Bikurim

„ Bikkurim “, také „ Bikkurim “ ( staré heb. בכורים ‏‎ nebo ביכורים , bikurim  – „první ovoce“, „první ovoce“) je pojednání o Mišně , poslední v sekci „ Zraim “. Obsahuje zákony o přinášení prvních plodů nové sklizně do jeruzalémského chrámu .

Předmět

Zvyk světit první plody nové úrody je velmi starý, v Mojžíšově zákoně se o něm říká takto:

Přineste prvotiny své země do domu Hospodina, svého Boha.

Podle Num.  18:12 , 13 , prvotiny patřily Áronským kněžím a měly se jíst ve stavu rituální čistoty . Později byla slova Tóry interpretována tak, že mluvíme o dvou různých obětech: podíl z nejlepší části úrody měl být předán kněžím ihned po sklizni (zákony o tom jsou popsány v Mišna pojednává o „ Trumotovi “ a „ Maasrotu “) a první ovoce mělo být na svátek přineseno do chrámu. Rituál přinášení prvních plodů je podrobně popsán v Tóře a je doprovázen vyslovením ustálené děkovné formule – vyznání prvotin:

Až přijdeš do země, kterou ti dává Hospodin, tvůj Bůh, do dědictví, a obsadíš ji a budeš v ní bydlet; pak vezmi prvotiny ze všech plodů země, které obdržíš ze své země, kterou ti dává Hospodin, tvůj Bůh, a dej to do košíku a jdi na místo, které si vyvolí Hospodin, tvůj Bůh, jeho jméno tam může přebývat; a přijď ke knězi, který bude v těch dnech, a řekni mu: Dnes vyznávám před Hospodinem, tvým Bohem, že jsem vstoupil do země, o níž Hospodin přísahal našim otcům, že nám ji dá.

Kněz vezme košík z tvé ruky a postaví jej před oltář Hospodina, tvého Boha.

Vy však odpovídáte a říkáte před Hospodinem, svým Bohem: Můj otec byl potulný Aramejec a odešel do Egypta a usadil se tam s několika málo lidmi a vzešel od něj velký, silný a početný lid; ale Egypťané s námi zacházeli špatně, utiskovali nás a uvalili na nás těžké práce; a volali jsme k Pánu Bohu svých otců, a Hospodin vyslyšel naše volání a viděl naše soužení, naše námahy a naše útisky; A Hospodin nás vyvedl z Egypta [sám svou velikou silou a] silnou rukou a nataženou paží, s velkou hrůzou, znameními a zázraky, a přivedl nás na toto místo a dal nám tuto zemi, zemi, ve které tok mléka a medu; Hle, přinesl jsem prvotiny země, kterou jsi mi, Pane, dal, [ze země oplývající mlékem a medem]. A předlož to před Hospodina, svého Boha, a klaněj se před Hospodinem, svým Bohem, a raduj se ze všech dobrých věcí, které Hospodin, tvůj Bůh, dal tobě a tvému ​​domu, jsi levita i cizinec, který bude s tebou.

Podle tradice první plody sedmi druhů rostlin zmíněných v Deut.  8:8 : pšenice , ječmen , hrozny , fíky , granátová jablka , olivy a datle Nejvýhodnější bylo přivézt je v období od svátku Šavuot do svátku Sukot , bylo dovoleno je přivézt později – před Chanukou .

V Toseftě a v Jeruzalémském Talmudu jsou komentáře k Mišně ; v babylonském Talmudu není žádný traktát .

Obsah

Pojednání „Bikurim“ v Mišně obsahuje 3 kapitoly a 34 odstavců; v některých vydáních je přidána další kapitola, rozdělená do 5 odstavců a představující odstavce 2:2-6 Tosefty k tomuto pojednání.

• První kapitola určuje, v jakém případě má zemědělec povinnost nést první plody. Mišna rozděluje farmáře do tří kategorií:
  • ti, kteří neprodukují prvotiny, buď proto, že sklizené plody nelze považovat za produkt jejich vlastní půdy (například nájemníci), nebo proto, že plody nemají náležitou kvalitu nebo nepatří k sedmi druhům rostlin, z nichž první ovoce by se mělo přinést.
  • přinášení prvenství, ale nemluvení doznání - do této kategorie patří: osoby nakládající s cizím majetkem (opatrovníci, důvěrníci atd.), proselyté , otroci, ženy, androgyni a také osoby, které se s obětováním opozdí nebo přinesly jiné ovoce na oplátku ztracený.
  • ti, kdo přinášejí prvotiny s přiznáním, jsou zákonnými vlastníky půdy, kteří na svých pozemcích v zemi Izrael vypěstovali ovoce dobré kvality a přinesli je mezi svátky Šavuot a Sukot.
• Druhá kapitola porovnává různé druhy obětí: prvotiny, obětiny a desátky . Dále, podle asociace myšlenek charakteristických pro Talmud , jsou zvažovány příklady předmětů, které mají protichůdné vlastnosti z hlediska náboženského práva (např. cedrát má vlastnosti stromového ovoce a zeleniny).
• Kapitola tři podrobně popisuje rituál přinášení prvotin do chrámu; má narativní povahu a je zajímavý popisem náboženského a každodenního života Židů z éry druhého chrámu .
• Kapitola čtvrtá popisuje právní postavení androgyna.

Odkazy

• Bikkurim // Židovská encyklopedie Brockhause a Efrona . - Petrohrad. , 1908-1913.