Hymnus na Aton

Hymnus na Aton

Velký hymnus na Aton z hrobky Amarna v Aye
Žánr hymnus
Autor Achnaton ?
Původní jazyk novoegyptština
datum psaní OK. 1351-1334 před naším letopočtem
 Mediální soubory na Wikimedia Commons

Hymna na Aton  - označení staroegyptského náboženského textu XVIII. dynastie ( Nová říše ) za vlády faraona Achnatona (asi 1351-1334 př. n. l., období Amarny ). Hymnus je zasvěcen bohu Atonovi ( Atonismus ).

Zdroje a překlady

Hymna nalezená v 5 hrobkách Amarna . Nejznámější jsou "Malý hymnus na Aten" (nebo "Krátký hymnus na Aten") z hrobky (č. 10) Api a "Velký hymnus na Aten" (nebo "Dlouhý hymnus na Aten" ) z nedokončené hrobky (č. 25) Aye [1] .

První ne zcela zdařilý překlad hymny publikoval francouzský egyptolog Urbain Burian v Archeologické misi a později, opraven, v Památkách kultu Aten. Úspěšný překlad do latiny představuje v roce 1894 James Breasted ve své Hymnis in Solem sub rege Amenophide IV conceptis. Jejich anglické verze jsou uvedeny v „Historie Egypta“ [1] . Na začátku 20. století se Hymn díky překladům do angličtiny, francouzštiny, němčiny dostal do širokého povědomí. V ruštině je Hymn uveden v různých překladech vcelku i po částech [2] .

Obsah

Aton je opěvován jako ztělesnění krásy přírody a zdroj života na zemi, jako stvořitel zemí, národů, osvěcující a ohřívající vše živé [3] . V hymně nejsou žádné narážky na staré mýty, ale ctí se pouze Aton [4] . Jeho hlavním tématem je neustálý návrat autora k problematice krásy a síly světla [1] .

Analýza

Egyptolog John Darnell se domnívá, že hymna byla zpívána [5] . Dominic Montserrat věří, že Hymn je adresován osobnosti faraona a byl vytvořen, aby vysvětlil vztah mezi ním a božstvem z hlediska Achnatonova prospěchu. Montserrat podporuje myšlenku Johna Bainese, že atenismus „byl náboženstvím boha a faraona, nebo dokonce nejprve faraona a potom boha“ [6] [7] . Reeves a Allen souhlasí s nimi , říkat “bůh Akhenaten je ' náboženství ' je Akhenaten sám” [8] . Donald Redford v textech nevnímá sympatie Atona k těm, kdo se k němu modlí. Aton jim podle hymny daroval život a pokrm, ale žádný text neříká, že také slyší sténání chudých, pomáhá nemocným nebo odpouští hříšníkům [9] .

Wallis Budgeová například viděla mitanánský vliv ve vyvyšování světla, árijské myšlenky pronikající do Egypta. Staví vedle sebe Aton ( Hór dvou horizontů) s vycházejícím a sestupným sluncem Surya , Ra  se zářícím sluncem Savitri [1] .

Pozornost vědců opakovaně přitahovala podobnost mezi hymnem boha Atona a žalmy [10] :

Fragment z Hymny Aton Citát ze žalmu
„Vstoupíte na západní nebe a země je v temnotě jako mrtví. Spí v pokojích a jejich hlavy jsou zakryté a jedno oko nevidí na druhé a veškerý jejich majetek, který mají pod hlavou, je ukraden bez jejich vědomí. Každý lev vychází ze svého doupěte. Všichni plazi je bodají ve tmě, když přijde noc a země ztichne, [neboť] jejich stvořitel se usadil na svém nebi." „Šíříte temnotu a je noc; při ní se potulují všechna lesní zvířata, lvi řvou o kořisti a prosí Boha o potravu pro sebe“ 103 (20-21)
„Lodě plují na sever i na jih stejně, všechny cesty jsou otevřené, když svítíš. Ryby v řece dovádějí před tvou tváří, [neboť] tvé paprsky [pronikají] do mořských hlubin“ „Toto moře je skvělé a prostorné; jsou plazi, kteří nemají počet, zvířata malá i velká, plují tam lodě...“103 (25)
"Jak četné je to, co děláš a co je skryto před světem, jediným bohem, kterému není podobný, ty sám jsi stvořil zemi podle přání svého srdce." „Kolik je tvých děl, Hospodine! Všechno jsi udělal moudře: Země je plná tvých skutků“ 103 (24)

Moderní výzkumníci mají tendenci zvažovat podobnosti spíše jako výsledek použití podobných analogií než kulturní vliv [11] . Samotný "Hymn to the Aten" má více společného s "Hymn to Amon " nebo "Hymn to Osiris ", to znamená, že není tak jedinečný, jak se běžně říká.

Španělský publicista Logari Pujol v roce 2002 vyjádřil názor, že „ modlitba slepce “ údajně převzatá z Aniho papyru (podle jiné verze „ modlitba Achnatonova “) je prototypem křesťanské modlitby „ Otče náš “ [12] . Nesprávnost tohoto předpokladu potvrdili specialisté Britského muzea [13] :

Objev, který zmiňujete, nebyl učiněn v Britském muzeu a nikdy jsem neslyšel o této modlitbě, kterou údajně složil Achnaton. Na straně autora mohl být zmatek, protože možná slyšel o „Velké hymně na Aton“ napsané na Ayově hrobce v Amarně. Překlad tohoto hymnu si můžete přečíst v této knize: William J Murnane, Texts from the Amarna Period in Egypt (Atlanta 1995), str. 112-116

Původní text  (anglicky)[ zobrazitskrýt] Objev, který zmiňujete, nebyl učiněn v Britském muzeu a nikdy jsem o této modlitbě, kterou údajně složil Achnaton, neslyšel. Možná je v tom nějaký zmatek a autor slyšel o Achnatonově „Velké hymně na Aton“, která byla zapsána do hrobky Ay v Amarně. Dobrý překlad tohoto lze nalézt v: William J Murnane, Texty z období Amarny v Egyptě (Atlanta 1995), 112-116. John H Taylor. Asistent chovatele (kurátor). Katedra starověkého Egypta a Súdánu. Britské muzeum.

Poznámky

  1. ↑ 1 2 3 4 Ernest Alfred Wallis Budge. Egypt doby Tutanchamonovy = Tutancltamen: Amenismus, atenismus a egyptský monoteismus / Překlad: L. Igorevskij. - M. : Tsentrpoligraf, 2009. - S. 117. - 158 s. - (Záhady starověkého Egypta). - ISBN 978-5-9524-3978-8 .
  2. ↑ Henrik Baron. O Chlebnikovovi: souvislosti, zdroje, mýty. - M. : RGGU, 2002. - S. 130, 164. - 422 s.
  3. ↑ G. P. Berdnikov, Yu. B. Vipper. Dějiny světové literatury v devíti svazcích. - M. : Nauka, 1983. - S. 73. - 592 s.
  4. ↑ S. I. Kovaljov. Historie starověkého světa: Starověký východ. - Státní společensko-hospodářské nakladatelství, 1937. - S. 277. - 458 s.
  5. ↑ John Coleman Darnell, Colleen Manassa, Manassa. Tutanchamonovy armády: Bitva a dobývání během konce 18. dynastie starověkého Egypta . - Hoboken: John Wiley & Sons, 2007. - S. 41. - 321 s. — ISBN 9780471743583 . Archivováno 6. ledna 2019 na Wayback Machine
  6. ↑ Montserrat, Dominik. Achnaton: Historie, fantazie a starověký Egypt . - London: Routledge, 2000. - S. 40. - 219 s. — ISBN 978-0415301862 . Archivováno 5. června 2020 na Wayback Machine
  7. ↑ John Baines. Úsvit amarnského věku / David O'Connor, Eric Cline. - Amenhotep III: Pohledy na jeho vládu. - University of Michigan Press, 1998. - S. 281.
  8. ↑ JP Allen v: WK Simpsonovi. Náboženství a filozofie ve starověkém Egyptě. — Yale Egyptologický seminář, odd. z Blízkého východu jazyků a civilizací, Graduate School. - New Haven Conn: Yale University, 1989. - S. 100. - ISBN 0-912532-18-1 .
  9. ↑ Redford, Donald B. Achnaton, král kacířů . - Princeton, NJ: Princeton University Press, 1984. - S. 178. - 255 s. - ISBN 0-691-03567-9 .
  10. ↑ M. A. Korostovtsev. Egypt a Bible . — Náboženství starého Egypta. Archivováno z originálu 20. února 2012.
  11. ↑ Walton JH Starověká izraelská literatura v jejím kulturním kontextu: přehled paralel mezi biblickým a starověkým Blízkým východem. - Michigan: Zondervan Publishing House, 1989. - ISBN 0-310-36590-2 .
  12. ↑ Viktor-M. Amela/ Victor-M. Amela . Logari PUZHOL: Ježíš se narodil 3000 let před Kristem , InoSMI  (01/07/2002). Archivováno z originálu 9. ledna 2019. Staženo 8. ledna 2019.
  13. ↑ KAMAS. Modlitba slepého Achnatona. Malé odhalení . Comte (9. února 2016). Získáno 8. ledna 2019. Archivováno z originálu 8. června 2019.

Literatura

Odkazy