urys guschyal). - Maikop: Knižní nakladatelství Adyghe, 1991. - 304 s.
• Testelets Ya. G. (odpovědné vyd.). Aspekty polysyntetismu: Eseje o gramatice jazyka Adyghe. Moskva: RGGU, 2009. - 715 s.

Poznámky

1. ↑ Tharkakho Yu.A. Adyghe-ruský slovník. Maykop: Knižní nakladatelství Adyghe, 1991
2. ↑ Informační materiály o konečných výsledcích celoruského sčítání lidu 2010 . Získáno 31. ledna 2012. Archivováno z originálu dne 6. října 2021. (neurčitý)
3. ↑ Červená kniha jazyků UNESCO
4. ↑ Aydın, Şamil Emre (2015), Çerkes Diyalektleri, ISBN 9786056569111 . Staženo 28. května 2020. Archivováno z originálu dne 27. května 2020. (neurčitý)
5. ↑ Djakovov, Igor Michajlovič . Prehistorie arménského lidu: Historie Arm. vysočiny od 1500 do 500 př. Kr E. Hurrians, Luvians, proto-Armenians / AN Arm. SSR. Historický ústav. - Jerevan: Nakladatelství Akademie věd Arm. SSR, 1968. - S. 11. - 264 s. Archivováno z originálu 17. července 2012.
6. ↑ Kumakhov M. A. , Shagirov A. K. , Abcházsko-adyghské jazyky, v knize: Jazyky Asie a Afriky, M., 1979
7. ↑ Adyghe Wikipedia: první úprava
8. ↑ Adyghe Wikipedia: stránka statistik

Odkazy

• Mluvíme Adyghe - jazykový kurz Adyghe
• Adyghe abeceda a gramatika
• Slovník jazyka Adyghe

Slovníky a encyklopedie	Skvělý norský Velký Rus Britannica (online)
V bibliografických katalozích	GND : 4084732-9 LNB : 000274504 NDL : 00576446 NKC : ph773856