Nešpory (mytologie)

Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 8. května 2021; kontroly vyžadují 5 úprav .
Vechernitsa
Slovanské a baltské epiteton večerního svítání planety Venuše
Mytologie Slovanská mytologie a baltská mytologie
Podlaha ženský
V jiných kulturách řecký Hesperus

Vechernitsa [1] a Vakarine ( lit. wakarine ) - u Slovanů a Baltů obraz "večernice" , objevující se po západu slunce a velmi často zářící společně s měsícem (říká se mu také ráno ráno , yutrenitsa , polská jutrzenka ) [2 ] .

Další názvy

ruština Nešpory [3] , Vechorka, Večerní blesk [4] , Zornitsa [5] ; běloruský Večerní svítání, Vechorova Zorka, Vjachernitsa, Vecharnitsa, Vecharnіchka, Voucha Star, Zvyarynaya Zorka [6] ; ukrajinština Vechernya [7] ; bulharský Nešpory ; Serbohorv. Večer, večer [4] ; polština Wieczornica, Gwiazda zwierzęca , Wilcza gwiazda [4] , Zorza wieczorna [8] ; čeština Zviřetnice, Zwerenice [9] [10] .

Mýty

Úzké spojení mezi výskytem této hvězdy a východem slunce a měsíce vyvolalo mezi všemi národy různé mýty o vztahu mezi sluncem a matiné a mezi měsícem a večerem. Tak se například říká, že slunce , mladý muž, krásný princ, neustále pronásleduje skromnou, ale milou Popelku , která se na minutu (před východem slunce) zjeví ve vší záři krásy a pak náhle zmizí kamsi bez stopa (když slunce vychází) .

Stejně tak Litevci říkají, že Slunce je manželkou Měsíce ; ale Měsíc je nevěrný manžel; neustále podvádí svou ženu a stará se o nešpory, za což je Perkunasem za trest rozsekán vejpůl . Další litevská mýtická píseň líčí slunce jako mladou bohyni, která jede po nebeské klenbě ve zlatém voze; obsluhují ji dvě panny: dennitsa a vechernitsa, a ta jí večer dává vodu na omývání. V jedné srbské pohádce je slunce znázorněno jako krásný mladý muž, který sedí na trůnu a poblíž něj stojí dvě podmanivé panny: Jitro a Nešpory) [2] .

V běloruském folklóru je známo velké množství odkazů na Vechernitsa ( bělorusky Vyachernyai zaranitsy ) ve spiknutích z různých nemocí, kde je nazývána Boží pomocnicí [6] :

Dobré časy,
Večerní svítání,
Večerní blesky,
pomocníku Boží, pojď, pomoz.

Původní text  (běloruština)[ zobrazitskrýt]

Čiň dobro ve dvojici,
Vjachernyay svítá,
Vjachernyay brzy,
Boží pomocník vystup, pamazhy.

Viz také

Poznámky

  1. ↑ Slovník ruského jazyka, 1975 , s. 130.
  2. ↑ 1 2 Brockhaus a Efron, 1890-1907 .
  3. ↑ Slovník Preobraženského, 1914 , str. 81.
  4. ↑ 1 2 3 Karpenko Yu. A. [coollib.com/b/264389/read Jména hvězdné oblohy]
  5. ↑ Dahl, 1880-1882 .
  6. ↑ 1 2 Anіskova S.M. Etnické kulturní dědictví Běloruska: astranamichny code Archivní kopie ze dne 22. března 2018 na Wayback Machine // Srovnávací studie slov jazyka a literatury Yang. Sborník vědeckých prací. 2013. Číslo 22. - Kyjev: Osvita Ukrajina, 2013. - 320 s. - str. 6
  7. ↑ Kovalev G.F. Lidová astronymie v dialektech ruského a ukrajinského pohraničí (Voronežská oblast) Archivní kopie ze dne 23. března 2018 na Wayback Machine // Bulletin VSU. Seriál Humanitní vědy. 2002. č. 2. - Voroněž, 2012. - 48 s.
  8. ↑ Kovalev G.F. Lidová astronymie v dialektech ruského a ukrajinského pohraničí (Voronežská oblast) Archivní kopie ze dne 23. března 2018 na Wayback Machine // Bulletin VSU. Seriál Humanitní vědy. 2002. č. 2. - Voroněž, 2012. - 49 s.
  9. ↑ Afanasiev A. N. Slovanská mytologie Archivní kopie z 25. února 2015 na Wayback Machine
  10. ↑ Názvy „Zvěřinec“ a „Vlčí hvězda“ jsou spojeny s časem večerního lovu vlků

Literatura